opic 12 komentáře u knih

Z reproduktorů zní melodie z alba low...
Za oknem je leden.Zvolna padájí vločky.Barevné svíčky na stromečku se odrážejí na skleněné tabulce přes výhled na ulici.Pouliční světla se ztrácejí v žaluziích.Pohled odchází na novoroční konfety na nichž pomalu sedá prach.Sentimentální spíše řeknete si.Možná chcete-li,ale spíše je to melancholie.
Bytost jménem ZET z jiné části vesmíru tam za oknem sice dnes není,ale ba třeba takový Major Tom v představách mnoha lidí k zahlédnutí může být.Je tam sám.Kdo za to může ? Kdo ten prostor tak nějak zase o něco rozsšířil ? Nemá cenu zbytečně napínat,samozřejmě je to Bowie.
Inu on byl vždycky tak trochu někde jinde a zároven napřed.Vizáží.Přístupem.Tvorbou.Myšlenkama.Asi vším :) Stačí třeba jen to,že na rádijích tzv. komerčních jen málokdy o něj uchem zavadíte.
Červená knížka s portrétem s bleskem v nápisu mnohé předznamenává.Nevynechává zásadní okamžiky spjaté se životem sice kapánek zkratkovitě,ale o to více snovým stylem v hávu sureálném.Kdo má k němu blízko jistě se dá jen těžko odmítnout.Vše podstatné co jste snad jistě z jeho života a tvorby třeba někde již četli nebo jen tušily.Odhalí možná i to netušené.Kresby vše příjemně doplnují a pocitově funguje znamenitě jako celek.Prostupující smutkem,závislostí,tajemným vystupováním,obavy z bratrovy nemoci,ztracených lásek i nově nalezených a samozřejmě neutuchající a stále inspirující tvorbou.Na závěr nesmí chybět diskografie.Samozřejmě s obrázky některých alb ve stylovém zobrazení.
Album Low doznívá v posledních tonech.Stejně i vločky v tichu odezní.Ztratí se s prvním deštěm...stopa ve sněhu promění se v kaluž...někde tam ve věčnosti černá hvězda bude zářit dalším lidem kteří pohlédnou z okna.To se jim jistě jen něco zdánlivě nečekaně zdálo.Když nic možná nezahlédnete.
Stačí přeci jen tak málo.Po dočtení tohoto barvitého životopisu.Jednoduché a hned na dosah zkusit něco jiného.Zavřete oči.Unášejte se do tmy.

4 04.01.2019

S kůrkou a trošku toho tabáku sebou.
Romantická cesta po dvou městech Evropských z odvrácené strany.
Průvodce brát není nutné.Autor vás provází sám v autentické formě.Syrovina téměř k zbláznění.Hemží se to tu všelijakými ubytovnami té doby (bez hvězdičkovými) herberky.Po večerech nás vláčí po zatuchlých knajpách,špinavých uličkách.Restauracích a jejich podivných sklepeních,kde se připravují celý den jídelníčky na jídelní stoly.V těchto prostorách se to hemží výraznými existencemi s jejich osudy.Často nejdou pro nějaké slovo daleko.
Tu zase popisuje praktiky hierarchie těchto zařízení.Neustálý tlak přepočítávání posledních pár drobných v kapse.Doprovázené v hodinách nekonečné nudy v nářku všednodenní stereotypní existence beznaděje.I tady se někdy objeví humor,ale značně z dané situace syrový.Záhy končí všechna sranda a jak sám v jednom odstavci Orwell připomene: I to zde popsané se jen těžko dá ještě více vylíčit.K realitě to má pořád daleko.Těžko,když necítíte pot,puch,chaotické hemžení ve výkřicích plongeurů ve vzteku nadávající atmosféře k zbláznění.Nebyl jsem,nezažil,ale zatraceně to Georgovým větám věřím i když v představách daleko přesahující skutečnost.
Po městě na Seině přes kanál La Manche toto poetické putování přechází do tryznivých zkušeností tzv. spiků z rutinního navštěvování jen na jednu noc.Ted si představte,že se tam všichni na noc zuly.Spánek je tu spíše přepych než odpočinek.Což přispívá k autorovým okrajovým zhodnocujícím poznámkám o systému či nesmyslnému řešení od policie až administrativy.
Sociální byrokracie.Život na okraji.Tísen předsudků.Lež proložená jen další lží.
Kolikrát si připomínat.Vlastně na tom nejsme zase tak špatně.Jistě,výhledově budeme všichni štastni,ale...Není nic tak báječně bez nadsázky než trocha pokory.
Úctu si zaslouží George Orwell.Pozorovací talent.Živá obrazotvornost.Autentičnost situace.Pohled jako bytosti v lidskosti člověka.Spisovatel a novinář s názorem.Smekám.

