petrarka72 komentáře u knih

Thriller, v němž jde o vraha až na posledním místě, pro ty, co měly v dospívání jen jednu kamarádku. Pro mne příjemné překvapení.

5 30.07.2020

Dan Lyons je Eugene Ionesco dnešní doby... pardon, vlastně pravěku, 2015 je už pět let a většina dnešních zaměstnanců start-upů byla tou dobou pod zákonem. Takže jako fousatý, starý, ale BOŽÍÍÍ!!! :-)

Pro mne neuvěřitelně depresivní, i když zábavné čtení; spíš jsem se nacházela ve stavu permanentního údivu, než že bych se smála. Ale co byste chtěli - nerozumím polovině základních termínů, i když je autor vysvětluje (co je do prdele volunture kapitál?), o zkratkách ani nemluvě (CEO, HEART, SLA, MOFU, TOFU - to jako vážně?), Silicon Valley jsem donedávna považovala za síť plastických chirurgů a korporátní morálku za fujtajbl už z principu (to poslední mi zůstalo). Takže ano - je to humus plný žížal promíchaný s angreštovou marmeládou a zalitý Chilli omáčkou Sweet&Source, ozdobený řadami gumových medvídků a dozdobený hlívou ústřičnou; přečtení epilogu (výživný) a vyhození přebalu (ohavný) je nutné.

P. S. Jsem mladší než autor!!!!!!

7 29.07.2020

"Náš Führer Adolf Hitler jednou provždy stanovil, co je to čest SS. Učinil tuto definici heslem svého elitního vojska. 'Tvá čest,' řekl, 'je věrnost.' Napříště je tedy všechno dokonale prosté a jasné. Není už třeba se ptát svého svědomí. Stačí jen být věrný, to jest poslouchat. A díky této absolutní poslušnosti, jež je hluboce zakořeněna v duchu Černých oddílů, máme jistotu, že se už nikdy nezmýlíme, že půjdeme vždy správnou cestou, že budeme ve dnech dobrých i špatných neochvějně sloužit věčné zásadě: Německo, Německo, nade všechno." (s. 186-187)
Klíčový odstavec... Cesta k cíli, splnění rozkazu, s klapkami na očích a bez váhání. Likvidace tří a půl... pardon, dvou a půl milionu Židů jako technický problém a Rudolf Lang, typický voják, sedlácký dříč a milovník koní, jako jeho věcný řešitel. Čistá hrůza od začátku do konce; a to je holocaust ve své konkrétní podobě obsahem "pouze" poslední třetiny knihy...

21 28.07.2020

V krátké době druhá kniha s podobným tématem, podobného žánru a s podobným vyzněním (předchozí byly Praskliny Kláry Vlasákové) - ale nebudu srovnávat, za přečtení stojí obě. Štěpán Kučera píše lehce, s nadhledem, s humorem slovním i situačním, černým i trapným; žongluje se slovy i mýty, které spojuje do originálního celku a dává jim často nepříjemně aktuální vyznění, apeluje na osobní vzdělanost čtenáře (neb čím více předloh znáte, tím lépe se bavíte) a nutí ho převracet, co ví, a přemýšlet, co to či ono znamená v jiných souvislostech. Od bezstarostnosti na počátku k hlubokému smutku na konci vede jen sto padesát stran, které jsou ale skutečně nadupané informacemi, emocemi a příběhy. Protože všechno je příběh. Možná i ten úporně hledaný smysl je "jen" příběh...

6 28.07.2020

Souhlasím se sgjoli takřka bez výhrad. Jen dodám - toto je vynikající čtení, bez ohledu na to, zda jde o debut či nikoliv. Lidstvo v depresi bez nároku na řešení. A bílá koule nad Farskou loukou rozhodně nic neřeší...

