parxel
komentáře u knih
Loutkář
Jostein Gaarder
Loutkař je pro mne asi nejslabší kniha, kterou jsem od Josteina Gaardera četl. Téma mi přišlo celkem zajímavé, ale tak nějak jsem pořád čekal, co z toho bude a ono se nic nedostavilo. Nevím zda je to tím, že jsem příběh nepochopil nebo něčím jiným. Zkrátka vůbec jsem se nedovedl naladit na vnitřními pochody hlavního hrdiny. Z tohoto důvodu dávám tři hvězdy. Podle mého názoru napsal Jostein Gaader mnohem lepší knihy. Za sebe bych doporučil spíše Sofiin svět nebo Tajemství karet.
Čingischán
C. C. Bergius
Čingischán je historický román o jednom z největších vojevůdců v dějinách lidstva. Žádný jiný vůdce nezaložil říši tak rozlehlou, která by přervala ještě do doby jeho vnuka. V tomto ohledu je příběh Čingischána naprosto unikátní a jedinečný.
Román je směsicí historických událostí a fiktivní představy o Čingischánovi. Autor vykreslil Čingischána jako člověka, který dovedl být velmi krutý, ale současně byl schopný překročit své emoce a rozhodovat moudře. V tomto ohledu autor vykreslil Čingischána velmi věrohodně jako výjimečnou osobnost.
Samotný příběh se drží historických faktů a přišlo mi, že nijak zásadně nevybočoval z obecných znalostí o mongolech a jejich vůdci. Osobně se mi kniha četla tak půl na půl. Je na ní poznat, že byla vydána před více než padesáti lety a její styl mi moc nesedl. Přišlo mi to trochu ucourané. Mnohem více mi sedla kniha Džingischán od Harolda Alberta Lamba, která nezabíhala tolik do detailů a naopak se soustředila i na události týkající se dobývání Evropy.
Tento román o Čingischánovi si ode mne vysloužil 4 hvězdy. Příliš mi nesedl styl, jakým byl příběh vyprávěný. A spíše než k této knize bych si znovu přečetl Džingischána od Harolda Alberta Lamba.
Země
Eloy Moreno
Země je román, který je o manipulaci s lidmi prostřednictvím médií. Tohle téma není nijak nové a ani příběh není zcela originální. Přibližně někde v polovině jsem už začínal tušit oč tady běží. Nicméně tento román ještě jednu další více skrytou pointu, kterou už není tak snadné odhalit a ta se mi líbila mnohem víc.
Obecně tento druh literatury přímo nevyhledávám, ale jednou za čas rád zařadím podobnou knihu do svého repertoáru. Je to pro mne hlavně o změně. Země je román čtivý a není příliš složitý. Navíc se mi líbila pointa. Spousta lidí si totiž může přát zachránit Zemi, ale málokomu se to doopravdy podaří! :)
Dávám čtyři hvězdy.
Tim Cook: Génius, který povznesl Apple na novou úroveň
Leander Kahney
Tim Cook je nástupce Steva Jobse ve vedení společnosti Apple. Při čtení této knihy mne upoutala zejména skutečnost, jaké problémy rozebírá. Nedávno jsem totiž četl životopis Steva Jobse od Waltera Isaacsona a tam se řešilo, že textový editor nemá fonty a obdélníky nemají zaoblené rohy atd.
Naproti tomu v téhle knize už se řeší témata, zda jsou všechny díly ze kterých je zařízení apple vyrobeno recyklovatelné, zda jsou ve vedení společnosti rovnoměrně zastoupeni brontosauři, trpaslíci a lesní víly. Zkrátka ten rozdíl, jaké problémy se dostaly do popředí, obzvlášť vynikne při porovnání obou zmíněných životopisů .
Další co mne hodně upoutalo, byla rozdílnost osobností Tima Cooka a Steve Jobse. Ukazuje to, že věci se dají dělat hodně jinak. Velmi těžko se mi to popisuje, ale v případě dvou výše zmíněných leadrů mi to přijde hodně markantní. Ale když nad tím přemýšlím, tak mi to vlastně logické a přirozené. Nová doba si žádá nový přístup a nové leadry.