12 04.01.2019

Po monitoru přeběhne logo a vtíravá znělka.....za ní se objevují moderátoři,kteří pozvolna přecházejí do záběru nezvyklého výjevu.....
Z nebe se ozývá zlověstné dunění...
Koho to vidí mé bystré oči ? Není to támhle poutník ? Je to poutník ?
Tak pověst nelhala.Jsou tam a čekají.Přišli za Štírem.Přinese jim něco toto putování i v jejich očekávání ?
Tu již dostává slovo náš Hyperionský zpravodaj,který nás blíže seznámí v čem spočívá proslulost této cesty za neznámem: Jestli tedy můžu našim budoucím poutníkům,tak tedy od začátku se zdá,že Dan Simmons je no,zřejmě slušnej voddíl to v prvý řadě.No to víte učitel.Tak on vás na začátku nahodí.Vy se jakžtakž orientujete,kde jste se to jako octli.To víte Spejs opera,to není jako výlet k Mácháči,tam máte přeci jenom svý jistý.Tady se to promíchává příběhama v příběhu.Vypravěč začíná třebas o někom jiném a až po nějakém čase začne teprve o sobě.Každý v kapánek jiným stylu.Třebas pátrací či misionářské story pospojované různými dobrodružnými,akčními,zaláskovanými,poetickými,politickými,duchovními vsuvkamy či nějaká pro změnu ta fylozofie i humor se tu taky najde.Snad i na dystopii narazíte mám ten dojem.To celé v záři barevnosti co jste kdy chtěli od sci-fi a ještě víc.Jestli to tak můžu nazvat,jde o takovou žánrovou kostku.Žánrově nadžánrovou.Jakoby se stírali samotné hranice bezbřehé fantastiky v šířce nezachytitelnosti našeho místa v prostoru.Jedinné co zůstává je sám člověk a jeho touha.Jít dál chcete-li.Pokud má pout cíl,má i smysl.No vlastně si nikdy nejsme ničím jisti ani se sebou,co myslíte.
Pane redaktore vy snad narážíte...No tak jestli tomu mají naši posluchači dobře rozumět.Jde o takový jakoby celkem chaos ? Zdá se mi to nebo ne celkem se v tom utápíte.Budete to znít zvláštně,ale neděste se.Průvodce Simmons to má promyšlené do posledního vesmíru.Nemusíte použít GPS tady se rozhodně neztratíte a takové hrobky času mají auru tajemna do konce.Hmm,takže se vlastně nic nedozvíme a vše je otevřené.Vskutku.Jste blízko.V tom spočívá ta krása,jestli se nemýlím.Když my nesmíme nic prozrazovat ani naznačovat.Naše profese redaktora to vyžaduje.Chcete vše vědět a zároven si nepřejete,aby tomu byl konec.Užíváte si to nevědomí.Bloudit v mlze je nebo se může stát docela v podstatě příjemným zjištěním.Proč se stalo to a ono,kam se poděl starý svět.Něco je vysvětleno aněco zase ne.Jakoby samotný svět chtěl zapomenout.
Co nás dále čeká a na co se připravit,když už jste to nakous ? Již před časem jste uvedl v Hegemoni měsíčníku,že vás přepadli nějaké chmury ? To máte tak.Když se vidáte na takovou rozlehlou cestu občas si zakulháte.Ne nic hrozného,ale občas si někteří poutníci stěžovali na hustou schůdnost.Ano někdy se po trase můžete kapánek ztratit.Orientace v textu je někdy tak bohatá jak Hyperionská tráva.Hemží se to tady různými názvoslovími,slovosledy a místními výrazy.Popisky s odbočkami,kde se nadnášíte.Po chvíli trochu zabřednete.Někdy je to květnaté rozscestí.Pár lidí už narazilo a výzvu nedokončilo.Nečekejte žádné Silo nebo Martana,to fakt ne.Ti jsou z jiné dimenze.Ehm...pro cizáky to bude chvíli trvat než přiviknou tomuto podnebí.Než se nadějete kormidelník Dan Simmons vás zase vtáhne do svého navigování.Pořád však máte pocit,že jste součástí něčeho většího a tu auru potencionálu něčeho ojedinělého tak ta tam je obsažena měrou vyjimečnou.
Tak jestli jsem to dobře pochopil,ono je to dobré až moc ? Pane redaktore,je to přemýšlivé i náročné a zároven existenčně promyšlené,někdy vyžaduje soustředěné nakračování.Jak kdysi nedávno jeden z našich cestovatelů podotknul,že si každou další etapu dal naráz.Jednoduše rozmáchle epické jako (do jisté míry) budoucnost sama.
Děkuji tedy našemu kolegovy z redakce a nyní střihem do studia na další vstup.Nyní tedy přepojujeme k Reyovy a Lucii...
...........Tak doufáme,že se naši posluchači navnadili a třebas i oni někdy zavítají k nějaké z našich kolonizovaných planet pod správou Hegemonie.Jen ještě upřesníme.Mějte se na pozoru před Vyvrženci a Technojádrem.Ale to snad až zase někdy příště............mějte se příjemně a zase někdy u našich Zpěvů Hyperionu.
Záběr přechází v reklamní blog......Nyní trailer na vyhlídkové lety alias pozvánka na templářskou stromolod......v zápětí vizionářské špagety s omáčkou Hyperionáda....
Monitor potemní....v tu chvíli se jakoby současně z nebe stále ozývá to předznamenávající zlověstné dunění.
To be continued
V hlavních úlohách....Lenar Hoyt,Fedmahn Kassad,Martin Silenius,Sol Weintraub,Het Masteen,Brawne Lamia a další
Překlad....Jan Pavlík,Petr Kotrle
Kamera....Gary Ruddell
Scénář a Režie....Dan Simmons
Distributor....Argo-Triton
Copyright opicR12 2018

5 17.12.2018

V novinách píšou,že se nic nestalo.V novinách píšou,historie se pořád opakuje.Přišla tma a po ní klid.V tom klidu viselo něco ve vzduchu.Asi minulost.Ta minulost visela na stromě.Po nějaký čas upadla a potom shnila.
Mimo jiné se dočtete v novinách i v denní tlači...Pasi Ilmari potvrzuje své kvality.Zve nás tak opět do světa na pomezí reality,snů a jistých znepokojení ze života pár osudů obývajících městečko Marrasvirta.
Ze začátku vás uhrane svojí mrazivou melancholií.Jež po chvíli vystřídá grotesknost.Kterak dále navštívíme vyprávění s trochou nostalgie ve vzpomínkách na štastné i poznamenávající dětství.
To celé dále utváří různorodou směsici žánrů alias co všechno co jste si přáli vědět o sexu,ale báli jste se zeptat.Pěkně co se do vás vejde.Putování hlavní postavy v uličkách Finského města a to v době místního festivalu dotváří jak jinak onu typickou Skandinávskou podivnou matoucí atmosféru.V nestřežený moment tápajícího hledání v labyrintu nejenom onoho místa či v mysli nadsazeně špionského dramatu,kdy neustále jedna postava dámského pohlaví uniká...mě začla baba pěkně iritovat.Ilmari jako autor mě záhy schladil.To jako abych se hodil do klidu.Záhy se kočky objevovali čím dál častěji a to,jak jinak na podivuhodných místech a vše se začlo více zamotávat ještě do většího sureálna a mystiky.Jakoby dával tento Fin znamení,že pokud vydržíte a četli jste nějakou z jeho předešlých knih,budete tu jako doma.
A jestli se vám po dočtení dostane nějaká čičinka pod víčka a navštíví vás během nočních fází rychlích pohybů očí,tak s jistotou můžete podotknout,že vás realismus magický opět dostal.
A kdyby vám toto magično nestačilo dejte si třeba všechny díly Twin Peaks pěkně nonstop za sebou :)
Náhle tma zmizela a přišel den.Světlo se rozlilo.V novinách píšou,že se nic nestalo.

