Pavlina50 komentáře u knih

Po této knize jsem sáhla po docela dlouhé šňůře thrillerů a psychologických románů. Mým cílem bylo pouze se uvolnit a od knihy jsem čekala jen obyčejnou a lehkou zábavu. Dost mě nalákal už obal knihy, ze kterého na mě sálala absolutní pohoda a klid.
Hlavní hrdinka Nina přijíždí do Paříže pracovat jako asistentka při přípravě cukrářských kurzů. Zatímco Sebastian, pro něhož má pracovat, je nejlepším přítelem jejího bratra, pro Ninu samotnou je jen protivným a věčně nespokojeným šéfem, což pochopitelně v souladu s žánrem knihy slibuje očekávanou romantiku.
Nina se při kurzech seznamuje s nesourodou skupinkou jejich účastníků, se kterými velmi rychle naváže přátelství a všechny, včetně zpočátku nerudného a rezignovaného jediného zaměstnance cukrárny Marcela, brzy spojí touha vzkřísit zašlou slávu upadající cukrárny. To vše bez vědomí a bez souhlasu jejího majitele – Sebastiana. Cukrárna se tak stává pro Ninu útočištěm, zázemím a místem, kde se pokouší realizovat své sny.
Je to takový klasický, milý, romantický příběh, který má v duchu svého žánru naprosto předvídatelný děj a pointu. Už po přečtení první kapitoly víte, jak to celé dopadne, ale ono to vlastně vůbec nevadí. Je to podle mého názoru zábavná a docela vkusná oddechovka, dost tomu napomáhá i prostředí a atmosféra Paříže a o tom, jak se mi po celou dobu čtení sbíhaly sliny na nějaký ten dortík, radši ani nebudu mluvit.
Od knihy jsem rozhodně neočekávala žádné velké myšlenky nebo poselství, jen obyčejné pobavení, a můj záměr naprosto vyšel. Účel splnila.
A navíc...asi hned zítra něco hodně sladkého upeču...

5 11.02.2021

Při čtení knihy jsem pořád měla pocit, že ten příběh znám. Až po nějaké době jsem si vzpomněla, že jsem asi něco podobného viděla v televizi (anotaci knihy jsem celou nečetla), takže jsem začala tušit další vývoj děje a konečnou pointu. Nicméně pocit z knihy mi to vůbec nezkazilo, protože byla napínavá od první stránky, děj „odsýpal“ plynule bez zbytečných a zdlouhavých průtahů a překvapivě rozuzlení nakonec bylo úplně jiné, než jsem čekala. Jsem ráda, že scénaristé šli trochu jinou cestou a neukradli mi tak moment překvapení. Kniha mi poskytla přesně to, co jsem od ní čekala – dobrou zábavu.

5 08.02.2021

Na začátku byli čtyři mladí lidé, kteří zcela nečekaně a děsivě zemřeli v jednom okamžiku. Společné měli to, že všichni dohromady shlédli tajemnou videokazetu...Ne, to opravdu není spoiler, protože v předloze k tomutu notoricky známému hororu, je spousta okolností úplně jiných, než známe ze skvělého filmu Kruh. Je nezapomenutelné, jaký poprask a kolik vášnivých diskuzí Samara vylézající z televize tenkrát, když se film objevil u nás v kinech, vzbudila. A tak jsem neodolala přečíst si i originál a srovnat obě verze. Kniha není moc rozsáhlá, tak netrvá dlouho ani její přečtení. To jsem uvítala, protože už od první stránky jsem pochopila, že budu mít velký problém zejména zorientovat se v tolika japonských jménech, které si nejsem jako Evropanka schopna zapamatovat a čtení tak bude pro mě docela náročné. Ale nakonec jsem to nějak skousla a ponořila se do pátrání novináře Akasawy a jeho přítele Rjúdžiho po tajemství ďábelské videokazety a snahy zachránit se před svou rychle se bližící smrtí.
Děj v knize mi připadal tentokrát paradoxně daleko méně propracovanější a zjednodušenější než ve filmu, ale potěšilo mě zjištění, že právě z knihy si film vzal pouze tu základní myšlenku videokazety a vlastní příběh už je docela rozdílný. Takže jsem nakonec nebyla ochuzena ani o trochu napětí, ani o pointu. Z knihy se na mě ale bohužel nepřenesla vcelku žádná atmosféra, vnímala jsem to jako takovou obyčejnou povídku i když přímo s geniálním nápadem na zápletku...ale žádný děs, který jsem očekávala, se nedostavil. Moc mi nesedl ani styl psaní, občas jsem dokonce i některé odstavce přeskakovala. Pro mě takový standard, na který asi docela brzy zapomenu.

