Ocásek komentáře u knih
,,Lidé se ti budou v životě smát za hodně věcí.
,,Nedovol, aby řeči ostatních ovlivnily, jak vnímáš sama sebe.
Moje druhá knížka od autorky, která byla úplně stejně skvělá jako Daisy Jones. Tentokrát je příběh o tenistce Carrie Soto, která se po ukončení kariéry vrací zpátky na kurty, aby si udržela svůj rekord.
Nikdy by mě nenapadlo, že mě může takhle moc vtáhnout knížka, která je plná tenisu. Všechno to, co vím o tenise, bych dokázala spočítat na prstech jedné ruky a i tak jsem hltala jednu stránku za druhou.
Stejně jako u Daisy Jones jsem nechtěla věřit tomu, že Carrie Soto není reálnou postavou. Chtěla jsem projet celý google a najít si o nejlepší tenistce všech dob úplně všechno! Carrie jako hlavní hrdinka nesedne každému. Je hodně cílevědomá, chladná a jde si za svým i přes mrtvoly.
Navíc je v celé knize nádherně vykreslený vztah dcery s otcem.
Konec byl přesně takový jaký jsem chtěla a vykouzlí mi úsměv na tváři.
Konečně jsem si i já přečetla třetí díl Dvorů a nemám slov!
Nerada bych vám něco vyspoilerovala, tak děj v téhle recenzi asi úplně vynechám a zaměřím se hlavně na ty pocity, které ve mně Dvůr křídel a zmaru vyvolal, protože to bylo něco neskutečného…
Zcela upřímně vám říkám, že jsem ještě nikdy u žádné knížky nebrečela tak moc (ani u knih CoHo ne, a to u je co říct), jako tomu bylo u téhle. Mám pocit, že to budu rozdýchávat ještě hodně dlouho, ale stalo to za to! Úplně všechno, všech těch 720 stran, které jsem přečetla za čtyři dny, protože jsem to prostě nemohla odložit a hltala jsem jednu stránku za druhou…
Přísahám na hvězdy, které naslouchají a na sny, které se plní, že lepší sérii už asi nikdy v životě číst nebudu! A v mých očích už nikdy nikdo nepřekoná Rhysanda, to jsem si stoprocentně jistá!
Za poskytnutí knížky k recenzi děkuji @humbook a @humbook_blogeri.
Už když jsem poprvé držela v ruce knížku Křídla vážky, tak jsem tušila, že se mi bude líbit, ale rozhodně jsem nečekala, že z ní budu takhle nadšená!
Příběh je vyprávěný z pohledu hlavní hrdinky Eleny, která mi přirostla k srdci hned od první kapitoly. Doopravdy se mi ještě nestalo, abych toho s hlavní hrdinkou měla tolik společného, a to ať už šlo o četbu, krasobruslení, snahu vystudovat medicínu, a nebo celkově o její charakter! Oblíbila jsem si i Jáchyma či Dannyho a zamilovala se do Tadeáše.
Romantická linka je jedno velké klišé, ale skvěle napsané klišé, u kterého se budete usmívat jak měsíček na hnoji a budete si neskutečně užívat tu chemii mezi postavami!
Moc mile mě překvapil i autorčin styl psaní, vůbec bych nepoznala, že se jedná o její prvotinu. Už dlouho se mi totiž nestalo, že bych celou knížku přečetla za méně než 24 hodin a navíc jsem se u knížky musela nahlas smát, a to hned několikrát.
(SPOILER!)
Je mi jasné, že se najde někdo komu závěr knihy pokazí celkový dojem, ale u mě to bylo přesně naopak. Strašně se mi líbilo, že knížka nekončí přeslazeným happyendem, jako tomu u jiných romantických knížek bývá, ale končí realisticky.
(KONEC SPOILERU!)
Myslím si, že vám Křídla vážky mají rozhodně co předat. Já vám knížku moc moc doporučuju a budu ráda, když jí dáte šanci, protože je opravdu skvělá!
Na Selekci nikdy nebudu moc stará… Letos jsem se k Selekci vrátila už potřetí a je pořád stejně skvělá, jako když jsem ji před šesti lety četla poprvé!
Miluju ten krásně vykreslený svět, ve kterém se celý příběh odehrává a celkově ten nápad napsat YA romantickou dystopii - je to dokonale vymyšlené do posledního detailu! Knížka je čtivá, že ji nebudete chtít pustit z ruky a budete si připadat jako v moderní pohádce.
