Nuny komentáře u knih
Bohužel, Čtenářská výzva je někdy opravdu výzvou. Vlastně jsem ani nepochopila, jestli to hlavní aktérce příběhu něco přineslo a zda to vůbec něco přineslo samotné autorce. Pokud musím nutně psát, tak aspoň, ať je to o něčem.
Tohle bylo o ničem...
Nechápu, proč musí autoři těchto knih zaplaňovat stránky svými vlastními fotkami. Člověk si to kupuje kvůli jídlu, ne aby koukal na autorku v nejrůznějších pozicích. Ale je to nejspíš způsob nějakého vyjádření, kdo ví.
Každopádně, některé recepty by se daly i použít, ale nezdají se mi nijak originální. V každé druhé kuchařce si přečtete recepty velmi podobné. Takže to mi tu chybí, nějaký originální nápad.
Za mě slabší průměr.
Jako vždycky dokonalé a dotažené do sebemenšího detailu. Nádherné zpracování jak po textové stránce, tak i po té fotografické. Z receptů si vybere určitě každý.
Za mě velmi povedené. Místy možná trochu chaotické, ale o to víc vás donutí přemýšlet, což dnes spoustu knih nesplňuje.
Miluji Rozhovor se smrtí. Mohla bych ji číst pořád dokola. Je to natolik pravdivá báseň, že mi verše nejdou z hlavy.
Celá sbírka je neplněná steskem a nespravedlností, ale zároveň realitou života a láskou k národu.
Přiznávám na rovinu, že jsem knihu koupila na základě hodnocení od Atanone, a také jako velký fanoušek Romana Vaňka. Nevěřila jsem, že by to mohla být pravda. A ejhle, skutečně první "kuchařka", kde najdete recept na Chleba s máslem a čajem z pytlíku (to tam vážně je). Když jsem se k tomuto kulinárnímu objevu pročetla, málem jsem se počůrala smíchy. Za ty peníze mě titul snad ani neuráží, ale pokud přizvu ke spolupráci šéfkuchaře této země, očekávala bych opravdu dobré recepty. Tato kniha nejen, že neobsahuje dobré recepty, ale v podstatě se vysmívá všem, kdo vaření rozumí a má ho rád.
Dobře, nebudu to brát osobně a beru knihu jako pouhý propagační předmět určený k prodeji na dobročinné účely. To doporučuji i vám, pokud nechcete další zbytečnou klíčenku za 50 korun, kupte si toto a pěkně s tím zapalte v krbu.
Jako prvotina mě kniha nijak zvlášť nezaujala. Hned od začátku je jasné, jak to celé dopadne a to mě pak moc nebaví. Příběh mě nenutil ke čtení, nebyl zajímavý a nebavilo mě to. Četla jsem sérii Mrtvá na pláži, Případ pro dva a Krajka a to mi přišlo mnohem lepší. Možná by to bylo pěkné jako seriál.
Jen poznámka, jak někdo může do knihy dát jméno Immaculata Buttacavolaová.
Kuchařka je skvělá. Líbí se mi netradiční pojetí, tedy recept na dvoustránce s popiskem ingrediencí, které už víte, v jakém mají být stavu k přípravě pokrmu, něco málo informací k samotnému pokrmu, fotografický postup a výsledná fotografie. Za mě velmi neotřelé a určené i pro úplné začátečníky.
Soužití osamělého lidského života s matkou přírodou. Je to vymyšlený příběh a na tom své pocity stavím. Krásně napsaný příběh, který se příjemně čte. Oceňuji dotažení všech nesrovnalostí, které se v příběhů objevily.
(SPOILER) Kniha mi sedla hlavně díky prostředí milovaných hor, podobnému smýšlení hlavní hrdinky a lásce k vaření.
Ten zbytek raději nekomentuji. Abych každou druhou stránku četla, jak Mina chce Luka, ale vlastně s ním nesmí být, protože jsou oba stejní, tak to je fakt velká nuda. Začátek trapné žádosti o ruku taky nekomentuji, nemuselo to tam vůbec být.
Tímto uzavírám kapitolu této autorky a už se opravdu nevrhám na její další knihy. Až někdy vymyslí opravdu důmyslný příběh, kde bude překvapení a zajímavá zápletka, možná ještě popřemýšlím.
Navíc by někdy neuškodila korekce textu a především některých výrazů.
V rámci výzvy byla tohle jasná volba. Četla jsem ji v dětství snad stokrát a pořád mě bavila. A teď? Je to příjemné, osvěžující čtení do zlé doby, která je kolem nás.
Knížka obsahuje nádherné ilustrace a příběh je jednoduchý a krásný.
Na závěr jsem přemýšlela, jaké "pohádky" se vypráví u Rowlingových doma a docela jsem zděšena. Ale budiž, každého věc.
Já bych tohle svému dítěti nedala dříve, než možná ve dvanácti letech a i tak bych přemýšlela. Je samozřejmě těžké držet dítě od všeho násilí a hulvátství, které mají denně na talíři, ale to je zase na rodičích, co jim dovolí a k čemu je pustí. Každopádně, ve škole se tomu stejně nevyhne.
Ale vraťme se ke knize. Příběh je solidní, zápletka zajímavá, pointa jasná... Ale kde je ten pohádkový příběh, to netuším. Neskutečně mnoho vražd, intrik a podjatosti, která do pohádky v takovém množství prostě nepatří. Nebylo tam snad nic hezkého, nad čím bych se usmála, co bych odsouhlasila a řekla, to je pěkné. Autorka má neocenitelný dar vyprávění, takže příběh vás vtáhne a není problém ho dočíst, ale ten závěrečný pocit kyselosti, mě moc mrzí.
