orinka3 komentáře u knih
Unikátní kniha! Dočítala jsem ji se vzrůstajícím zaujetím. Tolik nevšední téma, citlivě a vkusně zpracované. Román o hrdé, sebevědomé a cílevědomé ženě, která bojuje s předsudky ve viktoriánské společnosti a nebojí se postavit všemu, co ji v životě ohrožuje. Profesionálka ve svém oboru. Je dost těžké napsat "miluje svou práci", ale je to skutečně tak a je to asi i možné. Vztah a korektní přístup k zesnulým je pozoruhodný. Stejně tak i etiketa, kterou bravurně zvládá při setkání s VIP osobnostmi. A aby to neměla tak snadné, život jí komplikuje mizerný manžel. Zajímavé jsou i pasáže pojednávající o politickém konfliktu Anglie a Ameriky, která prožívá boj Severu proti Jihu. Detektivní závěr korunuje celý příběh a ač tomu nic nenasvědčuje, konec je přesto dobrý. Knihu řadím k vyloženě čtivým a poutavým románům, na které se nezapomíná. Český překlad není zdaleka tak špatný, aby kvůli němu člověk zahodil příležitost k dobré četbě.
Zdlouhavé plkání o tom, kdo kdy s kým a proč. Na detektivku dost nudné, uměle protahované, chybí napětí a překvapivé momenty. Na jednu hvězdičku to stačí.
Už jsem patrně této tématiky přejezená. Kniha mi proto nepřipadá tak zajímavá jako těm, co v té době nežili a znají ji jen zprostředkovaně. Taky se mi nelíbí vulgarismy, to knize úroveň nezvedne. Takže bohužel, nezaujalo mně to.
Nebudu opakovat, co už mnohem lépe napsal trudoš. Mám tentýž dojem, do čtení jsem se nutila a konec bohužel přeskákala, což se mi tak často nestává. Kniha rozhodně špatná není, ale pro únavnou rozvleklost a přebytek stran doporučím jen pouze hodně trpělivým čtenářům. Atmosféra viktoriánské Anglie je popsána věrně.
Ad Babo - Ranhojič je mnohem lepší!!! Jsem ráda, že jsem to nevzdala a zkusila další.
Tak to je teda dost strašné. Došla jsem ke stránce 39 a končím. Nejen, že jsou ty předchozí samá chyba, což přičítám nedbalosti korektora. Ale co si mám myslit o větě .... "Třicátník, výjimečně pečlivě upravený jako většina Italů"????? Tak když většina, pak to přece není výjimka, ne? Paní Fiorato se snaží dělat dojem vypočítáváním zvučných jmen italských umělců, ale mě tím neošálí. Je to kravina. Nečíst.
Tož nevím....socioložka se prostě nezapře. Dalo by se to považovat za povídání a svěřování dvou kamarádek..... pokud by ty jejich maily nebyly napěchovány statistickými údaji. Divná to korespondence. Rozhovory dvou kamarádek jsou tam podle mého názoru jakýmsi oslím můstkem, přes který pochoduje sociologické moudro. Ovšem kdyby ta kniha nebyla zařazena mezi beletrii, námitky bych si odpustila.
I třetí díl je kvalitní. Jediné, co mu vytýkám, jsou tiskové chyby, které korektor asi přehlédl. Ale na dramatičnosti příběhu to nic neubírá. Román ani teď dech neztratil. Tento díl je hodně akční, zasvěcený pronásledování vrahů. Savonarola je důležitá nová postava, která svými kázáními vykresluje úpadek slávy města Florencie i vlády Medicejských. Celou trilogii mohu doporučit k četbě všem, kteří se zajímají o historii a mají chuť na pěkné, napínavé a romantické čtení.
Ó, jak mě mrzí, že jde o poslední díl! Já se do toho tak vžila....knížka se mi opět mimořádně líbila, je čtivá, zajímavá, spolu s postavami jsem cestovala Evropou po moři i v karavaně, no prostě mám krásné zážitky. Přistihla jsem se, že od paní autorky čtu mnohem raději příběhy z dávné historie a kniha Temné stíny - ač výborně napsaná - mě tolik nechytla. Mám to stejné jako se Sansomem, taky jsem zhltala detektivky s Shardlakem a špionážní román z Madridu mě neoslovil. Moje chyba, opravdu píšou bezvadně oba dva, Sansom i tahle paní, ale já se zasekla ve středověku a raném novověku.... Škoda, že už nic víc napsat nemůže:(
Tak jsem si uvědomila, jak dobře jsou na tom angličtí důchodci ve srovnání s těmi českými. Žádné existenční starosti, tudíž mají čas na ten luxus babrat se ve vlastním nitru, a to pořád. A víte, že ti čeští jsou na tom vlastně líp? Protože mají plnou hlavu toho jak vůbec vyjít s mizerným důchodem, tak jim nehrozí drama v podobě prodeje vily a koupě další někde blízko moře:). Dilema koupit/nekoupit zabere opravdu dost stránek. Jo, trošku nadsázka...zpočátku kniha vypadá slibně. Nahozený příběh, náznak konfliktu. Mladistvá málem šedesátnice všecko stíhá, hraje tenis, chodí na skleničku a neví, co chce. Od poloviny to už jenom jede jako kolovrátek. Jeannie se trápí a trápí a pomalu se začne trápit i čtenář. Hernajs, to se takhle potáhne až do konce?? Ano. Kniha je velice čtivá, k vodě na deku jako dělaná. Za to uděluji dvě *. Jo, a termín "holka stará" mě dorazil dočista. To jsem za celý svůj strastný život nikdy u nikoho nezaslechla. A ještě něco: já už taky něco pamatuju. Takže vím, že to ve skutečnosti chodí dočista jináč:)
Po knize jsem sáhla v naději, že se mi bude číst stejně dobře jako předchozí díl a nezklamala jsem se. Dověděla jsem se i něco o tom, jak se ve středověku uchovávaly potraviny - ledárna - a jak promyšleně se tenkrát hospodařilo. Téma labyrintu je povedené. Při představě, jak se dá snadno zahynout kousek od hradu, jde člověku mráz po zádech. Ani mi nevadí, že detektivní příběh sám napovídá, kdo je možným pachatelem. Kniha vede čtenáře po dobrodružných a tajuplných stezkách i zákoutích, najde tu romantiku, lásku i spravedlnost.
