Pog komentáře u knih

Knížka nabízí velmi zajímavý náhled do běžného severokorejského života různých společenských vrstev. Některé zpovědi byly velmi smutné, jiné naprosto šokující. Asi nejzajímavější (ale také nejsmutnější) pro mě byl rozhovor s "feministkou". Škoda, že rozhovorů nebylo víc, tohle téma jen tak neomrzí. Stejně jako u Mezi dvěma Kimy musím podotknout, že jsem neskonale vděčná za to, že žiji tam, kde žiji.

13 18.09.2022

I když je to jedna z knih, kterou má člověk přečtenou během chvilky, hned tak ji z hlavy nedostane. Příběh dívky, kterou ovládla touha po "dokonalém" těle, je o to smutnější, když si čtenář uvědomí, že autorka čerpá z vlastní zkušenosti...

2 18.09.2022

Tahle kniha mi zůstane v hlavě asi ještě hodně dlouho. Noc po dočtení jsem z toho dokonce měla noční můry. Osud, který stihl hlavní hrdinku byl otřesný. To, co se na konci stalo se slony, bylo až příliš barvitě vylíčené, nebylo lehké to číst. Spojení Lilly a Julie... nemám slov.
Chování rodičů bylo trochu nelogické, chyběl mi tam nějaký pořádný motiv, ale ke konci bylo aspoň něco jakž takž vysvětleno.

2 17.08.2022

Tahle knížka se strašně těžko hodnotí. Téma holokaustu je náročné, u Hany se mi ale líbilo, že se neomezila pouze na vykreslení života v koncentračním táboře, nýbrž právě naopak. Čtenář zde může sledovat osudy tří generací jedné židovské rodiny, ale hlavně nám autorka velmi autenticky ukazuje, jakým způsobem se životy Židů na našem území během pár let změnily. Ukazuje nám, jaký dopad na zdraví (zejména na to psychické) měl pro Hanu pobyt v táboře.
Navzdory tomu, jak náročné téma autorka zpracovává, podává ho s jakýmsi nadhledem. Já osobně jsem člověk, který u knížek brečí imrvere, ale Hana mě rozplakala až na posledních pěti stránkách.
Hana je jedna z mála knih, které si určitě jednou přečtu znovu. Klobouk dolů před paní Mornštajnovou, tahle kniha je opravdu skvost.

32 27.07.2022

Vtipná a svižná alegorická hra bratří Čapků. Četla se dobře, ostatně jako všechny Čapkovy hry.

3 27.07.2022

Nádherný příběh z prostředí Paříže a New Yorku za druhé světové války. Osudy postav byly tak šikovně propletené, že až do poslední chvíle člověk skoro netušil, jak to vlastně všechno bylo. Jediné, co mi na knize vadilo, bylo množství mnohdy absurdních náhod, kterými si autorka dopomáhala k jednoduššímu posunutí děje tam, kam chtěla.

5 27.07.2022

Perfektní knížka, která zaujme úplně každého. Já, jakožto člověk, kterého letectví nijak extra nebere, jsem ji zhltla jedním dechem. Mimo to, pan Hecl je opravdu inspirativní, ale velmi skromný člověk.

7 27.07.2022

Nejslabší kniha od Hanišové, kterou jsem zatím četla. Začínají mi lézt na nervy její otevřené a nic neříkající konce. Kniha o ničem, ale postavy (ostatně jako vždy) byly perfektně vykreslené a uvěřitelné.

5 27.07.2022

Velmi milá knížka plná zajímavých zamyšlení a mouder, která je doplněna roztomilými ilustracemi. Ráda po ní čas od času sáhnu a otevřu na náhodné stránce.

6 27.07.2022

Běsa byla o chlup lepší než Malinka, alespoň podle mého názoru. Postavy byly opět skvěle propracované a příběh dvou sester velmi smutný. Líbila se mi propletenost osudů jednotlivých postav, i když některé postavy tam byly trochu navíc. Příjemné bylo zjištění, že příběh Malky pokračuje i na stránkách téhle knihy. Deník z léčebny na konci byl zajímavé zpestření, i když trochu smutné.

