Pafka643 komentáře u knih

Jen bych tady opakoval, co bylo řečeno už 1000x a daleko líp.¨
Četl jsem anglický originál, každopádně hádám, že český překlad na tom bude dost podobně.

Autor řek, co říct chtěl. A řek to tak, že tomu porozumí každej. Vopravdu!
CHYTRÝ, STRUČNÝ, VÝSTIŽNÝ a NADČASOVÝ!

18 13.03.2022

Zprvu jsem se té pekelně tlusté bichle zalekl. Po začtení jsem byl mile překvapen, a zhruba v půlce knihy už z toho byla láska jako hrom.

Kvalitní kus papyru. Chytlavý, napínavý příběh s postavami, které přirostou k srdci. Mistrovská práce s filozofickým přesahem (názor od amatéra, který o filozofii neví zhola nic). Autor nicméně (dle mého mínéní) myšlenky nevnuvuje, ale pouze předkládá čtenáři v dobře stravitelné formě. Skvělá práce

-Sinuhet, Ten-jenž-jest-osamělý

14 20.02.2024

Po dlouhé době jsem si k postavám v knize vybudoval vztah. A po dlouhé době mi bylo opravdu smutno, když jsem knihu dočetl. Takhle nějak by to v postapokaliptickém světě nepochybně vypadalo.

12 05.07.2020

Role se obrátily a z lovců se stala lovná zvěř.

Začala válka a zlo má i přes veškerou Harryho dosavadní snahu navrch. Šance jsou mizivé a úkol před nímž naše trojice stojí se zdá být nesplnitelný.

Sedmé pokračování o brýlatém čaroději se od předchozích značně odlišuje. Hrdinové dospěli a musejí bojovat. Prostředí je různorodé a plné nebezpečí. Lord Voldemort má oči všude a stačí jediná chyba...
Čtenáři, kteří měli na Harrym nejraději školní prostředí budou možná trochu smutní. Ostatní mohou jásat, neboť se konečně uzavře kruh a sedmi dílný příběh eskaluje k epickému závěru, ve kterém jde skutečně o všechno.

Byly to krásné dětství s Harrym po boku, a tak zatlačuju slzu a opět beru do ruky Kámen mudrců, abych si to celé prožil ještě jednou.

10 03.09.2019

Četl jsem v anglickém originále a vřele doporučuji.
Rozhodně nečekejte, že objevíte nějaký zázračný a zaručený recept na život. Peterson zde (alespoň pro mě) neobjevuje Ameriku. V knížce popsané principy najdeme v určité formě i v ústní lidové slovesnosti. A o to právě jde. Peterson oprášil staré pravdy a upravil je pro potřeby naší hektické doby. Pokusil se nám čtenářům vysvětlit, že nás těchto 12 "pravidel" provází odjakživa. Lze je nalézt v bibli, i ve starověké mytologii.
Kniha se za mě (oproti Petersonovým přednáškám) pohybuje spíš v teoretické rovině. Jednotlivá "pravidla" definuje a vysvětluje, proč fungují.
Dále pro mě byla kniha zajímavá, protože ji lze (dle mého) považovat za takovou sondu do Petersonova stylu myšlení. A myslím, že i když se s ním třeba člověk nemusí ve všem shodnout, tak je zajímavé "nakouknout do hlavy" někomu tak chytrému jako je on.

9 18.11.2021

Na prvnía pohled mě zaujala struktura knihy. Za tu rozhodně hvězdičku. První část obdahuje řekněme "historky z natáčení", které jsou chronologicky seřazeny od roku 1937 až do 2020. Zprvu optimistický podtón postupně přejde do těžkého pesimismu. V druhé části jsou zobrazeny naše pochmurné vyhlídky do budoucna. A v té třetí se v nás autor pokouší vzbudit naději tím, že prý" existuje cesta jak z toho ven".
Musím přiznat, že ačkoli jsem zastáncem větší ochrany přírody a souhlasím s důležjitostí biodiverzity, něco mi na tom celém nesedělo. Optimistické vize, že všechno bude dobrý když uděláme to a to mi přišli až příliš idilické. "Firmy nás budou za dobré peníze zbavovat odpadu. Elektřina bude díky 100% využití obnovitelných zdrojů levnější. Lidé, kteří se rozhodnou mít dětí jich budou mít míň. Budou si vybírat z dražších, ale o to kvalitnějších potravin s minimem masa. " Já nevím. Špatně se to popisuje, ale kniha mi v určitých chvílích přišla naivní. Zcela ignoruje ten jediný dílek, který dokáže neskutečně zamíchat kartami a změnit dobré myšlenky v hodně špatné ideologie. Tím dílkem je lidská schopnost:" ojebat a ohnout vše k obrazu svému". I když se vydáme na zelenou cestu jak jí popisuje David, tak mám strach, že je to do určité míry jen dobře mířený pokus na získání větší kontroly. Protože my jako většina populace se třeba nakonec vzdáme spousty věcí, které ničí planetu, ale udělají to i ti nahoře? Stejně jako měli ve středověku náboženství, tak se může zvrhnout i zelená ideologie. A bohužel musím přiznat, že při čtení možných řešení a přílišného optimismu jsem se té myšlenky nemohl zbavit.
Nevím. Ať si každý udělá názor sám. Třeba se pletu.

