Nuny komentáře u knih
Příběh je nekonečně zdlouhavý a často se opakující. Takový typ románů bych omezila na dvě stran a bylo by to akorát. Samozřejmě stejně všichni od začátku víme, jak to celé dopadne, ale právě proto to čteme.
Romány od Jenny jsou všechny na stejné "brdo", takže mi stačí ochutnávka dvou knih a dál nemusím. Líbí se mi její styl psaní, škoda jen, že nezkusí někdy něco jinak. Třeba čtenáře překvapit.
Na můj vkus jsou některé pasáže zdlouhavé a zbytečně opakované, ale i tak je to vynikající horor, u kterého cítíte příjemný strach.
Tahle kniha je velký oříšek. Absolutně mě to nebavilo, děj nepřinesl vůbec nic nového. Spoustu nesympatických postav (vlastně všechny), nepravděpodobné chování některých jedinců a námět manžela psychopata a ženy, která po dvou letech procitne je velmi otřepaný. Bohužel, za mě velké zklamání.
Je to jako průvodce pro stopaře. A asi to tak má i být.
Já se na chvíli vrátila v čase, protože Pobaltí máme dobře projeté, ale jinak mě to moc nebavilo. Je to takové rozvláčné a hodně se autor opakuje, takže téměř v každé kapitole čtete o tom samém.
Ale oceňuji poučné komentáře a občas vtipné pasáže.
Takhle jsem se cítila velmi dávno. Naštěstí jsem nedostala křídla.
Nesmírně nádherné čtení, pokud si neuvědomíte, ve které době to pan Čapek psal.
Citově velmi silná sbírka a určitě si zaslouží místo v každé knihovně.
Já asi nemám slov. Psychicky mě tahle kniha absolutně rozebrala. Sedmkrát jsem u ní brečela a dvakrát jsem měla noční můru, že jdu do plynu.
Několikrát denně si říkám, že tohle přeci není možné, tohle se přeci nemůže vrátit. Nejhorší je, že může a lidi to napadá. Když přede mnou někdo vysloví větu, Hitler měl stihnout vyhladit všechny cikány i Židy, tak se mi zvedá žaludek. Jak tohle někdo může vypustit z úst. A pak se podíváte na východ a víte, že tohle se pořád děje. Rusko, Írán, Irák, Afghánistán, Sýrie, Vietnam... a další a další země. Jen to není tak masové a není to tolik vidět.
A děláme to my lidi, my.. sami sobě navzájem. A dělá nám to radost.
Kam až může lidský hyenismus zajít, najdete právě v této knize. Žádnou jinou vlastně ani číst na tohle téma nemusíte, stačí tahle jediná. Je v ní vysloveno vše a vše je pravda.
Nádherný příběh o poválečných pocitech skutečných lidí. Tohle téma je nesmírně zajímavé a v roce 1945 to muselo být peklo.
Lidé žijí s pocity z války a vyrovnávají se s tím každý po svém.
Adelheid a Viktor jsou dva naprosto odlišné typy, které si svou hrůzu nesou dál každý jinak. Jeden čeká na smrt, druhý na život.
Jsem si jistá, že kdybych z této kuchařky vařila měsíc v kuse a vyzkoušela všechny recepty, mám o dvacet kilo víc. Přesně to vystihuje americkou stravu, máslo, sušenky, sladkosti, cukr.
Ale tahle kuchařka nebude o tom, abyste z ní vařili, je prostě pro fanoušky.
Ačkoli by se to mohlo zdát zvláštní, tahle kniha mě donutila několikrát za sebou ji během čtení zavřít a přemýšlet o ni. O čem vlastně myšlenky byly, ani nevím, ale trvaly dlouho.
Nový román prostě útočí proti ději a postavě.
Je to moje prvotina ze žánru a dokonce mi sloužila jako předloha pro referát.
Rozhodně zajímavé čtení a určitě ne naposledy.
Tahle kniha je velká síla a tím spíš, že je podle pravdy.
Každý teenager by si jí měl přečíst.
Tuto kuchařku jsem dostala od maminky mého muže a nemohu si jí vynáchválit. Je to poklad (maminka i kniha ;d).
