PeťulaV. komentáře u knih
Ufff, tak tohle jsem četla opravdu dlouho. Na tuhle knížku jsem se strašně moc těšila a asi i právě proto, že se na ni komentáře tolik různí, jsem byla o to zvědavější. Bohužel se musím přidat k těm méně nadšeným, tedy alespoň kvůli první polovině, protože jsem to do nějaké 300. stránky hned několikrát málem vzdala. Ale nedalo mi to, knížky neodkládám. No a musím říct, že druhá půlka byla o dost lepší a nakonec moc mile překvapila. Jedná se o příběh rodiny, dvou milujících rodičů a jejich čtyř dcer. Je to příběh opravdu ze života a myslím si, že snad každý, kdo už má starší nebo dospělé děti, se v něm najde. Je to o lásce, pocitech, porozumění, ale i útrapách každodenního života. O tom, že i když nám v dětství často připadalo něco jako všední a neuměli jsme si toho vážit, až v dospělosti pochopíme, že to všední nebylo. Že i když se vztahy v rodině někdy poškorpí, že to vzájemné pouto úplně rozbít nejde. O tom, jak je rodina v životě člověka důležitá. Ta první polovina knihy mě musím přiznat vůbec nezaujala. Pak jsem si ale zamilovala Jonaha, jako prvního z celé té rodiny a než jsem se dostala na konec, zamilovala jsem si je všechny. Tak jako se postupně odvíjí jejich život v knize, i já jsem se postupně seznamovala s celou rodinou Sorensonových. A i když mi ze začátku nebyl sympatický snad nikdo, nakonec jsem je zbožňovala všechny. Pro mě zvláštní zkušenost, na plný počet to za mě určitě není, ale za to poselství, které tato kniha nese, dávám 4*. A vlastně mohu jen doufat, že i můj už dospělý syn časem pochopí...
Je mi to opravdu líto, protože ač film naprosto zbožňuju, knížkou jsem byla hrozně zklamaná. Jezdívali jsme dřív k moři každoročně právě autobusem a tento film se pro nás stal doslova hymnou. Řidiči Karel a Karel a i ty jejich nesmrtelné hlášky nás provázeli každou cestu tam i zpět a vždycky jsme se na to strašně moc těšili. Film jsem viděla několikrát, znám ho pomalu nazpaměť a možná právě proto jsem s touto knihou měla takový problém. Film je pro mě fenomén a neustále mě to nutilo porovnávat. Netuším proč, ale knížka mě vyloženě nebavila. Za mě tentokrát film určitě mnohonásobně lepší, ke knížce se už rozhodně vracet nebudu. Jen díky filmu, pro který byla tato kniha předlohou, dávám 3*, jinak tak za 2, škoda.
Po posledních emočně trochu náročnějších knížkách jsem teď potřebovala něco oddychového a to mi právě tahle kniha splnila dokonale. Je to milý pohodový příběh, místy trochu trhlý, někdy neuvěřitelný, ale co. Čas od času jsou takovéhle pohádky potřeba. U čtení jsem se zasnila, hned bych zas někam vyrazila. Chybí mi moře, ty výhledy, západy slunce, atmosféra a všudypřítomná vůně všech možných dobrot. Mám teď obrovskou chuť jak na rybu, tak i na ten čerstvě upečený voňavý chléb. Příběh jako takový se mi líbil, asi víc z nás by si přálo začít znovu, někde daleko od našeho všedního života. Polly i všechny obyvatele ostrůvku jsem si okamžitě oblíbila a papuchalk Neil, no bez toho by to vůbec nebylo ono. Recepty na konci knihy potěšily, nějaký moc ráda vyzkouším. Jako odpočinkové čtení určitě fajn volba, těším se na další díl.