America je sympatická hlavní hrdinka - místy tvrdohlavá, je obyčejná a přesto jedinečná… A to jsem vám ještě neřekla to nejlepší na celé knížce, to je princ Maxon (opovažte se někdo říct, že jste team Aspen)
Tohle je ideální knížka k tomu, aby vám otevřela bránu do světa YA knih… a pak se k ní budete ještě několikrát vracet, stejně jako já!
4,5/5⭐️
Už když jsem zjistila, že u nás Zachraň mě vyjde, jsem věděla, že si knížku budu chtít přečíst, ať už bude o čemkoliv. Sice ještě stále nemám dočtenou kompletní sérií Znovu, ale i tak jsem si knížky Mony Kasten opravdu zamilovala!
Autorka zvolila jiný styl psaní než známe ze série Znovu. Začátek byl trochu pomalejší, takový seznamovací a nic moc se tam nedělo. Ale pak... pak se to rozjelo a já obracela jednu stránku za druhou a neskutečně si to užívala! Překvapilo mě, že je příběh vyprávěný z pohledu obou hlavních hrdinů, na to sem u Mony nebyla vůbec zvyklá, ale vlastně mi to tak vyhovovalo asi i mnohem víc.
Ruby byla skvělá hlavní hrdinka, kterou jsem si oblíbila hned od první stránky. Ať už kvůli její posedlosti plánováním (protože tuhle posedlost mám taky), tak proto, že byla chytrá, nesmělá, ale přesto cílevědomá. Druhou hlavní postavou je James, který by sice zasloužil pár facek (hlavně za to, co provedl na konci...), ale i tak ho totálně žeru! Moc jsem si oblíbila i vedlejší postavy - Lýdii, Ember či Alistaira. Doufám, že dostanou v dalších dílech více prostoru.
Jak už jsem říkala, tak tuhle knížku jsem si neskutečně užívala. No a pak přišel konec a ten to úplně zabil. Tolik zvratů, co se v posledních dvou kapitolách stalo... to bylo, jak kdybych četla úplně jinou knížku. Jako já chápu, že nás chtěla autorka nalákat na pokračování, ale sakra proč?
4,5/5 ⭐️
Po dočtení téhle knížky jsem nebyla schopná říct, jestli se mi knížka líbila nebo nelíbila a měla jsem z ní hodně rozporuplné pocity.
Začala bych asi tím, co se mi na knížce opravdu hodně líbilo. V první řadě to, že je plná krásných citátů a myšlenek. Ještě mnohem víc se mi líbila forma knížky, která je úplně celá psaná v dopisech. Musím říct, že nápad psát dopisy mrtvým slavným osobnostem mi přišel skvělý, originální a mnohdy i zajímavý.
A teď už k těm negativům. Největší problém jsem měla s postavami. Nenašla jsem v knížce snad žádnou postavu, která by mi přirostla k srdci. Hlavní hrdinka Laurel mi přišla ufňukaná (vím, že jí umřela sestra a určitě ji to hodně poznamenalo, ale tohle mi přišlo už trochu moc). Nejvíc ze všeho jsem na ni chtěla začít křičet, ať už se konečně někomu svěří. Vedlejší postavy mi také nebyly sympatické.
Knížka se věnuje vážným tématům, takže mi z ní občas bylo smutno a úzko, ale převažovaly pocity, kdy jsem byla znechucená tím, co se tam děje a občas i znuděná. Už jen to, že jsem tak tenoučkou knížku četla víc než týden o něčem vypovídá.
Závěrem bych chtěla říct, že knížka není špatná a určitě se najde spousta lidí, kteří ji budou milovat. Ale já mezi ně bohužel nepatřím. Myslím si, že už jsem četla mnohem lepší knížky s podobným tématem.
2,5/5⭐️
Do knížky jsem se pouštěla s téměř nulovým očekáváním, ale i tak jsem byla zklamaná.
Hlavní hrdinky, trojčata Lyn, Cat a Gemma, mi nijak zvlášť k srdci nepřirostly. Lyn je manželka, matka a úspěšná podnikatelka, která se snaží mít celý svůj život pod kontrolou. Cat se snaží nepřijít o vysněné dítě a svého manžela Dana a Gemma naopak nemá co ztratit, protože nemá ani děti, ani manžela, a dokonce ani bydlení nebo pořádnou práci.
Největším problémem byl pro mě styl psaní autorky, který mi vůbec nesedl. Ze začátku jsem se šíleně ztrácela v časových rovinách a knížka mě nebavila. Říkala jsem si, že kdybych knížku nečetla ve štafetě, tak ji asi ani nedočtu. Zhruba od poloviny se mi knížka začala číst lépe, ale pořád to nebylo ono. Děj se vlekl a občas jsem se přistihla, že přeskakuji odstavce, abych už byla konečně na konci.