5 23.01.2021

Další z knih Dominika Landsmana, tentokrát z doby „před Čeňkem“. Po této knize sáhnu vždycky, když se chci uvolnit, jen pobavit a přečíst něco naprosto jednoduchého, u čeho a nad čím nemusím vůbec přemýšlet. Pro mě stoprocentní záruka.
Je to absolutně nenáročná odpočinková literatura, plná vtipných postřehů z běžného života. Hodně mě baví právě srovnání absolutně rozdílných pohledů na stejné životní situace očima mužů a žen.
Od této knihy (stejně jako od všech „deníčků“ autora) nikdy nečekám nic hlubokomyslného, nadsázka je zde přivedena až úplného nereálného extrému, pochopitelně, že s životní realitou už nemá vůbec nic společného. Ale to mi tady naprosto nevadí. Vnímám to podobně jako například bláznivý sitcom „Ženatý se závazky“ – absurdní a vlastně hloupá záležitost, která mě ale vždycky moc pobaví. Myslím, že život není pořád jen o vážných a oduševněných věcech.

5 20.01.2021

Další z knih, ke které už asi nejde nic nového napsat. Snad jen osobní pohled a názor…Já patřím do kategorie jejích fandů. Pro mě je neuvěřitelně vtipná, bavila mě od začátku až do konce. Vždycky jsem si myslela, že jednotlivé postavy jsou v té podobě, jak jsou v knize vykresleny, absolutně nereálné, smyšlené a vykreslené s velkou nadsázkou, aby byla kniha co nejvíc humorná, ale po mnohém vyslechnutí vyprávění zážitků z vojny od mých přátel a kamarádů jsem tento názor docela změnila. Myslím, že pro představu, jaká kniha vlastně je, se ani v tomto případě nestačí podívat jen na film. Film, i když není špatný, považuju spíš jen za takový malý předkrm. Absolutně totiž nemá šanci zachytit a ztvárnit všechny postavy, kterým kniha dává daleko víc prostoru, jednotlivé scény jsou daleko podrobněji vykresleny a popsány a právě tyto detaily a podrobnosti podle mne dodávají knize tu její opravdovou jedinečnost a vtipnost. Rozhodně doporučuji přečíst.

Dystopie docela vyhledávám, baví mě je číst. Většinou mě hodně děsí život, jaký v těchto knihách jejich postavy prožívají, a pak mě děsí ještě víc myšlenky ohledně naší reálné budoucnosti a obavy, jestli se třeba něco podobného se světem opravdu nemůže stát. Nejinak to bylo i v této knize. Na to, že byla napsána už v roce 1920, byl její děj opět opravdu velice překvapivý a aktuální. Zamjatin zřejmě patřil do řady dalších velkých vizionářů. Bohužel jsem nemohla zkousnout tu její formu, bylo to pro mě moc těžké a namáhavé čtení, dočetla jsem ji s velkým sebezapřením.

