Petrush komentáře u knih

Velice čtivá kniha. Je vidět, že autorka je nadšená do biologie. A navíc umí čtivě psát.
Má celkem ambiciózní cíl - snaží se vypátrat příčiny nemocí 21. století. Za jejich společný faktor považuje chronický zánět a hlavní příčiny vidí v negativním vlivu antibiotik (antibiotika oceňuje, ale upozorňuje na jejich nadužívání a všudypřítomnost ve vodě, živočišných i rostlinných potravinách), četnosti porodů císařským řezem, plném nekojení a nedostatku vlákniny ve stravě. To vše má prokazatelně negativní vliv na mikrobiom.
Autorka se věnuje procesu vzniku chronického zánětu, větší propustnosti střev, imunitní reakci, probiotikům, prebiotikům a mnoha dalším tématům. Zmiňuje vědecké studie i experimenty. Přestože se spousta věcí neví nebo nejsou dokázané, autorka na základě toho, co už zřejmé je, vyvozuje možné důsledky a závěry. Místy jsou to spíš jen náznaky a také nečekejte konkrétní rady.
V knize o spánku se dozvíte, že za spoustu problémů může nedostatečný spánek. V knize o psychoterapii se dočtete, že počátek problémů leží ve vašem dětství a výchově. A v knize o mikrobiomu...
Autorka neuvádí citace a také nezmiňuje některá témata (např. vliv přerušovaného půstu na mikrobiom nebo souvislost střeva - mikrobiota - mozek). Klidně mohla být kniha delší a věnovat se více tématům. V každém případě stojí za přečtení.

1 30.03.2023

Jednoduché, srozumitelné, respektující, s milými ilustracemi. Obrázky popisují různé situace a vhodnou vs. nevhodnou reakci rodiče. Např. dítě stojí u výlohy, ukazuje a říká "chci", odporuje, říká sprostá slova, chce všechno a hned, dělá přesně to, co jste právě zakázali, a při tom se vám dívá do očí, má strach z nových situací, stydí se, lže, trvá mu hodiny, než se obleče, stříhá kdekoli a cokoli, nechce nic půjčovat a další a další. Průběžně se v knize popisuje podle věku (až do cca 5 let), co v daném období dítěti jeho mozek (ne)umožňuje zvládnout, jak (ne)zvládá volbu z možností, jak se (ne)dokáže ovládnout, jak (ne)chápe abstrakci např. ohledně pravidel ad. V knize je spousta tipů pro láskyplnější komunikaci s dětmi. Závěrem se věnuje tomu, jak nastavit hranice bez trestání.
Sice by se našlo pár věcí, které bych knize vytkla, ale jako celek mi přijde velmi zdařilá. Obzvláště vhodná je pro rodiče, kteří si myslí, že to dítě dělá všechno naschvál, že testuje hranice, provokuje, manipuluje, hraje divadýlko apod.

"Když dáváte dítěti informace spíše než rozkazy, mobilizujete jeho frontální mozek. A to má dvojí výhodu: Bude se cítit jako aktér situace a tím pádem nebude mít potřebu se proti tomu stavět. A vybuduje si tak svou inteligenci a svůj autonomní způsob rozhodování."

"Strach a hanba vyvolané potrestáním tlumí vyšší mozkové funkce, což má dopad na intelektuální výkon, emoční život a socializaci dítěte."

1 12.11.2022

Druhý příběh mi přišel lepší, ale oba byly celkově spíš slabší. Konce měly nečekaně rychlé. Jako romantická oddychovka každopádně splnilo očekávání.

