Palele komentáře u knih

Vím, že jdu v tomto případě asi trochu proti proudu, ale mě ty jeho knihy vůbec nebaví. Zkusila jsem kdysi Loutkáře - tam je kromě jiného příšerný překlad, říkala jsem si, že je to možná tím, ale Havrana jsem odložila také. Cole prostě není můj autor, ty jeho knihy mi připadají jako slohové práce žáka základní školy, nemůžu si pomoct.

17.11.2024

Tak musím říct, že tu ženskou opravdu nesnáším (myšleno autorku :) ). Jednak jsem byla na kolaps, když jsem si knihu načetla do čtečky a spodní lišta mi ukázala pěkných 2452 stránek a druhak přesně, jak jsem tušila. Poté, co jsem se po několika téměř probdělých nocích dopracovala k závěru, ten konec.. jako fakt ? Ale teď vážně. Věděla jsem přesně, že to tak dopadne, to je prostě Galbraith. Úplně vidím, jak s téměř sadistickým potěšením vám v té nejlepší chvíli zabouchne dveře těsně před nosem. Četlo se to neuvěřitelně dobře a smekám pomyslný klobouk, protože se mi zdá, že ač je to nemožné, s každou knihou roste spolu s počtem stránek i její kvalita. Alespoň pro mě. U Srdce jsem se občas ztrácela v těch internetových chatech a postavách, ale tady jsem s tím neměla problém. Žila jsem tím příběhem několik dní a nedokázala přestat. Přestože je to tolikrát omleté téma - církev x sekta, tohle bylo skvělé. Nebyly tam žádná hluchá místa, bylo zajímavé i to, že Cormoran a Robin jeli velkou část knihy každý v jiné lince. Prostě - už se nemůžu dočkat pokračování, i když se trochu bojím, kdy přijde. Jak dlouho může trvat, než autor napíše 4000 stran ? :D

3 26.10.2024

Mám oddělení Q a celkově postavy v knihách J. Adlera-Olsena ráda, ale tady jsem se nějak nedokázala začíst a "napojit se". Ztrácela jsem se v ději a jsem ráda, že jsem se zdárně dobrala konce, což se mi předtím nestávalo.

3 21.10.2024

Četlo se mi to velmi dobře. Klasická detektivka bez výrazných dramatických momentů, ale přesto se člověk nenudí a postava detektiva Crosse je prostě kouzelná

2 06.01.2024

Je dobré si občas uvědomit, že to, co považujeme za samozřejmé vůbec samozřejmé není a že by se člověk neměl trápit každou hloupostí a hlavně si užívat život. Prostě proto, že může...

Je to stále stejné. Když se někdo nevejde do krabičky, vyčnívá, je rebel.. Ne každý dokáže unést tu tíhu - tíhu být jedinečný, být vyjímečná osobnost, obzvláště když okolí neodpouští. Vždyť proč by měl být někdo lepší, jiný než ostatní. Kolik takových duší bylo v dětství ušlapáno, než mohly roztáhnout křídla..Po téhle knize zůstává v srdci jenom hluboký smutek

22 01.08.2023

Já to prostě miluju. Když jsem přečetla úvodní anotaci, tak jsem si říkala - no Weavere, tak to už jsi přepísknul, z toho nemůžeš vybruslit se ctí. To nemůže mít žádné věrohodné vysvětlení. A zase jsem se spadlou bradou sledovala, jak se příběh řítí do zatáčky, šlape na plyn, aniž bych do poslední chvíle měla byť tušení, kdo je zahradník... pardon vrah. Prostě to zase dokázal, Tim i David a nezbývá než čekat na další neuvěřitelnou story. Už se nemůžu dočkat.

15 22.05.2023

Podle anotace jsem čekala něco jiného. Špatné to určitě nebylo, jsem zvědavá na další příběhy autorky, ale to téma Vodníka v tomto případě za mě naplněno nebylo, bylo tak nějak uměle našroubováno na kostru příběhu - temnota a bahno na mě rozhodně nedýchaly. Byly tam i takové nedotažené a nedokončené linky některých postav a konec za mě zbytečně překombinovaný.

2 04.03.2023

Málokdy váhám, ale tady vlastně nevím, jestli se mi ta kniha líbila nebo ne.

2 30.08.2022

Moje oblíbená kniha z dětství, u které jsem se hrozně ráda bála :) Spolu s filmem Lovci lvů je to pro mě téměř kultovní záležitost

1 18.07.2022

Podle popisu to vypadlo zajímavě, docela jsem se těšila, ale nakonec jsem se celkem nudila. Nemělo to spád, postavy takové nemastné, neslané. Dočetla jsem se sebezapřením.