Za mě krásná romantická pohádka se šťastným koncem, co víc si přát. Splnila přesně to, co jsem od této knížky očekávala. Byla to má první zkušenost s Julie Caplin a moc se mi to celé líbilo. Milá oddechovka na zahřátí u srdíčka, při které se navíc dozvíte i spoustu zajímavostí o Kodani a Dánsku celkově. Všem, kteří si potřebují odpočinout, uvolnit se a každodenní starosti jednoduše hodit za hlavu, vřele doporučuji. Já se už teď moc těším na nějaký další příběh z Juliiny tvorby a poznávání dalších koutů světa, jako Paříže, Tokia, Švýcarska... Takže uvařit voňavou kávičku, k tomu nějakou dobrotu, zachumlat pod deku a pak už se nechat jen unášet, číst a snít.
Tady půjdu možná tak trochu proti proudu. Asi hlavně díky prozatím vysokému hodnocení a pochvalným komentářům, jsem měla zřejmě až moc velká očekávání a ta se alespoň v mém případě úplně nenaplnila. Je to pěkný příběh, vyloženě odpočinková záležitost, ale mě to zkrátka nedokázalo zaujmout tak, jako třeba jiné knihy tohoto typu. Tak trochu jsem očekávala nenáročnou romantiku, ale o té tahle kniha není. Je to spíše o hledání sebe sama, o vnitřní síle, pochopení a přátelství. Moc se mi líbilo popisování krásné horské přírody, dokonce nechyběly ani recepty a spousta dobrot, které bych si také s chutí dala. Ale mě, i když podle komentářů budu jedna z mála, vyloženě nebavil ten věčný kolotoč okolo nevěry Helenina manžela. Oproti tomu bylo moc hezké vnímat tu změnu, kdy se z uzavřené ženy plně oddané manželovi stávala silná, nebojácná žena, která se znovu naučila žít, konečně si věřit a s pocitem nového začátku si začala plnit své dlouholeté sny. Nakonec dávám přeci jen 4*, ale věřím, že za chvíli nebudu ani vědět, o čem to bylo.
Knížky od Julie Caplin mám strašně ráda. Vždycky je to pro mě taková ta jistota pohodového čtení, kdy člověk zapomene na všechny starosti všedního života a nechá se unášet na vlně klidu a pohody. Tohle je taková malinkatá jednohubka, ale stejně mi udělala radost. Asi by bylo lepší, nechat si ji až na vánoční čas, ale neodolala jsem. Autorka se poprvé zaměřila na Českou republiku a konkrétně právě na Prahu v období Vánoc. Na Vánoce tam jezdíme každoročně a milujeme přesně ta místa, o kterých se v knize píše. Takže jsem si zavzpomínala, natěšila jsem se, však ono už to uteče, no a klidně bych četla dál. Je to opět romantika, od prvních stránek předvídatelná, ale opět se mi to líbilo. Jako vždy nechybí poutavý popis krásných míst a památek, který vás naláká vyrazit tam osobně. Jediná škoda u téhle knížečky je, že nemá o pár těch stránek víc. Konec bych si přála trošičku delší. No joooo, tak zase někdy. Autorka prý právě chystá i velkou knihu s romantickými útěky o Praze, tak se třeba dočkáme i toho pokračování. Uvidíme :o)
Tak tohle byla jízda, vůbec jsem se nemohla odtrhnout. Kdyby mě už skoro ve tři ráno tak moc nepálily oči únavou, dočetla bych to snad na jeden zátah. Dlouho jsem nečetla nic tak napínavého, co by mě až takhle chytlo. Už v první čtvrtině knihy jsem tak nějak tušila, nebo myslela jsem si, že tuším. Ale, že to bude až takhle zamotané a propletené, to mě vůbec nenapadlo. Úžasný thriller, napínavý od začátku až do úplného konce. Jsem nadšená. Byla to má první knížka od B. A. Paris a těším se na další.