Jinak souhlasím s problémy, které David nastínil. Plasty v oceánech, drancování oceánů i souše. A dokonce i s energetikou, kde zcela správně vypíchl problém s uložením energie.

8 23.01.2022

Ticho před bouří. Lži, strach a temnota v pozadí. Takhle bych shrnul páté pokračování brýlatého čaroděje.

Harry, Ron a Hermiona jsou v očích svých blízkých stále dětmi, přestože už se tak sami necítí a chtějí bojovat!
Lord Voldemort se vrátil a je potřeba jednat. Kouzelnické společenství nicméně jeho návrat popírá a snaží se udělat blázna z kohokoli, kdo tvrdí opak. Harryho přivrženců ubylo a on se musí spolehnout na ty nejbližší. Ke všemu ho stále častěji trápí děsivé sny a vize. Sám si začíná připadat jako blázen až se zdá, že hlavní boj se tentokrát odehrává v jeho hlavě.

Nejtlustší bichle v celé sérii. Ale stojí za to.

7 02.09.2019

Počátek mé nejoblíbenější fantasy serie v novém kabátku.

Nyní vám při čtení vévodí nespošet ilustrací. Každá vypadá zcela jinak, ale všechny jsou úžasné. Na jednu stranu sice můžou obrázky v knihách krapet přiškrtit vaši fantazii při čtení. na druhou stranu mi přijdou hodně příhodné právě pro serii Harryho Pottera. Zvlášť, když jsou tak moc pěkné :)
DOPORUČUJI
PS: Také patřím k těm smolařům, jejihž dopis z Bradavic se někde cestou vytratil :/

Bomba
Nesrovnatelné v porovnání s Anthonyho novější trilogií o dracích. Píseň Krve je sice fantasy, ale oproti Draconis Memories se drží víc při zemi. Sedl mi styl vyprávění, kdy jsme celý příběh sledovali z úhlu jedné postavy (Vélina Al Sorny). Oblíbil jsem si i charaktery a vztahy, které mezi nimi vládly. Super bylo i nenásilné, pozvolné splétání fantasy prvků do světa blízkého našemu středověku. Styl psaní byl poutavý a bavila mě každá jedna kapitola. Ačkoli je to první díl větší ságy, autor do knihy dokázal vměstnat uspokojivý konec s náznakem pokračování. Druhý díl se tak nestává povinností, což je velké plus.

Píseň Krve je za mě fajn odpočinková četba. Myslím, že se někdy v budoucnu pustím i do pokračování.

6 25.11.2023

Vězeň z azkabanu je považován za pomyslný vrchol série o mladém čaroději. Je temný, záhadný a odkrývá nám další střípek kouzelnického světa. Harry, Ron a Hermiona tentokrát čelí hrozbě trestance, který uprchl z nejstřeženějšího kouzelnického vězení, Azkabanu. Už sice ovládají nějaká kouzla, ale stále jsou ještě dětmi. Bradavice jsou střeženy víc, než kdy dřív, jenže ani to nemusí stačit. Harry bude muset odhalit kousek minulosti, která se týká jeho samého a v pravý čas se rozhodnout, komu důvěřovat. Čelit navíc bude tomu, z čeho má největší obavy.
Příběh je skvěle vystavěn a krůček po krůčku vede čtenáře k finálnínu rozuzlení. Navíc pro toho, kdo má rád obrázky bych doporučil vydání ilustrované Jimem Kayem. Kresby jsou tentokrát temnější stejně jako celá kniha.

6 02.09.2019

Poměrně často slýchávám, že Tajemná komnata patří k těm slabším dobrodružstvím brýlatého čaroděje. Oproti pohádkovému Kameni mudrců zde vystrkuje růžky temnější a záhadnější zápletka. Druhý díl tak nastiňuje, jakým směrem se série vydá v dalších pokračováních. Stojí někde na pomezí té pohádky, která dobyla svět a dospělejším nádechem, kterým srší pozdější díly.

Harry, Ron a Hermiona již nejsou naivní prváčci, ale ani ostřílení čarodějové. Směle se pouštějí do nového dobrodružství, a to bez ohledu na to, že nynější hrozba se tváří hrozivěji a smrtonostněji.

