Percabethka komentáře u knih
Příběhy z kouzelné obory byly, jsou a budou navždy moje nejoblíbenější série ❤❤❤ Od 11, kdy jsem jí poprvé objevila, jsem jí četla už několikrát a líbí se mi pořád víc a víc ❤ Ten příběh, záhady, magie, dobrodružství, postavy, dokonalé ilustrace a hlavně to universum.... U každé knížky, která se mi líbí, jsem vždycky našla něco, co mi vadilo, ale tady nic takového není :D ❤ Vážně mě mrzí, že u nás Lesohrad není tak známý a oblíbený jako v Americe... :'D
První díl se mi asi líbil trošku víc, ale i tak - bylo to prostě skvělý ❤❤❤ Přečetla jsem jí jedním dechem, ale 30 stránek před koncem jsem se asi na dva dny zasekla, protože jsem prostě nechtěla, aby to skončilo a tak jsem nebyla schopná pokračovat :D A jestli tohle není známka výborné knihy, tak nevím, co jiného by to mělo být :D ❤ Rozhodně si tu sérii musím někdy přečíst znovu!
Upřímně lituji každé minuty, koruny i energie (když jsem tuhle knížku nosila s sebou do školy), kterou jsem do Písně zimy vložila. Když jsem v knihkupectví viděla tu nádhernou obálku a podle všeho pohádkový příběh, musela jsem jí mít. A asi jen díky tomu jsem se nakonec prokousala až na konec - kdybych si jí jen půjčila, tak jí po 20 stránkách zahodím.
Liesl jsem úplně nesnášela. Byla to tak neskutečně sebestředná, ufňukaná a hlavně depresivní blbka. Ten příběh naprosto postrádal nějakou logiku a všechno v něm bylo hrozně zmatené a depresivní. Jediné, co se mi asi líbilo, bylo to, že jsem se dozvěděla zajímavosti o německé kultuře - jako je třeba báseň Der Erlkönig, kterou zná prý v Německu úplně každý.
První díl byl super, ale tohle... Celá ta knížka byla v podstatě o ničem. Připadala mi jako další vycpávka mezi 1. a 3. dílem, ale tak nějak mě odradila, že i pokud třetí díl vyjde, pouštět se do něj nebudu.
OMG! Tohle bylo prostě DOKONALÝ!
Na Pomstu & rozbřesk jsem se chystala už hrozně dlouho, ale čekala jsem na to, až vyjde druhý díl. No a teď jsem je konečně měla oba a...
Autorka nás hned na prvních stránka vrhne do děje plného napětí, které do poslední stránky nepoleví, hlavní hrdinka Šeherezáda je skvělá a hlavně chytrá, což je obrovské plus :D No a Chálid...
Líbilo se mi, jak autorka orientální atmosféru příběhu podporovala arabskými výrazy (a navíc přidala na konec slovníček) a když se to dalo dohromady s tím strhujícím stylem psaní...
Tahle knížka je rozhodně nejlepší, jakou jsem za poslední dobou četla!
Jakmile jsem přečetla první kapitolu, okamžitě jsem se do té knížky zamilovala. Ne snad proto, že by byla tak skvělá, ale proto, že to je přesně ten typ knížky, na kterých jsem "vyrostla" :D
Otravná, prolhaná a trochu badass hlavní hrdinka, která má už od začátku knihy přehled o magii nebo jiných světech (takže se vyhneme pomalému rozjezdu), pár duchů, jednoduchá zápletka a super styl psaní - připomnělo mi to série jako Vampýrská akademie nebo Mediátor, na kterých jsem ujížděla, když mi bylo tak 10 - 11 :D
Díky tomu jsem si celou knížku hrozně užila i přes všechny nedostatky - a že jich tam bylo :D
Navíc se mi moc líbí obálka. Vracet se k Archivu už určitě nebudu, ale rozhodně se pustím do dalšího dílu :)
Tahle knížka pro mě byla obrovské zklamání. Podle anotace vypadala celkem zajímavě, ale
1) Waverly byla totální slepice. Příběh s tak neskutečně hloupou a ufňukanou hlavní hrdinkou jsem snad ještě nečetla - a Kieran jí tam ještě popisoval jako "silnou ženu" :D Všechny věci tam byly tak jasné a jí stejně trvalo milion let, než jí něco došlo...
2) I když se děj mohl zdát na první pohled napínavý, strašně jsem se u něj nudila.
3) No a nakonec ta scéna s Waverly a Kieranem, když se zase potkali. Já na to jen koukala a... WTF?!
Do dalších dílů se už rozhodně pouštět nebudu, protože mě snad ani nezajímá, jak to bude pokračovat, navíc bych to s Waverly už asi nevydržela :D
Celá duologie byla nádherná ♥
Přestože bych asi stejně jako u prvního dílu trochu zkrátila ty popisy, celkový dojem mi to vůbec nekazí a rozhodně bych řekla, že na mě ještě žádná kniha nezapůsobila tak moc jako právě Bídníci. Sice ne úplně, ale hodně změnili můj pohled na svět a asi se teď budu snažit, aspoň než ze mě vyprchá ta atmosféra Bídníků, abych byla aspoň z části tak dobrá jako Jean Valjean ♥♥♥
Skvělá hra ♥ A s překvapivým koncem... :D Vážně jsem čekala, že se z toho Orgon nakonec nedostane.