5 15.01.2021

Před chvílí jsem dočetla tuto knihu....a tak nějak jsem se nejdřív musela pořádně nadechnout. Doufám, že v noci nebudu mít noční můry. Chvíli jsem váhala, jestli se mám vůbec do knížky pouštět, protože mě dost děsila a odpuzovala už ta obálka knihy (v průběhu čtení vyjde na povrch její hrůzný smysl a účel). Ale zvědavost zvítězila, hlavně protože jsem ještě nikdy nečetla český horor. Nebudu vyjmenovávat a posuzovat některé nelogičnosti či zmatenosti v knize....byl to horor se vším všudy, přikoval mě k těm stránkám už od první kapitoly a pustil až s posledním slovem. Dvě zajímavé dějové linky už od začátku, které v průběhu do sebe krásně zapadnou, akorát identita Martinovy "náhradní" maminky mě sama od sebe nenapadla a vyplynula až při jejím návratu do děje v poslední třetině knihy. Přečteno na jeden zátah - jediné, co jsem v průběhu čtení zvládla, bylo uvařit si a vypít jedno kafé. Jediná škoda, že pan Renčín na konci použil ty prvky fantasy literatury, myslím, že to bylo docela zbytečné, že příběh by zůstal hororový, i kdyby se při rozuzlení držel při zemi. Po podrobnostech skutečného příběhu, na motivy kterého byla knížka napsána, pátrat radši nebudu. Zůstanu v blažené nevědomosti a maximálně připustím možnost podvodných převaděčů přes hranice, protože pokud z toho neskutečně sadistického příběhu (mimo nadpřirozena) je třeba jen jedna desetina pravdy, tak bych měla bezesné noci asi hodně dlouho. Zůstanu raději přesvědčena o velké fantazii autora.

5 11.01.2021

Velmi čtivě napsaná kniha. Trošku mi připomínala legendární Angeliku a její osudy – obě hlavní hrdinky byly velmi krásné, velmi cílevědomé, samostatné, prošly si obdobími chudoby i bohatství a velice výraznou roli tu hrála samozřejmě láska. Bonusem knihy je zasazení do doby vlády Jindřicha VIII, tyto reálné historické souvislosti celý příběh příjemně doplňují a dodávají mu uvěřitelnost a atmosféru. Je to romantický a zároveň napínavý příběh s minimem hluchých míst, a myslím si, že neurazí ani ty, co zrovna červenou knihovnu nemají moc v lásce. A to mluvím hlavně o sobě. Naopak – knihu jsem četla jedním dechem.

4 23.01.2024

(Pozor možný SPOILER!)
V žánru thrilleru všechno, co má v názvu či anotaci slovo temné, mě spolehlivě naláká.
I toto byl dobře napsaný thriller - měl náboj, promyšlený příběh, mrazivou zimní atmosféru, napětí, navíc i romantickou linku (i když té bych možná přece jenom trochu ubrala), prostě jinak měl všechno, co je u tohoto žánru třeba.
Jediná drobnost, co mě trošku (ale opravdu jen trošku) zklamala, byla osoba pachatele. Možná jsem nečetla dost soustředěně a něco přehlédla, ale chyběly mi v průběhu čtení aspoň nějaká vodítka nebo náznaky pro odhalení jeho totožnosti, které by aspoň trochu naváděly mé soukromé detektivní pátrání. Autorka zřejmě naprosto cíleně vedla úvahy o možných pachatelích úplně jiným směrem, předpokládám, že kvůli žádanému momentu překvapení. Zvraty a šoky u point thrillerů mám velmi ráda, ale tady to pro mě prostě byl zvrat až moc násilný.
Jen proto o tu jednu hvězdičku méně.
Tato kniha mě ale dost nalákala i na přečtení prvního dílu o postavě Olivie Westové, jejíž příběh z minulosti byl v této knize zmíněn. Tak jsem zvědavá.
Jinak velice slušně otevřená série. Snad v ní bude autorka pokračovat.

4 08.06.2023

"Cigárko v hereckém světě není to, co jinde. Společně s kafem je to naše poznávací znamení a způsob, jak zapadnout..."

Fejetony nebo jakékoliv krátké zápisky převedené do knihy sice nejsou můj pravý šálek kafé, ale tohle "Kafé" mi tedy chutnalo docela hodně.