3 26.07.2022

Zajímavý vhled do viktoriánské sexuality. Jak už někdo psal přede mnou, je zvláštní, že v této knize neexistuje něco jako těhotenství nebo pohlavní choroby...
Čtení to bylo místy odporné. Ať už je autorem kdokoli, měl zcela očividně nějaký problém a doufám, že jej prezentoval pouze na stránkách této knihy.
Našla se ale i místa, která nebyla zas tak strašná.

3 29.06.2022

Kniha mi doma ležela snad tři roky, než jsem se k ní konečně dostala. Na jednu stranu lituji, že jsem si ji nepřečetla dřív (ještě v době, kdy jsem, mimochodem po boku samotné autorky, dělala v jihlavském podzemí průvodkyni), na druhou stranu jsem ráda, že mě toto znepokojivé čtení zastihlo až v bezpečí domova. Vyprávění autorky začíná prvními chvílemi, kdy si s kolegy všimli, že se v, dnes již známé, Svítící chodbě děje něco podivného, pokračuje jejich vlastním bádáním a končí slavnou reportáží pana Motla a dohrou, jakou to pro podzemí jako takové mělo.
Kromě všech těch podivností, které se v podzemí dějí, jsem konečně pochopila i samotnou autorku a její nechuť odpovídat na všetečné dotazy nás ostatních na téma duchové apod. Děkuju, že jsem si tuto knihu mohla přečíst.

1 29.06.2022

Bolest nad ztrátou blízkého, která se objevuje na stránkách této útlé knížečky je přímo hmatatelná. Stejně tak intenzivně je ale cítit i láska, kterou autorka ke svému tatínkovi cítila. Pan Adichie byl jistě úžasný člověk...

2 29.06.2022

Podivuhodná historie sexu je velmi propracovaná a obsáhlá kniha a najdeme v ní mnoho zajímavých témat. Mimo informace týkající se sexu se dozvíme i mnoho dalších historických faktů z různých oborů. Některá témata mi tam chyběla a některá mi přišla vcelku zbytečná (například historie slova ku*da), ale bylo to perfektní čtení.

5 29.06.2022

Příběh, ač jednoduchý a uspěchaný, byl velmi krásný. Jsem ráda, že jsem si tuhle knihu mohla přečíst a ráda si do knihovny zařadím i další knihy autorky. Všechny hlavní postavy byly sympatické, obzvlášť Annu jsem si moc oblíbila.

20 29.06.2022

Zpočátku mě kniha příliš nenadchla, ale od jisté události nabraly osudy všech postav zajímavější spád a začaly se vzájemně prolínat. Každá z postav byla jedinečná, byly perfektně psychologicky vykreslené a autorka velmi věrohodně nastiňuje psychické rozpoložení každé z nich. Moc se mi líbila uvěřitelnost děje, líbilo se mi, že všechny postavy, dokonce i zdánlivě dokonalý Jaromír, měly své chyby a procházely si těžkými životními zkušenostmi. Ale rána, která zasáhla Inu, byla až příliš strašná...
Jak je vidno v komentářích, Malka dost čtenářům lezla na nervy. Já osobně jsem měla pro její chování vcelku pochopení. Bohužel jeden defektní jedinec s sebou na dno dokázal stáhnout mnoho jiných duší, i když neúmyslně. Těším se na Běsu, nemůžu se dočkat, až se dozvím, jak to bylo s Malky maminkou.

5 29.06.2022

Na psychiku dost náročné čtení, místy to (alespoň pro mě) bylo až na hraně.
Julie byla natolik posedlá vidinou dokonalé Anežky, až jí to zatemnělo mozek a místo Agnes viděla jen člověka stvořeného z vlastních předsudků s nálepkou "Cikán" na čele. Některé ženy by radši o mateřství neměly ani uvažovat...
Nicméně i přesto, jak těžké a depresivní téma si autorka vybrala, jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Hanišová je taková česká Picoultová.