Velmi čtivě napsaný životopis, který obzvlášť vynikne při porovnání se životopisem Steva Jobse. Dávám 5 hvězd.
Klíč
Džuničiró Tanizaki
Klíč je zvláštní kniha. Vypráví o vztahu manžela a jeho ženy, kteří jsou od sebe věkově vzdáleni 10 let. Je to hodně zvláštní příběh, ve které se misí různé potřeby muže a jeho ženy s tím, jak je ovlivnila výchova a prostředí, ve kterém byli vychováni.
Forma deníku a styl, jakým je příběh vyprávěn jsou zajímavé, ale současně jsem se při čtení necítil moc dobře. Obsah ve mně evokoval, takový pocit znepokojení a vnitřního napětí. Zkrátka nic moc. To se dlouho žádnému autorovi nepodařilo.
Zajímavostí je, že formát deníku je v Japonsku velmi běžná a obvyklá forma. Zde v této knize je tento styl opravdu mistrně využit. To vynikne zejména v závěru, kdy se dozvíte, že ne vše je tak, jak bylo původně zapsáno, ale více už neprozradím. :)
Klíč je kniha, ke které necítím chuť se vrátit. Důvodem je především obsah a znepokojení, které ve mně zanechala. Nepřekvapuje mě, že tento román byl ve své době vnímán kontroverzně. Dávám čtyři hvězdy.
Třicet let na zlatém severu - Největší české dobrodružství až na kraj světa
Jan Welzl
Pokud se někdo v současné době vydá tzv. s batůžkem do světa, tak asi nikoho moc nepřekvapí. I tak může zažít spoustu zajímavých věcí a udělat hromadu fotek na Instagram. Jan Eskymo Welzl tohle udělal před více než sto lety. Žádné online připojení, žádné mapy, žádné sociální sítě, prostě jenom kárka a koník a hurá do světa, protože si vysnil, že bude žít za polárním kruhem. Už jenom tohle zní neuvěřitelně.
Další příběhy vylíčené v knize Třicet let na zlatém severu jsou neuvěřitelné ještě mnohem víc. Těžko lze posoudit, co je pravda a co dotvořila cestovatelská fantasie. V každém případě se mi líbilo léčení zmrzlých prstů. Bouchne se rukou o stůl, prsty upadnou a je vyléčeno. :):) A podobných absurdit je tam více.
Navzdory všemu se mi tahle kniha nečetla zcela snadno. Podle mého názoru je to tím, že není vyprávěné jako příběh, ale spíš jako souhrn poznámek a pozorování. Navíc je nabitá takovými příhodami, že jsem se občas koukal na obálku, jestli jsem si náhodou z knihovny nepřinesl nějaký nový díl Terryho Pratchetta. Za tohle absurdní dobrodružství na ledu dávám tři hvězdy.
Steve Jobs
Walter Isaacson
Steve Jobs je fenomén, ve kterém se snoubí genialita s čistokrevným buranstvím. Jeho přičiněním civíme každý den několik hodin do telefonů a život nám doslova protéká mezi prsty. Přesto je zajímavé si přečíst jeho životopis a trochu se zamyslet nad tím, jak jeho vize ovlivnila naše životy.
Z velké části je jeho úspěch o tom, že si uvědomil, jak moc podléháme prvnímu dojmu, když něco vypadá hezky. A toto uvědomění přenesl do právě se rodícího odvětví osobních počítačů a následně i do světa mobilních zařízení. Přesto, když si přečtete jeho životopis, tak to nebylo zadarmo. On sám byl s tím, co dokázal spokojen. A na nás zůstalo, abychom se vyrovnali s jeho odkazem, ať už v dobrém či ve zlém.
Životopis Steva Jobse je zajímavý a velmi dobře napsaný. Já osobně jsem kouzlu Steva Jobse a produktům Apple nikdy nepropadl. Kniha mi zprostředkovala náhled do motivace člověka, který ovlivnil technologický vývoj osobních počítačů a mobilních zařízení a zasadil o jejich začlenění do každodenního života téměř všech lidí na této planě. A v tom spatřuji její hlavní přínos.