Autorka, kterou mám (asi jako hodně lidí) zaškatulkovanou v jedné jediné poloze, a to jako tichou, bázlivou a naivní Sašu z Comebacku, tady zábavnou formou píše o zákulisí hereckého světa a ukazuje, že možná daleko víc jak herečka, je skvělá a vtipná vypravěčka.
Její glosy o tom, co my diváci ať už v televizi, v kině či divadle nevidíme, mají vtip, nadsázku, jsou trefné a hlavně v sobě mají slušnou dávku sebeironie, což ukazuje autorčin přirozený a nenásilný smysl pro humor.

Po zkušenostech s podobnými typy knih jsem ji nečetla souvisle a na jeden zátah, ale sem tam po chvílích a po kouskách, a to, abych se vyhnula určité jednotvárnosti a nezačala mě náhodou nudit.
A to se tak naštěstí nestalo. Celkově na mě kniha působila strašně pozitivně, pobavila a hezky mi zpříjemňovala chvíle jako například cestování v MHD.
Maruška je bezesporu zajímavá osobnost a psaní jí opravdu sluší.

4 02.06.2023

Nenápadná kniha, které bych si sice vlivem dost nevýrazné a nenápadité obálky v knihkupectví ani nevšimla, ale naštěstí jsem ji zaregistrovala díky relativně vyššímu hodnocení zde. Po přečtení anotace bylo o jejím půjčení rozhodnuto. A opravdu jsem nelitovala.
Pokud bych jí měla dát pouze nějaký jednoslovní přívlastek, asi by mě napadlo slovo laskavé.
Ano, přesně takový dojem mi po jejím přečtení zůstal.
Je to příběh životem otráveného čtyřicátníka - novináře, který už poztrácel jakékoliv ambice, na život až skoro rezignoval a tráví ho napůl v neuspokojivé práci a napůl v hospodě u jednoho, dvou, tří.. piv.
Zlomem v jeho životě je setkání s vlastním synem - teenagerem, o kterém do té doby neměl ani potuchy a který v něm postupem času probudí znovu chuť k životu.
A o tom to vlastně všechno je.
Žádná velká psychologie, ale obyčejný příběh o postupném sbližování dvou lidí, z nichž jeden ani netuší pokrevní spojení.
Kulisa tohoto příběhu je ozvláštněna zajímavým motivem tajemného mecenáše obdarovávající potřebné, o kterých hlavní hrdina píše své krátké, nenápadné a upozaděné články do novin. Tyto činy spustí lavinu otázek, hlavní hrdina se tím dostává do popředí zájmu, a bez vlastního přičinění se stává až jakousi celebritou, což pochopitelně zapůsobí i na nově nalezeného syna, který ho do té doby vnímá jen jako nezajímavého zkrachovalce a alkoholika.

Právě motiv anonymního dárce činí z knihy vlastně i takovou detektivku, kde se ale pátrá ne po pachateli zločinu, ale naopak po člověku páchající extra dobro. A právě tento motiv také udržuje při čtení neustálé napětí, protože odhalení totožnosti záhadného sponzora je prostě hodně lákavé.
Celkově se kniha velice dobře čte, monology i dialogy jsou přesvědčivé a uvěřitelné, i když právě ten dárcovský příběh se naopak zdá až neuvěřitelný. Ale nejúžasnější a nádherné na tom je, že autor čerpal ze skutečné události a takový člověk opravdu existoval. A to je velká přidaná hodnota této knihy.

4 29.05.2023

Obvykle píšu docela dlouhé komentáře, a tu potřebu mám zejména u knih, které mě nadchnou.
Tady nemusím ..... stačí mi totiž jedno slovo - nádherné!
Příběh každé z postav by si zasloužil daleko víc stránek, ale to by pak vznikl asi nejdelší román na světě.
Toto se mi dostalo hodně pod kůži.