1 09.07.2022

Autor v úvodu a pak dál průběžně vyzdvihuje výsledky svých výzkumů a mluví o tom, že objevil tajemství šťastných párů. Takže kniha celkem vzbudí očekávání, ale nakonec mi zas tak skvělá nepřišla. Na druhou stranu se ta reklama dá pochopit, když je toto téma součástí jeho byznysu. Zkoumal a hovořil s několika stovkami (ale i kdyby tisíci) páry, většinou americkými, a je podle mě otázka, jak relevantní ten výzkum vlastně je.
Nicméně i přes výše uvedené kniha stojí za přečtení. Doporučení jsou rozumná a věřím, že můžou opravdu mnoha párům pomoct. Autor považuje přátelství za základ vztahu, doporučuje např. více se zajímat o druhého, o jeho plány a sny, naučit se líp řešit konflikty (ohlídat mírný nástup, vyhýbat se kritice, naslouchat, hledat kompromis, provádět a přijímat tzv. pokusy o nápravu), projevovat vděčnost, oceňovat druhého, přijímat partnerův vliv, uznat svůj podíl viny na konfliktu, zavést společné rituály, sdílet hodnoty, cíle atd. atd. Za průšvihy považuje mj. kritiku, pohrdání, defenzivnost a zazdívání. Rozděluje problémy na řešitelné (předkládá kroky vedoucí k jejich řešení) a přetrvávající (předkládá kroky k tomu, jak se naučit s těmito problémy žít a předcházet tzv. patové situaci). V knize je mnoho konkrétních příběhů různých párů a také cvičení a otázek, některé jsou pro jednoho, jiné pro oba partnery.
Nepřišlo mi to nijak zvlášť čtivé, asi mi nesedl styl psaní a ani celkový přístup, ale za přečtení to stálo. Už jen samotné přečtení knihy může vést k většímu pochopení a ocenění partnera.

1 06.07.2022

Z knihy mám trochu rozporuplné pocity. Na jedné straně se snaží být velmi praktická a nabízí řadu cvičení (jejich efektivitu ale nemůžu posoudit) a na druhé straně občas zabředává dost do názvosloví a teorie s odkazem na nejrůznější psychology a studie. To by samo o sobě nevadilo, ale v té knize to na mě působilo jaksi zmateně.
Autorky upozorňují na negativní důsledky tradiční mocenské výchovy, vybízejí k zamyšlení nad vlastním dětstvím, nad dřívějšími i nynějšími vztahy, nad zajetými vzorci chování (a řeší, kde se vzaly a proč je používáme), popisují stručně funkci a vývoj určitých částí mozku, popisují znaky zralého a nezralého chování, při záchvatu vzteku radí např. uvědomovat si sám sebe, tj. zůstat v kontaktu sám se sebou (toto téma se pak v různých variacích v knize opakuje, např. v tématu vlastních hranic), v závěru je kapitola o odpoutání se od vlastních rodičů.
Kdybych to měla shrnout: za svoje reakce zodpovídáte vy sami, tak se chovejte konečně dospěle a převezměte za své chování zodpovědnost. A celá kniha se k tomu snaží vést a pomáhat.

"Když se staneme rodiči, je na čase, abychom se naučili (možná poprvé v životě) zacházet se svými emocemi, abychom je přestali potlačovat, nebo je naopak neřízeně nehrnuli na ostatní."

"Převažující výchovné metody uplynulých desetiletí už samy o sobě stačily k tomu, aby vybudovaly nervový systém, v němž pro klid a uvolnění nezbývá téměř žádné místo."

1 21.06.2022

Nenáročná romantická oddychovka, čitelné postavy, očekávaný happy end. Od autorky jsem četla i lepší příběhy.

1 07.04.2022

Autorka doporučuje zamýšlet se nad tím, jak nás vychovávali naši rodiče a co v nás spouští záchvaty emocí našich dětí. Neobviňovat se, že jsme něco dělali špatně, ale zlepšit přístup a vztah tak napravit. Doporučuje dětem naslouchat, neodmítat jejich pocity, pomáhat jim, ale přitom neřešit věci za ně. A mnoho dalšího.
Kniha mi nic až tak převratného nepřinesla. Navíc překlad to podle mě dost zkazil. Některé věty byly kostrbaté nebo - a to je samozřejmě mnohem horší - nedávaly smysl. Celkový dojem je tak průměr, o výchově jsem četla výrazně lepší knihy. Možná kdybych ji četla jako jednu z prvních na toto téma, hodnotila bych ji líp.

