petra_slunicko komentáře u knih
Čekala jsem v knihovně na knížku dlouhou frontu. Už chápu proč. Měla jsem na její čtení 14 dní a byl to teda hukot. Po každém příběhu jsem si musela dát do druhého dne pauzu (a to čtu v autobuse, v tramvaji, doma v křesle, v posteli...). Uvědomila jsem si, že mám podobnou práci. Ale já můžu jít z kanceláře nebo služební garáže a ty jedničky a nuly vypustit z hlavy. No, někdy ten brajgl u kontrolované osoby taky úplně nejde pustit, ale nejde o život. Vyšetřovatelé a operativci opravdu potřebují mít doma klidné zázemí. A mít nějaký koníček, u kterého mohou aspoň trochu odpočinout od těch hnusot... PS: A fotografie jsem si raději detailně neprohlížela.
Vůbec jsem se od knihy Petry Štarkové nemohla odtrhnout. Znám ji jako autorku dětských knih, které vydal Albatros v edici Má to háček. Mladší syn je rozečetl se spolužáky ve 4. třídě a v knihovně jsem mu našla další. Četl je opakovaně, a tak jsem mu je koupila do domácí knihovničky. Pochopila jsem, že s jeho jinakostmi na mnoha řádcích četl o tom, co zná.
A když jsem zahlédla, že autorka napsala i knihu pro dospělé, "vystála" jsem v knihovně frontu. Za moji trpělivost jsem byla odměněna. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Takhle citlivě popsat životní příběhy 6 lidí a jejich blízkého okolí. Opravdu, jako ze života... o násilí v rodině, o alkoholismu, o hledání práce, o vyrovnávání se s hendikepem, o lidských vztazích a jak to kdo všechno zpracovává. Po některých kapitolách jsem musela knihu zavřít a nechat všechny ty vlivy ze čtení doznít. Tak těžká témata.
Vždycky si vzpomenu na název jednoho seriálu z 90. let. Tak jde čas. Ale v originále to byl trefnější název Days of our Lives. (Nemluvím o obsahu seriálu, ale jen a pouze o názvu.) A tady bych ten název jako celkový dojem také použila.
Days of our Lives.
Mnohdy ani nevíte, co se za zavřenými dveřmi u sousedů děje...
Jsem nadšená čtenářka detektivek. A to ještě takto klasických! Překvapilo mě, že autor není původem Američan, ale Němec. Detailní znalost prostředí určitě potřebovala mnoho času na přípravu. Zjistila jsem, že ze série Hardy Engel je ze 4 již v tuto chvíli napsaných knih (trochu jsem brouzdala na internetových stránkách autora) do češtiny přeložen jen tento 1. díl. Je to škoda. Protože, jak jsem viděla tlustou knihu, říkala jsem si "Jé, to budu číst měsíc. A stejně to v běžném provozu nestihnu." A já tu bichli přečetla s přestávkami za týden! Tak mě děj strhl, že jsem četla s baterkou až do půlnoci ;-)
Kdo má rád detektivku a ještě k tomu historickou detektivku a že je detektiv soukromé očko a ještě k tomu v Hollywoodu, tak ten si "pochutná".
Od Delphin de Vigan jsem četla knihu No a já, která mě fascinovala... jak tématem, tak autorčiným jazykem. A tak jsem se pustila do další.
Opět jsem per-plex (nebo jak se to píše). Tak analyzované stavy, ať už Mathildy anebo lékaře Thibaulta... dokreslené prostředí jak pracovní, tak velkoměsta... úplně mi naskakovala husí kůže při popisech stavů Mathildy.
Chtěla jsem, aby 20. května skončil happy-endem. Ale kdo ví, který to byl osudový muž, který Mathildě toho dne změnil život.
Se zatajeným dechem téměř na jeden zátah :-O Zas mě ta bárovka dostala ;-)
Jednoduché, srozumitelné... na životním příkladu.