Na tuhle knížku jsem se strašně těšila. Musím vyzdvihnout autorčin talent skloubit všechny vaše během čtení nezodpovězené otázky ve smysluplný konec. Kniha byla napsána vcelku složitě. Příběhy obou hlavních postav Evy a Claire se různě promíchávají, celou knihou se střídá minulost i přítomnost a člověk se až sem tam trochu ztrácí. Ale autorka si vedla skvěle, všechno do sebe postupně zapadá jako jednotlivé dílky puzzle a ke konci pochopíte úplně všechno. Tohle mě na knížce ohromně bavilo, to postupné zapadání dílků jako do dětské skládačky. Za mě velice zajímavé čtení s podtextem o domácím násilí, drogách a velké síle osobnosti. O tom, dodat odvahu sobě, ale i těm ostatním, co ji potřebují a nikdy neztratit naději. A také o tom, jak moc důležitá je pomoc přátel, třeba i těch, od kterých by jste to asi nikdy nečekali. Všechno, cos kdy chtěla, je na odvrácené straně strachu. Tahle věta ve mně zůstala, krásná myšlenka..
Když jsem si knížku kupovala, čekala jsem popravdě trochu něco jiného. Čekala jsem příběh dvou žen, které se pokusí utéct ze svého starého života a začít znovu, úplně od začátku. Čekala jsem spíše ten příběh o jejich, jejím budoucím životě. Knížka mě ale naprosto vyvedla z omylu, vrací se hodně k minulosti a spíš než to, jak to hlavní hrdinka zvládne, popisuje životy obou postav v minulosti. Dává nám tak nahlédnout do nitra obou žen a pochopit, proč na něco takového, jako útěk ze svého vlastního života, vůbec pomyslely. Za mě zajímavá kniha, donutí vás se po jejím přečtení zamyslet.
Po letní romantice jsem zas na chvíli potřebovala změnit žánr a volba hlavně díky povedené obálce padla teď právě na tuhle knížku. A pro mě byla milým překvapením. Poslední knihy co jsem četla, myslím ty z válečného období, na mě vždycky působily až trýznivým dojmem. Tahle doba zkrátka byla plná bolesti, utrpení, smutku a neskutečné bezmoci a my jako čtenáři dnes můžeme jen doufat, že už nikdy nic podobného ani my a ani naše děti nezažijeme. Pokaždé mi to už jen při tom čtení rvalo srdíčko na kusy. No a právě proto je tahle knížka úplně jiná. Samozřejmě je to opět smutný příběh, ale tentokrát to ve mně při čtení nezpůsobovalo tolik bolesti. Necítila jsem tu tíživou bezmoc. Naopak, po celou tu dobu jsem cítila převážně naději. Autorka do příběhu zakomponovala i události, které sice někomu mohou připadat až neuvěřitelné, ale opravdu se staly. Vše je popsáno v samotném závěru knihy. Snažila se celé to období popsat pravdivě, ale zase trochu jinak a já jsem jí za to vděčná. V knize se prolíná životní příběh a osud hned několika osob a za srdce vás vezmou všechny. Ze začátku mi trochu trvalo se začíst, ale nakonec už jen díky tomu pocitu naděje a stylu, jakým je tato kniha napsána, nemůžu jinak, než za 5*. Nezasáhla mě sice tolik jako třeba Hana, Zlomení andělé nebo Klíč k minulosti, ale zase se mi díky tomu "pozitivnímu" stylu psaní četla o dost lehčeji. Za přečtení určitě stojí.
