PetK
komentáře u knih

Petra Klabouchová si zvolila těžké téma... o kterém je ale potřeba mluvit, a to především s těmi, kteří tvrdí, že za komunistů bylo líp. Ne, nebylo, komunisti jsou svině. Poté, co jsem četla pár čtenářských postřehů, jsem se obávala ještě víc drastických scén, ale nebyly "potřeba". Ta hrůza, která se děla, byla patrná i tak.


Jednohubka na novoroční odpoledne. Příjemně oddechové. U obou povídek si dokážu představit rozpracování do celé knihy.


Nedoposlouchala jsem, nebyl to můj šálek kávy. Přišlo mi to jako spíš YA, nedokázalo mě to zaujmout.

Mimořádná žena, pozoruhodný příběh. Zaráží mě, že od doktorce Kálalové se obecně moc neví.
Poslouchala jsem audio. Bohužel mě moc nezaujala forma, jakou byl její příběh zpracovaný, v podstatě popisně. Nějak tomu chyběly emoce, na to, co všechno prožila. Když to zjednoduším, působilo to na mě jako: "Vlasta měla strach - porod se nakonec podařil." Kde je nějaké napětí, gradace? je to škoda...


Tohle je asi ten typ knížky, kterou jsem měla raději číst než poslouchat. Myslím, že audio tomu spíš uškodilo, nebylo mi příjemné.
Film Mlčení jehňátek zná asi každý a bavilo mě zjistit, co scenaristé vypustili, stejně jako vyšetřování v době před mobilními telefony a dalšími vymoženostmi.


Na mě to bylo trochu moc melodramatické, což podtrhoval ještě způsob, jakým to bylo načtené. Když někdo napíše a druhý procítěně přečte, že "muži štkali", je to na mě až příliš patosu najednou. Příběh dává nahlédnout do jiné, pro nás poměrně vzdálené kultury, což oceňuji.


Kamarádka byla nadšená, já jsem odložila asi ve čtvrtině. Nedokázala jsem se vžít do postav, jako by mi tam chyběly emoce a zůstaly jen popisy...

Obsahově určitě zajímavá knížka, ale nějak jsem se do toho nedokázala dostat... Nevím přesně - vytvořit si vztah k jednotlivým postavám? Najít si nějakou propojovací linku? Trochu jsem se ztrácela i v množství postav, kdo je Němec a kdo Čech... Jistě je to cenné dílo, no my jsme si nějak nesedli.


Jako většina lidí jsem znala film, takže velké překvapení co do děje se pro mě nekonalo, spíše šlo o jakousi "povinnou četbu". Příjemné audio na pár hodin. Příběh je pořád krásný.


Ženské romány téměř nečtu, ale tohle bylo příjemné, zcela odpočinkové audio. Sice od druhé kapitoly víte, jak to dopadne, ale poslouchala jsem to především díky hygge, které hraje důležitou roli v celém příběhu. A ano, jak jsem předpokládala, potřebuju jet do Dánska a zítra budu péct skořicové šneky. :-)
Edit: Povedly se a byly vynikající. :-)


Myslím, že mám novou oblíbenu sérii. Kniha je čtivá, místy vtipná (to mám ráda) a k hlavním hrdinům jsem si dokázala vytvořit vztah. Takže co nejdříve očekávám třetí díl, než zapomenu ten druhý. :-)


Příjemné audio, příběh, který by měl znát každý občan Československa. Pohled zvenčí i zevnitř mi přišel jako dobrý nápad. Well, čekala jsem aspoň ještě jednu kapitolu...


Fajn detektivka s fajn hlavními postavami a občasným humorem. Už čtu druhý díl.


Moje první setkání s autorem, měla jsem audio. Zajímavý příběh z lékařského prostředí, kde jsem ale už ke konci trochu ztrácela pozornost... Nicméně 3,5 je fér hodnocení a myslím, že zkusím ještě další.


Pořád u mě při čtení/poslouchání Kinga platí, že čím míň duchů, tím lépe. Ústav mě nejen proto bavil, měla jsem povedené audio v podání Martina Preisse. Nechybí samozřejmě děsivá základní myšlenka, jak jsme u Kinga zvyklí.


O hvězdičku míň dávám spíš kvůli sobě, protože bohužel neznám souvislosti, v Kindlu se blbě listuje na konec ke slovníčku cizích výrazů a protože jsem marná, co se týče historie. Proto myslím, že mi některé věci unikaly nebo nevyzněly tak, jak by mohly. Některé pasáže knihy byly vynikající, třeba plastické popisy války nebo pamflet ohledně Duceho. Oceňuji, že se autor/překladatel nebáli použít ve správnou chvíli správné sprosté slovo. Příběhy hlavních hrdinů, především Pelagie, vyvolávaly celou škálu pocitů. Překlad je ovšem skvělý.


Ke klasice jsem měla ten typický vztah, který v nás vypěstovali ve škole - nějaká povinná nuda. O to víc jsem byla překvapená tím, jak ta "nudná klasika" může být skvělá. Obsáhlý, místy snad až rozvleklý román mi velmi vyhovoval v audio podání skvělého Pavla Rímského. Vykreslení postav, vztahů, prostředí... Když přičtu pozitivní překvapení, nemůžu hodnotit jinak než plným počtem.


Sex, srogy a rockandroll, ženy v popředí i v pozadí. Dobrá sonda do chemie uspesne kapely. Forma vzpomínkový rozhovoru dodává švih. Zhruba v půlce mě to maličko přestávají bavit, když se furt jen dokola natáčelo album, ale zase se to pak zvedlo. Zase něco jiného a zajímavého.


"Klasický" příběh z našich 50. let. Četlo se mi to velmi dobře, jen mi bylo líto, že spousta témat, charakterů, mikropříběhů nebyla více rozvedena, kniha by byla ještě zajímavější. I konec na můj vkus přišel jaksi rychle.


Ruta Sepetys otevírá a přibližuje širší veřejnosti těžká a bolavá témata minulosti. Což je skvělý počin. Tento příběh mi trochu připomínal můj oblíbený román Zulejka otevírá oči. Jen si vyměňte Tatarstán za Litvu... Ty zvěrstva byly šílené a vidíme, co se stále děje dnes. Rusko je nemocné už minimálně sto let. :-( Audio bylo povedené.