Miluju černý humor! Je to způsob, jak přežít a užít si život i s takovým těžkým batohem ;-)
Od autorky jsem četla už knihu Hana. Příběh Tiché roky mě pohltil. Nebylo přelidněno, jak v některých současných českých knihách bývá. Líbilo se mi, jak se střídali dva pohledy... otce a dcery. Rodinná tajemství. Historie společenství byla pouze na dokreslení. Vývoj příběhu byl napínavý. Vývoj postav byl taky zajimavý, jak jednotlivci dospivali a zráli... Mně se kniha líbila.
Další povídková kniha... poslední dobou mně vyhovuje víc a víc. Stihnu udržet nit... Jak to říct? Jak tady v komentářích někdo píše, že to jsou neuvěřitelné postavy... já mám zas dojem, že je to tak ze života... a líbí se mi, jak téma Rodina každý autor uchopil po svém.
Moc se mi líbí nadhled paní Preissové. Příběhy ze života. Tolik "rolí" v jedné osobě. Děkuji.
Jako, přečtené jsem měla za 2 víkendy, pečlivě dávkované mezi povinnostmi v rodině... knížka mi odlehčila myšlenky. To byl veliký bonus ;-) prostě jsem do vyjadřování paní Ivanky zamilovaná!
A protože mě zlákaly ty jen tak vložené recepty do textu, musela jsem si knihu prostě koupit :-) Budu se vracet. Děkuji!
Potřebovala jsem si odpočinout od čísel v práci, ale už začal nový školní rok a nestíhám číst dlouhý neprerušovaný text. Povídky mi vyhovovaly. A téma? Ze života. Dobře propracované postavy i na tak malý formát povídky. Pod bílym pláštěm jsou taky jenom lidé...
Zápisník jsem poslouchala jako audioknihu. Bylo mi z obsahu tak těžko a smutno... a bylo to varování. Někdo přestane snadněji, někomu stačí 1 sklenička a už v tom lítá. A opakovaně. A říct si o pomoc také není samozřejmostí. Zejména, když jste ve fázi popírání (Já přeci problém nemám.).
Děkuju paní M., že vysla z anonymity a veřejně otevřela téma alkoholismu. A akorát se načasování trefilo do doby... poohlídněte se po okolí... co téma lockdown a alkohol?
Ufufuf. Ve svém životě jsem se tématu dotkla. A bohužel nejednou. V různých pohledech... jó, zlámaná ruka/noha je vidět, když bolí myšlenky, to vidět není... Občas jsem se trochu ztratila, proto ta hvězdička dolů.
Líbila se mi forma - psané dopisy. Říkala jsem si, jak asi zafunguje MUDr. Plzák v kombinaci s paní I. Devátou. Jeho knihy jsem ještě nikdy nečetla. Přesto jeho prohlášení znám, prostě zlidověla. A osobně moc mi neladí. Asi jsem jeho prohlášení, čistě mužské, rozumové až vědecké konečně pochopila. Nesouzním, ale konečně rozumím. A jemnost a humor paní Deváté celou knihu pěkně doladil.
Zajímavá studie partnerských vztahů. Sám život.
Moje první knížka, kterou napsala Ivanka Devátá. Jak to, že jsem na ni jako na autorku nepřišla dřív? Slýchávám ji v rozhlasovém pořadu Humoriáda, kterou vysílají na ČRo Olomouc, viděla jsem díl Všechnopárty, kde ji jako hosta vyzpovídal Karel Šíp. Ale kniha Rodinný podnik, to je slovní koncert! Slovní obraty. Vůbec použitá slova. Děkuju! Zhltla jsem ji za 2 víkendové dny, přestože jsem lítala kolem 3 chlapů. Na tváři úsměv nemám, to se mě chlapi snažili vytočit doběla, ale uvnitř? Uvnitř se pochechtávám a paní Ivance děkuji! A přeji pevné zdraví! A za mě osobně, ráda bych se dopracovala takového životního nadhledu.
Dobře, někdy překlad haproval. Tak často používat "křenit se" už jsem dlouho neviděla... Ale pro mě byl nosný příběh a ten odsýpal, že jsem jako pracující matka malého dítěte přečetla knihu na 3 dechy.
Výborné příběhy k luštění pro 7letého syna. Každý večer chtěl číst aspoň 3 detektivní příběhy. Pak jsem musela knihu silou zaklapnout.