6 27.07.2020

Česko-slovenská antologie studií, zabývajících se vztahem textu a divadla z různých úhlů pohledu, od úvah nad překlady a jejich zacílení, hledání dramatičnosti v divadelních předlohách, rozdílech mezi texty psanými přímo pro divadlo i tzv. "nedramatickými", o tvrdě režisérském a pokorně režijním přístupu k textu (zjednodušeně řečeno), o hledání odpovídající terminologie nejen v teorii atd. Pro mne naprosto zásadní první shrnující stať Pavla Janouška Divadlo a text jako průnik fuzzy množin; inspirativní pokusy vyrovnat se s odkazem Václava Havla (Žebrácká opera jako taková a současné inscenace dalších dramat) a připomenutí Jaroslava Hilberta či Júlia Barč-Ivana (Vina a Dva patří skutečně mezi pozapomenuté skvosty - zde představeny i další kousky) plus zpráva o Vladimíru Vysockém, autorství v jeho divadelní tvorbě a divadelnosti v jeho autorské tvorbě.

2 27.07.2020

Přesně popsáno v anotaci Martina Reinera... Útlá kniha písňové poezie, tři oddíly (Replay, Výlet černým lesem a Utajený výtah), jako doprovod expresivní koláže Martina Mulače. Je to rýmované a ve výrazném rytmu, tu a tam zábavné, často hořké, se smyslem pro metaforu, inspirované Gellnerem, inspirované Baudelairem, inspirované rockem. V hlavních rolích plynutí času a smrtelnost, ve vedlejších sen, tělo a barvy. Pro mne výborné osobně laděné epigramy, ty ironické (na stránce 47 - nalistujte si) i ty nostalgické (vizte stránku 64), básně s tajemstvím (co ve vás probudí četba kousků Kopali jsme spolu hrob nebo Ty kluku ušatá?) i ty s výrazným zlomem v závěru (Nehejbá se vzduch, Chodí sem i doktor Foltýn...). Ne všechno je dosloveno, i když se tak autor tváří - a spousta věcí se zjevně lépe vyzpívá než žije.

4 26.07.2020

Čtivé a předvídatelné. Autorka má šablonu, podle které konstruuje všechny svoje příběhy - ale vracím se k ní, kdykoli si potřebuji vyčistit hlavu.

9 25.07.2020

Pořízeno kvůli obrázkům, které při letmém pohledu působily jako hodny bližšího prozkoumání - a z knížky se vyklubal jeden z nejpříjemnějších objevů posledních let. Takový švédský stůl plný jednohubek bezděčné přirozené moudrosti pana Lasici a nejednoznačného, lehce drásavého vidění světa pana Ormandíka. Dejte si kousek ráno - a celý den máte o čem přemýšlet. Dejte si kousek po obědě - a druhá hlava, co vám od rána narostla, se uloží na rameno a nepůjde tolik kolem. Dejte si kousek večer - a celou noc budou vaším sněním poletovat andělé s divnými křídly, stoporeným údikom a velkýma očima... Veliká radost. Děkuji.

3 23.07.2020

Paráda - ale pozor: nečíst bezprostředně po Mechanickém pomeranči!

1 22.07.2020

Ale no tak. Jak tak na to koukám, většina místních přispěvatelů čekala od thrilleru, který se odehrává za pandemie, příliš a zklamáni byli nevyhnutelně... Přitom by stačilo tak málo. Vzít na vědomí, že nejde o literaturu faktu, nejde ani o obdobu Defoeova Deníku morového roku - a vlastně nejde ani o thriller. Za mne je to spíš horror, kterému ubližuje rádoby aktuální promo... Přiznejme, že příběh má atmosféru a jistou přitažlivou krutost, popisy zamořeného Londýna jsou obrazivé a vcelku pochmurně zábavné. A když si jistou postavu představím po boku dr. Moreaua, třeba, a dovolím si všechno to okrajování masa a následky ohně plus podzemní útěky či honičky kolem Oka vnímat jako přitažené za vlasy, PROTOŽE v řádu žánru, nevidím důvod si stěžovat. Nehledě k tomu, že to všechno je předehra poslední věty, ve které se skrývá skutečný děs... a nehledě k tomu, že knihu mohu kdykoliv odložit a jít si pustit zprávy. Navíc Peter May už v roce 2005 uměl řemeslo...

11 21.07.2020

Řev moře, temnota a chladná zrada. Běsi, co člověka pohltí. A ženský úděl bez skrupulí.