1 20.02.2022

Místy vtipné, člověk si říkal "no to je úplně přesné". Ale celkově mi tato publikace moc nesedla.

1 18.01.2022

Knížku jsem si přečetla na doporučení. Ze začátku to bylo trochu náročnější čtení. Na některé myšlenky, které autor uvádí, jsem narazila už v jiných knihách (např. Kniha radosti, Vztahy bez stížností, Proč je bdělá pozornost lepší než čokoláda).
Velice zajímavá byla kapitola o negativních emocích, hlavně o jejich pozitivních záměrech (protože se nutně nabízí myšlenka, proč ty pozitivní záměry nerealizovat lepším způsobem). Podnětné, hutné, čtivé.

"Modely světa, které vytváří každý z nás, se liší. Jinými slovy, každý člověk žije ve svém světě, jenž se liší od kteréhokoli jiného."
"Je zapotřebí se obrátit do svého nitra a změnit určité myšlenky, tehdy se změní okolní svět."

1 04.12.2021

Nenáročná oddychovka s dramatickou zápletkou. Celkově spíš slabší a tentokrát i zdlouhavá, ale sérii mám v plánu dočíst.

1 19.11.2021

První část (teorie) byla hodně dlouhá a místy nezáživná (a to s teorií obvykle nemám problém). Hlavně mám na mysli definice, evoluci, funkce hry.
Autoři upozorňují na to, že města jsou více pro auta než pro děti, ve školách mají děti málo pohybu venku a her o přestávkách, současná typizovaná dětská hřiště jsou sice bezpečná (až moc), ale nejsou pro děti inspirativní atd. Autoři sice říkají, že existují také dobré iniciativy (budování přírodních hřišť, lesní školky, oddíly pro děti aj.) a vidí pozitivní trend, ale celkově tato část knihy pro mě vyzněla jaksi neutěšeně.
Při citaci dokumentu z Ministerstva autoři opravili nepřesnost v překladu, kde místo "důležitý" mělo podle nich být "zásadní". Ohledně překladu mají pravdu (essential), ale je to tak zásadní?
Ve druhé části se mi líbily popisy osobních zkušeností a konkrétních situací, např. o herních nahrávkách, odkud se berou natlakované děti, mocenská hra ad.
Třetí (nejlepší) část je překrásnou inspirací pro hry s dětmi.
Celé poselství knihy by se dalo shrnout tak, že máme dát dětem volný čas, prostor, materiál (voda, hlína, písek, kameny, klacky, šišky, pecky, krabice, zátky, kolíčky, hrnce, cihly, židle atd. atd.) a nechat je venku si hrát a skoro jim do toho nezasahovat. A jestli vám vadí, že si dítě při hře zablátí kalhoty, možná vás kniha přesvědčí, že o zablácené kalohoty jde až na posledním místě.
Jednu hvězdičku ubírám za naprosto nepraktický formát, kniha je těžká a v prvních dvou částech obsahuje velké množství zbytečných fotek (ve třetí části jsou naopak fotky nepostradatelné a taky skvělé pro společné prohlížení s dítětem). Váhala jsem mezi 3 a 4 hvězdami, ale díky třetí části si kniha zaslouží víc hvězd.

"Přitažlivost médií pro děti je částečně způsobena i tím, že je to poslední prostor, ve kterém jim zůstává relativní svoboda."

