Petrush komentáře u knih

Krásný nápad, pěkné obrázky, ale zpracování to kazí. Leporela v rámečku nedrží, otvírají se, vše se pořád sype ven a posunuje, takže nelze vyndat jen jedno každý den. Ani dát třeba na stěnu. Dobré na čtení, prohlížení a opětovné skládání do rámečku, ale ne moc jako adventní kalendář.

02.12.2021

Jednoduché odpočinkové čtení, místy vtipné, četlo se to dobře.

29.11.2021

Nenáročné čtení, romantika a drama. Od autorky jsem už četla lepší.

26.11.2021

První příběh (třetí díl série) nezklamal, splnil očekávání. Druhý příběh nic moc.

22.11.2021

Romantická oddychovka, dlouhá tak akorát, splnila očekávání.

13.11.2021

Dobrodružný historický román z let 1900-1919. Bylo zajímavé pozorovat kontrasty mezi stavbou železnice a vlastně celkově životem v norských horách a v afrických tropech, kde se děj střídavě odehrává. Četlo se to dobře. Ale pak ke konci už mi všech těch absurdit, brutalit a mrtvých přišlo tolik, že jsem byla nakonec ráda, když jsem knihu dočetla.

04.07.2021

Kniha plná dat a grafů o tom, jak obtížné je kvůli našim "instinktům" vnímat fakta správně (např. instinkt negativity, lineárnosti, strachu, zobecnění, osudovosti, obviňování ad.).
Pokud vás baví optické klamy, budou vás tyto "interpretační klamy" určitě bavit taky. Trochu mi to připomnělo knihu Myšlení rychlé a pomalé, která je mj. o klamech našeho myšlení ve statistice a pravděpodobnosti.
Anketa, kterou autor pořád zmiňuje, mi vlastně nepřišla až tak zásadní a kdyby v knize nebyla, vůbec by mi to nevadilo. Navíc je otázka, jak objektivní jsou výsledky, když nabídkou konkrétních možností lze ovlivnit zvolenou odpověď (viz Myšlení rychlé a pomalé).
Velmi čtivé byly příběhy z autorova života, např. popisy jeho působení jako lékaře v chudých oblastech.
Kdybych měla knihu vystihnout jedním slovem, řekla bych, že je globální. Neřeší jednotlivce, ale dívá se na svět z celkového pohledu souhrnných dat a trendů.
Kniha podle mě stojí za přečtení, protože rozšíří rozhled. Nejen co do faktů o světě, ale i co do uvědomění si svého způsobu uvažování (protože kdo z nás nemá předsudky, nepodléhá strachu při sledování zpráv, neobviňuje korporace apod.).

18.06.2021

Kniha obsahuje úvahy na různá psychologická témata související s dětmi. Neobsahuje žádné konkrétní rady ohledně výchovy. Obsahuje zajímavé postřehy a názory autora, ke kterým postupně přišel a měl potřebu je zapsat a sdělit. Témata jsou různá - o mimice, o řeči, o humoru, o mateřském přijetí ad. Podotýkám, že autor pracoval především s deprivovanými dětmi, tj. s dětmi z dětských domovů, kojeneckých ústavů, dětmi adoptovanými nebo v pěstounské péči, dětmi rodičů alkoholiků atd. Závěry jsou sice obecné, ale pro běžného rodiče běžného dítěte nic, co by nemohl minout. Psáno hezkým jazykem, dobře se to četlo.

19.04.2021

Občas si ráda přečtu nějakou romantickou oddychovku, ale dají se najít horší a dají se najít lepší. A tahle podle mého vkusu patří určitě k těm horším.
Nebylo to nijak zvlášť čtivé. Ani vtipné (a poznámky pod čarou mi pak už celkem lezly na nervy). Hlavní hrdinka nesympatická. Velice zdlouhavé, mohlo to být aspoň o polovinu kratší. Jedna hvězdička, že jsem to vůbec dočetla. I když jsem v průběhu čtení párkrát váhala.

13.03.2021

Kniha je útlá a hutná. Nejsem si jistá, jestli má čtenář při tomto hutném stylu psaní šanci pochopit autorovy myšlenky správně. Místy mi to přišlo zkratkovité a uvítala bych podrobnější vysvětlení.
Zajímavých citátů resp. pasáží by se dalo vypsat dost, ale kniha jako celek mě neoslovila.