4 12.03.2023

Na začátku jsem byla trochu rozpačitá, nemohla jsem se do knihy pořádně začíst - bylo to spíš takové to mechanické čtení, po kterém nezůstává žádný výrazný dojem. Ale...
Pak to nějak přišlo a kniha mě začala moc bavit. Najednou jsem se do hlavní postavy dokázala docela dobře vžít, vybavily se mi moje vlastní a vcelku podobné pracovní začátky ve velké účtárně a bylo to tam. Naladila jsem se na tu retro vlnu a dojela až do konce.
Kniha je psaná z jednoho jediného pohledu - ryze z pohledu hlavní hrdinky Evy, což působí možná až jako takový deník. Všichni lidé kolem ní a také všechny události jsou líčeny tak, jak je vidí pouze ona - zda je tento pohled reálný a pravdivý, to může čtenář jen odhadovat.
Každopádně Eva není typická kladná hlavní postava, mnohé její činy, rozhodnutí nebo chování (často až výsměch a zbytečná kritika lidí kolem ní) se mi nelíbily, ale byla cílevědomá, šla si tvrdě za svým a holt uměla využívat svých ženských předností, a právě to se jí v životě hodně vyplatilo.
No, jednohubka to zrovna díky počtu stránek určitě nebyla, ale nakonec to čtení docela rychle uteklo. Občas tam byly i zábavné chvilky, některé zážitky ze všeobecné byly opravdu vtipné. Atmosféra té doby byla vystižena perfektně.
Navíc.....vzhledem k tomu, že mě celý život živí hlavně čísla......jak já jsem chápala ty přesmyčky....

4 09.03.2023

Vztahový román, který mě sice nenudil, ale na druhé straně ani nijak výrazně neoslovil.
Vnímala jsem to jako takové to mechanické čtení, kdy sice stránky rychle ubíhají, ale nenutí k nějakému velkému přemýšlení či souznění s postavami.
Docela příjemná odpočinková četba, ale za pár dnů si asi nevzpomenu, o čem byla.

4 08.02.2023

Tak nevím…příběh bezpochyby svou podstatou velmi silný, ale absolutně mě nesedl styl psaní. Do děje jsem se nedokázala ponořit tak, jak jsem zvyklá. Tím pádem se u mě z toho silného příběhu stal jen průměrný zážitek....A to i navzdory velké úctě ke všem těm skutečným lidem, které tato děsivá událost postihla.

4 07.02.2023

Pro mě neznámá kniha, o které jsem předem vůbec neslyšela. K půjčení v knihovně mě okamžitě přesvědčil už název knihy - pojmy jako kult, sekta, rituály jsou pro mě pořád čtenářsky hodně přitažlivé. A zklamaná jsem nebyla.
Byl to klasický thriller – žádné „na základě skutečného příběhu“a chci proto věřit, že zvrhlá podstata kultu se opravdu zrodila jen v hlavě autorky…..i když….kolik takových samozvaných spasitelů světa a zachránců „očišťující“ lidi po zeměkouli chodí? A kolik lidí i dnes dokáže takovým kolikrát až absurdním nesmyslům věřit?
Líbilo se mi, jak autorka vykreslila postupnou změnu osobnosti jedné z hlavních hrdinek – Love. Bylo přesvědčivé, jak se z malého „normálního“ dítětě, které nemělo možnost volby a vyrůstalo a dospívalo v komunitě se zvrácenými pravidly, stala dospělá, totálně narušená žena s absolutní absencí přirozeného lidského citu a empatie a naprosto nepochopitelným pohledem na svět.
Pachatel, nebo spíš pachatelé byli už díky názvu a charakteru knihy od začátku knihy docela jasní. Takže překvapení z odhalení se konat nemohlo, ale přesto jsem se - zejména ke konci - od čtení nemohla odtrhnut – budou ty zmizelé děti zachráněny nebo už bude pozdě? O to hlavně šlo.
Autorčina teprve druhá kniha….nadějný příslib.

