petrarka72 komentáře u knih

Fabian - Šťastná - Orlová - a pár dalších výživných kousků. Z větší části ano, tentokrát v režii K. H. Krchovského.

3 20.01.2019

Krásné... O životě, který vnímáme jako skutečný, o obrazech, příbězích a vzpomínkách, které o něm vyprávějí. Štěstí, jež stačí přijmout. Smrti, jež krouží kolem. A křehkosti, již vnímat je o strach, a přitom je podstatou všeho.

7 20.01.2019

Má to napětí, spád, humor - a noirovou příchuť. Ideální jednorázovka do čtečky.

8 20.01.2019

Všechno je otázkou rozhodnutí. Ta rozhodnutí určuje nejen rozum. A soudce i svědek Jehovův se nestačí divit... Mikrodrama stárnoucí a zdánlivě opouštěné a opouštějící ženy jako křižovatka příběhů, které degradují na studené soudní případy, i když z nich probleskuje silná emocionalita. Pro mne nečekaně silné čtení, byť McEwanův styl ztrácí s každou další knihou na expresivní drastičnosti.

8 19.01.2019

Výtvarně skvostně vypravená kniha. Dětství, rodinné historky a fotky, zachycení toho, co by si člověk měl pamatovat. První kopeček šmoulový byl báječný, s každým dalším jsem se cítila přeslazenější a přeslazenější... i když jsem Husákovo dítě a tu modrou hrůzu jsem se nikdy nedonutila ochutnat. Na druhé straně - je málo knížek, u nichž je takřka nemožné se neusmívat.

2 17.01.2019

Ten příběh je působivý sám o sobě - a navíc je zvolen chytrý způsob vyprávění, zasazující ho do dobového kontextu, s množstvím informací, jež z knihy činí téměř "příručku české totality", i se smyslem pro zachycení atmosféry toho kterého období. Některá fakta jsou připomínána nepřiměřeně často a zejména v závěrečné čtvrtině mírně vítězí spisovatelův kalkul nad střízlivostí románu, ale jinak byla radost číst.

12 17.01.2019

Něžné a půvabné, s nebezpečnými spodními proudy a časem ve smyčkách. "Enso."

5 14.01.2019

Dopisy sestře mají v sobě jistou naléhavost, nápad s chilli je výborný, ale zdá se mi, že totalitní svět mohl být domyšlen a zpracován lépe (i když tu a tam, zejména u citací z dokumentů vydaných "Státním nakladatelstvím", mi šel mráz po zádech).

4 14.01.2019

Je trapné pustit se do "dvojky", když jsem nezaznamenala "jedničku" - ale panu Léblovi by se to možná líbilo. Pravda, recenze a články jsou sice k nahlédnutí na jednom místě, a to v dokumentaci Divadelního ústavu, ale co by tam normální člověk dělal, že... Pro mne nejcennější Léblovy poznámky a glosy, sqelý rozhovor s Radkou Prchalovou pro Reflex 1997, Místo resumé odpovídajícím způsobem glorifikační... A našla jsem Léblův-Slávkův laskavě přeironický komentář drobného dílka souboru, s nímž spolupracuji! To mi ještě chybělo! Juch!

2 13.01.2019

S babičkou Šotkovou volám "bravo"! I v literární formě jsou Borůvčí, Plejtvák a kvidoulení na tisíc způsobů, jakož i písňové texty ala Jiří Suchý (ten starší) říznutý Kainarem a Ortenem parádní, skeče třeskuté a vhodné pro jakékoli menu (Zachyceno na záchytce jako snídaňové kocovinové pivo, Otrok či Konec koněspřežné tramvaje v Čechách fastoběd, Interview s majitelem slona svačina hodinu před poslední šancí odejít z práce, vánoční hrátky k večernímu koktejlu a žena perouc na noc) a náznaky (nejen textové) hravosti dovedené do nepříčetna více než příslibné. Kniha je ideálním předskokanem poslechu či sledování Calembourské produkce na YouTube. A ještě lepší je si na ně zajít na Palmovku či jinam.

3 13.01.2019

Je to první Garyho/ Ajarova knížka, psal ji na frontě v necelých třiceti letech; do češtiny byla přeložena a jako "pravdivé svědectví o válce" vydána hned v roce 1946, takže jazyk poněkud zestárnul; popisuje prostředí, které autor nepoznal, Polsko s matkou opustil brzy a dětství už trávil ve Francii; kolorit života partyzánské skupiny, operující v lesích okolo Wilna v době bitvy o Stalingrad, nahlížený třináctiletým Jankem, je tedy dílem jeho fantazie, možná ovlivněné cizím vyprávěním... Přes to všechno je Evropská výchova dodnes působivá a v mnohém originální - třeba v přiznání hodnoty houslím, klavíru či knihám v době kruté a zdánlivě umění nepřející; v množství silných konkrétních detailů a postupů, které se v dalších románech stanou pro Garyho typickými - třeba milostná scéna přepsaná do dialogu, nerovný vztah, jenž obhájí svůj smysl (tady mezi Jankem a prostitutkou Zošou), hračka zpívající umírajícímu "ach du lieber Augustin", němečtí vojáci umrzající v lese, jímž bloudí Červená Karkulka, nazírání na Volhu plnou mrtvých očima dvou ruských havranů... Možná je to tím, že všechny Garyho/ Ajarovy knížky, které u nás vyšly, znám, a tak jsem čtení vnímala jakoby skrze ně - což však nic nemění na tom, že jsem si ho velmi užila.