2 16.12.2018

Pro někoho SPOILER

Pohledem se ocitáš v dáli.Oči někdy klamou.Zachytit vše není možné.
Nyní budeš naslouchat mému hlasu prostřednictvím psaných slov.Pomůžu ti hlouběji proniknout do Amatky.S každým slovem poodkryješ další vrstvu,otevřeš je vůči jejím vjemům.Někdy ani inspektor Trachta s praktikantem Hlaváčkem by to jen těžko dali.Budu počítat do deseti.Až řeknu deset budeš v Amatce.Sedíš v salonním coupé na cestě bez datumu v čase co možná přijde a nebo nikdy ještě nebyl.
Říkám tedy jedna...po Sobí hoře si leckterý čtenář v očekávání jistě pomyslel čím ho překvapí Karin ve svém prvním románu.
Tak tedy dva v očekávání...podivnosti a sureálna,proč ne.Sci-fi-dystopie jako stvořená pro naše vnímání.Žánrové zpestření ?!
Budou to tři vše je jinak...na kolejích nečeká vrah,ale Vanja.Začátek poměrně atmosféricky a vkusně stránkového cestovatele vrhá do jakéhosi bezčasí.Chvílemi to dosti skoro zavání nedávnou Anihilací.Zvláštní pocity z neznáma.Bylo to tam.
Dostáváme se do nitra jsou tu čtyři...celé se to postupně příjemně lehce čte.Ubíhá to jak pražce na trati.Vytříbenost slov a spojení má své Švédské kouzlo to bezesporu.
Tak tedy pět svítí na návěstidle zelená...protřelá anotace naslibuje podle deníku The Guardian nej v rámci saj-fi a fantasy roku 2017.Navíc jakési sureálno v podobě světa,který je stvořen a udržován jazykem.Slyšíte dobře.Zachovejte klid zůstante na svých místech a nečtěte zadní obálky.
Míjíme výhybku s číslem šest...jaký potencionál to docela mělo.S tím jazykem v tomto prostředí,snad mohlo by to být více do hloubky.Budiž.Čekal jsem snad něco zamotanějšího a složitějšího ? Ta nestálá realita tam je.Tak co bych nakonec chtěl ? Trošku snad kapánek víc a nebo další revoluci v rámci všech dystopií ?
Sedm jen hlouběji a hlouběji do nitra...je tu debut jak napoprvé to nemusí být jako úplně čisté a dokonalé.Ten pobyt zde se snad protáhne a zůstane na čas v Tvé mysli.
Na telegrafních sloupech sedí ptáci takže za osm...znepokojující to svět jistě je a vyplatí se mu přijít na kloub.Táhne to dopředu a nezastavuje.Někdy slušně náznakově.Ne příliš vysvětlující.Představivost tedy nezahálí.Jde jen o to jestli to byl záměr mašinfíry Karin Tidbecké.Věřím,že ano.A jak je u seveřanů samozřejmě zvykem.Nejedná se tak o nedokonalost jež by některým zahálenkářům v lůžkovém voze mohla vytanout na mysli.
Je tu devět a to je přiblížení jste skoro součástí...již jsi snad připraven.Jistě jsi unaven po té namáhavé cestě.Vydej se vstříc.Byly jsme tam všichni my co jsme nelitovali.Ne tolik snad pohlcující,ale o více navnadující na další jízdu s Karin T. Jistě nás něčím překvapí.Dozajista překvapí.Dlouho se nestalo po dočtení něco jako...chtěl jsem tu strávit více sedmidnů snad jen o něco déle a najednou jsem se octnul na konečné.Asi právě nastal ten pravý čas na návrat.
Přijíždí na stanici železný oř houká devět a půl...ten pocit nebyl náhodný.Tu hle autorka v poděkování zminuje jména Annu a Jeffa Vandermeera.Série Jižní Zona.Ten nádech to šmrncnutí tam bylo.
Budete vrženi počítám deset...vítejte v kolonii AMATKA !!!

01.12.2018

To si tak někdy zapnete televizní zpravodajství (bulvár).
A koho nevidíte...jednou z těch moderátorů dostanu ponorku.Zjeví se jakási dramatická reportáž o tragické události.Jakýsi chlapec zapálí dům načež všechno lehne popelem a věc je ve věci expertíz a zkoumání...je možné,že v budově v době činu se nacházel-li lidé ???
Sousedka Kulichová prý o ničem netušila.Chlapec se prý choval normálně a slušně zdravil a v životě by to do něj neřekla...atd.atd.
Víte vlastně,že nic nevíte a to vám musí stačit.Zdánlivě bezvýznamné kulové.
Skutečnost nám uniká.Svědkové nabalují jiné významy.Čas vše jen prohlubuje a vzniká propast každého pohledu na tu samou věc.
Něco podobného dost možná zkoumá Stephen King.Tedy on většinou něco ve svých knihách zkoumá a občas si odskočí s něčím menším.Možná by se mu to nevešlo do něčeho rozsahem většího.Po jeho tvorbě rozsahu nemalého se mu dá jistě leccos odpustit neboli lépe řečeno pochopit.Spisovatelova (nejenom u formátu Kinga) mysl všeobecně,je něco tak krásně záludného.To se tak někdy stane.
Ted vám nádherně zamotám hlavu...che che.
Letitý,kapánek nostalgický příběh oprášený z minulosti odkrývaný dvěma redaktory s odstupem jejich pohledu.Naslouchající mladá studentka generačně sice s jistou naivitou,ale zase částečně nad věcí ? Mohla by snad ona na celou věc...celé to vidět v jiném světle ?
Otázky a zdánlivé odpovědi,které spíše vše halí do větších záhad.Dá se vždy vše vysvětlit v této pomíjivé realitě.Stále nám všem něco uniká okolo nás...
Pro milovníky přímočarých dějů s jasně definovaným koncem to může být docela nelehké ztotožnění.Naopak druzí by mohli být spokojeni,že se jedná o něco docela z jiného soudku.Ono v podstatě jde o velmi příjemnou,skoro by se dalo říct literární chutnou jednohubku.

