Onceuponthetime komentáře u knih
Už od chvíle co mi tahle debutová kniha od české autorky přišla, jsem se na její přečtení těšila. Jako kdybych už předem tušila, že si ten příběh zamiluju.
Stalo se tak. Příběh mi už po prvních stránkách přirostl k srdci. Věnuje se tématu, které mi je nejen blízké, ale i cítim, že je důležité o něm mluvit. Proto ukázat ho lidksky v příběhu je skvělé. Panické ataky, úzkosti, jsou věc, která provází život více lidem, než by člověk řekl. A dost často se o tom ani nedozvíte.
Přiznám, že jsem se trochu bála věkového rozdílu hlavních hrdinů, ale bylo to zbytečné. Naopak ten rozdíl měl smysl a dodával příběhu další úroveň.
Velkým (přímo obrovským) plusem je autorky cit pro jazyk. Ta knížka je napsaná prostě nádherně.
A grafika piškvorek u začátku kapitol? Miluju!
Po přečtení této knihy ve mě zůstala motanice pocitů. Úzkost a vztek spolu s nadějí. Tato kniha je o důležitýh věcech, o věcech o kterých je těžké mluvit, ale zároveň je to nutné, o věcech před kterými by člověk nejraději zavřel oči a předstíral, že neexistují. Jenomže ony se dějí a bohužel je to častěji, než by člověk řekl. Tahle kniha vám ukáže, jak těžké je dostat se zpátky na nohy a jak důležité je v životě potkat lidi, kteří neodsuzují.
Obdivuji autorku, že dokázala vystavět nádherný, bolestivý a důležitý příběh.
(P.S. To jak je kniha překrásná navenek, nádherně odráží, jak krásně je napsaný příběh uvnitř)
Tak tohle české fantasy bylo takové pohlazení po duši. Příběh něžně utíkal v prostředí magické knihovny a zároveň se dotýkal důležitých témat feminismu. U téhle knížky rozhodně doporučuji soudit knihu podle obalu ;)
JLA to prostě umí. Což mě nepřekvapuje. Myslím, že to nikoho nepřekvapuje.
Celý svět Z krve a popela a Ve stínu popela mě nějakým zvláštním způsobem nutí číst další a další díl.
Prostě nemůžu přestat. I když se u každé knížky sem tam nudím a neustále kontroluji kolik stránek mi to vlastně zbývá do konce, i tak mě to čtení vážně baví.
Dost často mám ve všech těch postavách a jejich schopnostech šílený zmatek. Ale stejně nad tím nakonec mávnu rukou a řeknu si, že to nečtu kvůli bezchybně vybudovanému fantasy světu ale kvůli Casteelovi a v tomto případě úžasně sexy prvotnímu bohu smrti (nebo ne smrti? hehe).
@mad.bookie
Knihu jsem nedočetla, takže ani nehodnotím. Pro mě je romantizace znásilnění hodně přes čáru. Consent je sexy a to vždycky!
Jako první se musím tak jako všichni naprosto rozplynout nad tím jak celá knížka dohromady vypadá. Od obálky, po ořízku, po ilustrace uvnitř... D.O.K.O.N.A.L.O.S.T.
A k tomu co je uvnitř?
Je to milé, v pohodě, odpočinkové počtení. Nic, z čeho bych si sedla na zadek a tak. Sem tam jsem se trochu nudila (na začátku a při rozchodové pauze), ale na to, že je to první kniha autorky, tak klobouk dolů.
Na internetu je kolem knížky docela haló (zvlášť na instagramu), takže člověk očekává kdoví jaký klenot, na který v životě nezapomene. Ne, to nedostanete! Ale i tak rozhodně doporučuju si knížku přečíst. Když už nic jiného, tak vám Jakub zvedne náladu a jeho malá ségra jakbysmet.
3,5 (půlky většinou nedávám, tady je to ale potřeba).
Tak není to FBA, ale je to super. Démoni, ti druzí, kteří nejsou andělé ale chrliči (divné, já vím). Sexy chlápci na každém rohu, sexy hlavní hrdinka. Já nevím jak vy, ale já moc víc k životu nepotřebuju :)
Rozhodně si přečtěte pokud máte rádi autorku, což já mám (hehe).
Bylo to milé... to je asi to nejspší slovo co mě po přečtení napadá. Rozhodně mě to nevystřelilo z papučí, nebo něco takového, ale ani mě to nenudilo a neprudilo (což je vždycky fajn:))
Bylo to méně "sexy" než jsem od autorek zvyklá.
Zvlášť v kapitolách z minulosti jsem měla pár okamžiků (první pusa... mrk mrk) kdy jsem cítila i motýlky v břiše, takové chvilky mám při čtení vážně ráda.
A jinak, jestli si chcete přečíst něco na co skoro ihned zapomenete, ale čtení si užijete... well, tohle je to pravé ořechové.
Tak na tomhle jsem si smlsla. Vážně je to tak akorát romantické, tak akorát erotické, tak akorát historické. Přečteno jak z rychlíku.
Tak... přečteno rychle a ničeho nelituju. Vůbec.