Velmi dobře napsaná kniha, která se čte jedním dechem. Necelých sedm set stran uteklo doslova jako voda. Přestože cílem Steva Jobse bylo, aby lidé ve svém každodenním životě, co nejvíce používali zařízení, která on navrhoval a spoluvytvářel, tak pokud jde o knihy, vždy raději sáhnu po jejich tištěné verzi. Ten pocit, když otáčím stránky, mi prostě žádný tablet ani čtečka nenahradí, ať už s logem jablíčka nebo bez. Sorry Steve.
V každém případě, za skvěle napsanou knihu dávám pět hvězd.
Salvatore
Nicolas de Crécy
Salvatore je vtipný komiks nabitý sarkasmem a ironií. Na první pohled by se mohlo zdát, že cílovými čtenáři jsou děti. Hlavní postavy jsou více či méně roztomilá zvířátka, která řeší své trampoty. Nicméně to je klamný dojem. Některé vtipy totiž děti absolutně nepochopí a navíc celkové vyznění je takové půl na půl. Při čtení se ve čtenáři mísí dohromady pocity veselí a smutku a tohle většinou děti moc nedávají.
Podle mého názoru se jedná o originální kousek, ale není to žádné veledílo. Dávám čtyři hvězdy.
Stavitelé mostů
Jan Guillou
Stavitelé mostů je román, který mne zaujal svým názvem. Hlavními postavami jsou tři osiřelí bratři Lauritz, Oscar a Sverre, kteří díky svému talentu a podpoře dobročinného spolku vystudují na univerzitě a stanou se z nich inženýři. Jejich životní cesty se velmi záhy rozejdou. Příběh první knihy ze série Století se dále již soustředí pouze na Oscara a Lauritze.
Podle mého názoru se jedná o velmi dobře a čtivě napsaný román. Jediné co bych knize vytknul, že příběhy hlavních postav jsou místy příliš idealizované. To občas to působí nerealisticky, ale naštěstí to autor udržel v rozumné míře.
Zajímavým momentem pro mne bylo, když se Oscar v Africe přidal k německé armádě, za celou válku neprohráli žádnou bitvu a najednou se dozví, že Německo kapitulovalo a celý oddíl se musí vzdát. Při čtení mne zaujal ta protichůdnost těch pocitů, že se cítím jako vítěz, ale přitom jsem poražený.
Osobně se ztotožňuji s vysokým hodnocením Stavitelů mostů na této databázi a myslím si, že je zcela na místě. V dalším čtení této série však nebudu pokračovat, neboť se mi lépe ztotožňuje s reálněji vykreslenými postavami. Dávám čtyři hvězdy.
Kettlebell Simple & Sinister
Pavel Tsatsouline
Simple & Sinister je v podstatě příručka pro silový trénink s kettlebel. Soustředí se na minimalistický program, který zahrnuje pouze dva cviky: TGU tzv. turecký vztyk a kettlebell swing.
Já osobně jsem si cvičení s kettlebell oblíbil a několik let jsem chodil pravidelně do gymu. Nyní se po delší pauze ke cvičení vracím. Pro připomenutí mi tato kniha přijde skvělá.
Nicméně pokud se cvičení začínáte, tak doporučuji naučit se cviky s trenérem. Popisované cviky jsou sice velmi jednoduché, ale i tak v nich můžete udělat spoustu chyb.
V tomto případě nedoporučuji knihu, ale spíše cvičení, které zajímavé a současně mi přijde i "chytré".
Stalingrad
François Kersaudy
Útlá kniha, která popisuje bitvu o Stalingradu na přelomu let 1942 a 1943. Osobně jsem si Stalingrad zapůjčil, abych si připomenul co této bitvě předcházelo a jaký měla průběh. V tomto směru kniha splnila mé očekávání. Navíc není moc užvaněná, což hodnotím rovněž kladně. Dávám čtyři hvězdy.
Evoluce
Alice Roberts
Příběh člověka je kniha, která má charakter encyklopedie. V úvodu vás seznámí s vědeckými metodami, střední část se věnuje poznatkům o lidoopech a hominidech. Poslední třetina se soustředí na to, jak se lidský druh rozšířil do různých částí světa.
