Palele komentáře u knih

Přestože patřila série s agentem Pendergastem k mým nejoblíbenějším i mě se zdá, že jí dochází dech. Těšila jsem se na novou knihu a jsem hodně zklamaná.Ona i samotná hlavní postava jako by se nepodobala onomu neohroženému agentovi z minulých knih.

2 03.12.2015

Tak zhruba do půlky dobrý thriller, zajímavý děj, dobrá myšlenka, od půlky bohužel jako by to psal někdo jiný. Škoda, vypadalo to na zajímavou knihu.

1 07.10.2015

Je tu na můj vkus už trochu přeupírováno, ale nebylo to vůbec špatné. Jsem zvědavá na další díl.

1 06.10.2015

Chtěla jsem nenáročnou zábavu a přesně to jsem taky dostala, takže jsem spokojená a moje rodina byla taky, protože mám chřipku a jsem protivná, takže ode mě měli aspoň pár hodin pokoj :)

06.10.2015

Přes nepříliš pozitivní komentáře jsem se rozhodla si knihu přečíst a musím říct,že jsem vůbec nebyla zklamaná. Kniha mi přijde jako důstojné pokračování původního Milénia, navázání na předchozí děj bylo nenásilné a postavy mě bavily. Jsem ráda,že si autor nechal otevřená dvířka pro další pokračování a už se na něj těším.

28.09.2015

Pokud bych to měla považovat za thriller, tak bych jednu hvězdu ubrala, ale pokud to beru spíše jako detektivní román, tak sice postrádal to gradující napětí typické pro knihy K.Slaughter, ale pro mě to byla zajímavá sonda do doby, kdy nástup k policii pro ženy znamenal ponižující a bolestivou zkušenost. Je to úplně jiné než obvykle a proto se mi to líbilo. Hlavní ženské hrdinky potřebovaly opravdu hodně odvahy, aby se dokázaly prosadit v tom jednoznačně mužském světě.

3 05.09.2015

Už se mi dlouho nestalo, aby pro mě bylo tak obtížné odpoutat se od nějaké knihy. Nedokázala jsem se odtrhnout, jako by Kvothe návazal nějaké sympatické spojení, které mi udržovalo oči přilepené u stránek, dokud jsem neotočila poslední list. Přestože se linie s Čandríny táhne knihou jako pramínek vody, zároveň je v této knize lehce upozaděná, takže jsem zvědavá na poslední díl. A až ho dočtu,posadím se pod strom a budu hledat jméno větru, protože jsem se stala součástí zvláštního světa a vím, že mi bude chybět.

9 28.07.2015

Kniha volně navazuje na knihu Smutné pondělí a pokud jste ji nečetli, doporučuji předtím přečíst, protože je tam poměrně dost odkazů na předchozí události.Nebylo to špatné, ale nemůžu si pomoct přišlo mi to trochu jako nastavovaná kaše. Zvláštní byla i dějová linka řešící citový vztah Tempe a Andrew Ryana. Jak mi obvykle knihy Kathy Reichs plynou lehce a čtou se samy, tady mi to občas vázlo.

08.07.2015

Val mám moc ráda a na rozdíl od jiných autorek nemám pocit, že by její dílo mělo sestupnou tendenci. Sice mi trochu chybí Tony Hill -snad to ještě není uzavřená kapitola, ale Karen Pirieová mě baví. Tahle kniha je zase trochu jiná. Nakolik jsou pravdivé reálie týkající se války na Balkáně neřeším, autorka postupně splétá vlákna příběhu na téma, jak nás dostihnou a potrestají hříchy minulosti, ale nemyslím, že je to na škodu. Zápletka je zajímavá a kniha určitě nenudí. Jen ten konec, Val proč ? Netroufám si odhadnout, čím mě uzemní v příští knize.

3 08.07.2015

Nějak mě to ne a ne přesvědčit. Bylo to celé takové těžko uvěřitelné, musela jsem se několikrát přemlouvat, abych to dočetla a když konečně přišel konec, který mě ani moc nepřekvapil, tak jsem si docela oddychla, že to mám za sebou.

4 08.07.2015

Jak je výborná kniha, tak totálně zmršili film. Jako by autoři četli jinou knihu.