1 16.07.2021

První část knihy je teoretická - obecně o výživě, a to hlavně z pohledu jin a jang (jednotlivé potraviny, způsoby jejich úpravy, roční a denní cykly atd.). Autoři doporučují stravu založenou na obilovinách, luštěninách a zelenině (plus koření, semínka, ořechy). Nedoporučují konzumaci brambor, banánů, mléčných výrobků, sádla, cukru nebo např. kombinaci obilné kaše s ovocem atd. Doporučují minimalizovat pečivo, maso a vejce. Zeleninu konzumovat především tepelně upravenou atd.
Autoři vychvalují rýži, přitom ale v celé knize není ani jediná zmínka o tom, že rýže přirozeně obsahuje arsen (a příp. jak jeho množství přípravou minimalizovat). Vychvalují sóju a o fytoestrogenech v sóje se sice opakovaně zmiňují, ale ani slovem o jejich negativních účincích.
Z tohoto pohledu mi kniha přišla nevyvážená a nekompletní.
A mimochodem, když si k tomu přečtete publikaci třeba o nízkosacharidovém stravování nebo o raw food, budete z toho mít dobrý guláš.
Každopádně druhá část knihy - recepty - mi přišla pro zpestření jídelníčku velmi inspirativní. Sice na můj vkus se v nich až moc často používá sójová omáčka, umeocet a podobné ingredience, ale celkově je tam mnoho tipů na jednoduché úpravy obilovin - přílohy, kaše, knedlíky, noky, záviny, nákypy. A také hodně tipů na kombinace a úpravu zeleniny (blanšírování, sotýrování, napařování, presování, kvašení aj.).
O výživě dětí se v knize píše, ale není to stěžejní téma, spíše jsem to vnímala jako doplňující informace k popisovaným obecným principům.
Tři hvězdičky za recepty.

1 04.04.2021

Kniha pokrývá více témat, ale spíš povrchně. Věnuje se základním lidským potřebám, sebepoznání, sebeřízení, výchově, symbolice pohádek, komunikaci. Kniha je takovým rychlým přehledem v těchto tématech a obsahuje tipy na řešení různých problémů a situací.
Občas autor tvrdí něco, co by podle mého názoru rozhodně zasloužilo uvést zdroj nebo aspoň zdůvodnění.
Nejlepší mi přišla kapitola o komunikaci (autor prý váhal, zda ji do knihy zařadit).
Kniha působí jako učebnice (což asi souvisí s tím, že autor je původně učitel) - spousta odrážek, číslování, shrnutí na začátku i na konci kapitoly, tučné písmo, důležitá sdělení v rámečku. Navíc občasné opakovaní celých vět nebo krátkých pasáží. Tento styl mi nesedl. A smajlíky podle mě patří spíš do internetové komunikace než do knížky.
Kniha určitě obsahuje spoustu zajímavých a hlavně podnětných informací. A hodně těch, které víme, ale žijeme tak, jako bychom je nevěděli.

Z kapitoly o výchově:
"...výchova dětí bezesporu je tou nejdůležitější činností našeho světa, ale rozhodně to tak nevypadá"

Z kapitoly o komunikaci:
"V mnoha dnešních rodinách se totiž nemluví, ale štěká."

1 26.03.2021

Výborná kniha o komunikaci (především s dětmi, ale nejen s nimi). Označení "světový bestseller" mě vůbec nepřekvapuje.
Velmi mi připomněla knihu Výchova bez poražených. Kniha Jak mluvit... nemá tak široký záběr, ale zato se mnohem podrobněji věnuje tématu komunikace. Je přehledně členěná, pro srozumitelnost doplněná krátkými komiksy a shrnutím na konci kapitol. Obsahuje také u každé kapitoly část s otázkami rodičů, které zazněly hlavně na seminářích pořádaných autorkami.
Kniha se věnuje tomu, jak uznat pocity dítěte, jak motivovat ke spolupráci, jak dítě pokárat, ale netrestat, jak podpořit samostatnost atd. Ke každému tématu nabízí různé metody s uvedením konkrétních příkladů. Je to vlastně příručka, která učí mluvit ohleduplněji, citlivěji a s respektem. Jak vyjádřit vztek, aniž bychom ublížili. Jak stanovit hranice a zůstat laskavý a vstřícný. A mnoho dalšího. Knihu doporučuji každému, kdo tohle neumí přirozeně sám od sebe a chce se to naučit.