Na tuhle knížku jsem se vážně moc těšila. Četla jsem i tu předešlou "Italské léto" a tu jsem si zamilovala. Milý příběh, ale to hlavní, nádherně popisovaná Itálie se spoustou památek a k tomu hromada krásných a motivujících myšlenek. A od téhle jsem čekala asi něco podobného. Možná kdybych nesrovnávala, ale tady mi tohle vyloženě chybělo. Příběh je také krásný, ale nebylo to alespoň za mě až takové. Tři sestry se po smrti matky vydávají do překrásného Positana v Itálii, aby se dozvěděly něco více o matčině minulosti a její utajované lásce. Je to příběh nejen o lásce a porozumění, ale i o nutnosti vyjadřování svých pocitů, pochopení sebe sama a o odpouštění. O tom, jak důležitá je rodina, o kterou se můžeme opřít. Co se týče Positana, tak do toho jsem se bláznivě zamilovala už při nedávném přečtení knihy "Jedno italské léto" od skvělé autorky Rebecca Serle a ta musím říct, se mi líbila více. Právě i Positano tam bylo popsáno daleko poutavěji. A to je asi celý můj problém, asi jsem zrovna tyto dvě knihy neměla číst takhle krátce po sobě. Ale budu hodná a nakonec přeci jen hodnotím plným počtem a to hlavně za ten konec, který se povedl opravdu moc. Byl překrásný, dojemný a i nějaká ta slzička ukápla.
Poslední dobou mám na čtení strašně málo času a jak čtu každou knihu dlouho, asi ji nevnímám tak, jak by si zasloužila. Tahle knížka byla fajn. Je to pohodový romantický příběh spíše o rodinných vztazích, než o Itálii, což byl mimochodem hlavní důvod, proč jsem si ji vybrala, ale i tak nelituji. Sofie se po smrti svého otce vydává na cestu do Itálie, aby splnila sliby, které svému otci před smrtí dala. Má nalézt svou dosud nepoznanou italskou rodinu, začít pořádně žít a být konečně šťastná. Jestli se jí to podaří, to už prozrazovat nebudu. Pokud hledáte nenáročné čtení, tak hlavně teď v létě ideál. Na druhou stranu je to ale jedna z těch knih, která zase až tak úplně nenadchne. Za mě slabší 4*, hlavně za tu Itálii a atmosféru, kterou to na mě dýchlo. Mám teď hroznou chuť posedět někde v malé útulné restauraci s výhledem a pochutnávat si na skvělých italských dobrotách :o)
Moc milá oddechovka přímo stvořená na nějakou tu letní dovolenou. Úplně jsem se viděla na pláži, v ruce koktejl se slunečníčkem, nad hlavou tu přenádhernou modř, mezi prsty bělostný písek a před sebou úžasně tyrkysové moře. Cítila jsem tu záplavu vůní, vůni květů, citronovníků, vína i naprosto božské italské kuchyně. Jenom tam tak teď doopravdy být.. Je to knížka pro radost, taková pohádka pro dospělé, díky které si člověk uvědomí, že šťastní nejen můžeme, ale musíme být v každém věku. A i když už to štěstí někdy nevidíme, stačí malý kousek ráje, maličká odchylka od každodenního stresu a stereotypu, odpočinek a hned se zas nad naším životem objeví to dlouho očekávané sluníčko a život je krásnější. Chci žít, chci být šťastná a po dočtení mám zase obrovské nutkání sbalit si kufr a všechna ta místa poznat osobně. Za mě moc fajn pohodovka, kterou jsem teď zřejmě přesně potřebovala :o)
Krásný romantický příběh popisující jak těžké je žít a přežít na pustém ostrově a jak silné pouto díky tomu může vzniknout. Je to oddechové čtení, ale v žádném případě nudné. Byla jsem napjatá až do poslední stránky a moc jsem doufala ve šťastný konec. Určitě doporučuji :-)
Tak tuhle knížku jsem slupla jak malinu a opravdu jsem se těšila na každou další volnou chvilku, kdy jsem se dostala ke čtení. Příběh se odehrává v mém milovaném Řecku, kde se 6 žen, kamarádek, rozhodne oslavit rozlučku se svobodou právě jedné z nich. Na povrch postupně vyplouvají tajemství, autorka nás neustále udržuje v napětí a životy žen se začínají proplétat. Začátek je až idylický, v tu chvíli tam budete chtít být také. Ale jak je jasné už z anotace, situace se vyhrotí a i když si představujete spousty scénářů, takovýhle konec nečekáte. Za mě skvělá kniha, autorku si po přečtení přidávám do oblíbených a moc se těším na nějakou další knihu právě od ní.
