Pebra komentáře u knih
Za mě dobré. Mám ráda popisné knihy s dobovými detaily.
Teskné. Jako by autorka žalovala tenhle českej zpropadenej systém a svět vůbec. SIKA je dobré obohacení, stejně jako Baltazar v Alhambře.
Rodiče se nám zapíšou do srdce ač chceme či ne. Tohle se povedlo i téhle knize. Krásné čtení obohacené o snového Baltazara.
Branald mě tímhle žánrem vážně překvapil. Je to skvěle napsané smutné čtení. Trochu hutné na krimi, ale možná to lépe vystihuje proudy myšlenek pachatelů.
Dokonalá věc! Moje naprosto nejmilovanější v útlém dětství. Dnes rozškubaná zaujímá čestné místo v mé knihovně. Nádherné komické ilustrace rozverných myší. Vždyť já jim ten vánoční stromeček zapíchnutý ve staré botě závidím dodnes!
Tolik poezie v drsné realitě! Náramná kniha pro ty, kdo mají rádi podrobnosti. Já osobně takové knihy zbožňuju.
Všem se velmi omlouvám, ale přijde mi to jako Rychlé šípy po americku. :)
Začalo to slibně, ale bůhvíproč autor zvolil metodu, že se hlavní hrdina při rozhovoru s Petrem Vokem chová a mluví jako hovado, takže jsem knihu přestala číst.
Co se týká textu, musím se usmívat. Dnešní zchoulostivělý názor na výchovu a vztah k dětem by dnes určitě neumožnil vydat to, co je psáno v knize: "... jindy zase miminko spadlo za mřížku u krbu...a kostička okamžitě vlétla do krku sousedova strašlivého malého kousavého mopslíka a nadobro ho udusila..." Doprovázeno nádhernými realistickými ilustracemi Dagmar Berkové (např. miminko s velkým modrým monoklem atd.) :)
Trochu mě ničilo povědomí, že v době, kdy v Evropě zuřila válka a mnoho lidí končilo v lágrech, vyšla kniha, která líčí zdravý způsob života, od vyvážené stravy po vzdušné lázně... Každopádně je to skvěle přeložené a vlastně nadčasové. Jen lidstvo se podle toho jaksi neřídí.
Anotace zní jednoduše, ale text je mnohem složitější. Jako malá bych z toho byla jelen a obrázky by se mi vůbec nelíbily... Jako dospělá musím říct, že je to nádherně poetické.
Vilém i Petr Vok by se určitě prosadili i dnes.
Kromě schopnosti zorganizovat si cestu, nepohádat se, nebát se a riskovat, uměli tihle dva o tom ještě poeticky vyprávět.
Člověk se umí proměnit v živočicha o tom žádná, ale tady jde i o to, že při tom všem zůstal člověkem a všímal si neuvěřitelných detailů, které ho zachovaly při lidském životě a dokázal cítit radost. Jinak je samozřejmě pekelné, co dokáží lidi dělat lidem.
Nádherné ilustrace malebného místa a jímavé vyprávění o docela obyčejných lidech, kteří měli ovšem kliku, že se narodili v tomhle zapomenutém koutě středověké Prahy. Anderle je moudrý muž a jeho vyprávění je vlastně poměrně sexy. :)
Kniha, která mě v dětství bohužel minula. Zcela jistě bych si ji zamilovala. Smutnou loutku s knihou v ruce. Příběh je jednoduchý, ale je vyprávěný poměrně vzletným jazykem. Nádherné ilustrace.
Jednoduché čtení o době, která už zanikla... děti chodily ráno samo pro mléko přímo do kravína, toulaly se nočním lesem, jezdily na valníku a těšily se na koláče. Ryska uměl psát pro malé děti, ovšem ty se za ta léta proměnily, takže nelze očekávat, že by je svět minulý bavil tak, jako nás.
Vždycky mám zvláštní smutný pocit, když čtu dětské knihy z období krátce po roce 1948... I tady cítím autorovo skutečné nadšení z toho, že by svět mohl být zachráněný socialismem, potažmo komunismem. Podle toho vypadá i příběh. Kolik bylo těch lidí, co propadli iluzi? A jaké asi bylo jejich rozčarování?
Roth má zajímavý jazyk. Popisuje příběh dobře a přesto úsporně jak umí málokdo. Všichni možná směřujeme k zázraku, kdo ví.