Percabethka komentáře u knih

Moc líbí svět i atmosféra, těším se na další díl :)

3 01.12.2018

Tomu říkám nostalgie! Jako malá jsem byla z toho filmu úplně vyděšená, knížka mi teď ale tak děsivá nepřijde. Ale kdoví, možná je to jen věkem... I tak mi ale přijde, že se ta knížka docela dost liší od filmového zpracování...

1 01.12.2018

Myšlenka hrdiny, který nic neumí a ve všem je nanejvýš průměrný, byla skvělá. Jen mi přišlo divné, že i když Sha'Tepové nesměli mít děti, a všichni byli tím pádem děti kouzelníků, Kellen byl ve své třídě jediný, kdo neměl rozvinuté magické schopnosti. Pořád řešil, jak je jiný a vůbec tam nikdy nebyla zmínka o tom, že tam byli stejní Jan'Tepové, jako on...
Knížka byla každopádně neskutečně vtipná a celé to ještě vylepšoval Reichis! Už se těším na další díl :)

2 29.10.2018

Prostě Maasová, co k tomu dodat :D ❤ Je až nepochopitelný, jak to zase všechno dokázala propojit s takovými maličkostmi ze všech dílů. Jediné, co bych tu asi mohla vytknout je, že se Chaolovi pořád mění charakter podle toho, co se zrovna hodí. Ale jinak skvělý!

1 29.10.2018

Myslela jsem si, že teplá voda a lednička ve Skleněném trůnu jsou trochu přes čáru, ale středověké království s vodní elektrárnou, topením, elektrickým osvětlením a výtahy? Pardon, ale to si snad Raasch dělá srandu :D Co se nám to s tím fantasy děje.
Těšila jsem se, že se příběh ve druhém díle pořádně rozjede a bude to lepší než jednička. To se ale bohužel nestalo. Tohle byla fakt šílenost. Jdu si přečíst konec 3, abych věděla, jak to celé skončí, ale číst tenhle příběh už vážně nezvládám.

3 24.09.2018

Na tuhle knížku jsem se hrozně těšila - ze strany Albatrosu a Humbooku byla hrozně popularizovaná, má krásnou obálku, zajímavý námět a navíc jsem viděla několik skvělých rozhovorů se Sarou Raasch. Když jsem se do ní ale začetla, byla jsem celkem zklamaná.
Spoustu důležitých věcí jsem odhadla hned na začátku, což by zas až tak nevadilo, jenže se k tomu přidávají další faktory. Přijde mi, že se chvílemi děj neskutečně vlekl (hlavně na začátku) a bylo tam víc popisu, než by bylo třeba, v dalších částech ale popis naopak chyběl a všechno bylo popsáno hrozně jednoduše a neuceleně. Co se Meiry týče, byla mi docela sympatická, ale vadily mi ty její milosté problémky - a jak tam vzdychala nad tím, že je někdo bez košile... Achjo. No a konec mi přišel hrozně uspěchaný.
Rozhodně si ale jdu přečíst další díly, protože přes to všechno mě do sebe příběh docela vtáhl a chci vědět, co se bude dít dál. Tak snad to bude lepší :D

1 14.09.2018

SPOILER ALERT
Fantom opery je upír? Vážně?
Dlouho jsem váhala, jestli po Krverůži sáhnout, protože jsem od Howard četla Šepotání, které se mi vůbec nelíbilo. Protože je pro mě ale Fantom opery srdcová záležitost, nakonec jsem se do ní pustila.
Po téměř 200 stránkách, během kterých se absolutně nic nedělo, protože tam byly pořád jen nějaké flashbacky, hlavní hrdinka konečně potká fantoma, jenže místo toho, aby se děj přestal vléct a začalo se alespoň něco dít, se tam jen navíc objeví trapné scény a... Tohle:

"Ráda bych fantomovi upletla prstové ponožky a připomněla mu, jak si z vlastních prstů vyrobil loutky. Možná je to trochu divný dárek pro kluka, ale rozhodně si přeju, aby mu už nikdy nemrzly nohy a aby už nikdy nebyl osamělý."

Upřímně mám z té knihy pocit, že jde spíš o parodii než o retelling. A to ani nemluvím o tom fantomově dětství, upírech a obchodu s dětmi...
S touhle autorkou už vážně končím, i kdyby mi napsala retelling třeba na Bídníky. #HowardNoMore

2 11.09.2018

Úžasná fantasy ❤ Líbil se mi postupný vývoj postav, příběh, Prydain i to, že Taran a Eilonwy byli zpočátku víceméně děti. Narozdíl od jiných high fantasy, které jsem četla (nebo se o to pokoušela) byla tahle knížka neskutečně čtivá a vtipná, každá postava měla své vlastní kouzlo a hlavně - svůj typický styl mluvy :D Flewddur měl toho svého Belima, Gurgi svoje pochoutky a pokroutky, Eilonwy potrhlá přirovnání a královna zase vkládala nesmyslné věty do jiných.
Rozhodně si někdy musím přečíst i další díl! ❤

1 05.09.2018

Meursault měl naprosto opačný náhled na svět než já, což bylo na jednu stranu zajímavé, ale taky mě to místy docela rozčilovalo, protože jsem se do něj nedokázala vžít a taky... ty jeho názory byly prostě hloupé. Jediné, co se mi u něj líbilo, je právě ta stále zmiňovaná "pravda" a upřímnost. A co se týče knihy jako celku - četla jsem už spoustu knih, nad kterými jsem ještě dlouho přemýšlela, ale tahle mezi ně bohužel nepatří.