Tohle byla moc milá záležitost. Je to opravdu pohodový příběh, bez nějakých velkých zvratů, ale čte se hezky. Melanie se poslední tři roky starala o svou nemocnou babičku, se kterou již od dětství trávila léto v Rozmarýnové zátoce. Chodívaly okolo starého prázdného domu a společně snily o jeho koupi a přebudování na penzion. Po babiččině smrti se pak Melanie dovídá, že jí babička odkázala peníze právě na tenhle dům a přála by si, aby ho Melanie koupila a jejich dávný sen uskutečnila. S pomocí Joshe, který na počátku není vůbec nadšený, se do rekonstrukce a oprav pustí. Nalézají staré dopisy, plné lásky a osamocení a Melanie se snaží vypátrat víc o původním majiteli domu. To ještě netuší, jak je vše propojené a jak moc velkou součástí jejich života tento dům i jeho majitel byl... A víc už neprozradím. Kdo toužíte trochu si odpočinout a nechat se unášet pohodovou romantickou pohádkou v překrásném prostředí Rozmarýnové zátoky, tak vřele doporučuji. Na oddych ideální.
(Malinký spoiler)
Je to už cca 2,5 roku, co jsem četla autorčinu první knihu s názvem Za pět let. Ta mě doslova okouzlila už jen svou překrásnou obálkou a po přečtení se stala jednou z mých vůbec nejoblíbenějších a nejkrásnějších knížek, co jsem do teď zatím četla. I přes celkem nízké hodnocení od ostatních, je pro mě knihou, která mě opravdu vzala za srdce, neskutečně mě zasáhla a i když už je to pár let, stále si ji ještě pamatuji. Když u nás teď vyšla tato druhá, hodnocení nehodnocení, musela jsem ji mít. No a právě dočteno a moje romantická dušička opět plesá blahem. Je to velmi milý příběh, odehrávající se převážnou část knihy v překrásném italském Positanu. Stejně jako u Za pět let zde autorka zakomponovala malinko tajemna a nadpřirozena. Hlavní hrdinka Katy se zde vrací do minulosti, znovu se setkává se svou matkou a nakonec nenachází jen poznání a pochopení, co se maminky týče, ale i cestu k sobě samotné. První část příběhu mi přišla trochu zdlouhavá, ale ta druhá pro mě byla pohlazením po duši. I když se alespoň za mě první knížce nevyrovná, ta prostě byla lepší, tahle je také nádherná. A Positano? To mě uchvátilo natolik, že si ho připisuji na seznam mých cestovatelských snů a moooc doufám, že se mi podaří někdy si ho splnit. Tuto knížku doporučuji všem těm, co mají duši romantika a srdíčko toužící po pohlazení a také všem těm, co milují cestování. Krásná a pohodová pohádka pro dospělé :-)
Přesně jak se píše na obálce, je to příběh plný zvratů. Knížka je napínavá, ale i tak mi tu chybělo to něco, co by mě vtáhlo a nutilo číst dál. Už v polovině knihy dojde k přiznání a myslíte si, že to hlavní už víte. Děj se pak začne zamotávat, mě tahle druhá část bavila víc, ale úplný konec mi přišel už až moc a zbytečně překombinovaný. K Shari se určitě ještě vrátím, ale přiznám se, čekala jsem o trochu víc.