6 30.11.2018

Svět je jak obsedantně kompulzivní porucha.
Zmar,úzkost,násilí,zlo v lidské podobě.Kdo by se divil,kde bere Stephen King pořád ty nápady i inspiraci.Vyloženě se mu dostávají i v současnosti a není složité si tak odpovědět.Oni se sami doslova nabízejí.Strašáci jen tak nezmizí.
A pak je tu jakýsi Pan Mercedes.Deštníky a semafor.Ponurost obálky dává jasně najevo vocogou(pro dříve narozené o co tu běží).Thriller.Bez nadpřirozena.
Ponuré sychravé ráno.Úvodní nástřel výtečně upoutá čtenářovu pozornost.Důchodce detektiv,už mu jen chybí zmačkaný kabát s kloboukem jak od Chandlera.Noir atmoška zdá se.
Autor se každopádně tentokrát tolik nerozpinkává a neprotahuje a děj se rozjíždí a driftuje od postavy vyšetřovatele a zároven sledujeme cestu sice inteligentniho,ale pomatence.Od začátku jsou hozeny kostky na stůl.Za tenhle přístup fakt malý dík.King tak může paralelně sledovat chování a jednání obou hlavních postav současně.Psycho pasáže šlehnutýma typickýma hláškama až se od úst práší.Dokonalé souznění s vedlejšíma postavama převážně s hlavní zdánlivě nesourodou trojkou je velmi podařené.Ping-pongová chemie mezi nimi nedá onde vydechnout a inde zase vyloudí úsměv.Působí sympaticky a oblíbí si je určitě nejeden čtenář.
Čím mě občas spisovatel kalibru Krále občas namíchává...ty jeho docela sešitý na rychlo závěry.V Mercedosovy si dal záležet.Konec se odehrává na spoustě stránkách.Postupně nabírá na obrátkách.Buduje doslova atmošku jakoby podobně,když se v nějaké hudební skladbě přidávají jeden nástroj za druhým a na konci to zurčí a v takových momentech se přeci nic neodkládá natož kniha.Minuty,sekundy ubíhají nezadržitelně rychle.Pak sklidnění a pro jistotu na konec ještě pověstná třešnička...Kingova klasika jak jinak.
Takže pro tentokrát s příjemným Lunaparkem,pak trochu propad s Revivalem a ted s první částí s Billem Hodgesem mohu s klidem prohlásit: mistr je zpět !!! Takovej mě chutná úplně úplnkovitě šmakulozně dobře.
PS: A to běžně detektiuky nečtu :)

12 22.11.2018

Ačkoliv...
...jsem se na Revival celkem nažhavil.Obrazně řečeno se čtenářova rtut v bance postupně během soustředění začala nestydatě klesat.Ani za usilovného zahřívání k závěru se nepodařilo na stupnici měřidla změnit aktuální stav.
Těšil jsem se na další reálnější vypravěčův román.Vše nasvědčovalo,že ho dostanu...
Začátek příběhu v pohodě celkem klasika seznamka vše na co tak nějak je u K. každý zvyklý a očekává.Pak se však cosi zvrtne a autor značně vaří (protahuje) a tahá kravku za cecík,třeba z ní ještě cosi ukápne.Namotává klišé a roubuje atmošku jak se dá.Jenže jsem to tentokrát mistrovy nepapal.
Hlavní postava začíná řešit příliš své kytarové party a co se neděje spadne do drogové pasti.Zatímco hříšník padre se vyrovnává se ztrátou a bohem.Tady se autor rozhodl pro úhybný manévr a měkne takže žádný program pro přeživší se nekoná.Nevyužitý potencionál a jak to má King s vírou o tom by se dalo jistě polemizovat :) Upadá celé do takové všednosti a letargie.To by ani nevadilo.Chybělo tam to oblíbené psycho a lepší rozkreslení postav.To co tak většinou rozsekává a nepustí pozornost.Tak snad,že by závěr to napravil ?
Nestalo se.
Samozvaný doktor Frankenstein s jeho hrátky.Chvílemi to vyznívalo jako parodie.Celková zápletka neudržela pozornost a na zajímavosti bohužel ztrácela.
Zklamání.Mám to s S.Kingem jako na houpačce.Nepatřím určitě ke čtenářům kteří velebí každé jeho dílo ve smyslu co kniha tak pomník.Spíše šahám k jeho pozdější reál tvorbě.Přesvědčil mě několikrát na výbornou.Prostě umí líp a několikrát to dokázal,jen pokaždý to nevyjde.Jsou tam myšlenky,hlášky,něco z Kinga samotnýho,přesto to nevyšlo což zamrzí.
Někdy to jednoduše netáhne tak jako občas není slina.Fanoušci budou jistě spokojeni.
Příště už to zase u mě bude doufám lepší :) Zase dozajista uhrane a nepustí.

2 14.11.2018

Ten vítr mě bere pěkně pod krkem životem žene a jenom úprkem cestou mi zpívá kde už všude byl já napůl živá hledám jeho cíl...svět je tak zvláštní.
Takže tu máme Sobí horu s nějakým tím tajemnem.Hned na začátku v první povídce takové jemné natuknutí jakoby něco od Kafky.Dále pak se to tu mísí všelijakými podivny,samozřejmě Švédskými či chcete-li Skandinávskou náladou alias mystickým realismem.Něco jakoby z Alenky za zrcadlem a v zápětí šmrncnutý něčím něco jako ze života s trochou mystiky nebo nostalgie.Na závěr cirka tří závěrečných prací to už je nához vyloženě sureálný.Koulil jsem očima jak astronauté z lodi Nostromo přistáli na LV-426 a poprvé se setkali s vajíčkama.Pocity jak když se probudím v nějakém tom filmu Jana Švankmajera.Tyto povídky v závěru dost možná předznamenávají román Amatka.Něco v tom duchu to zřejmě bude :)
Nedořečené zahalené lidským očím i sférou vnímání v mlze s nesmírnou imaginací a fantazií.Milovníci i fanoušci si jistě budou libovat a pro ostatní to bude přinejmenší netradiční forma fantistiky plná zvláštností.Tak pestrá kolekce žánrů i stylů se jen tak nevidí...ehm nečte zas tak často.
Ale kdo by odolal,že ?
Na chvíli zastavit ten čas...co se nás snaží zmást.To neúprosné tiché a neodvratné v nás.To tušené i matoucí však zároven tak někdy nesmírně příjemné.Vyjádřit Sobí horu nebo aspon přiblížit některé z těchto pocitů se na stránkách této autorce dozajista velmi povedlo.