Nejkrásnější je na celém univesu to, jak do sebe všechno krásně zapadá. Postavy se vyvýjeji, a některé věci pochopíte až po dočtení Relikvií smrti. Dalším výrazným plusem je pro mě fakt, že série stárne s vámi. Tajmená komnata na mě působí, jako skvělé pokračováni. Osobně si neumím představit, jak jinak by měla být napsána.

Nedávno se mi dostalo do ruky nové vydání s ilustracemi Jima Kaye. Opět smekám před jeho bravurními schopnostmi. Ten chlapík prostě umí! Zdá se mi, že oproti Kameni mudrců přibylo ponurejších motivů, což skvěle koresponduje z atmosférou celé knihy.

Osobně nepotřebuji v Harry Potterovi obrázky. Moje fantazie si je rádá spřádá sama. Musím ale připustit, že mi přišlo minimálně zajímavé si prohlédnout ilustrované vydání a uznávám, že také má své kouzlo.

Skvělá jednohubka a ideální četba na víkendové cestování.
Jednoduchý příběh, který člověka vtáhne na první dobrou. Uvěřitelné charaktery, které žijí uvěřitelné životy. Dobře vykreslená hlavní hrdinka i její životní trable. Strašidelné scény jsou také povedené. A rozuzlení dává smysl.
Možná se nejedná o nejlepší hororový příběh, který existuje. Ale je fér říct, že na nic takového si kniha ani nehraje. Naopak je opravdová!
Vše, co se autorka rozhodla použít funguje velice dobře. Takové malé švýcarské hodinky, které mě potěšily. Dobrá práce a hodně štěstí v další tvorbě!

4 02.10.2022

Harry, Ron a Hermiona už začínají pomalu dospívat a spolu s nimi i děj, který už jen těžko lze nazvat pohádkou pro malé děti. Naši hrdinové se krom toho, že jim jde o život se potýkají i s klasickými trablemi, které se týkají puberty. Čekají je první lásky a první zklamání. Harry má někdy pocit, že by se raději utkal s maďarským trnoocasím drakem než oslovil dívku, která se mu líbí. Ještě ke všemu ho někdo přihlásí do turnaje, který je náročný i pro plnoleté, vyučené čaroděje. K těm má Harry ještě hodně daleko. Naštěstí má i přátele. Ti ho snad ve štychu nenechají. Jenže kdo ho do turnaje přihlásil?

4 02.09.2019

James Clear dostál svému jménu. Píše jasně a stručně.

4 krokový model a jednotlivé zákony jsou vysvětleny tak jednoduše, že je pochopí každý. Obdobně je na tom i struktura knihy a jednotlivých kapitol.


Myšlenky knihy lze shrnout na několik A4, ale to bych neviděl jako problém.
U seberozvojové literatury jde přeci jen především o akci a experimentování s představenými technikami. Čtení je zde pouze prvním krokem. Proto přístupnost témat spíše vítám.
Jestli toužíte po čtenářské výzvě, doporučil bych Stručnou historii času nebo knihu Ulysses. Náročnost Atomových návyků tkví především v tom, co čtenář změní po jejich přečtení.

Já si jdu dál válet šunky
Ale co uděláte vy?

3 02.01.2024

Oslava života v tváří tvář všem jeho hořkostem. V kontrastu se smrtelností a stářím vyniká vše krásné. Bohužel to nedokážu popsat lépe.
Otevřeně se přiznávám, že ne všechny básně jsem plně pochopil. Rozhodně se k nim vrátím později.

Morový sloup je má první zkušenost se Seifertem a rozhodně nebude poslední. Nádherné slovní obraty a životní moudrost. Velice inspirativní.
Zachytit byť jen střípek života na kus papíru je velké umění. Jaroslav Seifert v tomto litém boji rozhodně obstál a jeho řádky tepají životem i dnes.

Ze sbírky:
"Každý z nás kráčí ke své propasti.
Jsou dvě:
hluboké nebe nad hlavou a hrob.
Hrob je hlubší."


Co je na světě krásnějšího než žena?