1 20.03.2021

Četlo se to dobře. Děj rychle odsýpal. Možná až moc rychle. Ale na druhou stranu, to tempo vyprávění se k příběhu hodilo. Byl to takový kolotoč.
Každopádně si tato kniha zaslouží aspoň o hvězdičku víc než Malý pražský erotikon, který mi to tématem připomnělo.

1 07.03.2021

Knihu jsem četla dítěti, moc se mu líbila, obrázky taky, v průběhu čtení bylo nadšené. Ovšem konec autorka moc nedomyslela, neobešlo se to bohužel bez pláče (protože se Fína a Zef nevrátili ke své původní rodině, ale žijí v ZOO, i když šťastně) a knížku už znova číst nechce.

1 23.02.2021

Knihu jsem četla už před mnoha lety, ale pořád si pamatuju, jak mě nebavily dlouhé pasáže s úvahami statkáře Levina. Jako celek se mi kniha líbila.
Na film jsem se dívala až pak a říkala jsem si, že přece není možné do něj dostat všechny ty myšlenkové pochody a nuance - a taky že ne.

1 11.02.2021

Laskavá knížka o tom, jak pomoci dítěti usínat samo, aniž byste použili metodu "nechat vyplakat". Zaměřuje se na děti od narození do věku dvou let, rady jsou rozděleny podle věku do a od čtyř měsíců.
Autorka nabízí nejrůznější tipy - usínácí slovo nebo věta, ukolébavka, večerní rituál, plyšová hračka, rady ohledně denního spánku, naučit se rozlišovat "spací zvuky" od těch, kdy se dítě opravdu probouzí a potřebuje vás, rozlišovat znaky únavy ad. V principu jde o to, vytvořit postupně nové asociace s usínáním, než na jaké je dítě doposud zvyklé a kvůli kterým se pořádně nevyspíte, např. uspávání houpáním, nošením, kojením. Miminko to prý totiž bere tak, že přesně a jedině tohle k usnutí potřebuje, jinak neusne - ale vy ho právě pomalu naučíte, že usínat může i jinak. Autorka upozorňuje, že změny nelze čekat z noci na noc, spíš v řádu týdnů.
Knížka obsahuje zajímavou kapitolu o dětském spánku, v čem se liší spánek dětí od spánku dospělých a jak se dítěti postupně spánek vyvíjí a mění. Autorka také zmiňuje věci, které mohou v usnutí nebo spánku bránit (např. růst zubů, nachlazení, separační úzkost) a jak dítěti v těchto situacích pomoct. Ještě stojí za zmínku, že knížka je vhodná jak pro rodiče, jejichž dítě spí v postýlce, tak pro rodiče, kteří spí společně s dítětem. Stejně tak pro kojící i nekojící matky. Krátká kapitola na konci obsahuje pár užitečných rad pro zlepšení spánku rodičů.
To, co mi na knize vůbec nesedlo, je styl, jakým je napsaná. Je to vlastně návod na vytvoření plánu, co a kdy budete dělat, obsahuje formuláře (spoustu formulářů) a tabulky k vyplnění, zpětné kontroly a vyhodnocování, jak vám to jde. Knížka by šla zkrátit na čtvrtinu.
Knihu ale i přesto doporučuji všem, kteří se chtějí trochu líp vyspat, nechtějí nechat dítě vyplakat a jsou ochotní a schopní být trpěliví. Čiší z ní laskavost a pozitivní pohled. Obsahuje opravdu mnoho tipů a věřím, že každý si najde to, co vyhovuje právě jeho situaci.

1 05.12.2020

Čtivý román (nejen) o nemanželských dětech. Každopádně žádná slaďárna.

1 31.05.2020

Jak už to u těchto knížek bývá, bylo celkem brzy jasné, kam to směřuje. A docela se to táhlo, než to tam dospělo.

1 05.01.2020