1 14.11.2018

Taky znáte ten pocit...
Na někoho čekáte.Má přijít a nebo za chvilku přijet.Čekáte na někoho koho jste už nějaký čas neviděli.A to když je to někdo z vašich blízkých a podobně tak to je vůbec flustrující.V době mobilů něco nepředstavitelnýho.Nebero to.Zas tam má hlasovku.Kde zase je,ptáte se ? To mu spadnul do kanálu a nebo baterka atd.Prostě se neozývá.Co se stalo...a ted vás napadají roztodivný paranoidní vize,strhující příběhy a nápady o mnoha variacích: asi něco v práci,nebo po cestě na silnici.Snad srnka a nebo že by klokan ? Tady u nás ? Že von(a) někoho má,proto nejede.Je to jasný.Slepičí nemoc,jako když zanáší.Když vyčerpáte nejrůznější možnosti.Zbývají ještě únosy s mimozemštanama,ale to už jdeme do extrémů.Na co tím naražím ? Na všechno.Člověk si dokáže užasně komplikovat život a navíc vytváří fůru úžasných představ s domněnkama.Podezření,pochybnosti,strach,beznaděj !
A to co se stalo v této knížce tak se tam taky krásně na stránkách vyskytuje.Tyhle pasáže byly fakt povedený a vypravěč si je spolu se čtenářem patřičně dokáží užít.
Na začátku v Castle Rocku se seznámíme s postavami a jde o velice příjemnej rozjezd a nához charaktérů.Klasika homo Kingus.Pak nějaká proměna s bodem zlomu.Postupné napínání,nějaké peripetie ve vztazích.Popeláři nevyvezli popelnici atak podobně.Dobývání plechové tvrze jsou povedenými mrazivými zážitky a klidně jsme tam mohli strávit více času poněvadž to tenhle autor jednoduše umí.Ty uzavřený prostředí.Maniakální stísněnost.Deprimující psychoidní stavy.Často se odbíhá k jiným postavám a celkově to spíše vyprávění tentokrát rozmělnuje a zase až tak to nemá důraz na celkový vyznění.Ale to může být jen každého úhel pohledu.Pochvalu dávám za zlo v přirozené podobě.King tak nějak tenkrát bumbal,docela by mě zajímalo do jaký míry to ovlivnovalo jeho psaní.Podle jeho slov zřejmě DOSLOVA :-) Nelze upřít,jde tu o podstivou čítavou věc.Jen někdy leckdy dokáže víc strhnout.
Někteří uživatelé(lky) tu docela řeší toho čtyřnohého tvora a závěr.Pro pána jána a co ty chudáci lidi :-) Život je samej paradox...tak si radši dáme dalšího Kinga co vy na to ?

4 24.10.2018

ČLOVĚK (Camusovsky) REVOLTUJÍCÍ.

At laskavý uživatel přihlédne k některým řádkům s jistou noblesní nadsázkou.Jde tu o kontrast čistě záměrný.A puritáni at si trhnou lopatkou.(V podstatě obě strany proti něčemu vzdorují)

Historie je kolektivní hovno předků lidský rasy,obrovská a stále vyšší hromada sraček.V tuhle chvíli stojíme na jejím vršku,ale za chviličku nás zavalí lejna generací,který přijdou po nás. S.K.

Velevážené otroctvo se po celou dobu své existence stavělo vůči své přirozenosti vzdoru znovu a stále právě revoltou.Dnes můžeme zažívat opět zcela novou například technologickou a jistě přijdou nové způsoby ke kterým bude docházet.Pokolení si nadále staví geniální hráze jak k něčemu neustále cíleně nesouhlasit.I řeka má koneckonců dva břehy.Celá pokolení utlačovaných zápasila proti bezpráví osobním protestem - tak takhle teda ne ! Vypravěč Camus nás provádí od prvotních strastí vzdorování přes Spartakuse,Romantismu,Nihilismu či Marxismu i jiných ismů či revolucí a filozofujících směrů.

Aby bylo vysvětleno do důsledků,někdy nastává forma opakování některých souvislostí a rozhodně není typicky plážovou četbou:) Obsah má co nabídnout pro cílené čtenáře které toto téma jistě zajímá.Rozpory s předsudky.Proti utlačovateli bohu nebo samotné realitě.Podobně jako umělec přetváří skutečnost a zároven ji miluje pro prchavou dokonalost se kterou se tak odmýtá vnitřně smířit.
Otrok se oprostí z otroctví.Zvítězí.Ztratí ideály.Získává postup.Stává se opět otrokem.Sám se sebou.Svojí nabytou mocí.

Vnitřní revolta.Vnitřní nesvár a nespokojenost.Myšlení to je změna k revoluční harmonii.S pravou podstatou svobodného uvědomění a existenčně nenásilnou formou.
Albert Camus (téměř) pro každého.

5 17.10.2018

Bylo to tu dřív.Už se to stalo.Je to jiná doba.Před ní byla jiná doba.Každý okamžik se stal jinou dobou ... něco přijde.Už se to chystá.
Bohatá tabule na přilehlých stolech.Hostina se stala obřadnější než jindy před tím.Svícny šerosvitu s plamenem dohasínajícího života.Rozměrná zrcadla lemují jako němý svědkové tuto smuteční slavnost.Nač hodovat,když není nic ku slavení.Na zdech pyšní předkové zvěčnění v obrazech,které většinou nikdo nemohl osobně poznat tu vzhlížejí po mnoho roků na jakési rituály do věčnosti.Jen ty přesýpací hodiny odměřují jednotku času...když ubývá si zrnko po zrnku.
Dost dobře není mi známo jestli Ladislav Fuks někde k připomínce má vlastní jakousy plaketu či snad pomíjivou sochu.Na tom dost dobře ani nezáleží.Autor si svůj pomníček vytesal (zvěčnil) úplně sám.Vévodkyně obsahuje vše typické tak jako v jiných románech.Tu jsou snad ještě všechny ty Fuksíkoviny ještě více než osudovější.Tvůrce nás zavádí do minulosti jakési epické komorní memento po zašlých časech.Ne však zavátým prachem.Barvytě vykresluje svět,který jsme nikdy nemohli osobně zažít.Dotknout se tehdejších všedních dnů vyšších vrstvech a nejenom jich.Niterné osobní myšlenky skrývá do příběhu ve světě své doby,který obydlují tak jako například postava komorné ke které má vévodkyně zvláštní nečekaný důvěrný až kamarádský vztah.Samotná vévodkyně pochybující,uvažující,přemítající a plná myšlenek.
Duchaplné rozhovory o jídle dokonce i na recept narazíte a nebo o průběhu stavby se všemi jeho náležitostmi i peripetiemi.Jakési tajemno s absurditou i chvíli sureálným snem prodchnuté vyprávění.S nezapomenutelnou návštěvou pohřebního ústavu,nebo naopak četbou před spaním o upírech a zrcadlech odborně pojednávajících navzdory otázkám jak dlouho budu,má to vše nějaký smysl.Ladislav Fuks jistě neplánoval,že zrovna Vévodkyně a kuchařka bude posledním.Leč a právě proto zde se nastavila zrcadla realitě naposled.
Když se na to podíváme s pohledu konečnosti...
Co bude až bude jiná doba ? Tak to nikdo nepoví.Zatím nám zůstává přepečlivě připravovaný leckdy místy strhující román.Pojetím a významem děje jako dokonalého celku s nezaměnitelnou atmosférou.
...z prachu a popela,který se po věky nepřestává vršit na hřbitovech,vzniká další lidstvo a žije současné.