14.08.2018

Nevím, jestli jsem tuhle knihu nepochopila, nebo je prostě jen tak zvláštní... Každopádně jsem ráda, že byla tak krátká :D

4 05.08.2018

V téhle knize je naprosto bravurně vykresleno, jak často lidé povrchně odsoudí někoho jen kvůli vnějšímu vzhledu. A i když bylo smutné, jak Řehoře jeho rodina zavrhla, přestože ho předtím měli rádi, příběh kvůli tomu vůbec nebyl ponurý - pouze vybízel k zamyšlení.
Mimochodem bylo vážně vtipné, že se Řehoř proměnil v brouka, ale místo toho, aby se lekl, začal panikařit nebo přemýšlel, jak se proměnit zpátky, se jen lekl, že mu ujel vlak do práce a začal pospíchat, aby stihl aspoň ten další :D :D

10 03.08.2018

Když jsem byla někde za polovinou knížky, ptala se mě mamka, o čem to je. No a já nevěděla, co jí říct, protože se tam jednoduše zatím nic nestalo! :D Steinbeck dokáže úžasně popsat prostředí i vykreslit charakter postav, ale s nějakým složitějším příběhem si podle mě moc hlavu nelámal.
I tak se mi ale knížka líbila, hlavně pak proto, že je tu skvěle popsané, jak to v třicátých letech vypadalo v Kalifornii.

5 01.08.2018

Kdyby tam všichni neumřeli, byla by to hezká dračí pohádka...

1 23.07.2018

Uff, tak mám pocit, že se nám ty retellingy Krásky a zvířete rok od roku zhoršují... Dvůr trnů a růží byl super, Na lovu celkem fajn, ale tohle...
První část knihy Nyx přemýšlí jenom tom, že "bude zneuctěna" pánem démonů a když zjistí, že se to nestane, je z toho na prášky, protože teď po něm najednou hrozně mooc touží. Pomoc! K tomu stačí přidat všemožnou magii, mýty, trapné scénky a naprosto nesnesitelnou hlavní hrdinku a tadá, Krutá krása je na světě!
A já vážně doufala, že se konečně najde nějaký retelling, kde bude "Belle" stejně hodná jako v té původní pohádce, bude mít ráda knížky a nebude zase lovkyně nebo vražedkyně (jako ve Dvoru a Na lovu). Lovkyně Nyx sice není, ale je zlá a hloupá - i když to je asi z části zaviněno i nelogičností a zmateností celé knihy - a ostatní postavy jsou naprosto ploché a bez charakteru. Upřímně, jediné, co tuhle knížku trochu zachraňuje je ta nádherná obálka...

Po stylistické stránce byla tahle kniha skvělá, ale nechápu, koho baví číst STO stránek o tom, jak nějakej děda loví rybu... Dobře, možná rybáře, ale stejně!
Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale asi to není kniha, ke které bych se jednou vrátila.

6 12.07.2018

Kniha se mi líbila, přestože jsem se do Werthera nedokázala vůbec vcítit - ani pochopit hloubku jeho citů a ten žal, ve kterém se po celou dobu (až na začátek a pár světlých chvilek) utápěl. I když je pravda, že z toho mám teď trochu melancholickou náladu a asi chápu, proč kvůli tomuhle příběhu mladíci v 18. století páchali sebevraždy.
Pořád se nemůžu rozhodnout, zda mi byl Werther jako postava sympatický. Na jednu stranu se mi líbila jeho umělecká duše a ty jeho filosofie a podobenství, které psal Wilhelmovi, zároveň mi ale vadila jeho prudká nešťastná povaha a ta jeho obsese Lottou - jí i Alberta jsem si rozhodně oblíbila. Docela by mě zajímalo, jak by to s nimi dopadlo v dnešní době - jestli by Albertovi taky zůstala věrná, nebo ne.

4 11.07.2018

Z celé téhle knížky jsem byla taková trochu zmatená. Samotný nápad se skákáním do různých knížek byl dobrý, ale autorka ho nedotáhla do konce. Například: Všichni Amy říkali, aby nezasahovala do příběhu, protože by ho tím mohla rozbít - přitom ale všechny postavy věděly, že je čtenářka a když si s nima povídala nebo projížděla jiné knižní světy, příběhům se nic nestalo. Další divná věc byla, že každý mohl chodit jen do jedné cvičné knížky, aniž by tam byl jakýkoli důvod, proč mají zakázáno chodit do ostatních... No a pak to listování... Will zatáhl za kámen, aby mohli prolistovat dál - cože? :D Celé listování tam nebylo vůbec vysvětleno a hlavně nechápu, jak může člověk přelistovat z jedné knihy do druhé. V rámci jednoho příběhu to chápu, ale takhle... :D
Po stylistické stránce a kvůli jisté naivitě celého příběhu mi přišlo, že je ta knížka tak pro deseti až dvanáctileté děti, jenže pak tam přišly ty části s Amy a Willem. Celkově mi ten jejich "vztah" přišel naprosto směšný, no a pak ten konec... Který byl mimochodem dost uspěchaný a úplně třeba chybělo, jak to dopadlo s lady Mairead...
Jak jsem řekla, nápad je dobrý, ale to zpracování je podle mě podprůměrné. Musím ale uznat, že mám teď díky knize chuť přečíst si Proměnu a Utrpení mladého Werthera :)

