PMR komentáře u knih
Je zajímavé sledovat, jak se uprostřed této, místy až "zběsilé" filosofické meditace rodí podstatně ujasněnější pohled na vědomí a jeho zákonitosti...
100% ve smyslu nikoli běžném, leč pickwickovském :-)
Hezká pasáž o Camusovi a o Wittgensteinovi ...
Krásný sborník kratších textů plných hodnotných postřehů k noetické problematice - především pak k problematice vztažené k matematice. Trochu mi to připomíná situaci, kdy nesprávný publikovaný text (v tomto případě Kantovy spisy) má vysokou citovanost vzhledem k tomu, že ho kdekdo chce opravovat. Ale vzhledem ke Kantovi se člověk musí mít dost na pozoru, protože jeho výklady mají nečekaně tvrdé jádro. V matematice existují opravdu rozsáhlé oblasti, které se dají chápat čistě analyticky, nicméně ale existuje i poměrně neurčitá oblast syntetických poznatků, která člověka zaráží a fascinuje.
Některé příspěvky k problematice jsou skutečně pozoruhodné...
Hezké propjení mystiky s láskou k příběhům.
Kniha patrně nedostojí nárokům zhýčkaného současného čtenáře, nicméně obsahuje řadu roztomilých scének pro člověka unaveného šumem moderního světa.
Třeba: "Je úplněk a lidské mozky kvasí jako droždí." :-)
Zajímavá 'knížka'. Díky krátkým kapitolám je hodně dynamická a překvapivě dobře se mi četla.
Lidé tu už dost dobře popsali, o co jde. Já bych jenom přidal, že je to takový realismus zvláštního typu - snad 'expresivní' ...
Je docela zajímavé (a občas i zábavné), jak se Zola snaží pojmnout burzovní obchody a jak se snaží využít temné iracionální tušení, že při nich jde o něco nekalého.
Zajímavé nahlédnutí do Ecovy kuchyně.
V standardnějších esejích - například té o Kantovi, ... - má autor krásné postřehy.
Jeden za všechny: Moderní vědec se snaží racionálně vysvětlit svět, v jehož racionální strukturu vůbec nevěří ...
V jiných esejích se bohužel Eco ukazuje jako mistr nepřiměřených metod: například řešit prosté kombinatorické úlohy odkazy na kdovíjakého kabalistu mi nepřijde úplně normální :-)
Zneklidňující soubor textů z dob, "kdy se většině lidí vedlo dobře".
Přestože nebezpečí jsou dnes těžko srovnatelná, i tak jsme stále řízeni především strachem a poklidný konzumní život nás ho vůbec nezbavuje...
Pečlivé, myšlenkově věrné přiblížení role subjektivity u dvou novověkých veličin. Osobně mi v jinak báječné studii chyběla pouze nějaká určitější autorova perspektiva.
Krásné filosofické zkoumání přehledně propojující interpretaci originálních Aristotelových textů s analytickými a novo/tomistickými exkursy.
Bohužel kniha, kterou jsem měl k dispozici byla nějak slabě vytištěná, a tak se to špatně četlo. Tak jenom doufám, že jsem jediný a že to knize jako tekové neuškodí. Byla by to škoda.
Zajímavý odkaz na Husserlovu a Wittgensteinovu filosofickou pozici uprostřed knihy dává tušit, že autorovi jde o něco trochu jiného než čistě o příspěvek k predikátové logice. V úsilí o formulování samostatné metafyzické pozice je tato práce vzorná a zaslouží obdiv.
Jiná otázka ale je, zda prostá klasifikace pojmů tvoří dostatečnou metodologickou základnu metafyziky jako takové...
Nepotřebuje metafyzika nějaký pevnější model? (například atomy?)
Autor má velký cit pro postižení tisíce a jednoho způsobu, jak před Bohem selhat.Některé části knihy mi přišly hodně děsivé: líčení těžce nemocných ap. Možná to bylo ovlivněno hlavně okolnostmi, za kterých kniha vznikla.Nicméně metafyzické horory podobného stylu, které líčí nepochopitelné pohyby milosti/prokletí, nejsou v náboženské literatuře až zas tak ojedinělé.To ale není výtka, spíš jenom informace.Že nedám 100% je jenom proto, že mi závěrečné části přijdou stylově nesourodé se začátečními. Ale je to jenom můj dojem. kniha je super...
Jako literárně-vědní práce je kniha pojatá dost překvapivě.
Nejde v ní ani o přiblížení osobnosti markýze de Sade, ani o specifikaci literárních postupů / 'triků', které jsou v ní nějak založeny.
Čtenář má možnost spíše na základě rozborů jednotlivých aspektů Sadova díla proniknout do objektivní logiky, kterou toto dílo vyžaduje. Tzn. hlavně si všimnout určitých paradoxů: současné narušení i podržení norem, očistné chápání zla jako takového a podobně...
Ale pozor: kniha není moc populárně napsaná. Tak si je k ní nejlépe dát třeba konvici horkého punče ... pak je docela příjemná :-)
Některé Patočkovy úvahy, jako například výklad ARETÉ,..., byly pro mne až příliš nezávazné, ale i tak jde o mistrovskou úroveň a těžko se od toho odtrhuje...
I když je pojem 'analytická metafyzika' dost podivný, možná až absurdní, přesto je předkládaný soubor studií docela zajímavým náhledem do současných filosofických úvah.
Hlavně poslední studie věnovaná dispozičním predikátům mě hodně zaujala...
Je docela zoufalé se prokousat těmi stovkami stránek novogoticky stylizovaných strašidelných scének, ale místy je knížka docela roztomilá a půvabná - hlavně tím, jak se snaží nezpochybňovat "pravou víru" a současně kritizovat její důsledky jako jsou kláštery, inkviziční procesy, ...
Pokud má člověk dostatek trpělivosti a dobré vůle, tak to není tak špatný výlet do světa a představ vzdělaného člověka 18. století ....
Jedno z filosoficky nejzajímavějších témat. Zpracování musí zůstat dílčí, ale přesto zaslouží uznání.
Možná bych měl trochu reagovat na příspěvky věnované 'Písařům'.
Osobně si myslím, že Flaubert by asi českou idealizovanou verzi moc nepochopil, protože je zasazená do úplně odlišného společenského kontextu. Přestože si Flaubert pravděpodobně během psaní své postavy určitým způsobem oblíbil a sympatizoval s nimi, jako celek mají být B&P spíš kritikou...