3 16.10.2018

...letím
Vznáším se a plachtím,driftuju a pluju na vlnách euforie.Chtěl bych se zase vidět jako tenkrát na pouti...ještě jednou mami,plosím jízdu za tři kačky.
Zanechme minulost labutí poněvadž je tu Lunapark.V nostalgickém retro po časech stýskání v dospívání,jo to bylo tenkrát.
Postava jednadvacetiletého kluka nás provází zrovna obdobím kde se tzv hledá.Je to správnej kluk a tím nemyslím Mirka Dušína protože nekouří a nebo nemluví sprostě.Správný je myšleno jako,že nedělá některé věci protože to dává smysl a je to tak "správný".Dělá je proto,protože "správný" opravdu jsou.Žádné pozérství,nebo záminka kalkulu.To dělá s Devina Jonese ne zas tolik koplikovanou postavu,ale o to zajímavějšího hrdinu s opravdovou oproštěnou čistou duší.Od toho plyne zároven celé vyprávění až do konce s Kingovým strašením v závorce bubák.Mystika tak akorád.Celý ten dům hrůzy je tu spíše jako tajemná třešnička.Kapánek zavádějící obálka dalšího dílka,která nutí většinu Kingovců pořídit v očekávání řádného bubu efektu.Nekoná se.Nezastírám.Právě takové si vybírám z jeho tvorby.Reálnější a jak tak poslední dobou si uvědomuju i spíše to pozdnější období Kingovy tvorby.Skalní jistě prominou:) Není to kulervoucí sugestivní jízda.Tohle je zrovna taková věc,kde je vám tak nějak fajn.A i když zrovna nejedete na horský dráze,stejně si dost možná koupíte lístek a zkusíte ji.Není to Osvícení,je to Očištění.Veselý či smutný s příjemným mrazením na senzorech na vašem těle spuštěných.Ty postavy jsou jak živí,ale tak to už je klasika,spolehlivá kvalita značky SK.
Ted však rád bych vám podotknul,že ne v dálce stojí malý úl,ale i tentokrát autor zabrnkal na tu správnou strunu i opět čtivě se mu daří vyvolávat příjemné pocity s melancholickou náladou po vzpomínkách zavátých v nenávratnu...chtěli bychom vidět jako tenkrát podobně sfouknutou svíčku na dortu a zase plout vstříc nejisté budoucnosti.
Mike natáhl ruku a obrátil ji dlaní vzhůru."Plácneme si,at žijem si."

12 19.09.2018

Kdo nezažil "den blbec" ten jako by nebyl (nežil) ,ale žít se musí.Vítejte v dalším dámském psychu,alá realistická nejenom noční,ale i denní můra made in Stephen King.
Tahle hra však jednoduše nemůže být hororem a ani není.Rozuměno toto je čistá esence hrůzy a její samotná pravá podstata.Proč ? Tak znova.Každý průměrný racionálně uvažující tvor má jakoužto představu,že Auschwitz nebyla zrovinka all inclusive kdovíjaká dovolená.Stačí si jenom představit "hrůzy" ! ty ! ostrašující události toho místa.Mrazivé.Deprimující.Vhánějící slzy do koutku oka.Pocity jak žiletky.Bezbranost ve smyslu pomoci-nelze jakkoli učinit zadostiučinění.Nelze vyjádřit slovy.Jedno je však jisté.Nechtěli byste na tomto nechvalně proslulém místě strávit ani jedinnou noc.
Podobně se budete cítit ve smyslu tohle bych nechtěl zažít doopravdy.Vůbec se vám to nelíbí,ale stejně to budete číst dál.Přitahuje vás to.Co je tak magnetickýho na děsu.Cha.Takže doopravdy ted už jste v kůži hlavní postavy Jessie.A jak je jistě správně chápáno,hlavní postava je žena.Tedy něžné pohlaví co si o něčem přemítá.To si takhle ležíte na tom vynálezu co se na něm obvykle spí.Taky se tam dělaj jinší věci,ale to tu není až tak podstatný.Jste Jessicou a ležíte.Ve zkratce máte zaděláno na solidní stíny z vlastního JÁ a to doslova niterného.Vypadá to na jednoduchý děj ? Skutečně nic složitého.Ve výsledku je to jen složitě vymodelováno.Minimalisticky komorní jednopokojovka s výhledem na les z blízkého okna.
Obdivuju nejenom Kinga,ale jakéhokoliv kinga co dokáže z minima vytěžit virtuozní jednohubku na bezmála třista stránek.V podstatě taková literární one woman show.
Nášup v podobě vnitřních hlasů.Vlastních.Čili vlastní hlas kontra hlas toho hlasu plus jakésy temného já ženušky.Dále pak kamarádky a ještě temnej ufounskej a do toho zpátečky s flash backama vyztuženejma návratama do času ted,kdy upadáte do snu a někam zpátky a přemýšlíte jako někdo jiný a nevíte jestli jste to vy a pak.Pak ztrácíte vědomí a celý to jede znova.Doslova psychologická katarze a tohle mám na něm rád nejvíc a tady toho je požehnaně.Takže tyhle stavy Stephen zvládá na Topolánkovu jedničku,když píše a při tom zvedá třeba činku a ještě navíc jako bonus kouše do jabka řádně kyselého.Sem tam si kecne nákej ten román,že áno.Uff.Tak asi tak.To si tak říkám...ty brdo,to bude asi top Kingovka !
Bohužel nestalo se.Zabil to přepálenej konec a to jsem mu tak fandil.Jakoby to hodil do rychlovky-nějak to uzavřu,nejlíp dramaticky s nějakým tím tajemným rozuzlením navíc.Jak nemiluju,když se buduje něco atmosférickýho na téměř všech stranách v celý knížce a pak se to narychlo spláchne.Nezůstalo jenom u stínů a představ a to je kapánek škoda.Je to škraloup dost podstatnej,ale i tak je to silnej počin zřejmě slušnýho oddílu a to není málo.Jiný čtenář jistě třeba ocení a to je na tom to skvělý.Za Jessie a na tak malým dvorečku opět výceméně obdiv.
Zlaté heterosexuální obydlenstvo i jiné tohoto databázního serveru plných knih...ustelte si,načechrejte polštář a než usnete s Geraldovou hrou v něžném objetí vašich rukou.Usínejte hlavně s vědomím,že něco podobně takového se přeci vám nikdy nemůže stát.Stíny a hrůzy by měli jen příjemně mrazivě lechtat naši představivost spíše jen právě z knih.Kéž by to byla pravda.
PS.King vládne :-)