4 09.12.2022

Víceméně zklamání z nenaplněné lákavé anotace.
Téměř nulová atmosféra, nesympatické postavy a divné vztahy mezi nimi (jako skupina kamarádů vůbec nepůsobili), zdlouhavé a nudné popisy lesa, žádné napětí, natož strach se neobjevil, děj se vlekl.
Tato první polovina mi dějově připomínala Trhlinu od Kariky, ale ta mě teda bavila o několik tříd víc.
Halucinace, paranoia, kdy je honí cosi nadpřirozeného, ale mě to nějak nechávalo totálně v klidu a docela nudilo.
Pak najednou v půli knihy zlom, jako kdyby ji začal psát úplně jiný autor, jako kdybych četla dvě jiné knihy.
Začátek druhé poloviny už byl podstatně zajímavější, konečně ve mně vzbudil tu očekávanou zvědavost a napětí, ale když jsem pochopila, o čem to celé vlastně je, zklamání bylo o to větší.
Finální zápletka mi byla spíš k smíchu.
Nějak to prostě celé nemělo šťávu a navíc ta fantasmagorie na konci?
Škoda – potenciál to určitě mělo.

4 15.08.2022

Tragické a neskutečně mrazivé, ale přitom fascinující události kolem ostrova Spinalonga mě naprosto dostaly. Až do přečtení této knihy jsem o tomto kousku evropské historie neměla ani potuchy. Malomocenství mám spojené spíš s podstatně dávnější historií (ovlivněno zejména notoricky známými filmy jako Ben Hur či Angelika), že bylo v takové míře rozšířeno ještě i v padesátých letech minulého století a ještě k tomu kousek od nás…no, je vidět, že ve všeobecném přehledu mám pořád veliké mezery.
Kamarád „google“ byl při čtení mým stálým partnerem a tato kombinace románového příběhu a reálných faktů byla pro mě uchvacující, a kniha se tak pro mě opět stala neodložitelnou.
Děj nebyl nijak složitý…žádné převratné myšlenky…, ale přesto měl spád, byl velice poutavý a zajímavý…zejména osudy Eleni a následně i Marie mě naprosto dostaly.
Už na začátku je díky jménům trochu vyzrazeno vztahové vyústění – kdo s kým skončí a kdo s kým právě neskončí, takže při čtení už tušíme, že se něco semele a jen čekáme na klíčové okamžiky, které hlavním postavám kříží plány a osudově změní životy. Díky tragice okolností nebyla kniha nijak extrémně přeslazená a slušně se tak vyhnula tradiční šabloně romantických knih pro ženy, i když do tohoto žánru asi patří.
Krásné čtení, opravdu jsem si ho užila.

4 18.07.2022

Padesátá léta, čtyři kamarádky, jedna z nich najednou zmizí, a toto celé je zasazené do prostředí trochu tajemného školního areálu…ale jakou roli v tom všem hraje přízrak mrtvé Mary v černém, ukryté pod závojem, která tady neustále bloudí? Zároveň sledujeme i současný příběh Fiony, kterou pronásledují pochybnosti ohledně vyřešení dvacet let staré vraždy její sestry v tom samém školním areálu, který je však nyní už dávno nefunkční, zchátralý a opuštěný. Akorát duch Mary ho neopustil.
Zajímavá zápletka, jeden uzavřený případ, jeden nevyřešený případ, trochu mrazivé duchařiny… slušná záruka napínavého čtení s občasným jemným mrazením v zádech.
Když pominu některé až opravdu málo uvěřitelné náhody a taky milostnou linku Fiony a jejího přítele, jejíchž vztah mi přišel takový neslaný – nemasný (nějak mi tam prostě nefungovala chemie), celkově to byla moc fajn kniha, která za přečtení určitě stojí.

4 06.04.2022

Velice čtivá záležitost, i když od určité části částečně dost předvídatelná.
Ale ta sonda do trpící duše a myšlení ženy, která ztratila úplně všechno, byla nastíněna určitě zajímavě a dost důvěryhodně.
Podstatně méně důvěryhodné mi ale přišlo to závěrečné konečné rozuzlení a vyjasnění celého zamotaného příběhu. Melodramatičnost v závěru mi připadala až moc přehnaná a připomínala mi spíš nějaký béčkový nebo céčkový americký či kanadský rodinný thriller, což mi trošku pokazilo jinak velice dobrý dojem z celé knihy. Za ten konec tedy hvězdička dolů, jinak docela dobré, nenáročné čtení.

4 30.03.2022