Pablo70
komentáře u knih
Pár much a já
Macuo Bašó
Pokud vám není jasné, co je haiku, pan Líman vám to tady vysvětlí! A pro ty, co to chtějí zkusit, trocha teorie:
https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=420567
https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=420667
Jazzová inspirace
Josef Škvorecký
Pokud někde zahlédnete tuto skvělou knihu, neváhejte! Pánové Dorůžka se Škvoreckým v ní shromáždili to nejlepší z jazzové poezie, jak americké, tak i naší. Jazz byl v polovině 60. XX. věku u nás v kurzu a "konečně se mohlo". Moderní grafická a obrazová úprava, medailony autorů a legendární básně L. Hughese, L. Jonese, T. Williamse, J. Kerouaca, z našich od Nezvala, Seiferta, přes Škvoreckého a Kainara k Hořcovi a Divišovi. Neméně skvělé překlady (přebásnění) Škvoreckého, Valji a Zábrany. Tenhle knižní skvost 60. let musí přečíst každý příznivec jazzu!
Slyším padat sníh
Kim Si-sup
Korejský básník plný skvělé imaginace!
Vhodil jsem Prut do modrého moře a ulovil želvu,
nebe a zemi, slunce a měsíc jsem schoval před světem.
Řídil jsem labuť, jež letí z nebe ven nad mraky
a velké hrdiny jsem lehce sevřel do dlaně.
Došel jsem na konec Buddhova světa všemi zrnky prachu
a spolknul jsem deset tisíc rozhněvaných velryb.
Pak jsem se vrátil a uviděl, jak malý je lidský svět,
až mne to rozesmálo: malinký v širém světě.
Už tenkrát, před šesti stoletími? Náš svět je také plný rozhněvaných velryb. Je stále tak malý a příliš mnoho hrdinů je možno lehce sevřít v dlani.
Až jednou zestárnu, pro co budu žít?
Má mysl bude svobodná jak otevřený prázdný dům.
Vydejte se s Kimem do korejských hor a pokud jste čichli alespoň trochu k dharmě, budete ještě víc rozumět. Chodíval jsem meditovat do školy Kwan-um a korejské mantry byly nekonečné, někteří je přesto uměli zpaměti...
Ostatně, i noví korejští básníci stojí za přečtení: Ko Un (To je, Květy okamžiku) je ověnčen literárními cenami.
Kwan seum bosal! Zpívejte! :-)
https://www.youtube.com/watch?v=vaciUbilNxM
Cesta za mým otcem, Isaacem Bashevisem Singerem
Jisrael Zamir
Pokud jste Singerovými čtenáři, tato kniha vám o něm mnoho poví, vč. jeho tvůrčích metod. A pokud jste přečetli i jeho duchovní autobiografii Láska a vyhnanství, "doplní vám vzdělání", protože jeho syn dává mnohé věci do souvislostí, a tak napravuje "otcovu verzi života". Koneckonců sám Singer napsal: "Pravdivý příběh lidského života nemůže být napsán nikdy. Není to v moci literatury. Vyčerpávající vyprávění o lidském životě by bylo zároveň nudné i neuvěřitelné." Tohoto pravidla se držel po celý život.
A hledání vztahu syna s otcem po dvacetileté přestávce je jistě samo o sobě námětem na román, co říkáte?
Láska a vyhnanství
Isaac Bashevis Singer
Pokud čtete Singerovy povídky, určitě si neopomeňte přečíst jeho duchovní autobiografii Láska a vyhnanství. Poznáte zdroje, z kterých čerpal a které ho utvářely. Je to hodně zvláštní příběh, ale i doba, v které vyrůstal, byla zcela jiná, než naše současnost. Singer sám byl navrch také o dost jiný než jeho vrstevníci. A skvělé na jeho memoárech je to, že píše bez zbytečného stěžování a lítosti, i když od mala pociťoval velký soucit ke všem trpícím bytostem a jeho život byl v mnoha ohledech velmi těžký.
Pokud už máte z něho něco načteno, budete se setkávat s postavami jeho povídek a budete se bavit. Většina jeho postav má reálný základ. Měl sloní paměť, a když v roce 1978 dostal Nobelovu cenu, před užaslými novináři procházel mapu Varšavy a jmenoval názvy dávno zbořených kaváren, a když objevil ulici, kde bydlela jedna z jeho milenek, vzpomněl si, jak se snažil přemluvit domovníka, aby ho vpustil dovnitř.
Vhodným doplňkem této četby je pak kniha jeho syna Jisraela Zamira: Cesta za mým otcem Isaacem Bashevisem Singerem. Zde se dozvíte další "tajemství" autorova života, vč. jeho tvůrčích metod.