15 19.07.2020

Všechno je otázka volby - a každý svého pekla strůjcem... Fascinující čtení - pro jazyk týnů, jehož luštění je čistá rozkoš, ale taky pro tu nejednoznačnost děje, sdělení i vyznění. První část násilná jízda, druhá jako vystřižená z Vyhoďme ho z kola ven, třetí o následcích vlastních rozhodnutí a postupném vítězství prázdnoty a deprese. Není mi z toho dobře, přitom se do Alexova světa chci znovu podívat... (p.s. Vynechte všechny předmluvy - Amis vás připraví o pěknou dávku radosti z objevování.)

11 19.07.2020

Je to epické, napínavé, návykové. Mimo jiné i proto, že autor zdánlivě nikomu nefandí, spíš líčí, jak která postava do kterého bodu došla - a rázem je složitější odsuzovat její způsob zdolávání osobní cesty, ať už jde o Arlena, Jardira, Leeshu, Ren, Abbana, Ineveru... To mě na této sérii baví: sděluje a provokuje více, než se od fantasy čeká, a přitom je zábavná takřka bez přestání.

4 16.07.2020

Neprávem zapomenutý skvost; nejednoznačná, mnohovrstevná, provokativní výpověď o (ne)normálnosti, marasmu doby (vydáno 1981), útěku do/ z nehybnosti a věcech a lidech mezi nebem a zemí. Katz: koncentráčník, filmař, archivář, havíř a příčetný magor na plný úvazek. Zvěd: indián, vandrák mexickej, pidirevolucionář, milenec na jednu noc, zřízenec a ten, jemuž se svět obrací. Příběh, v němž je všechno: zoufalství, hledání, vzpoura, láska, sex, boj a létání. A jediná jistota - Jan Štolba je Pan Spisovatel.

3 15.07.2020

Mimořádně emocionální případ a úsporný styl včetně minimalistických dialogů - velmi působivý výsledek... Za nedbalý překlad a mizivé korektury bych střílela. ("Chtěl zůstat v téže oblečení," například.)

10 15.07.2020

Prolistována novela Sergeje (Kur)Dakova, kvůli které jsem knihu sháněla - a místo novějšího vydání narazila jen na tuto bizarní brožuru. Zpráva o osobnostním zrání jednoho ambiciózního chlapce, syna nevhodných rodičů umístěného do dětského domova, postoupivšího od útěků a prodeje drog až ke studiu, funkci vedoucího Komsomolu a šéfa protináboženského komanda v Sovětském svazu na konci šedesátých let - a pak k poznání Boha, veřejného přihlášení se k víře a neuvěřitelné emigraci do Kanady. Je to informačně bohatá, ale literárně neotesaná zpověď, která zejména ve druhé polovině působí nevěrohodně, bohužel zejména v pasážích o onom "obrácení cestou do Damašku"... Mimochodem, při četbě se mi vybavovaly pasáže z Pokání režiséra Abuladzeho.

2 12.07.2020

Možná to není Francisova nejlepší věc, ale velmi se dokonalosti blíží - a patří mezi mé nejoblíbenější. Sága o moderním Midasovi a jeho rodině, vyprávění o touze po harmonii mezi rizikem a bezpečím, zpráva o zničující posedlosti. Byla radost se na chvíli vrátit do Quantumu - před výbuchem i po něm.

8 10.07.2020

Informačně i emocionálně výživná jednohubka. Tomáš Etzler je svéráz a dříč, který umí zpracovávat fakta i vyprávět příběhy. A opravdu prožil několik životů - a naučit se s nimi žít bude pro něj nadlouho - ale pro nás ostatní je to dobře.

13 09.07.2020

Akčnější a zábavnější než Letargie, tu a tam děsivější než Tři kříže (setkání jistého hajzla s Matějem, rallye Pernink nebo závěr s padouchem ala King, třeba), přiměřená porce mazáčovských hlášek a hlavní hrdina s fascinujícím povoláním (dobře, v praxi je forenzní fonetika asi nuda, ale o teoretickém seznámení s ní to neplatí). Ano, tu a tam se literární Karlovy Vary liší od těch reálných, ovšem raději takto než přesnější, ale nepoměrně nudnější Urbanův Kar. Navíc zařazení aktuálních skutečností typu divadla Kopec do děje příjemné... A případ vystavěný téměř vzorově, cliffhanger na konci první části nečekaně skvostný. Užila jsem si.

8 08.07.2020