5 11.09.2018

Leje...
...z čela.
Pot.
Období deštů nepřichází.Rýsuje se zatím v nedohlednu.Je to snad nuda co mi nedá spát.Piju a někdy taky chlastám.Sluha:prý,co na to lékař ? Na korupci chlapče,je i doktor krátkej.Hmm...
Jedno z dalších líných odpoledních dnů.Jeden jako druhý.V tom přichází mírný větřík.Možná příjde změna.Ve výhledu na maidán se zatím zdá,že je vše tak jako jindy stále při starém.Ospalý pohled upoutala oprýskaná stará rikša.Působí pohozeným dojmem.To není však to jedinné co tu působí oprýskaně.Je tu zatuchlo.V ovzduší plápolá Union Jack a na něm vlají předsudky a zkostnatělost.Cokoliv změnit.Jste sami.Bude použito proti vám.Trocha pochopení a jiskřička souznění by lescos vyřešila...kapka naděje.Zdá se to,že to brzy přijde ...
Zdá se to ? V prvo Orwellovce se zdá máloco.Vše je skutečné a objímající skutečností.Vnitřní pochody s psychologií.Nejde o antiutopii ani alegorii.Poctivý román jak se patří.At už jste v místnosti,probíráte zdejší korupci.Na slavnosti domorodců.V pralese na lovu tygra.Na verandě s kopcem nudy.Nebo v místním pánském klubu,tam teprve ne.Jednoduše se tu nic nezdá.Jste pořád uvnitř.Jste tady a trávíte dny společně s obchodníkem Johnem Florym.Nedáte se zlomit morálkou ani vedrem.Dny strávené s Kareny,Indy,Kačjinskou komunitou a nebo s Britskými koloniálními občany či jinými etniky a národy.
Orwell tu byl a ted se díky němu ocitáme tam jako on.Na každém kroku.Sugestivně.S opravdovostí.Když to vře a skličuje.
Po silných deštích zůstaly v jedné kaluži dva páry pohozených sítěk na motýli.Někdy nebývájí kaluže jen od monzumu.
Však mohu znovu ted říct...byl jsem právě tam.
Barmské dny.

4 03.09.2018

Všechny lezoucí plahočící tvorové vzhlížejí k nebesům.Jde tu jak se říká o holej zadek,tzv o všechny a o všechno.
Leckterému mravenčímu pozorovateli (viz úvod této knihy) že se zdánlivě z počátku nic neděje...
Tak jako se jmenuje střední část tohoto pokračování...ano v tom je to KOUZLO.
Pozvolný začátek se z pomalými mravenčími krůčky drží stopy v řádkách a ani na příliš velký okamžik téměř nezadrhne v poutavosti i po velkých skocích napříč staletími je čtivou odyseovkou.Nedrží se ve stínu odkazů citovaných klasiků Asimova-Clarka nýbrž je jejich důstojným nástupcem...průměrných osm z deseti mravenčích rodin dokázalo potvrdit :)
Toto vyloženě globální dílko a to jsme u teprve druhého dílu není nijakým spasitelským soudným dnem nebo jednotvárným Brucem Willisem spíše takovým Willisem Brucem,který cestoval časem v nejmenovaném o mnoho levelů složitějším snímku a nijak zvláště z toho nebyl nadšen.Jednoduše prděti na ideály dovoleno.Alespon z počátku.Podobně je na tom hlavní postava Luo Ti.Ze situace do které se dostal nemá taky vůbec radost,nestojí o nějaké trable.Načež i později situace dosti zneužije.Nic není černobílý a ... a nic.Cokoli dalšího nemá ani za mák cenu vyzrazovat co se děje týče.Takže zásadně u této série nečíst anotace vážené mravenčí čtenářské bratrstvo.
První díl byl zajímavý.Byl z různých pohledů i postav.Odehrával se během kulturní revoluce i v jiné části vesmíru atd.Pestrá skládanka šmrncnutá epičností s levitující fyzikou až filozofií.Druhý díl a to musím říct a drze přiznat zároven je hlavně jiný.Více důraz na tu globální stránku,ale je to hlavně místy dost hustý sociapolitickomilitary story.Vskutku později drtící apokalypsa beznaděje pro každé mraveniště.Nebylo by však spravedlivé srovnávání mezi díly.Pro někoho bude Temný les vyrovnanější i třeba přímočařejším počtením.na rozdíl od Tří těles.Jednička rozjezdová úvodní připravující na epičtější zřejmě i akčnější dvojku.Jako celek tak i pokračování je ve skládance přesně padnoucí a zachovává i nadále zneklidnující deprimující prožitek co by...kdyby...jednou.
Nastavte tykadla i antény,dělnice i královny.Mravenci všech druhů i čeledí,je nás dost i jiných havětí...trojka to samozřejmě jistí.
Váš ANTZ !!!