5 12.01.2019

Souhlasím s některými čtenáři, citace faktů jsou nejzajímavější, současná milostná zápletka je jaksi navíc. Oceňuji některé silné detaily i atmosférická líčení (opravdu připomínají knihy Jozefa Kariky nebo film o sněhu, hovadech a smrti Wind River), ale celkově jsem si čtení moc neužila; na detektivku příliš rozvláčné, na thriller řídké.

3 12.01.2019

Mírně zestárlé, byť dosud zábavné čtení; třídílný sqost páně Žákův a s vyobrazeními páně Radovými - parodická, ku potěše milovníků inteligentního humouru vydaná, leč poučená dílka z hlubin literatury pokleslé. Díl první, Vzpoura na lodi Primátor Dittrich, uvádí předobraz mořské Bounty do nebezpečných vod vltavských a jako hrdiny nad jiné uvádí chlapce Budulínka a psíka Matlafouska, kteříž zvítězivše nad zlotřilým Hadrabou, do srdcí Pražanů se zapíší jako protagonisté dosud neznámé legendy městské. Druhý díl, Dobrodružství šesti trampů, pak líčí líté boje mezi paďoury nejen kozodojskými, Spolkem zapomenutých Slávuóv a dalšími podporovanými, a lidem Forbesovým čili trampy, zálesáky, šerify a další sběří, v níž šestice trampů,, v prvním díle statečně palubu Primátora opustivší, se zde opět shledává, aby dali na frak pověstem páně Jiráskovým, ba i westernům, kovbojkám a rodokapsům populárním. A v třetím díle, Z tajností žižkovského podsvětí, jsou gangsterky na paškál brány, drsným vyprávěním, kterak mezi Husová Square a Karlová Street lze skutečného pokladu dosíci. - Jinými slovy, je to hlína. A autor (či autoři) mají úžasný smysl pro jazykový a situační humor...

4 11.01.2019

Tohle je taková krása... Gay-Gatsby v anglických osmdesátkách. Pětkrát S: snobárna, sex, sebeironie, sny a smrt. Nickovy čtyři roky u Feddenů: od nevinnosti k vyčerpání, od soulože u kompostu v soukromé zahradě po soulož před zrcadlem, od rozjařenosti a žízně po životě k momentu, kdy "bukvice padaj jako mouchy", čekání na Thatcherovou, volby, AIDS a účtování, "přirozenost proměnit oblíbeného domácího mazlíčka v obětního beránka". Do nejmenších podrobností promyšlené situace, vynikající popis prostředí a atmosféry, odrážející se od psychického naladění postav, přesné vystižení, co s člověk udělá čas a snaha jen tak proplouvat... Užila jsem si to nesmírně.

11 11.01.2019

Tak vynikající scenárista - a tak mizerná próza... Sentimentální, falešná, nezajímavá.

4 09.01.2019

Skvělý nápad, uvěřitelný hrdina, podzemní Rusko v několika významech tohoto sousloví ok. Ale příliš mnoho slov a celková předvídatelnost škodí. Ve třetině jsem přestala číst a zbytek jen prolistovala, přitom nemám pocit, že bych o něco zásadního přišla.

4 09.01.2019

Člověk ví, jak to dopadne - ale s napětím čeká, jak k tomu dojde... Je znát, že pan Fíla je filmař, a to v dobrém i špatném smyslu; dialogy jsou osekány na minimum a tu a tam působí toporně, ta urputná snaha udělat z Kriegela a Husáka charakterové opaky rovněž, zato gradace napětí je v pořádku a některé obrazy mi hned tak z paměti nevymizí. Každopádně jsem ráda, že jsem si zejména část "počátek srpnové okupace krok za krokem" přečetla.

5 08.01.2019

Vynikající, naléhavé, jazykově vytříbené, ve vší zdánlivé nehybnosti průrazné; pro mne silnější (snad protože osobnější) zážitek než Jasno lepo. Frankie zastavená v momentu, kdy člověk přijme, že génius už z něho nebude - a v domečku po babičce se usilovně snaží (začít) pokračovat. Unikání života, prolínání umění, loučení s babičkou, vztahování se k mamince, nesoustavné vzpomínání a hledání. A smutek, co nikdy neskončí... "NEBOJTE SE je výraz, který se v Písmu vyskytuje nejčastěji."

15 07.01.2019

Surové a fascinující.

9 07.01.2019

Mrakoplaš, Karotka a Leonardo na Luňáku, na Měsíci a... u bohů, vážně tam? ???? Stříbrná horda (Cohen a ti druzí Barbaři) na Dunmanifestu proklatě naštvaní, neb je bohové podrazácky nechali zestárnout... Zábava a spousta, spousta humoru - pratchettovský se prolíná s kantůrkovským...

2 05.01.2019