Palele
přečtené 2996
Havran
2024,
Daniel Cole
Vím, že jdu v tomto případě asi trochu proti proudu, ale mě ty jeho knihy vůbec nebaví. Zkusila jsem kdysi Loutkáře - tam je kromě jiného příšerný překlad, říkala jsem si, že je to možná tím, ale Havrana jsem odložila také. Cole prostě není můj autor, ty jeho knihy mi připadají jako slohové práce žáka základní školy, nemůžu si pomoct.... celý text
Vodný hrob
2024,
Robert Galbraith (p)
Tak musím říct, že tu ženskou opravdu nesnáším (myšleno autorku :) ). Jednak jsem byla na kolaps, když jsem si knihu načetla do čtečky a spodní lišta mi ukázala pěkných 2452 stránek a druhak přesně, jak jsem tušila. Poté, co jsem se po několika téměř probdělých nocích dopracovala k závěru, ten konec.. jako fakt ? Ale teď vážně. Věděla jsem přesně, že to tak dopadne, to je prostě Galbraith. Úplně vidím, jak s téměř sadistickým potěšením vám v té nejlepší chvíli zabouchne dveře těsně před nosem. Četlo se to neuvěřitelně dobře a smekám pomyslný klobouk, protože se mi zdá, že ač je to nemožné, s každou knihou roste spolu s počtem stránek i její kvalita. Alespoň pro mě. U Srdce jsem se občas ztrácela v těch internetových chatech a postavách, ale tady jsem s tím neměla problém. Žila jsem tím příběhem několik dní a nedokázala přestat. Přestože je to tolikrát omleté téma - církev x sekta, tohle bylo skvělé. Nebyly tam žádná hluchá místa, bylo zajímavé i to, že Cormoran a Robin jeli velkou část knihy každý v jiné lince. Prostě - už se nemůžu dočkat pokračování, i když se trochu bojím, kdy přijde. Jak dlouho může trvat, než autor napíše 4000 stran ? :D... celý text
Sedm metrů čtverečních
2024,
Jussi Adler-Olsen
Mám oddělení Q a celkově postavy v knihách J. Adlera-Olsena ráda, ale tady jsem se nějak nedokázala začíst a "napojit se". Ztrácela jsem se v ději a jsem ráda, že jsem se zdárně dobrala konce, což se mi předtím nestávalo.... celý text