Jak se mi líbily Ranhojičovy příběhy a putování, tak mě tahle kniha nenadchla. Až zklamala. Přitom je mladší, než Ranhojič, tak by správně měla být kvaltinější. Pokud je založena na břichomluvectví a ono mně prostřednictvím jednotlivých loutek jde od začátku na nervy, je něco špatně:) Plačka je taky dost šíleně vykonstruovaná osoba, nevěřím... Ani jedna postava mi není sympatická, navíc je to jakési celé divně primitivně postavené, jednoduché, vulgární...tedy docela špatné to samozřejmě není. Jenom se mi to zdá hodně dětinské. Další díly nečtu.
Nepříliš povedené. Stále jsem nemohla pochopit, o jaký žánr vůbec šlo. Vzpomínky? Kritika společenských poměrů? Nemohla jsem uvěřit textu, protože ani malému dítěti by snad nenapadlo pěstovat veřejně a ve velkém marihuanu. Společné bydlení...no....to už tady přece bylo a příliš se neosvědčilo. Zkrátka si myslím, že si autorka touto knihou moc čtenářů nezíská, protože se v knize mj. až moc poučuje a prudí proti mladým. A to nemá nikdo rád.
Hlásím se k těm, které knížka nenadchla. Ono by se tam i něco dělo, ale příliš prostoru je věnováno naprosto zbytečným záležitostem. Nevím, o co autorce šlo. Ale pokud o to, jak znechutit čtenáře, tak v tom je sakra dobrá!
Velmi dobrá, ryze současná kniha. Dobře se čte, knižní hrdinové jsou životní, jejich problémy důvěrně známé. Nic plytkého, naopak. Ano, takhle žijeme, tak to u nás vypadá a dopadá. Kvalitní román - je vidět, že ho psala vyzrálá zkušená autorka, která se dobře orientuje ve světě médií. Dobře v něm zúročila životní moudrost. Bez mentorování, jen tak - lehce a přitom účinně.
Příjemná letní četba, postavy se chovají dle očekávání, ale Anna Boleynová tu dopadla nejhůře ze všech knih, ve kterých jsem o ní kdy četla. V této knize je protivná, potrhlá a zákeřná. To je snad až přehnané - ovšem ctím autorskou licenci. Jindřich VIII. nevypadává z obvyklé role. Doufám, že se mi někdy dostane do ruky kniha, kde on bude hlavní postavou a kde se bude jeho psychice autor (ka) věnovat s nemenší pílí tak jako všem jeho historickým partnerkám. S těmi chorobami mu nemohlo být dobře, chudákovi tlustému.
Kniha má bohatý obsah a živé postavy. Dvůr Rudolfa II. mi sice místy až příliš připomíná obrázky z oblíbené pohádky o císařově pekaři, ale to už je autorovo právo. Můžu doporučit každému, koho rudolfínská doba zajímá a kdo potřebuje získat informace o událostech, které provázely Rudolfův skon a co následovalo po něm. Smutná doba pro naši zem.
Sázka na jistotu. Když v knihovně stojím před regálem s písmenkem B a vezmu kteroukoliv knihu od Benzoni, nikdy to není špatně. Ani tentokrát. Četba výborná, autorka má hluboké znalosti a já se s úctou skláním před každým, kdo se v té motanici jmen spolehlivě vyzná. Mně to dalo trochu práci, ale to knize na cti neubírá - je to spíš pokárání mých znalostí. Dobrá kniha, pro milovníky doby Ludvíka XIV. je skvělou volbou.
Je dusno, hodila by se nějaká příjemná četba, u které se nemusí moc uvažovat. Ale co je moc
je moc! Po pár stránkách zjišťuji, že bych musela opravdu vypnout mozek, abych brala vážně to, co mi autorka předkládá k uvěření. Výmysly a nesmysly, hlavně, že jde o romantiku a velkou lásku, ta všecko omluví! Milovníci červené knihovny prominou, ale tohle je opravdu převeliká blbost! To, co vyvádí "trestanec", aby se dostal ke své vyvolené, je naprosto za vlasy přitažené a je čirá fantasmagorie autorky románů pro paní a dívky, která o nebezpečí pouze čítávala a sama nešla ani potmě parkem.
Kdo hledá erotické pikantérie, bude zklamaný. Kniha líčí Messalinu jako oběť. Nebýt nepříznivých okolností, mohl se její život odvíjet docela jinak. Claudius je zde podáván jako senilní stařec, žijící ve vlastním světě a v rukách intrikujících poradců je vlastně také obětí. Smutný příběh. Kvalitní četba, nenudí a přesto, že jde o dávnou historii, je stále živá a současná.