Nádherná knížka. Jako jedna z mála mě okouzlila už svým přebalem a když jsem si pak přečetla recenze, musela jsem ji mít. Přečetla jsem ji za dva dny a musím říct, že mě úplně a naprosto dostala. Druhou polovinu jsem probrečela. Po přečtení recenzí o tom, jak vše dopadne jinak, než by většina čtenářů předpokládala, jsem si při čtení furt představovala, jak by děj mohl asi pokračovat. To, co se stalo, jsem opravdu nečekala vůbec. Knížka je nepředvídatelná, což se mi líbilo. Nebaví mě knihy, u kterých vím předem, co bude a jsou jak se říká "průhledné". Tahle je úplně jiná. Krásný a silný, velice emotivní příběh o bezmezné lásce dvou nerozlučných kamarádek, bezmoci, zoufalství a možná osudu? Obě dvě hrdinky, ač každá jiná, mě bavily. Dannie je ambiciózní právnička s nalajnovanou budoucností, vše se řídí plánem a Bella, ta je zas svobodomyslná, bezstarostná, stále akční a stále připravená cestovat, užívat si a zkrátka žít. Jediné, co mi trochu vadilo, byly neustále popisované názvy a čísla ulic, ale to je jen malý detail. V recenzích je pak často zmiňováno, že by knížka potřebovala více stránek, to si nemyslím. Příběh je dokončený, vše do sebe nádherně zapadne a ač bych si přála méně smutný konec, za mě nic nechybí. Tato knížka mě opravdu vzala za srdíčko a možná i proto, že jsem si tím samým v rodině prošla také, mě jak to říct.. úplně rozebrala, rozhodila a musím ji teď pár dní nechat vstřebat, prostě rozdýchat. Vzala mě víc, než jsem čekala a to se mi normálně nestává. Je to jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších knížek, ne-li ta nejhezčí, co jsem zatím četla a určitě doporučuji si ji přečíst, stojí za to.
Milá pohodová knížka o třech generacích žen, jejich pouti Itálií a snaze znovu nalézt cestu nejen jedna k druhé, ale také najít a trochu víc pochopit i sebe sama. Byla to má první zkušenost s touto autorkou a musím říct, že styl psaní mi od začátku skvěle sednul. Celá kniha mě bavila, nikde žádná hluchá místa a i když má nějakých 390 stran, četla bych klidně dál. Příběh jako takový se mi líbil moc, rodinné vztahy, romantika, plnění cestovatelských snů.. Navíc je zde skvěle popsána architektura Itálie, spousta památek a krás a u jídel se mi sbíhaly sliny. Je to jedna z těch knih, kdy při čtení zatoužíte sbalit si kufr a ten výlet zažít na vlastní kůži taky. Přesně takový bych si teď sama přála a potřebovala a možná i pozměním své plány na léto. V knížce je i spousta nádherných myšlenek, které mě donutily zamyslet se i nad svým životem. Člověk si tak nějak myslí, že dělá, co může a snaží se dělat věci správně, ale někdy je asi potřeba podívat se na vše i trochu jinak, možná jen z jiného úhlu a zjistíme, že to možná až tak skvělé a správné všechno nebylo. Něco jsem si z té knížky vzala, něco jsem možná i ve svém životě trochu líp pochopila a zkrátka já jsem si to opravdu moc užila. Konec není úplně uzavřený, je to pak jen o naší představivosti a já bych si klidně dala pokračování. K této knížce se někdy určitě a moc ráda vrátím.
Pět hlavních postav, pět osudů "spřízněných" párů spojených skrze DNA. Všechny postavy mají své vlastní kapitoly a v celé knize se pravidelně střídají. Ze začátku jsem se trochu ztrácela, moc jmen, ale po chvíli si na oddělení každého příběhu zvyknete. Kapitoly jsou krátké a končí vždycky nějakým napětím, nebo otazníkem, takže vás to pořád nutí číst dál a dál a vy se pořád napjatí těšíte, jak to bude pokračovat, aby vás to pak zase úplně vyvedlo z omylu. Kniha je plná zvratů a překvapení. Chválím hlavně velmi originální a zajímavé téma, nic podobného jsem ještě nečetla. Ale i vás donutí k zamyšlení.. Opravdu je lepší věřit technologiím, než vlastnímu srdci a instinktům? Rozhodnutí už nechám na vás.