Osobně jsem si tuto knihu půjčil zejména kvůli poznatkům o jednotlivých druzích hominidů. Nejvíce mne zaujalo, že některé druhy hominidů byly ustanoveny jako samostatný druh pouze na základě nálezu několika málo kostí. Další zajímavostí pro mne bylo, že slovo Neandrtálec je odvozeno od místa nálezu a znamená člověk z Neanderova údolí. Zajímavostí je v knize samozřejmě mnohem více, ale to už nechám na čtenářích, aby si v knize nalezli to své.
Příběh Člověka bych doporučil lidem, kteří v této oblasti nemají žádné znalosti a chtějí získat stručný přehled o vývoji hominidů. Kniha je psaná heslovitě a je doplněna spoustou fotografií fosilních nálezů nebo rekonstrukcí našich vzdálených prapředků. V tomto ohledu může být kniha dobrou pomůckou pro případný referát do školy.
Satori
Don Winslow
Satori je volným pokračováním románu Šibumi. Vlastně se ani nedá říci pokračováním, ale spíše takovým doplněním, protože pokrývá časové období, které bylo v původní knize přeskočeno. Hl. postava Nikolaj Hel je vyslán na nesplnitelnou misi do Číny, ale jak se dá "očekávat", tak si se všemi problémy hravě poradí.
Podle mého názoru je Satori dobrý román, ale zdaleka nedosahuje kvality původního Šibumi. Chybí mu totiž taková těžko popsatelná, ale charakteristická práce s jemnými náznaky a namísto toho nastupuje akce a děj. Výsledkem je průměrný příběh, který těží ze slávy svého předchůdce, ale nepřidává nic navíc.
Terra nullius
* antologie
Tato sbírka českých sci-fi povídek mi udělala velikou radost. Měl jsem totiž pocit, že čtu povídky, které se svojí kvalitou vyrovnají zahraniční tvorbě. Některé povídky se mi líbili více jiné méně, ale celkově jsem měl pocit, že se jedná velmi dobře sestavenou knihu.
Jsem rád, že i mezi českými spisovateli se najdou kvalitní autoři sci-fi povídek a držím všem palce, aby se jim v jejich tvorbě i nadále takto dařilo. Knihu doporučuji všem fanouškům vědeckofantastických příběhů.
Game Industry 2
Jan Jirkovský
Game Industry je obsahově unikátní kniha, která dává průřezový přehled o problematice gamedesignu z pohledu jednotlivých profesí. Bohužel se mi nečetla moc dobře, protože styl této knihy není moc čtivý. Osobně to bylo spíše čtení silou silou vůle, než že by mne to bavilo.
V každém případě oceňuji, že někdo zpracoval toto téma. Mě osobně nejvíce zaujala kapitola o historii českých her a dále část od Dana Vávry, která byla napsaná hodně pragmaticky a popisovala rozpor mezi tím co chci dělat a co požaduje ten kdo platí. :-)
Křehké životy
Stephen Westaby
Křehké životy jsou knihou, ve které autor líčí svou životní cestu od pomocného pracovníka při uklízení a osvětlování operačního sálu až po významného kardiochirurga. Hlavní jádro knihy tvoří různé neobvyklé a komplikované případy, které Stephen Westaby řešil.
Já osobně jsem při čtení této knihy doslova přestal vnímat čísla stránek. Jednotlivé popisované případy mi přišli velmi zajímavé a občas se za nimi skrýval i silný lidský příběh. Zároveň bych dodal, že to pro mne často bylo stresující, protože popisy operací mi přišli velmi detailní a živé. Zkrátka působilo to na mne hodně silně. Co víc si jako čtenář mohu přát?!
Křehké životy jsou velmi působivou knihou. Pro nás pacienty je někdy velmi obtížné pochopit jednání lékařů a podobné knihy nám umožňují vidět situaci z druhé strany a přispívají tak k pochopení jejich práce a toho si na této knize cením nejvíce. Knihu doporučuji všem čtenářům.