Tři přání je údajně prvotinou autorky, tak uvidím jestli se rozhodnu dát Liane Moriarty ještě druhou šanci. Každopádně mě Tři přání velmi zklamaly a nedoporučila bych je. Ale holkám, které četly knížku přede mnou se líbily, takže zkuste a uvidíte. Sto lidí, sto chutí, vždyť to znáte.
Takhle knížka mě ve výsledku velmi mile překvapila. Šla jsem do ní s téměř nulovým očekáváním a musím uznat, že to bylo moc fajn čtení. Styl psaní autorky mi hned sedl. Knížku jsem měla přečtenou asi za tři večery.
V knížce střídají pohledy hned tří postav, takže jsem mohla příběh vnímat ze tří různých pohledů. Obě hlavní hrdinky mi byly sympatické. Malinko mi vadil vysoký věk postav, kvůli kterému jsem nebyla schopná se do postav stoprocentně vžít a chápat jejich problémy. V některých momentech jsem jim jejich věk ve své hlavě automaticky ubírala.
Druhá věc, která mi vadila byla nereálnost děje, protože to kolik se tady stalo náhod, by v normálním životě nebylo téměř možné. Jinak jsem si knížku moc užila a doporučila bych ji spíše starším čtenářkám.
Knížka v sobě ukrývá celkem dvanáct povídek s vánoční tématikou od dvanácti různých českých autorů. Některé povídky byly absolutně skvělé, některé byly trošku slabší. Každá povídka je jiná a myslím, že si v knížce každý najde to své.
4,5/5⭐️
Jsme v roce 1994. On je nemotorný nerd, pro kterého představuje vrchol socializace partička Dračího doupěte. Ona je předsedkyně všech studentských výborů, oblíbená, chytrá a krásná. Přesto se tito dva z nějakého nevysvětlitelného důvodu dají dohromady - a to hned několikrát...
Tahle knížka mě opravdu velmi zaujala svou krásnou obálkou a samotným názvem knihy. Bohužel mě trošku zklamalo zpracování. Mrzelo mě, že celý příběh je vyprávěný jen z pohledu Craiga, kterého jsem si poměrně oblíbila. Druhou hlavní postavou je právě Amy, která mi úplně k srdci nepřirostla. Možná to bylo právě proto, že mi v knížce chyběl i její pohled na celou situaci a víceméně do poloviny knížky jsem o ní vůbec nic nevěděla.
Autor se rozhodl knihu ozvláštnit tím, že nevsadil na chronologickou posloupnost. Celá knížka začíná rozchodem číslo 3, pak následuje rozchod číslo 5 a až v šesté kapitole jsem se dozvěděla, jak se vůbec Amy a Craig potkali. Musím říct, že jsem se pořádně ztrácela v časové posloupnosti a působilo to na mě neuspořádaně.
Po přečtení první poloviny knížky jsem úplně nevěděla, co si o knížce mám myslet. Druhá polovina už byla o něco lepší a podařilo se mi i lépe pochopit chování jednotlivých postav.
Sedm rozchodů je realistický příběh, ve kterém se objevuje hodně zajímavých myšlenek. Doufám, že se rozhodnete dát knížce šanci, ale pozor na ztrácení se v čase. Do čtení se také můžete pustit, pokud vás již omrzely šťastné konce. Protože tihle dva spolu na konci neskončí. Ne, tohle není spoiler, autor vám tohle napsal již v prologu.
2,5/5⭐️
Povedené zakončení série Léto. Za mě asi nejlepší díl ze všech. Knížka je čtivá, má krátké kapitoly, takže vám stránky poměrně rychle mizí pod rukama.
Tušila jsem, jak tohle skončí, ale chtěla jsem vědět, jak si Belly poradí. V podstatě až do posledních stránek jsem si nebyla ničím jistá, a to se mi líbilo. Poprvé se tady objevují kapitoly psané z pohledu Conrada, kde jsem konečně mohla zjistit, co se mu celé roky honilo v hlavě.
Knížku jsem si užila a doporučuji celou sérii, které je na léto jako dělaná.
3,5/5⭐️
Líbí se mi neobvyklé téma němého chlapce a vyobrazení jeho lásky ke psím kamarádům. Kniha mě bavila asi i proto, že mám ráda pejsky. není to úplně nejjednodušší čtení, knížka je emočně hodně náročná a to zejména neočekávaný závěr příběhu.
Můžeš říct: Miluju tě obsahuje tři novely, kdy každá z nich je inspirovaná jiným albem Taylor Swift.
