pavel9410 komentáře u knih
Tentokrat jsem si ji poslechl (skvela adaptace ne irozhlas). Lehce jsem se obaval, ze je to prilis nahypovane, ale ne, neni - alespon pro mne ne. Uplne jsem tomu propadl. Mozna proto, ze jsem 89 prozival jako student VS. Tahle varianta budoucnosti, ktera mi pripominala cim asi museli prochazet generace pred nami po 68, mne dost desila. Hlavne tim, ze to moc vzdalene od reality neni. Vcetne udavani, podrazu, vecneho strachu, co kdo rekne a tak. Zaver mne svoji rychlosti lehce zklamal, ale je dobre, ze to nebyl zadny happy-end, to bych asi nevydejchal.
Cetl jsem az do pulnoci, proste jsem se nemohl odtrhnout. Dejove pomalejsi, ale pritom ma clovek pocit, ze se porad neco deje. Mistrne pomale odkryvani, kdy krasne ctenare vede po jedne lince, rekl bych az zavadi, aby se pak ukazalo, ze je to lehce jinak. Hutna atmosfera norske vesnice, namixovana s nostalgickou vlnou benzinky ala route66 a lehce smejdackym projektem hotelu. Tohle nemuze skoncit dobre, rika si clovek po celou dobu.
Mame sousedku se stejnou diagnozou (i kdyz v pozdejsim veku), tak mi to pomohlo pochopit cim asi tak prochazi.
Knizka mi prisla na zacatku lehce zdlouhava, manzel nechapavy (na to, ze je temer z oboru), ale tak nejak si rikam, ze to tak vlastne muze ve skutecnosti byt. Clovek si proste nechce priznat, ze to muze napadnout nekoho z blizkych, nebo i jeho.
Velice ctiva knizka. Nic moc jsem o vcelach predtim nevedel, je to psane tak, ze to cloveka uplne vtahne.
Precetl jsem za jedno odpoledne/vecer. Prekvapil mne styl vypraveni v ruznych casovych rovinach, dost mi to sedlo. Doporucuji cist jako knizku (ne e-book), je moc fajn do ruky a je tam i super graficky figl s casem jednotlivych kapitol.
Zacatek mi prisel rozvlacnejsi, ale nastesti se to rozjelo. Jo, je to ve stejnem duchu jako jeho predchozi knizky. Mam to podobne jako u Agaty - proste clovek vi, co ho ceka a proste se na dalsi pribeh particky vrazdiarov tesi.
Vypadek internetu u nas doma. Co ted? Beru si knizku. Zacitam se. Moje druha Kabrtova. Ctu. Ctu. Chvilema mam pocit, ze jsem nasel cizi denicek. Mam to vubec cist dal? Slusi se to? Neni to jenom pro zensky? Delam si caj. Internet uz jede. Je mi to jedno. Povidky se skladaji do sebe. Tohle musim docist. Ty chlapi jsou tam fakt hrozny. Nepodobam se nekomu z nich? Brrr. Ty seznamy. Docitam. Snad ne.
Zazitek na pet hvezdicek.
Cetl jsem kdysi a ted znovu. Krome par detailu v tom nehraji roli zadne socialisticke realie. Podarilo se vytvorit pribeh, ktery se smutne opakuje i v soucasnosti. Podobne jako film Katka od Trestikove tu neni zivot fetaka nijak idealizovany. Proste sesup dolu, s obcasnymi zachvevy, kdy to muze vypadat na zachranu.
Je to ukrutne dlouhy naborovy letak na Wim Hofovu metodu, pricemz o tom jak a co delat se dozvite na dvou strankach. Zbytek jsou priklady jak Chuck Norris (pardon, Wim Hof) bojoval se zbytkem sveta, komu vsemu to pomohlo, kdo jemu a autorovi knizky neveril. Vse psane stylem letaku na “zazracnou meducinu”, ktera proste funguje, jenom vam ji doktori z nejakeho neznameho duvodu zatajuji. Nechci Wim Hofovi upirat jeho schopnosti i vliv jeho technik na zlepseni zdravi a ovladani tela, ale tahle knizka mne od toho spis odradila.
Utlá knížečka, dá se přečíst během dopoledne. Bavil mne grafický styl (četl jsem v originále, ale počítám podle obalu, že se přenesl i do české verze).
Lehce provokativní, čte se dobře, i když jsou tam občas typické opakovačky, klasický nešvar těchto knížek.
Tři věci, které si z této knížky odnáším:
1. Nečekej a prostě tvoř. Zkoušej to. Tak se možná dozvíš víc o sobě, než kdybys o tom jenom dumal.
2 Piš o tom, co máš rád a co by sis sám rád přečetl.
3. Práci, kterou děláš, když prokrastinuješ, je nejspíš to, co bys měl dělat po zbytek života.
Precetl jsem v originale. Dominik Dan opet nezklamal, prislo mi to, ze to ma vetsi spad, nez nektere jine dily. Neni v tom tolik politiky, dej je promakany a zapletka neni jasna na prvni pohled. Perfektni cteni na nedeli. Zhltnul jsem ji na jeden zatah.
Slusna detektivka, jenom ty vylety do romantiky mi tam moc nesedi.
Precteno v ramci vyzvy na rok 2020. Velice hutna atmosfera, smerujici k jasne tragedii, nadherna cestina.
Neslo to precist uplne najednou, nektere casti byly fakt dost silne a styl psani (nebo spis naslouchani) to jeste podporoval. Neni to o technickych vecech, ale o lidech, kteri tam zili. Dost pusobiva mozaika.
Napinave, az se mi ani nechtelo k obedu. Jsem zvedavy, jak se na tohle podari navazat v dalsim dile. Rozehrane je to pekne.
Druha polovina knihy prectena za nedelni dopoledne, to opravdu neslo prerusit.
Precteno za zimni dlouhy odpolednovecer. Nejak mi neslo se od ni odtrhnout.
Dobra knizka na dovcu, nebo do vedra, ve kterem se neda nic jineho delat, nez cist. Je to spravne zamotane, jenom ten vysvetlovaci konec mne moc nesedl.
Retro nalada, ale ne takova ta konejsiva, jake to vlastne bylo fajn. Hutny, vystizny styl, kdy je vic receno mezi radky. Skvost za 5 hvezdicek.
Dost mne to nadchlo. Na rozdil od zahranicnich tur, tady si clovek nemuze rikat, ze vyrazit je preci jen prlisi slozite.