29.04.2015

"Host do domu, čagan do ruky". Stačí, když tuhle knihu chytím do ruky a vykvete mi na tváři úsměv od ucha k uchu. Už jsem ji četla několikrát, ale rázovité figurky a příhody ze starého Slovácka mě vždycky spolehlivě dostanou do kolen. Jedna z mých nejoblíbenějších historek je, když si jedna z postav jde půjčit k hajnému saně a celou cestu přemítá o tom, zda mu hajný saně půjčí či ne a vzpomíná na všechny naschvály, které si navzájem způsobili. Nakonec dospěje k přesvědčení, že určitě odmítne a tak když konečně dorazí k cíli, zařve pouze na zmateného hajného :"Strč si ty saně do řiti, ty pajtášu fúsatý" a odkráčí zpátky k domovu.

5 29.04.2015

Člověka, který dokáže s takovým humorem a noblesou psát o životních ranách, které by nejednoho z nás srazily na kolena, nelze než obdivovat.

3 28.04.2015

Tuhle knihu jsem četla už před pěknou řádkou let, ale vzpomněla jsem si na ni velmi jasně relativně nedávno a znovu po ní sáhla. Nejsem zemědělský typ, ale byla jsem okolnostmi nechtěně donucena jeden den hlídat malou farmu. Mým jediným úkolem bylo ráno vypustit drůbež, nasypat jim připravenou stravu a večer je zase zavřít - s tím, že jsou zvyklí si sami zalézt do budovy a já jenom zavřu dveře. Jak prosté. Jenže večer mi chybělo deset perliček i s kohoutem. Už se nikdy nenašly. Proto vím, že komu není shůry dáno, ať se ani nepokouší. Milá Betty, jak dobře ti rozumím.

8 28.04.2015

Tohle je jedna z knih po které sahám, když je mi smutno. Nikdy nezklame a musím říct, že mě nezklamalo ani filmové zpracování.

6 28.04.2015

Tahle kniha pro mě bude vždy závanem čerstvého vzduchu mezi dnešní produkcí mnoha odstínů hnoje. Dávám přednost mužům s charakterem, takže je mi líto, že takoví páni Darcyové mizí v propadlišti dějin. To byly časy, kdy ženy při pohledu na muže omdlévaly ovívajíc se krajkovými kapesníčky a než se muži vyslovili, mnohdy uběhlo několik desetiletí. Je fajn si to po dlouhé době zase připomenout.

4 28.04.2015

Když jsem byla malá patřila spolu s Tajuplným ostrovem k mým nejzamilovanějším knihám a často jsme si stavěli bunkry v "koruně baobabu" :)

2 28.04.2015

Jedna z nejlepších knih s válečnou tématikou a samozřejmě nezapomenutelné filmové zpracování se Sofií Loren

2 26.04.2015

Mám jeho knihy ráda. Je pravda, že jsem občas přeskakovala obsáhlé popisy, které mě nebavily, ale příběh je úžasný a líbí se mi i filmové zpracování - teď mám na mysli to původní s Jeanem Gabinem.

3 26.04.2015

Tohle začalo hodně zajímavě. Z mlhy a bláta se vyloupl příběh plný kostí a irské mystiky. Ale určitě nečekejte usměvavé skřítky na konci duhy, tyhle víly byste nechtěli potkat za chladných nocí. Začalo to dávno, rituálem, který měl přivolat temnou bytost, co plní přání. Pomaličku to nabírá na obrátkách, trošku brutality mi v tomto případě nevadí, patří to k věci. Četlo se to jedním dechem. Ale pak přijde konec a ten mě fakt dostal. A teď to nemyslím v dobrém. Upřímně vůbec nevím, co si o tom mám myslet. Buď autorovi totálně došla invence, nebo jednou večer řekl manželce : "Zlato, píšu to už fakt dlouho, už mě to nebaví, skočím si s Johnem vedle na jedno, dopiš to prosím za mě". Ten konec mi zkrátka vůbec nedává smysl, jako by to psal někdo jiný. Tak originální, zajímavý, neotřelý námět a taková zhovadilost na závěr ? Zůstala spousta nezodpovězených otázek a nemyslím tím otázky, na které mohou odpovědět další díly. Navíc ta politická linka mi tam vůbec nesedí. Nebýt konce, bylo by to u mě za 5 hvězd.

6 21.04.2015