PetrazÚstí
komentáře u knih
O psaní: Memoáry o řemesle
Stephen King
Toto je podle mě jediná kniha o psaní, která mi dává smysl. Napsal ji totiž jedinečný autor, jeden z nejúspěšnějších. A ať už se nám jeho knihy líbí nebo ne, má lidem co předat. Určitě jsou takové knihy přínosnější, než publikace autorů, kteří mají ke psaní stejně blízko, jako moje budoucí sekretářka nebo žák z deváté třídy. Protože psát umíme všchni, že? Literatura je ale to, co tvoří umělci, tedy lidé, které čtu, abych se obohatila nejen o poutavý příběh...
Jak psát, aby se to dalo číst
Jakub Šváb
Absolutní ztráta času. Zbytečně moc, promiňte mi, žvástů. Ta kniha je zbytečná. Existuje deset pravidel, dobře, možná patnáct. Ty se naučíte a pak to zkoušíte a zkoušíte a někdo jiný se na to dívá a říká vám, jak na něj vaše texty působí. Žádná kniha a už vůbec ne tato, vás nenaučí, jak psát. Buď to v sobě máte nebo nemáte. Pak už jen brousíte svůj styl.
Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
Tohle je určitě jedna z nejlepších knih od českého autora, které na trhu jsou. Děj, postavy, atmosféra a především jazyk, jsou vynikající a znát by jí měl každý milovník literatury.
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Výborně napsaná detektivka, víc asi netřeba dodávat. Tato autorka mě sice dlouho míjela, ale od přečtení její první knihy, patří mezi mé nejoblíbenější. Příběh mě okamžitě pohltil, děj je vystavěný takže ho hltáte stejně nadšeně, jako thriller v televizi.
Bezhlavý čas
Anton Hykisch
Mám toto období ráda, takže jsem po knize sáhla s radostí a má očekávání byla naplněna. V knize je vše, co má dobrý román mít.
Dědina
Petra Dvořáková
Kniha, která mě chytla a už nepustila. Líbily se mi jednotlivé dějové linky postav, stejně jako jejich mluva, která byla precizní, velmi dotažen á a bez chyb, na což jsem citlivá. Ze současné prózy je to určitě jedna z těch lepších věcí.
Opička na gumě
Eva Střihavková
Kniha o tom, že to mladí lidé nemají jednoduché, přestože je jim často předkládáno, že žijeme v nelepší době za celou lidskou historii. Poukazuje na přehršel možností, které my mladí máme a také na problémy člověka a soužití s přírodou. V tom se asi v současné próze vymyká.
Sny, mýty a pohádky z Japonska
Hajao Kawai
Krásné. Moc toho o japonské kultuře nevím, to, že jsem viděla pár filmů a četla pár knih, nic neznamená. Ale tahle kniha je pro mě přelomová. Ráda si o japonské kultuře zjistím víc věcí, protože to opravdu stojí za to. Krásná kniha!
Balada pro Sofii
Filipe Melo
Takové plácnutí do vody, nenaplněné a nedotažené myšlenky do konce. Musela jsem se přemlouvat, abych knihu dočetla.
Země
Marek Epstein
Mám ráda velkolepé romány o zdánlivě obyčejných lidech. Líbí se mi silné ženské hrdinky, které si umí zachovat lidskou tvář. Měla jsem jen trochu problém se jménem Mirabelka. Jinak moc krásná kniha. :-)
Dravec
Marek Epstein
Moc se mi líbily ty tři tolik odlišné pohledy na jednu věc. Chytře napsané, hezký jazyk.
Léto na krásném bílém koni
William Saroyan
Moje nejoblíbenější Saroyanova kniha. Dojemné a vypointované. Doporučuji všem.
Tracyho tygr
William Saroyan
Je to hezká kniha, ale z toho, co Saroyan napsal, je to jedna z těch slabších. Nicméně čtyři hvězdičky si zaslouží, protože je mistrně napsaná i přeložená.
Rosemary má děťátko
Ira Levin
První a posledí kniha, u které jsem se opravdu bála. Skvěle napsané.
Nejšťastnější muž na Zemi
Eddie Jaku (p)
Příběh jako takový je velice silný, to je nesporné. Ale že by mě četba knihy nějak bavila, se říct nedá, nejspíš za to může styl, jakým je psaná, který z ní dělá pardoxně nezáživnou četbu.
Manžela jsem nezabila
Liou Čen-jün
Skvělý a napínavý příběh, jediné, co mi nevyhovovalo, byla čínská jména, která se mi hůře četla, hold nezvyk.
Symfonie o novém světě
Lenka Horňáková-Civade
Kniha se dobře čte, je dobře napsaná, přesto se nemůžu ubránit pocitu, že u nás poslední dobou vycházejí knihy, které jsem pořád o tomtéž. Chtěla bych se klidně podívat do 17. století nebo současnosti, ale té totality už je moc. Nehledě na to, ale byla tato kniha od paní Civade skvělá.
Poupátka
Hana Lehečková
Trošku depresivní příběh, prostředí, které je mi vzdálené, ale krásně napsané, citlivé a místy srdcervoucí. Protože vždy, když jde o děti, jde mi mráz po zádech, pokud je s nimi manipulováno. Kvalitní čtení, hluboké.
Vzácná návštěva
Eva Střihavková
V Oseku jsem vyrostla a strašně mě mrzí, že jsem nikdy nebyla v té klášterní zahradě, o které Střihavková píše. Asi se tam taky vloupám, jak jsem si někde přečetla. Autorce se podařilo dokonale vystihnout atmosféru místa i náladu v obci, bavilo mě to, přestože se místy nedržela reality.
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Až s věkem jsem pochopila sílu toho textu. Definice jemnosti a preciznosti.