Jako režiséra mám Tima Burtona moc ráda, ale tohle... Ty "básničky" (možná to bylo jen českým překladem, ale ta kombinace normálních a volných veršů byla vážně hrozná) byly šílené, morbidní a nechutné. Z celé knížky se mi nelíbila ani jedna.Od Burtona jsem teda čekala mnohem víc a jsem hrozně ráda, že jsem si knížku nakonec jen půjčila z knihovny.
Základní dějová linka byla naprosto úžasná ♥ Postavy jsem si okamžitě zamilovala, stejně jako Hugův styl psaní. Ale při každé autorově vsuvce (válka s Napoleonem, popis Paříže, úvaha o klášterech, ...), dlouhé v průměru tak padesát stránek, jsem docela šílela.
Kdyby vydal dvě samostatné knihy,
Bídníky a Francie - historie, popisy a úvahy (nebo něco v tom smyslu)
určitě by tím spoustu lidí potěšil, protože když čtete nějaký příběh a v zajímavé části je najednou přerušený 50 stránkovým popisem bitvy u Waterloo, která je vám v tu chvíli naprosto ukradená, protože chcete vědět, jak pokračuje příběh Jeana Valjeana, tak to není zrovna příjemné :D
První dva díly byly super, ale tenhle... Všechno bylo hrozně zamotané, vůbec se nakonec nevyjasnilo, kdo byl tedy záporák a kdo ne a většina věcí zůstala nedořešená. Po těch prvních dvou dílech jsem čekala něco víc...
Tohle bylo dokonalý ❤
Kolikrát jsem byla úplně napnutá a nemohla jsem se ní odtrhnout. Jen mě trochu rozčilovaly ty špatně dělené odstavce. Mělo by jich tam být víc - takhle bylo v jednom odstavci popsané co dělala na zkoušce a hned na to navazovala věta co dělala další den. Jinak to ale bylo skvělé. A ten konéééc :D Ještě že už vyšel i závěrečný díl, jinak bych to čekání nevydržela :D
Jak už je psáno v anotaci, kniha hodně připomíná Hunger Games. Těžko říct, jestli je vážně lepší námětově, Cia mi je ale rozhodně tisíckrát sympatičtější než Katniss :)
Celé testování mi přišlo zajímavé, styl psaní se mi taky moc líbil, jen bych asi vymazala aspoň třičtvrtě těch líbacích scén :D
Jinak ten konec byl úplně super - těším se na další díl ❤
Tuhle knížku jsem začala číst, protože jsem si podle názvu myslela, že to bude zase nějaký retelling na Krásku a zvíře - což ale nebylo... Ten příběh byl divný, naprosto bez pointy a ani po stylistické stránce to nebylo nic moc. Navíc mi vadilo, že byla kniha plná vulgárních a nechutných slov a popisů...
ROZHODNĚ NEDOPORUČUJI
Tak jsem se konečně dostala na konec KONCE :D Na jednu stranu se mi moc líbil - kvůli Lemonyho vtipům, zajímavému prostředí a vůbec, ALE... ten otevřený konec. S každým dalším dílem přibývaly nové a nové otázky a my jsme se nedozvěděli odpověď ani na polovinu z nich. Co je Velké neznámo? Jak to dopadlo s Quagmireovými trojčaty? A s Frídou? A co bude s Baudelairovými a Beatrice? Potkají se někdy s Lemonym - a ujme se jich? Jak je na tom D.P.? Přežil pan Poe, Esmé, Carmelita a ostatní požár hotelu Rozuzlení? A i kdyby na všechny tyhle otázky odpověděl, stejně by nám jich ještě spousta zbývala...
Jinak k celé sérii... :D Hrozně se mi líbila všechna ta jeho věnování Beatrici a dopisy nakladateli na konci každého dílu. A především ty vtipné části... :D Díky nim ten příběh nebyl ani trochu ponurý a já se od začátku do konce smála a obdivovala, jak to mohl vymyslet.
"Konec KONCE najdete na konci KONCE."
Líbí se mi, jak se postavy v průběhu série vyvíjí a stárnou. Teď už to ani zdaleka nejsou ti malí zmatení sirotci, za kterými přišel na pláž pan Poe. Jinak bych řekla, že je to asi nejnapínavější díl :) A ten koloběh vody... :D
Podle názvu a obálky jsem čekala, že bude tenhle díl trošku strašidelnější, ale i když tak úplně nebyl, moc se mi líbil. Snad se brzy dozvíme, jestli je pravdivá ta informace ze složky Snicketových požárů :D