09.07.2018

Jsem vážně ráda, že jsem s tímhle dílem počkala a nejdřív jsem si přečetla Krvavé ostří, jinak by mi asi spousta věcí nedávala smysl.
Maasová je prostě vypravěčská bohyně. V Královně stínu byla spousta chyb (To, že byla tekoucí TEPLÁ voda v Tvrzi vrahů bych ještě možná nějak překousla, ale v bytě nad skladištěm? Ve středověku? Vážně? A to zdaleka není jediný nesmysl :D), ale autorka čtenáře svým vypravěčským stylem dokáže čtenáře donutit, aby si jich nevšímali a nadšeně hltali každou další kapitolu.
Co mi ještě přišlo trochu zvláštní byl vztah Aelin a Rowana. V jednu chvíli mezi nimi nic nebylo a najedou se tváří jako stáří manželé...
No a nakonec bylo prostě divný, jak rychle dokázaly potavy měnit strany. Chvíli byly popisované jako největší padouši a najednou se ukázalo, že všechno dělaly z ušlechtilých důvodů, které jen ostatní neviděli - a nebo se z nich naopak vyklubali záporáci. Lysandra, král, Aedion, Maeve, ...
I tak se mi ale knížka hrozně líbila :D

05.07.2018

OMG, to mám jako po tomhle konci vydržet čekat na další díl?!
Ačkoli mám proti Říši bouří několik výhrad, nemůžu hodnotit jinak než 5*, protože přes všechny chyby to bylo prostě naprosto dokonalé!
Z celé série se mi nejvíc líbily první dva díly, díky té atmosféře a prostředí a taky kvůli tomu, že jsme věděli, s jakým cílem Celaena dělá to, co dělá. O Aelin už se ale to samé říct nedá - všechny ty její tajné plány mě sice trochu štvaly, na druhou stranu ale musím říct, že byly jednoduše geniální. Maasová využila každý naprosto detail. Každý úsměv, barva vlasů nebo dopis byly střípky jednoho obrovského, geniálního plánu, který nám na konci odhalila. A kdyby to bylo jen v tomhle díle, jenže ono to tak bylo od počátku série. Nechápu, jak mohla tohle všechno vymyslet. Jestli se takhle chová i v reálném životě, tak teda docela lituju její okolí, když za nima přijde s nějakým velkým odhalením svých kroků :D
Jinak co se vztahů týče... Po ACOTARu mi bylo naprosto jasné, že všechny postavy skončí spárované :D A už jsem si na to u ní docela zvykla, takže mi to ani nevadilo, ale ten vztah Aelin a Rowana... Rowan se pořád tvářil, jak konečně našel někoho, kdo je mu rovný, ale mě spíš přišlo, že se choval jako poslušný pejsek... Přesto mě ale ten konec naprosto dostal! A to jejich pouto jsem čekala už od chvíle, kdy se tam ve třetím díle objevil, protože... jo, protože ACOTAR :D Docela mám z těch sérii pocit, že jak je Maasová píše současně, tak ten samý nápad vždycky použije do obou... Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se na konci ukázalo, že se oba ty příběhy odehrávají ve stejném světě, jen na jiných kontinentech :D
Jinak mi ještě docela vadily ty překlepy a chyby. Chápu, že na tolika stránkách je asi těžké to všechno ohlídat, jenže tady byla často špatně celá slova ("hola" místo "mohla" a podobně...).

6 05.07.2018

MOŽNÉ SPOILERY :D
V tomhle díle se mi hrozně líbilo, že jsme se blíž seznámili se Zlomuvalem a tajemstvími Skleněného hradu.
Docela mě tu ale štval vztah Celaeny a Chaola, protože jsme na něj nejdřív museli hrozně dlouho čekat a když se konečně něco stalo (jo, s tou narozeninovou oslavou to bylo vážně klišé), tak se Chaol začal chovat jako sentimentální blázen :D Ale stejně mě pak mrzelo, když ho na konci opouštěla. Mimochodem ty části, kde pátral po jejím původu byly boží, hlavně ta s tím žalozpěvem.
Taky se podle mě Celaena nemusela chovat tak hnusně k Dorianovi, když jí nic neudělal.
No a Nasuada... Asi to bylo nutný, aby Celaena mohla opustit Chaola a vydat se do Wendlynu - už se těším, co tam zažije :D

1 26.06.2018