Panter komentáře u knih
To byla taková krása! Skvělá melancholie do předvánočního shonu.
I přes uvedené recepty se nejedná o kuchařku s naprosto přesnými postupy k výrobě kvašených dobrot všeho druhu. Je to něco víc - kniha plná inspirace, která vám dodá kuráž zkoušet, kvasit a ochutnávat.
Pokud Vás zajímá původ a pohyb lidských populací v Evropě, je tato kniha velmi vhodným odrazovým můstkem pro další četbu a studium. Informací je předloženo hodně, nicméně nečekejte žádné encyklopedické pojetí. Jde spíš o takové vtáhnutí do problematiky pomocí autorčina vlastního rodokmenu a genetického původu než o prezentaci nějakého uceleného balíku dat.
Tak jo, je to dobrý nápad napsat dětskou knížku o smrti a udělat to trochu vesele. ALE! Nevím, jestli je to překladem nebo je to i v originále napsané tak, že vůbec mevíte, kdo co říká a naříká. Někdy jsou prostě věty a výrazy poskládané tak, že nevíte, která bije. A zkuste si to číst nahlas dítěti, které to díky částečné absenci děje vlastně vůbec nezajímá
Tak nám JKR seskupila dohromady několik detektivkových stereotypů a na tom postavila příběh, který stojí jen na dialozích, je navíc zoufale nudný, rozvleklý a místy zase zbytečně překombinovaný. A navíc to občas nedávalo tak úplně smysl....
Velmi působivý a sugestivní soupis všech možných "chlapáckých" klišátek. Úplně se mi vybavily momenty z hospod, kde člověk poslouchal moudra typu: "Tak já ti teda mladej řeknu, vo čem je ten život".
Proč ne? I když, kdyby půlku knihy netvořila věta: "Packa mi sune tykadlo", četl bych to s větší chutí.
Tohle mě až tak úplně nezaujalo. Možná je to tím, že nejsem holka a nedokážu plně ocenit strasti holčičího dospívání. Navíc jsem dost dopředu předvídal konec, což knize, v mých očích, taky moc neprospělo.
Příběh v příběhu o příběhu s příběhem...nádhera. Jako vždy jsem okouzlen Ajvazovou fantazií.
Dost netradiční kniha, která mě velmi příjemně překvapila. Zajímalo by mě, jestli je popis myšlení hlavního hrdiny zcela fikce, nebo to opravdu takhle "funguje". Nicméně jsem opravdu rád, že mi zas tolik nejde matematika.
Toto Meyrinkovo dílo mě opravdu nezaujalo....Po slibném začátku přichází donekonečna natahovaný střed, předměty a postavy mizí, zase se objevují (náhodně) a konec byl na knize to nejlepší, protože pak už jsem to nemusel číst. A nechoďte na mě s tím, že tajemno má být tajemné.
Ajvaz, alespoň mně, ukazuje cestu, jak vnímat svět kolem sebe jinak. Přiznejme si, víme kam vedou dveře ve skříni za našimi kabáty a co se děje ve stínu, kam už nedopadá světlo lampy?
O partě správných kluků, co se vydali na výlet na západ....a u toho si trochu zastříleli! S autorovým názorem na Mašíny, který je z knihy zřejmý, nesouhlasím, nicméně proč si o tom něco nepřečíst.
Pohodové čtení, nicméně ke konci je to trochu uspěchané a překombinované....ale o to asi v detektivce jde, že?