3 22.06.2022

Když mi najela čtečka a zjistila jsem počet stran, tak jsem téměř upadla do mdlob a říkala si, že do Vánoc mám o zábavu postaráno :). Strike s Robin tentokrát pomalu rozmotávají nitky hodně starého případu a spolu s ním taky nitky jejich osobního vztahu. Ale bylo to skvělé. Od prvních stránek až do konce.

12 08.06.2022

O obsahu knihy už tady bylo napsáno dost, takže já napíšu jen svůj pocit. Čekala jsem zoufalství, bídu a našla jsem naději a lásku. Na místě, kde by to nikdo nečekal si naprosto nesourodá skupinka lidí dokázala vytvořit nový život a vykřesat jiskřičku naděje. Celá ta mašinerie je samozřejmě hrůzná, ale jsem ráda, že po dočtení u mě nepřevládl smutek a beznaděj, spíše převládla touha najít si více informací o kultuře obyvatel Tatarstánu, která je pro mě zajímavá a zvláštní. Nevšední a krásná kniha.

12 13.05.2022

Na to, že se jedná o prvotinu je to docela fajn, já bych si odpustila posledních pár stránek, kde už mi to začínalo zavánět červenou knihovnou, ale to je jenom můj názor, protože nesnáším mix krimi a "harlekýnky"-říkám tomu harlektivky a takové knihy okamžitě odhazuji v dál. Teď sahám po Vesnici, tak jsem zvědavá, zda autorka naplnila svůj potenciál

3 01.05.2022

Tak tohle byla vážně rychlopalba a neskutečná jízda. Hlavního hrdinu bych občas nakopala do hader, ale stejně vám musí být sympatický tou pitomou snahou vytřískat ze svého života aspoň něco dobrého. A přesně v duchu za dobrotu na žebrotu je vám hned po prvních stránkách jasné, že tady se happyend konat fakt nebude, andílci nebudou mávat opelichanými křídly, ale zase oproti mému očekávání našeho "Mirka Dušína" nenašli na konci zastřeleného někde u popelnic. Jupí. Sakra snad to není spoiler. Jestli jo, tak sorry :) Miluju tenhle typ humoru a styl noir, takže u mě Kopřiva neskutečně válí. Už u 101 minut jsem si všimla, že má ten dar, že při čtení postavy plasticky vystupují ze stránek, stávají se na chvíli součástí mého světa a kniha vás vtáhne do děje takovým fofrem, že se najednou řítíte tunelem (jak jinak než černým) a když na konci vypadnete na asfalt, tak s odřenou hubou ještě chvíli přemýšlíte, jestli si to fakt chcete zopakovat. No jasně, že chcete, už se třesu na další díl.

16 30.03.2022

Přečteno v rámci čtenářské výzvy a pro mě taky jedna z odpovědí na otázku, proč se Výzvy účastnit. Protože je skvělé se vrátit po dlouhé době k podobným knihám. Bylo to milé a osvěžující. Agatha prostě nestárne :)

3 20.03.2022

Moje první setkání se Štěpánem Kopřivou a určitě ne poslední. Koho by napadlo, jak rychle se věci mohou zvrtnout

8 18.03.2022

Tam kde zpívají raci....někde v dálce.. můžete slyšet píseň větru, šumění trávy a když budete stát úplně tiše,možná vám povypráví příběh... Příběh o dívce, křehké jako mušle na písku a přesto silné jako kořeny starých stromů. Příběh o dívce z močálu, nebojácné a přesto osamělé, toužící po lásce. Můžete ho zaslechnout v šumění příboje nebo v křiku racků. Příběh, který mě chytil za srdce...

16 18.03.2022

Proč vás některá kniha nezaujme a jiná zase zatne drápek hned na prvních stránkách ? Z chomáčů dusivé londýnské mlhy se vyloupl kriminální příběh se sympaticky hubatou Lizzie, které nemůžete nedržet palce :) Lizzie, obyčejná venkovská dívka, po smrti otce přijíždí do Londýna zaujmout místo společnice. A protože je chytrá a zvídavá, zaplete se do policejního vyšetřování, aniž by tušila, že to pro ni bude hodně osobní a to hned v několika směrech. Příjemné čtení, jsem moc zvědavá na pokračování

3 26.09.2021

Zkusila jsem a nedočtu, mám tak dlouhou frontu knížek před sebou, že za mě nemá smysl se zabývat něčím, co mě nebaví. Amanda Quick zkrátka není můj šálek kávy, za detektivku bych to asi neoznačila, spíše za pokud o dobrodružný příběh. Ale své čtenáře si to evidentně najde :)

1 22.05.2021