~ Můžeš říct: Miluju tě, nebo nos můj dres na každý zápas - Monika Seidlová
První novela je typická romantika ze střední, kde máme moji oblíbenou hate-to-love romantickou linku. Kapitána hokejového týmu a (ne)obyčejnou středoškolačku.
Obě hlavní postavy mi sice občas lezli na nervy. Bylo tam pár drobností, které mi úplně neseděli, ale ve finále jsme s touhle novelou byla moc spokojená a zvládla bych ji klidně i delší, protože takhle na mě byla zbytečně až moc uspěchaná.
3,5/5
~ Můžeš říct: Miluju tě, nebo bojím se výšek, ale s tebou bych skočil do neznáma - Nofreeusernames
Stejně jako je 1989 moje nejoblíbenější album od Taylor, tak tohle je moje nejoblíbenější novela z téhle knížky.
Asher byl jedním slovem úžasný a i když můj vztah s Tess byl jak na horské dráze, tak jsem jim to hrozně přála. Romantická linka je podle mě skvěle uvěřitelně napsaná. Plusové body si zaslouží i prostředí, ve kterém se příběh odehrává.
4,5/5
~ Můžeš říct: Miluju tě, nebo vždycky budu Watsonem k tvému Sherlockovi - Markéta Forejtová
Třetí a poslední novela byla za mě bohužel nejslabší. Lehce detektivní zápletka byla originální, ale bohužel jsem ji asi nepochopila. Hlavní hrdinky mi nepřirostly k srdci ani jedna. Chemii jsem mezi nimi taky absolutně žádnou necítila. Bylo to celé takové divné.
Ze všeho nejvíc se mi líbilo prostředí - knihovna, kavárny, podzim, to já můžu.
2/5
Můžeš říct: Miluju tě vám určitě můžu doporučit, hlavně teda novelu od Oly. A nemusíte se bát, že je to knížka jen pro Swifties, protože není, mohla by se vám líbit i když zrovna nepatříte mezi fanoušky Taylor Swift.
Pokud hledáte skvělou YA romantickou komedii, tak by vás určitě neměla mírnou kniha Lepší než ve filmu. Já si tuhle knížku opravdu užila, protože byla čtivá, roztomilá a vtipná. Ano, sice už od prvních kapitol tušíte, kam bude příběh směřovat, ale tady mi to vůbec nevadilo.
Hate-to-love romantická linka je moje nejoblíbenější a tady byla sakra dobře napsaná, to vzájemné pošťuchování mezi Wesem a Liz jsem milovala.
Sice mi občas lehla na nervy hlavní hrdinka Liz, oproti tomu Wese jsem si oblíbila hned.
Taky se mi moc líbily citáty z romantických filmů, kterými začíná každá na mě až zbytečně příliš dlouhá kapitola. A soundtrack pro Wese a Liz na samém konci knížky je taky skvělý nápad, navíc tam není jen tak, ale prolíná se s příběhem.
Za mě ideální oddechové letní čtení!
Knížka mi byla poskytnuta za účelem recenze. #spoluprace @knihydobrovsky @nasenakladatelstvi
Tohle bylo skvělé!
Slow burn romance na motivy Romea a Julie v moderním New Yorku s detektivní zápletkou? Kdo by to nechtěl.
Knížka má krátké kapitoly z pohledu obou hlavních hrdinů, což mám u těhle typů příběhů moc ráda. Je neuvěřitelně čtivá, kdybych neměla zkouškové, tak ji přečtu téměř hned.
Oblíbila jsem si Jesse i Helenu už od samého začátku, měli mezi sebou neuvěřitelnou chemii. Sympatický mi byl i Eli a jeho příběh, doufám, že dostane prostor i v dalším díle a stejně tak detektivní zápletka, která v knize je, protože mě opravdu zajímá, jak to všechno bylo. Rodiče Heleny v lásce úplně nemám, ale Trish ta byla asi ze všech nejhorší.
Poslední stránky byly hodně emotivní a já hned po dočtení musela převyprávět celý příběh své spolubydlící, jak moc jsem byla naštvaná a smutná. Už se těším na druhý díl téhle sérii, která mě opravdu velmi mile překvapila.
Závěrem bych chtěla poděkovat @knihydobrovsky, protože tuhle knížku s nádhernou ořízkou jsem si přivezla z Brněnského bookstormingu. #spoluprace
V první řadě bych ráda poděkovala @ya.ctu za zaslání recenzního výtisku. #spoluprace
Těžký život knihomolů je roztomilá jednohubka plná komiksů, ve které jsem se jako správný knihomol stoprocentně našla.