09.03.2021

Autorka se v jednotlivých kapitolách postupně věnuje různým tématům, na které je podle ní potřeba u dětí dbát. Nejvíce mě zaujala kapitola o technologiích, která byla hlavní důvod, proč jsem knihu vzala do ruky. Autorka popisuje negativní vliv technologií (tj. počítač, tablet, mobil, televize, internet, počítačové hry, sociální sítě apod.) na děti a dává tipy, jak se závislosti dětí na technologiích vyhnout. Podle mého názoru to vystihla velice dobře a také dobře popsala (a to nejen v této kapitole) současnou dobu a její trendy.
Místy mi názory autorky přišly zbytečně extrémní a nekonzistentní, např. v jedné kapitole by dětem sebrala všechny hračky kromě jedné a nechala je nerušeně si hrát a v další kapitole by děti zavalila knihami, aby neměly šanci se jim vyhnout, a četla by jim nejlépe i během hraní. Také mi úplně nesedly všudypřítomné vtípky. Bylo jich celkově tolik, že to na mě při čtení působilo rušivě.
Kniha je psaná srozumitelně (škoda akorát těch překlepů) a je přehledně členěná. Na konci každé kapitoly je tematický rozhovor s odborníkem.
Některé kapitoly jsou spíše přehledové, např. o hranicích - principy respektujícího rodičovství a výchovy bez trestů a odměn jsou shrnuté jen tak letem světem. Ale vzhledem k rozsahu knihy a kapitol to ani vyčerpávajícím způsobem podat nejde.
V závěrečné kapitole o charakteru doporučuje autorka vést děti mj. k vděčnosti a střídmosti v požitcích.
Celkově knihu doporučuji, přijde mi hodně aktuální a hodně ne-mainstreamová.

"Tablety a mobily mají na lidský mozek ty samé účinky jako kokain - aktivují mozkové centrum potěšení, vyplavují abnormální dávky dopaminu a způsobují závislost."

"Více než nejroztomilejší a nejšikovnější hračka se dětem do budoucnosti bude hodit schopnost tvořit si odstup od přehnaného materialismu."

01.03.2021

Vojnu a mír jsem začala číst před pár lety. Přečetla jsem asi 30 stránek, ztrácela se v postavách a zjistila jsem, že nemám náladu na tento typ literatury. Nedávno jsem po knize sáhla znova a výborně jsem se do ní začetla. Postav se v ní "mihne" opravdu hodně, ale děj se nakonec točí jen kolem několika rodin. Na mnoha místech autor rozvíjí své názory na smysl života, lásku, smrt, válku, armádu, historii, historiky a mnohé další. Některé myšlenkové pochody autora mi přišly spíš jako myšlenkové kotrmelce - ale možná jsem je akorát nepochopila. Taky je vlastně otázka, jestli v popředí díla stojí tyto autorovy úvahy a děj s postavami je jen kulisa na pozadí anebo naopak.
Autor umí krásně vystihnout postavy s jejich rozpoložením a pohnutkami. Popisy ze života vysoké společnosti i z války byly taky velmi výstižné, často dost detailní.
Celý román mi přijde jako jedna velká oslava Ruska, Kutuzova, Alexandra I. a hlavně ruského lidu. A jako kritika práce historiků.

11.02.2021

Autorka popisuje, jak u dětí rozvíjet "vnitřní zdroje" - odkládání uspokojení, řešení problémů, adaptabilitu, ovládání emocí, vnitřní motivaci ad.
Kniha na mě působila občas rozporuplně. Jednou autorka nakročí respektujícím směrem (uznání dětských emocí, vyjádření podpory) a o pár kapitol dál propaguje autoritativní přístup včetně použití odměn a trestů (kterým říká "logické následky", např. dítěti odepřeme pozornost, jelikož se chovalo drze). Nebo říká, že máme nechávat věci na dítěti, ale později používá nátlak a vyhrožování, aby dítě danou věc ne/udělalo. Příklady dialogů rodiče a dítěte mi přišly nerealistické.
Ale ať nepíšu jen negativa. Sem tam zaznělo něco, co se mi líbilo, např.
"Rodiče často reagují na emocionalitu svých dětí racionalitou, což s největší pravděpodobností vyústí jen v další boj o moc nebo slepou uličku."
"Děti nejvíc ze všeho touží po tom, aby je někdo vyslechl a akceptoval, ne aby bylo za všech okolností po jejich."
A také poslední část knihy byla zajímavější - o emocích a o tom, jak plynou, o prázdnotě, buddhistickém přístupu, o tom, že by rodič měl být průvodcem, o důležitosti a vlivu přírody.
Jde o americkou knihu, autorka pracuje ve své praxi především s teenagery a pořádá pro ně pobyty v divoké přírodě. Většinou se setkává s tím, že rodiče děti přehnaně kontrolují (telefonáty, sledování přes GPS), nevytyčují jim hranice a neustále jim umetají cestičku (hlavně, aby dítě uspělo, aby nebylo třeba smutné nebo rozrušené). Pokud se někdo poznává v tomto popisu, tak by pro něj kniha snad mohla být víc přínosná.
Knihu jsem přečetla na doporučení. Nesedla mi.

21.12.2020

Milá oddychovka. Kapitoly jsou krátké, takže vhodné třeba na dojíždění do práce.

27.07.2020

Pohádky jsou dlouhé tak akorát, obvykle 3-5 stránek. I když je na knize napsáno 6+, je podle mě vhodná klidně už ve 4 letech. Pohádky jsou pěkné a "normální" (což oceňuji zvlášť potom, co jsem se seznámila s knížkou Darebák David).

22.07.2020

Hlavní hrdina je zlý a nesnesitelný. Poučení žádné. Moc nechápu, co to má dětem dát.