3 30.04.2023

Nevím, jak se lidé cítili před 100 nebo 200 lety, každopádně je pravda, že náš život je do značné míry hektičtější. Sociální médie, multitasking, stres způsobený prací, nesoustředěnost, přehlcenost zbytečnými informacemi. To všechno jsou neduhy, se kterými se potýkáme víc, než kdy dříve.
Jestli se vás některý z výše uvedených pojmů týká, vězte, že Cal Newport v Hluboké práci řeší právě výše zmíněnou problematiku. Jak zvýšit svou schopnost soustředit se? Jak v dnešní době najít chvíli klidu pro práci či nějaký projekt? Jak dopomoci k tomu, aby člověk vyprodukoval něco opravdu hodnotného, a ne jen další generickou excelovskou tabulku?
Souhlasím s myšlenkou autora, že schopnost soustředit se na práci je v dnešní době dost možná vzácnější. Více méně souhlasím i s jeho postojem k sociálním médiím a emailu. Jak se říká, NIC není nikdy zadarmo. A za sociální sítě platíme tím nejcenějším, co máme. Naším časem. Ten by šel jistě využít líp.
Kniha se mi jako celek vlastně docela líbila. A na svůj žánr je i celkem čtivá. Je z ní sice trochu cítit, že její pisatel opravdu pochází z univerzitního prostředí nicméně s tím jsem se dokázal smířit.
Myšlenkově jsem se s autorem nejvíce rozdělil snad jen v jediné kapitole, která se týkala plánování dne. Nicméně je potřeba přiznat, že z teoretického pohledu mají Calovi myšlenky něco do sebe. Není to nic z čeho by vám měla vybouchnout hlava, ale určitě se vyplatí se nad některými nápady v knížce alespoň zamyslet.
To jo!

3 13.01.2022

Princ dvojí krve je pro mě osobně vrchol celé série. Je to především proto, že mám rád bradavické prostředí a baví mě sledovat "obyčejný" život studenta školy čar a kouzel.
A zde ho je požehnaně. Od milostných trampot (které chytnou za srdíčko, ale jsou i komické) až po zajímavou výuku. Trable puberťáků překvapivě skvěle zapadají do velice temného příběhu, který by malým dětem mohl přinést i nějakou tu noční můru.

Harrymu je 16 a už je téměř dospělým čarodějem. Kouzelnické společenství ho po událostech ve Fénixově řádu považuje za vyvoleného a v Bradavicích se žije o poznání snesitelněji. Všechno by mohlo být fajn. Tedy až na ten drobný detail, že se vrátil největší černokněžník všech dob, lord Voldemort.
Jeho stoupenců přibývá a atmosféra strachu houstne. Harry se bude muset ponořit do černokněžníkovi minulosti a pokusit se odhalit důvod jeho nesmrtelnosti. V kamenných chodbách hradu, ale i mimo ně se rozehrává podivná hra, která může mít pro všechny zůčastněné následky, které si ponesou po celý život.

3 03.09.2019

Tolkienův svět prostě stojí za to! Ne nadarmo je to jedno z nejlepších fantasy. Zároveň i historický milník tohoto žánru.

3 25.08.2017

Čteno v angličtině.

Až doposud jsem znal pouze Staré Řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky.
Odysseus mě bavil už tam a jednoznačně patřil k mým nejoblíbenějším postavám. Dílo Odysseus tak pro měla byla tak trochu povinnost. Myslel jsem si, že znám příběh Itháckého krále dobře. Jkaé bylo moje překvapení, když jsem zjistil, jak malou část příběhu zaujímá zoufalá plavba na moři a boj s nepřízní bohů.

Ve skutečnosti je to daleko dospělejší a komplexnější příběh, než jsem si dříve myslel.
Styl sice kapku zestárl a dlouhé monology jsou zvláště v angličtině místy ubíjející. Obsah vyprávění však stále zraje, a už jen kvůli tomu tuhle exkurzi do Starověkého Řecka doporučuji.

2 12.06.2024

Mozaiku Duše by si měl přečíst každý, kdo se zajímá o dušení zdraví. Mozaiku Duše by si měl přečíst i ten, kdo důležitost duševního zdraví bere la lehkou váhu.
Vlastně... právě pro tu druhou skupinu je kniha ještě přínosnější.
Desatero tady rozhodně není nadneseným pojmem. Je to čtivé, obsahuje to tak akorát praktických cvičení a navíc jsou v každé kapitole QR kódy s dodatečným video obsahem.
Autor ví o čem mluví a jeho hlas promlouvá skrze stránky knihy laskavě.

1. O důležitosti a metodách poznávání sama sebe.
2. Hledání svého laskavého hlasu
3. o důležitosti prožívání i těch nepříjemných emocí
4. o stresu (jen to čtení téhle kapitoly mě vystresovalo.. žeby symptom nějakého problému?)
5. O úzkosti
6. O depresi
7. Zdravé vztahy
8. Komunikace
9. o pravidelném dobíjení baterek
10. kdy si připustit odbornou pomoc


Líbilo se mi, jak se na sebe kapitoly postupně nabalovaly a jak byly dříve vysvětlené principy vysvětleny hlouběji do detailu. Délka knihy= tak akorát.
Praktická psychologie, která nesoudí a podá pomocnou ruku, když je potřeba (třeba i preventivně).
Dobrá práce!

2 01.05.2024