6 18.08.2018

To se na pár stránkách začtete a najednou je konec.Tak to jsou povídky všeobecně.
Na začátku zachranujeme defacto uklidíme vesmírný prostor s astronutem Tichým.Přes bajky s fantasy prvky se dostaneme do druhé poloviny a to velice pestrého souboru dalších kratších Lemovek.Žánrovky s důrazem na nadsázku i žertíky.
To bylo tenkrát.Svět ještě neřešil nanotechnologie a klonování zato se tu setkáme se svíčkovou (ta mě dostala) která se dostane na oběžnou dráhu mateřské lodi.Sanatorium kde potkáte spoustu podivuhodných pacientů,jako třeba robota hypochondra či vědce který krmí labutě dráty i když klesají na dno.A proč ? Jednoduše proto,že rád krmí labutě.
Paranoidní časovka z hvězdných deníků Ijona Tichého jakoby dala vzpomenout na P.K.Dicka tak to je také zážitek.To je tak když potkáte své Já z pondělí zrovna v uterý a nevíte jestli se zjeví...No z toho pondělního se v noci z pondělka na úterý stal úterní a tak dále. "Nechápu".Nevadí,těší mě jsem zrovinka ted středeční :-D
Nadále se pokračuje kapánek existencionálně a levitující závěrečná Pravda Lemovka tot jak vyšitá.
Kdo ujíždí na tomto autorovy,stojí to za to.A hlavně taktně "zachranme vesmír".

5 20.07.2018

Mimozemská Lemovka s přesahem.
Jsou tu Koordinátor,Inženýr,Fyzik,Chemik,Kybernetik,Doktor.A to vám musí stačit.
Hned na začátku se spolu s posádkou v raketě zapíchnete doslova do země.Je to kapánek retro,takže se sluší jistě něco knize odpustit vzhledem roku vydání.Na bláznivé vynálezy zapomente a foták je tu prostě normálně fotákem.Poté již nic nebrání přímočarému vyprávění,jakoby střihnuté robinsonádou.Svižné,kapánek chvílemi popisné jinak však krystalicky čisté,nekomplikované,nezatěžující vás přehnanou psychologií,paranoidními stavy či něčím podobným.
Putování,objevování,tajemné odhalování,kontakt.To je to oč tu běží.Konečně entita která se nechová jako pitomci a hlavně nesmýšlejí v lidských měřítkách.Proč by zrovna jako my hovořili po anglicku a uznávali demokratické principy a poslouchaly Elvise.To patří do béček a jim podobným nekomplikovaným oddechovkám s anténkama.Typická Lemovština a taje setkání s něčím je tu teprve na začátku tvorby tohoto autora,ale díky za to.Více a více jsou mi podobná scífka bližší a sympatičtější.Opravdu zlaté časy.
Planeta Eden hlásí první kontakt s klasickou seznamkou nepoznaných společenství.Má to svůj půvab i stálé kouzlo do dnešních dnů s původní kvalitou myšlenek jak se sluší a patří.

5 10.07.2018

Není všechno vždycky tak,jak by si člověk představoval.
Něco se stane.Něco co vám překope váš dosavadní život.Odstěhujete se na zdánlivě opuštěné místo a svoji stresovou panenku si vezmete sebou.Začnete malovat.Dějí se tajemné věci.Kostlivci vylézají ze zaprášených skříní.
Opravdu to nechci zlehčovat.Poněvadž autor je mág psaného slova a dokazuje to i v Duma Key.Doslova i v tom co jsem od něho četl tak zde to hází co se týče psaní dost možná na zatím úplně nej výbornou.Ze začátku typický King jako vždy.Atmoška ostrova.Postupné seznámení s postavami a návaznostmi na různé členy rodiny.Tvoření malířských děl atd. tady zatím kvalita.Edgar,Wiremann,Elizabeth no to je výkvět samozřejmě jak jinak.
Ted se to však láme...
Jedna důležitá postava zmizí ze scény a u mě se dostavuje pocit omílání i natahování,no uvidíme.Bohužel se to nezlepšilo k mojí škodě.Nedokázal jsem se už více vcítit do příběhu načež uvadání mého pocitu pokračovalo.Jak začne efekt-je mi jedno jak to dopadne,mám zaděláno na čítací problém.Obvzláště u téhle knihy zamrzí.Další směřování děje ve mě nezanechalo kýžený zážitek a i to metafyzično tentokrát vyznělo na prázdno.
Kapánek vyžaduje soustředěné čtení a pozornosti na více než pětset stranách o trochu více než jindy.Ovšem King tu dokazuje svoje mistrovství to bezesporu bez debat.

3 03.07.2018

Ranná Dickovka.
Pokud jste si oblíbili a nebo jste už nějaký ten čásek fascinováni světem PKD...
Neváhejte.Je to jako tenkrát v dětství,když jste na půdě u dědečka našli starou truhlu s pokladem minulosti nad nímž se léta snášel jemný prach a po stranách se třpytí pavučiny v paprscích slunce a ve světelném kuželu ze světlíku se zjeví věci nevídané.
Zaprášenosti.
Mamlas je ze světa,kdy ještě Dick nebyl ještě Dickem Ubikovým ani Androidi ještě v té době nesnili o elektrických ovečkách.Pokud vás jakkoliv spisovatel uhranul at už literárně či svým pozoruhodným životem (zatím dosud nezfilmovaným) patrně vás bude zajímat i Mamlas.Ve dříve vydaném Králi úletů je sice literárně pestřejší i komplikovanější zápletka,ale i zde je neudržitelně stoupající napětí s atmosférou neodvratného,kde autor opět boduje.Zdánlivě nic příběhově vyjimečného,ale ... Vzhledem k době vzniku a samotného zasazení má však jistý punc vyjimečnosti.Psychoška ve smyslu - něco se odehrává v hlavě s autosugescí vysněného přání vyplněného a skutečnost se samozřejmě vyjeví jiná a lescos se tak odehrává jinak než bylo původně v prvním plánu.Je v tam i cosi a je tomu dnes těžké uvěřit,něco lehce kontroverzního.Na tehdejší dobu je tam jedna dámská postava dosti volnomyšlenkářská.Dick už tady drobounce koketuje se svými oblíbenými tématy se kterými se v pozdější době proslavil.
To bylo tenkrát,když jeho reálnější věci nechtěli vydávat a za jeho života tak text spatřil jen málokdo,jestli vůbec někdo.
Laskavý fanoušek může brát přinejmenším i jako studijní dílko zajímavého autora a pak necht si pomyslně dá hvězdiček více než pět :)
Dobrá trefa nakladatelství Argo.
V truhle se toho skrývá určitě ještě mnohem více ...

7 18.06.2018