Mám ráda hate to love romantiku - ta tady byla.
Mám ráda pomádu - ta tady byla.
Mám ráda odpočinkové příběhy - ten jsem dostala.
Rozhodně je vidět jak moc se autorka zlepšila, první díl mě sice bavil, ale byl napsaný nemotorně. Tady sice taky jistá nemotornost byla, ale bylo ji mnohem méňe.
Navíc moc se mi líbí zapojení komunity na ig do knihy a podpora které se autorce dostává. To jí člověk může jen závidět, že ano :)
Ach... ta romantika, to jiskření, Cass a Nesta.
Dokonalé! Všechno co jsem si mohla přát jsem dostala.
Ano, příběh je trochu v pozadí a jde tu spíš o vztah a psychiku hlavních hrdinů, ale vůbec mi to nevadilo. Ani trošičku.
Jediné co mi vadí je že taky nemám takového svého Casse. Ale Az je ještě volnej, jenomže na jak dlouho, že ano :)
Dívám se na Gwyn, ne na tu jejíž jméno odmítám vyslovit.
Tak a teď už jenom čekat až vyjde další knížka od téhle autorky... ach jooo.
No, ale čtení jsem si zatraceně užila. Přišlo mi to trochu jiné než ACOTAR a ToG, ale ne ve špatném slova smyslu (asi největším rozdílem bylo to propojení fantasy a moderních technologií).
Prvních sto stran (takový trochu delší prolog) jsem vážně hltala jednu stránku za druhou, ten rozjezd byl za mě prostě neuvěřitelný. Potom se mi to trochu táhlo, ale jen do chvíle kdy to mezi Bryce a Huntem začalo jiskřit... pak už to zase bylo podle mého gusta.
Na konci jsem nemohla přestat číst a byl to jeden zvrat za druhým.
Vzato kolem a kolem nemůžu se dočkat kam až tahle série dojde (slyšela jsem, že to mají být tři knihy, ale známe Maasovou počítala bych alespoň s šesti).
A na závěr malá otázka. Možná jsem jediná, ale taky si myslíte, že pro Bryce by byl ten pravý Connor? Nic proti Huntovi (ten je taky sladkej a úžasnej), ale prostě tenhle vlček je pro mě endgame.
Zakončení brilantní série, které mě opravdu nezklamalo a (to se musím přiznat) tak trochu mě zanechalo v slzách. Jo, posledních sto stran jsem vpodstatě jenom bulela.
Jeřáb, Dorian, Chaol všichni mají u mého srdíčka svoje spešl místo.
Stejně tak Aelin a Lysandra.
Celou sérii mohu jen doporučit a rozhodně se nelekejte, že to nejsou právě nejkratší knihy.
Začátek knihy mě navnadil, roztočil moji představivost a opravdu jsem se těšila co všechno příběh přinese. Jenomže jsem prostě nedokázala přijít na chuť hlavní hrdince. Daniel... tak tomu jsem přišla na chuť okamžitě, ale Nicol mi prostě nesedla. A kvůli tomu jsem se tak půlku knížky celkem nudila, což je škoda, protože příběh je napsaný hezky, někdy jsou v něm trošku rušivé elementy (použila bych jiné formulace a tak) ale to už je spíš vlivem mého zmlsaného očka od Elle Kennedy, než čímkoliv jiným. Autorka má před sebou, podle mě, zářné zítřky... ale příště toužím po trochu větším... něčem. Prostě potřebuju příběh prožívat, ne jen číst a tady jsem až na prvních pár desítek stránek jen četla.
Ale pokud si chcete přečíst něco lehkého z krásného prostředí, rozhodně doporučuji.
Ale tohle je také lahůdka. Ani jsem to nečekala.
Četlo se to úžasně snadno. Líbilo se mi, že hlavní hrdinka neseděla na zadku a nečekala až si kluk uvědomí, že udělal chybu a příjde jí získat zpátky. Jednala a riskovala.
Obálka mě trochu odrazovala, ale to je u knih tohoto žánru celkem častá věc.
Doporučuji na chvíle, kdy si chcete odpočinout a užít si šťastné konce.
Pro milovníky Irska (jako jsem já) to pravé ořechové. Četlo se dobře, někdy trochu rozesmutnilo.
Mrazilo mě...
Celou knihu mi běhal mráz po zádech a když jsem dočetla poslední stranu bušilo mi srdce.
Dlouho se mi nestalo, že by mě nějaký text tak moc zasáhl, jako posledních pár odstavců této novely.
Srdcovka
Podle mě je Eragon nutnost podobně jako Harry Potter. Napínavé, čtivé, dobrodružné...
Lehké, romantické, svižné...
Přesně to co potřebujete najít zabalené po stromečkem. Odpočinete si, zasmějete se, zamilujete se.
Těším se na další dílko, které se, doufejme, ponese na podobné vlně.
Nejmilejší kniha od Mornštajnové, ke které jsem se dokopávala snad rok, po přečtení rozhovoru s autorkou v časopisu respekt. Nechápu, že mi to tak trvalo.
Určitě se k ní ještě několikrát vrátím.