Čtivě napsaná kniha o tom, jak dobře vycházet s dětmi. Pravda, mohla by být trochu kratší, ale zrovna tady to moc nevadí, přečíst si totéž víckrát.
Autor popisuje metody aktivního naslouchání, JÁ-sdělení a efektivní způsob řešení sporů, díky kterému jsou všichni zúčastnění s řešením spokojení a nikdo není "poražen". Na řešení problému se podílejí nejen rodiče, ale i děti, a tím se učí lepší schopnosti problémy řešit, brát ohledy na rodiče a mají pak větší snahu dohodu dodržet (než kdyby jim bylo řešení vnuceno).
Autor doporučuje nepřikazovat, nepoučovat, nenutit řešení, nemoralizovat, neshazovat, nenadávat, netrestat, neodměňovat, nesoudit. Věnuje pár kapitol autoritativnímu (ale i liberálnímu) přístupu k výchově a hlavně jeho důsledkům.
Kniha umožní sebereflexi a ukazuje jinou cestu, než jakou asi většina rodičů vykročila. Na konci knihy je krátká praktická část.
Jak už to bývá, s některými názory autora se neztotožňuji, ale rozhodně tuto knihu řadím mezi doporučeníhodné, a to hlavně pro autoritativní typy rodičů.

02.07.2020

Bystrá a vtipná knížka o meditaci resp. o bdělé pozornosti. A především o tom, proč to zkusit. Autor to umí podat tak, že věřím, že každý, kdo tuhle knížku přečte, si těch 10 minut najde a aspoň jednou to podle autorova návodu vyzkouší.
Knih o meditaci jsem moc nečetla, ale tady se mi líbil ten jednoduchý a praktický návod se spoustou různých tipů včetně toho, jak vytrvat, jaké překážky bude pravděpodobně nutné překonat a jak na ně nebo spíš přes ně. Je vidět, že autor má s tématem bohaté zkušenosti.
Autor popisuje pozitivní účinky bdělé pozornosti na fyzické i psychické zdraví s odkazem na různé studie. Kapitolu o účinku praktikování bdělé pozornosti ve firmách bych klidně vypustila, ale když v tomto autor podniká, tak to asi potřeboval napsat. Perfektní byla kapitola o štěstí. A poněkud hutnější pak kapitola o tom, co je to mysl.
Celkově rozhodně doporučeníhodná kniha.

31.05.2020

Princip tzv. chytré výchovy spočívá v tom, že stanovíte pravidla (nejlépe písemně) a zaznamenáváte jejich nedodržení. Nejdříve se nic neděje, ale po několika nedodrženích dítěti odebere jednu oblíbenou činnost, pak při následujícím nedodržení některého z pravidel zakážete další oblíbenou činnost atd. U starších dětí tyto zákazy platí do konce týdne, u mladších do konce dne.
Já bych to tedy nenazývala "chytrá výchova", ale spíše "motivace trestem". Autor si chválí, jak tato metoda skvěle funguje a že jde najednou vše bez křiku a nervů.
Zajímavé je, že ohledně odměn autor píše, že by měly být spontánní a nikoli plánované (typu „jestli tohle uděláš, tak za to dostaneš čokoládu“). Ale jak už jsem psala, plánované tresty mu přijdou naprosto v pořádku (typu „jestli tohle ne/uděláš, nebudeš moct jít v pátek do kina“).
Neříkám, že autorův přístup nemůže fungovat. Ale z principu mi nepřijde správný a preferuji jiné přístupy k výchově.
V knize mi přišla zajímavá část o nadání dětí (a vlastně i rodičů) a občas rozumné tipy ohledně toho, jak s dětmi lépe zvládat domácí úkoly.
Kniha je z roku 2004 a není tedy zcela aktuální. Zřejmě i trendy ve výchově se mění a vyvíjejí. Třeba ve srovnání s knihou Uvolněné rodičovství (2017) byly některé rady zcela protichůdné.
Celkově knihu nedoporučuji.

05.12.2019

Autorka např. doporučuje trávit s dětmi čas klidně jen obyčejnými aktivitami jako je nákup nebo procházka, namísto objíždění atrakcí (čímž se rodiče někdy snaží dětem vynahradit to, že na ně nemají dostatek času kvůli svému pracovnímu vytížení).
Dále např. píše, že když rodiče chtějí dělat všechno perfektně (takže pak navštěvují už s kojenci nejrůznější kroužky - plavání, angličtina, hudební nástroje, cvičení ad.), vede to často k únavě, frustraci a nadělá to více škody než užitku. Všechno se to dnes považuje za "normální" a rodiče se mohou cítit pod tlakem, pokud nebudou své dítě takto také rozvíjet a třeba navštěvovat zmiňované kroužky.
Autorka se snaží předat hlavně jednu myšlenku, která se promítá i do názvu knihy: uvolněme se. Dělejme věci v pohodě, nesnažme se o dokonalost, najděme si na sebe čas.
Celkově mi kniha přijde jako docela rozumná. Už jsem ale několik knih o výchově četla a tato mi nic zásadního nového nepřinesla. Jiné tituly bych doporučila více než tento.

12.11.2019