8 30.05.2022

(SPOILER) Ve třetím díle téhle fantastické série se vracíme na planetu Kerenza IV., kde to vlastně celé začalo. Myslím, že zakončení série Akta Illuminae je naprosto perfektní, moc se autorům povedlo. Přiznám se ale, že po slabším druhém díle, který v podstatě kopíroval námět z jedničky, se mi do Obsidia moc nechtělo, ale byla by obrovská chyba to vzdát. SPIRO konečně opět dostal více prostoru, což myslím ocení každý čtenář Akt Illuminae, protože tohohle zmetka nejde nemilovat :)







SPOILER
SPOILER
SPOILER

Jediná věc, která mi vadila už od prvního dílu - mrtvé postavy by měly zůstat mrtvé. U Ezry v Illuminae jsem to sežrala i s navijákem, u Nika v Gemině jsem jen čekala, kdy se znovu objeví, bylo nad slunce jasné, že není doopravdy mrtvý... a já blbá jim v tomhle díle zase skočila na špek se SPIREM :D jak já ho obrečela! I když... co není živé, nemůže přece zemřít.

4 26.05.2022

Mám z knihy rozporuplné pocity. Na jednu stranu to byla děsná, za vlasy přitažená, slátanina. Na stranu druhou se v ní našlo poměrně dost zajímavých myšlenek a poselství. Jsem si jistá, že pokud této knize dá člověk šanci, najde si v ní to své.

3 19.05.2022

Příběh, který se ukrývá na stránkách knihy, je opravdu příběhem obrovské lásky, která kvůli hloupé shodě nešťastných náhod tragicky končí.

Všimla jsem si, že dost lidí tohle dílo nehodnotí příliš kladně, takže jsem se ho trošku obávala, ale pro mě osobně to bylo dokonalé. Možná i proto, že to byla moje první zkušenost s autorkou, ale kdo ví. Začneme tedy popořádku.
Postavy. Ty byly úžasné. Všechny. Co musím vyzdvihnout, byla postava Edwarda Radcliffa. Jeho postava byla tak propracovaná, že na stránkách knihy opravdu ožila. Jako čtenářka jsem skutečně cítila Edwardovu energii i jeho nadšení a následně jeho obrovský smutek téměř na fyzické úrovni. A také bylo zcela evidentní, že Edward je takové alter ego samotné autorky, která se svou postavou sdílí vášeň pro staré domy a jejich historii a auru. Další moje oblíbená postava byla Lucy, jak jinak, tu nešlo nemilovat. Ada byla taktéž úžasná a maličký Tip se svou maminkou mě několikrát rozplakali dojetím i smutkem. Elodiinu dějovou linii jsem příliš nemusela, ale docela mě mrzí, že jako jediná neměla pořádné zakončení a nevíme, jak to s ní bylo dál. Další střípky, které stojí za zmínku: Rozhodně odhalení toho, kdo vlastně byl James Stratton, to jsem zírala s otevřenou pusou, když jsem pochopila :D dále rozuzlení složitého vztahu Frances-Edward-Lily a nakonec zjištění, jak to vlastně bylo, kam Lily zmizela, proč stále v domě přebývá její duch... Ve chvíli, kdy mi to docvaklo (a záhy bylo potvrzeno na stránkách knihy), se ve mně vířilo tolik různých pocitů, až jsem se z toho rozbrečela :D
Za zmínku také stojí japonský javor. Já věděla, že tam hraje nějakou roli, když ho tak často zmiňovala! :D
Propletenost všech dějových linek byla dokonalá, bylo až neuvěřitelné, jak všechno se vším souviselo. Sledovat historii domu v Birchwoodu bylo něco úžasného. Zároveň bylo trochu bolestné si uvědomit, že čas, který nám byl dán, je velmi krátký a náš život tak pomíjivý.

4 18.05.2022