oskarka
komentáře u knih
Syn
Jo Nesbø
Knížka zajímavá, napínavá, ne tolik drsná jako předchozí. To by mi nevadilo. Spíš mi chvílemi připadalo, že čtu milostný román. Konec jsem tušila už v průběhu čtení, takže velké překvapení se u mě nekonalo.
Dítě číslo 44
Tom Rob Smith
Vynikající knížka. Víc než ta detektivní část mi nedal spát popis života v Rusku. Dokonalá deprese.
Růže pro Algernon
Daniel Keyes
Posledních pět stránek jsem nedokázala přečíst, nešlo to. Věděla jsem, co přijde a nechtěla jsem to vidět napsané.
Krásně napsaná knížka, opravdu.
Běsa
Dita Táborská
Četla jsem hned po přečtení Malinky. V knize sledujeme osudy spousty lidí, jejichž životní příběh v knize graduje, abychom si pak na konci přečetli pouze strohou informaci. Konec jsem už opravdu dočítala s vypětím všech sil. Mnoho povyku pro nic.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Nedočetla jsem. Některé situace mi přišly nevěrohodné, rozhovory, které určitě nebyly slovo od slova autentické, ale vymyšlené autorkou, tahaly za vlasy. Možná je to překladem, ale za mě bohužel zklamání.
Příběh opravdové vášně
Blanka Milfaitová
Recepty zajímavé, ale s autorkou a jejími životními postoji jsem se neztotožnila.
Pod sněhem
Petra Soukupová
Knížku jsem asi v půlce odložila a pak na ní myslela tak, že jsem jí prostě dočíst musela.
Styl vyprávění je zvláštní, nejvíc mi vadilo, že se jedna věc, celkem nepodstatná, řešila třeba na tři stránky. Ale celkově dobrý a tomu odpovídá i mé hodnocení.
Nabarvené ptáče
Jerzy Kosiński
Velmi krutá kniha. Svědectví o tom, jak válka dělá z lidí zvířata. Některé odstavce jsem musela přeskakovat. Zajímavý je doslov autora.
Krotitel
Camilla Läckberg
Pro mne nejslabší knížka celé série. Překombinované, přitažené za vlasy. Kdyby touto knížkou série začínala, asi bych zbytek nečetla.
Klub rváčů
Chuck Palahniuk
Je to jak jízda na kole z kopce. Jedeš a nejde zastavit. Knížku jsem přečetla na jeden zátah. Autor má zvláštní styl psaní, ale vůbec mi to nevadilo, všechno bylo srozumitelné. Skvělé, napínavé, poučné.
Slovo proměny
Květa Sokolovská
Knížku jsem četla přibližně ve stejném věku, jako bylo hlavnímu hrdinovi. Pro mě jednoznačně nejlepší knížka mého dospívání.
Co neodvál ani čas
Hana Marie Körnerová (p)
Víc se mi líbila první polovina knihy, asi proto, že mi připomněla ty, které jsem četla jako puberťák. Celkově hodně čtivá, na víkend s nachlazením jak dělaná.
Andělíčkářka
Camilla Läckberg
Velice čtivá knížka od začátku do konce. Nejdřív jsem se obtížně orientovala ve spoustě postav, ale pak pochopila, že to samozřejmě svůj smysl má. Napínavá jak kšandy. Určitě se ke knížkám autorky vrátím.
Byly jsme tam taky
Dagmar Šimková
Obsahově velmi zajímavé, ale bohužel mi čtení kazila forma. Četlo se velmi špatně.
Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce
Karla Kubíková
Knížku jsem poslouchala jako audio, načtenou Lucií Vondráčkovou. Příběh byl zajímavý, ale jakmile došlo na četbu přímé řeči, nedalo se to poslouchat. Uječené, afektované, zvláštní barva hlasu, nepříjemné na poslech. Asi kdybych četla sama, bylo by hodnocení o hvězdu lepší.
O Pavlovi
Daňa Horáková (p)
O Pavlovi? Kdyby se psalo jen o něm, byla by kniha velmi tenká. Tohle nemám autorce za zlé, naopak, byla potřeba vysvětlit jeho i její vztah k některým lidem.
Co mi neskutečně vadilo, tak obšírné popisy některých literárních postav, na kterých chtěla demonstrovat vztah s Juráčkem. Poslouchala jsem jako audioknihu, takže jsem často přeskakovala kapitoly.
Kniha zbytečně dlouhá, místy nudná. Moc jsem se na ní těšila a tohle bylo celkově zklamání
Podbrdské ženy
Jana Poncarová
Příběh tří generací žen. Nejvíc mě zasáhl příběh Emilie, byla popsán do detailů a měl v kníže nejvíc prostoru. Ostatní ženy mě už tolik neoslovily, asi bych se bez toho obešla. Konec byl psán povrchně, vůbec jsem nepochopila vztah mezi Janou a Johanou.
Rabínova dcera
Reva Mann
Do půlky se mi knížka líbila. Autorka zde velmi čtivě popisuje židovské zvyky a tradice. Od půlky bych jí nejradši uškrtila. Žít takovým způsobem a ještě to prezentovat na veřejnosti, chce velkou dávku exhibicionismu.