Námět této knihy se mi moc líbí. Hugo je velký sympaťák a moc mě baví číst o jeho krocích a životě. Je pravda, že to není plné nasilí a masakru, ale o to právě jde. Napsat poutavou detektivku, aniž byste použili mnoho násilí.
Je to odpočinkové, nenáročné na přemýšlení a oceňuji využití postav. Nemám ráda knihy s mnoha postavami, které se tu a tam objeví a Vy musíte obracet stránky, abyste věděli kdo je kdo, tady jich bylo pár a lehce zapamatovatelných.
A samozřejmě tečka na závěr je téma, knihy, knihy a zase jen spousta knih.
Kniha je strašná. Nevím, co bylo autorčiným záměrem, ale rozhodně mě to nepobavilo a ani nijak nenadchlo. Dialogy jsem přeskakovala, protože to se teda nedalo a i když jsem knihu četla dost nezaujatě, bylo to trapné. Nápad žádný, originalita žádná, dojem z knihy... Nula.
Jak autorka na zadní straně knihy uvádí větu - "Už si to ta brýlatá továrna na peníze zasloužila!" - tak je to jen další z mnoha, kdo z té továrny těží. Je mi to líto, ale došla jsem k třetí kapitole (a to tak, že jsem přeskakovala mezi větami) a dál to nešlo. Zkoušela jsem to dvakrát a pokaždé stejný pocit otrávenosti a trapnosti.
Příběh za příběhem, jsem stále více překvapená, co se dá vymyslet. Někdy se ani nedá odhadnout, jak povídka skončí a to mě na tom hrozně baví. Nemám ráda průhledné čtení, kdy už na začátku víte, jaký bude konec.
Kniha je zajímavá svojí rozmanitostí a rozhodně budu mistra Doyla číst i nadále.
Kriminální příběh, který mě velmi zaujal. Obsahově je velmi pestrý a sledovat krok za krokem práci mezi policií a vrahem, je vskutku zajímavé. Doporučila bych každému, kdo má dobrou představivost a zájem o zápletku, kterou si budete pamatovat.
Mimochodem film se docela povedl, samozřejmě mistr ve svém oboru Anthony Hopkins zahrál svou roli výborně.
(SPOILER) Na tomhle dílu je vidět promyšlenost celé série, což je naprosto impozantní. Vznik postavy Voldemorta začíná být jasnější a cíl, kterým se to ubírá, je v celku uchopitelný.
Jedna věc mě na tom zaráží, ale já jsem šťoural, tak mi promiňte. Jsme v šestém dílu, tedy Harry je šestý rok ve škole a mě to stále připadá, jako by začínal. Lektvary nezvládá (ale to asi nikdo, jak je vidno), přeměnit nějakou věc, to ani omylem a nějaký velký zájem o kouzlení tu též nevidím. Nebýt Hermiony, asi by nic z toho, o čem Rowlingová píše i v předchozích dílech, nemohl Harry dosáhnout.
Na to, že je mu ale šestnáct, je celkem přesvědčený, že chce vraždit a ubližovat. Je neskutečně vzteklý, až mě s tím fakt v celé sérii hodně štval. Pořád jen řve, má jediný pravdu a všechna podezření jsou přeci jasná. Bez ohledu na to, kolikrát to bylo zmíněno, řeší se v tomto díle asi nejvíc důvěra v Snapea. A stále se to točí kolem toho, jaký je neřád a všichni okolo podváděni, ačkoli Brumbál si to nemyslí a to je nadevše.
Jen nejsem zkrátka přesvědčená o výjimečnosti Harryho, který má zachránit celý kouzelnický svět.
Nějaké mezery to má, ale ten nápad a propracovanost je neocenitelná.
Je to absolutní čistota a návrat k našim předkům. Je určena především pro ty čtenáře, kteří to mají stejně. Ostatní v tom budou hledat jen pochyby.
Recepty jsou původní, podle našich babiček a to prostě zbožňuju.
Hned musím vyzkoušet několik koláčů a potěšit mé milované, tak jako Petra potěšila mě.