Poklad
Lincoln Child
Poklad je dobrodružný příběh o hledání ztraceného pokladu. Nikdo přesně neví, co tím pokladem má být, ale jakékoliv pokusy o jeho nalezení za podivných okolností ztroskotávají.
Osobně jsem se do čtení pustil poté, co jsem přečetl druhý příběh ze série o agentu Pendergastovi. Bohužel tato kniha žádnou takovou výraznou postavu nemá a to je jejím zásadním nedostatkem. Bez ní totiž Poklad zůstává pouhým dějovým pozlátkem, které se rozplyne poté, jak jednou odhalíte pointu příběhu.
Mě se to podařilo náhodou asi v první třetině knihy. Dění na ostrově mi totiž připomělo jednu epizodu ze seriálu Dr. House a to se nakonec ukázalo jako správný odhad. Zbytek mi přišel jako jedno velké dějové klišé.
Podle mého názoru je Poklad průměrná kniha, která klade zbytečně velký důraz na akci a na děj. Bohužel postavy, které v knize vystupují nejsou moc zajímavé. Případným čtenářům bych tuto knihu nedoporučoval a spíše bych se ohlédl po některé z knih ze série o agentu Pendegastovi, které jsou podle mého názoru zajímavější a hlavní postava je prostě "cool".
Hledání přítomného okamžiku
Ruth Ozeki
Hledání přítomného okamžiku je ve své podstatě "obyčejný" příběh o lidech, kteří se vypořádávají s tím co zažili a co je zranilo. Vyprávěním se navíc prolínají prvky budhismu, ale rozhodně se nejedná o žádnou agitaci. Spíše je to o jiném přístupu k řešení problémů a k životu jako takovému. Obecně se mi kniha moc dobře četla a čtení jsem si užil.
Jediné co mne mírně zklamalo byl závěr. Očekával jsem, že se jednotlivé části příběhu více prolnou a objeví se nějaké hlubší souvislosti. To se nestalo, což je podle mne škoda, protože závěr k tomu přímo vybízel.
Hledání přítomného okamžiku považuji za nadprůměrnou knihu. Velmi dobře se čte a podle mého názoru v sobě nese skryté poselství o tom, jak je často obtížné vyrovnat se s tím, co vám život přinese a co často nemůžete ovlivnit. Knihu doporučuji všem lidem, kteří mají rádi "obyčejné" příběhy, které nám dávají nahlédnout do nás samých.
Pohledy do vesmíru
Antonín Rükl
Pohledy do vesmíru považuji za úvodní knihu do obecných znalostí o vesmíru, sluneční soustavě, souhvězdích a kosmologii. Kniha je strukturovaná do jednotlivých kapitol zpravidla v rozsahu 2-4 stran, které i přes svou stručnost obsahují řadu velmi detailních informací. Svým pojetím je kniha blíže "encyklopedii" a je vhodná spíše k vyhledávání konkrétních témat, než k běžnému čtení kapitolu po kapitole.
Já osobně jsem tuto knihu využil, když jsem se v rámci astronomického kurzu na pražském planetáriu připravoval na pololetní test a učil jsem se souhvězdí, názvy oblastí na měsíci a ostatních planetách naší sluneční soustavy.
Pohledy do vesmíru proto nehodnotím jako klasickou beletrii. Mě osobně se tato kniha nečetla moc dobře, ale přesto jsem rád, že ji mám ve své knihovně. Je na ní totiž vidět, že byla vytvořena s pečlivostí a že její autor měl k danému tématu velmi blízký vztah a toho si cením. Dávám čtyři hvězdy.
Oceán v kapce rosy: Zenové příběhy
Henri Brunel
Oceán v kapce rosy je sbírka zenových povídek. Nic víc, nic míň.
Pro mne osobně je to jako se vším zenovým. Je to pro mne nepochopitelné, ale dále to zkouším a čekám, že to jednou uvnitř blikne a dojdu pochopení, ale ten okamžik jaksi stále nepřichází a nepřichází. :-)
A že by se tím člověk nějak jakoby "promyslel", tak to teda zaručeně nefunguje. Toť vše, co mohu k této knize napsat. Přečtěte si jí a sami uvidíte.