Špatné zařazení knihy do žánru bude dlouhodobým problémem.
Pokud už znáte kuchařky od Romana, nepřekvapí vás jejich stejný vybroušený styl. Krásné fotografie, detailní výpis surovin i nějaké rady navíc. Ovšem u téhle kuchařky bych podotkla, že ji měl rozdělit minimálně na dvě.
Popravdě jsem se těšila, že v této sérii udělá i zvěřinu a ryby, ale opravdu jen zvěřinu a zvlášť jen ryby. Zde se zaměří na nějaké rady ohledně čištění, nějaké lepší tipy a také víc receptů na bažanty, orebice, kance, jeleny nebo divoké kachny, taky kapry, štiky, úhoře, sumce apod.
Tady jich moc není a zdá se mi to bohužel takové odfláknuté.
Musím říct, že knihu s tolika pitomci, jsem už dlouho nečetla. Bože, tolik stránek nesmyslných situací, arogantního chování a debilních poznámek, to se fakt nedá.
Naštěstí ovládám rychločtení. Nemohla bych číst odstavec po odstavci, protože to je pořád dokola a je to nuda.
A to nezmiňuji stále stejný a otřepaný scénář autorky. Proč něco u svých postav nezmění, vždyť ty příběhy jsou stále stejné, jen na jiném místě.
Škoda, potenciál má.
(SPOILER) Tak tohle bylo maso.
Stále přemýšlím, co se k tomu dá napsat, ale většina toho byla již zmíněna.
Každopádně, aby Potter a Malfoy byli největší přátelé, aby Hermiona byla negramotná, Ron tupý tele a Harry si hrál na otce.. tak to je velká nálož i pro mě.
Tohle se prostě nemělo stát.
(SPOILER) Nedokáži popsat pocity, které ve mně kniha zanechala. Jsou nesmírně hluboké a citlivé.
Neskutečně jsem se vžívala do Veroniky, do těch myšlenek, kdy vám zemře drahocenný člověk v životě a vy si s tím nevíte rady. A tak utíkáte od vzpomínek a bolesti a čekáte, že to zabere. Ale sami se s tím stejně většinou nedokážeme vyrovnat, a tak najdeme osobu, která má osud těžší, než si umíme představit a najednou víme, že život se dá ještě žít, i když se to zdá už nemožné.
Myslela jsem na svého muže a na tu fyzickou bolest ztráty a stálo mě to hodně sil a slz.
Knihu je lepší číst najednou, díky podobným jménům a spoustě názvů léků, ale ono se to stejně jinak nedá.
Děj je domyšlený do posledního detailu a závěr je napínavý, jak to u správných thrillerů bývá.
(SPOILER) Nejsem si jistá, jak dílo hodnotit. Nejlepší bude vyjádření k jednotlivým povídkám, a pak to nějak dopadne.
Hned první povídka Divní, je tak divná, že jsem absolutně nepochopila, čím přesně mě měla zaujmout. Ani zdánlivě chválený pozorovací talent autorky nebyl přesvědčivý.
V Letadle to byla nuda.
Hypermarket byl lehce napínavý, ale proboha ta gradace.
K Rozvodům nemám co říct.
Normálně páchneš je směsice absurdity a nudy.
Šneci.. jak já nesnáším házení Čechů do jednoho pytle. Pointa?
Mrkev pro vězně.. vážně někdo dokáže psát o lidech, kteří se střídají na toaletě, vzájemně se u toho pozorují a ještě se sází, kdo půjde další na řadu.
Skoro dospělá měla našlápnuto celkem dobře, ale co mi měl zase říct ten závěr.
Jen se svou ženou je směsice trapnosti.
Redakci jsem nedočetla.
Závěrečné hodnocení tak okolo 40 %. Určitě by se to dalo dotáhnout lépe, leckdy to bylo opravdu na dobré cestě, ale pak se to někde zvrtlo a povídky nedopadly bohužel dobře.
Teprve od hory Fudži se začalo něco dít a příběh nabíral nějaký smysl. Musím přiznat, že jsem většinu četby měla chuť knihu odložit pro nedostatek emocí.
Co opravdu zafungovalo, jsou popisy prostředí, ale zase naopak číst na každé druhé straně, jak je nějaké jídlo lahodné a tenhle čaj jsem ještě neměla a je překvapivě.. hm.. lahodný. Tak to je fakt velká nuda. Kdo Japonsko trochu zná, ví, jak zatraceně dobré čaje tam jsou a jak vynikající jídla podávají, takže bych to zkrátila o sto stran opakujících se frází a bylo by to fajnové a čtivé.
Jsem v rozpacích, jak knihu hodnotit, protože přiznávám bez mučení, závěr na mě udělal dojem. Ačkoli jsem věděla od první fotky Fiony, jak s nimi Gabe naloží, stejně to bylo emočně silné a takto romantický příběh zkrátka končit má.
Příběh je nekonečně zdlouhavý a často se opakující. Takový typ románů bych omezila na dvě stran a bylo by to akorát. Samozřejmě stejně všichni od začátku víme, jak to celé dopadne, ale právě proto to čteme.
Romány od Jenny jsou všechny na stejné "brdo", takže mi stačí ochutnávka dvou knih a dál nemusím. Líbí se mi její styl psaní, škoda jen, že nezkusí někdy něco jinak. Třeba čtenáře překvapit.