Nuny komentáře u knih
(SPOILER) Něco mi v té knize chybí. Upřímně, čekala jsem trochu psychologické rozpoložení člověka, který má odhodlání něco v životě změnit, udělat něco jinak, než se od něho čeká, ale ono to tak není.
Chvíli mi to připadalo, jako když čtu Ziburu, vstanu, nasnídám se a vyrazím na cestu.. no, a uz je zase večer a já ulehám pod hvězdami, abych ráno dělal to samé.
Ty odchylky, kdy u někoho bydlí, mi přijdou úplně mimo.
Camuse nečekejte, tohle nemá nic společného s existencionalismem, spíše topením jednoho člověka do hlubin podivna. To Cizinec je úplně jiná liga.
Buď mi něco uniklo, nebo mi to prostě nesedlo. Zkusím jiný titul autora a k tomuhle se někdy vrátím, možná to chce čas.
Opravdu velmi pestrá kuchařka se všemi možnými druhy těst, na které si jen vzpomenete. Ačkoli bych řekla, že postupy nejsou zcela optimální pro začátečníky, dá se s nimi popasovat. Doporučuji makový dort a piškotovou bublaninu s jahodami.
Je to velmi zvláštní čtení v tom smyslu, že na začátku očekáváte nějaký velký závěr a on se nekoná, protože všechno se dozvídáte v průběhu čtení. Nebylo pro mě překvapení, kdo je strůjcem toho všeho, to mi bylo jasné celkem hned (asi intuice), ale spíš ta mozaika příběhu, jak pěkně to na sebe navazovalo. Možná i proto to nebylo tolik napínavé, jako spíš poučné, což bych od detektivky nečekala.
Oceňuji, že je vše dořešeno, všechny části do sebe logicky zapadly.
Je až zvláštní, jak moc bez emocí se dá napsat román. Postavy nic neříkající, děj strnulý a stále se opakující. Pořád jsem čekala, co tedy Marie udělá, jak svůj život změní, ale ono to bylo pořád stejně nudné od začátku do konce. Její sestra mi lezla na nervy, stejně jako věčně pozitivní kamarádka Katka. A Filip.. no škoda mluvit. Dalo se z toho vytěžit mnohem víc. Za mě bohužel, Rybí krev je stokrát lepší.
Čtení bylo zdlouhavé a nijak nezajímavé. Autor nepopsal hrůzy v gulagu nijak subjektivně, vše mi přijde takové povrchní. Není zde popsáno nic o skutečném problému zavírání, nelidském zacházení a šílených životních podmínkách.
Pokud to srovnám s podobným typem literatury, hodnotím průměrně, protože jsme se jistě mohli dozvědět mnohem více.
Já Máj zbožňuju. Je to tak neskutečně hluboký příběh, že mě zasáhne pokaždé, když ho čtu. Musím říct, že ani filmová adaptace není vůbec špatná.
Souhlasím s domihruzovou. Kuchařek mám opravdu hodně a na tuhle jsem se těšila, už jen díky webu, ale výsledek je úplný opak. Ani se do toho neměli pouštět, raději nic než nutně něco.
Velmi pěkně zpracované úkoly pro ty nejmenší, co začínají s angličtinou.
Některé recepty jsou otřepané, některé se opakují, jen se změní jedna ingredience a některé jsou zajímavé a neotřelé. Zkrátka u těchto typů kuchařek si vybere každý.
Jedná se o klasické předpisy pro tradiční zavařování. Zelenina, ovoce a nejrůznější rady, jak vše udělat správně.
To je asi první kniha, kdy mám problém s výsledkem. Vždy dodržuji přesné postupy a tady se mi často stane, že i obyčejná buchta podle předpisu, se prostě nepovede. Nicméně, opět je to velmi důkladně propracované a s pěknými fotkami.
Jestli jste někdy viděli pořad s Fredem, pravděpodobně tušíte, jaká bude i tato kuchařka. Božská, jako sám Fred a jeho odvaha zkusit uvařit a sníst všechno. Nesmírně mě baví a recepty jsou skvělé.
Já tvarůžky miluju. Ať už namazané na chlebu jako pomazánku, čerstvé na chlebu s máslem nebo jako zahušťovadlo do zelňačky. Tahle kuchařka je přesně moje gusto.
Já zbožňuji regionální kuchařky. Tahle je mi srdci velmi blízko, protože Krkonoše mám téměř za rohem, na pohádkách jsem vyrostla a kyselo je to nejlepší, co jsem kdy jedla.
Povídky jsou kraťoučké a pohádkové. Pro nás, co jsme z regionu, určitě uchvátí.
Zdá se, že asi stárnu. Od začátku do konce přesně víte, jak to celé dopadne, vlastně už z anotace je to celkem jasné, ale stejně jsem do pokračování šla a nesmírně si ho užila. Uznávám, že námět není nijak originální, všechno už tu kdysi bylo, ale v knize je všechno, dojetí, naděje i napětí a mohu směle doporučit.
Kniha je pro mě příjemnou změnou. Povídky jsou krátké s velmi příjemným nádechem cizích vlivů. V některých bych klidně tipovala Čapka nebo Exupéryho. Za mě moc dobré.
Došla jsem do strany 50 a dál to asi nemá smysl. Pokud by to bylo čtení na 200 stran, pak bych asi pokračovala, ale mám opravdu číst 370 stran o useknutých hlavách, vyhřezlých střevech a beznaději, když to nemá ani hlavu, ani patu. Četla jsem podobné knihy a tam se člověk alespoň dozvěděl důvody vzniku a důvody zániku. Tady jsem se za celých padesát stránek absolutně nic nedozvěděla, takže nemám vůli číst dál.
Autor má zvláštní smysl pro zvrácenost a vyžívání se v násilí. Ale opět, četla jsem lepší zvrácenosti.
Kniha plná klišé, předvídatelných událostí a sympatických postav. Nečetla bych to denně a nejspíš mi to jako ochutnávka autorčina umu stačí, ale uznávám, jedná se o příjemné čtení. Žádné velké zvraty, hlavní postava se svatozáří na hlavě zachraňuje nejen sebe, ale i celou vesnici a co víc, ještě všem všechno na první dobrou vychází. Růžovější už to být nemůže.
Kuchařka mě mile překvapila. Jsou v ní tradiční recepty, které se hodí na každý nedělní oběd. Miluji recept na bábovku, který se zařadil do rodinné sbírky.