Celá knížka navíc nádherně graficky zpracovaná, byla radost se na ty stripy dívat. Culila jsem se u toho jako měsíček na hnoji během celého čtení. Navíc jsem si hned oblíbila i postavy, které nás provázejí celým komiksem a jsou vtipně představeny hned v první části knížky. Ocenila jsem i poznámky v samotném závěru, bylo super nakouknout jak takové stripy v podání Hanky a Medojeda vznikají.
Těžký život knihomolů je jednoznačně ideálním odpočinkovým čtením pro každého knihomola.
Závěrečný díl série Smrtka se mi líbil, zároveň je to však asi nejslabší díl celé trilogie. Smrtka byla dokonalá, Nimbus byl také skvělý, ale vadilo mi tam, že moje oblíbené postavy nedostávaly tolik prostoru. A stejný problém jsem měla i u Zvonu.
Ve Zvonu je totiž spousta nových postav, které mě tolik neohromily jako ty staré z první knihy. Miluju Citru a Rowana a určitě bych snesla víc prostoru pro ně dva, ale i tak jsem byla spokojená, protože i nové postavy měly v příběhu svoji důležitost a žádná tam nebyla jen tak.
Příběh je vyprávěn v několika dějových linkách, které nám na konci splynou do jedné jediné a začne to být pořádná jízda, přesně tak jak to autor umí.
Od úplného závěru jsem asi taky možná čekala malinko víc, ale ve finále zklamaná nejsem a celou sérii Smrtka vám rozhodně mužů doporučit pokud máte rádi dystopie a chcete jednu obzvlášť originální.
Čtvrté křídlo byla jedna z mých nejočekávanějších knížek letošního roku. Měla jsem hroznou radost, když jsem si ho díky @humbook a skupině @humbook_blogeri mohla přečíst mezi prvními a ano stálo to za to.
Dostala jsem snad ještě víc než jsem očekávala. Všechny ty nadšené ohlasy jsou úplně na místě. Myslím si, že Čtvrté křídlo je jedna z nejlepších knížek, jakou jsem kdy přečetla.
Autorka si připravila nesmírně čtivý, napínavý a originální příběh, který měl naprosto všechno od skvěle propracovaného prostředí, přes sympatické postavy, sarkastické draky až po úžasnou romantickou linku, ta chemie mezi postavami byla neskutečná. A Xaden, můj přítel má slušnou konkurenci.
Posledních sto stránek byl jeden zvrat za druhým a já hltala každou stránku. Nutně potřebuji další díl a další dávku draků.
5!/5 - Miluju to!
Okamžiky jsou třetím a závěrečným dílem, za mě jsou tím nejpovedenějším dílem, který krásně uzavírá celou sérii. Knížka byla opět protkaná emocemi a plná poslání.
Tento díl je zaměřený spíš na Emmu, jednu z vedlejších postav z předchozích dílů, která se snaží znovu najít smysl života. Ale i tak se zde několikrát vrátíme do minulosti o poznáváme příbuzné Patricie i Samuela. Sice jsem se občas trochu ztratila v tom kdo je kdo, ale přesně pro tenhle případ je na začátku rodokmen, který mi mockrát pomohl se najít.
Ačkoliv jsem si Emmin příběh i návraty do minulosti užívala, maličko mi chyběl Samuel, Patrik a Oliver, které jsem si v předchozích dílech oblíbila úplně nejvíc.
Sérii jako celek jsem si moc užila (hlavně druhý a třetí díl), je krásně vidět, jak se autorka se svým psaním posunula. Sérii Hodinky vám mohu doporučit jako příjemné oddechové čtení, které vám může i mnohé předat.
První díl série Hodinky se mi líbil, ale druhý díl byl za mě ještě mnohem lepší.
Sice zde pořád skáčeme v čase, což byl kámen úrazu v prvním díle, ale tady mi to nepřišlo tak zmatečné, všechno do sebe zapadalo a dávalo to smysl.
Ve vyprávění příběhu se střídá hned několik postav. Sice jsem čekala více prostoru pro Sama a Patricii, ale na druhou stranu i kapitoly z pohledu ostatních postav měly určitě co nabídnout a bavily mě. Díky nim jsem si ještě mnohem víc oblíbila Olivera, Patrika i Emmu.
Dalším pozitivem je, že během tohoto dílu opadá naivita a nereálnost příběhu. Druhý díl je mnohem reálnější a hlavně plný emocí. Rozhodně nečekejte dějem nabitou knihu, ale o to víc na vás knížka zapůsobí právě po emoční stránce, a to hned od samého začátku.
Druhý díl mi dal odpovědi na spoustu nezodpovězených otázek. Ale i tak se těším a jsem zvědavá, jak budu hodnotit závěrečný díl trilogie.