PPardinio komentáře u knih

(SPOILER) Pro mě šlo každopádně o jednu z lepších knížek od A.Christie. Zápletka pro mě byla originální a překvapivá až do posledních stránek, protože si u autorky dopředu nečtu anotace na obalu knihy. Rád bych viděl na vlastní oči, jak si autorka takový Cikánský revír a nový dům od Santonixe představovala. Dnes by musela být patrně také u některých slovních spojení vztahujících se k cikánům opatrnější. Mike Rogers byl typ muže, jenž dobře věděl, co chce a šel si za tím.

4 12.04.2020

Loutkář z ghetta se mi líbil.
Část z varšavského ghetta byla napsána velice pěkně a dojmy z příběhů, které zažíval mladý loutkář Mika, byly velice intenzivní. Jeho vyprávěním událostí a hraním loutkových představení, dokázala autorka velice dobře popsat krutý čas, kdy umírali židé v uzavřeném ghettu nebo v koncentračních táborech. I-když je příběh smyšlený, myslím si, že autorka dokázala krutost té doby popsat dobře. Druhá část, kterou vypráví voják Max o jeho zajetí na Sibiři a následném útěku zpět do Německa, se povedla také, ale zde jsem nebyl tolik začtený, protože autorka musela některé pasáže dost zkracovat, aby se mohla dostat na rozumném počtu stran k závěru knihy. Hlavní myšlenka této části knihy byla ale také důležitá a srozumitelná. Obyčejný řadový voják se musí vnitřně vypořádat s krutostí války a jeho odpovědností za napáchané zločiny, chce se však dostat ze Sibiře zpět za rodinou, kde ale nikdy nenajde úplné pochopení (podobné pasáže se objevují třeba v knize od E.M.Remarque - Cesta zpátky, 1.SV). Závěr chápu jako autorčinu snahu o propojení dvou předešlých částí za pomoci figurky Prince a starého kabátu, což se jí celkem povedlo, ale myslím si, že si mohla s danou pasáží malinko více pohrát. Je to takové trošičku nedotažené (Vypořádání se s "ocelovou koulí minulosti zvěrstev 2.SV" z pohledu 2. či 3. generace Němců).

4 22.03.2020

Velice pěkně popsané prostředí Beskyd a vzájemné vztahy zdejších obyvatel. Nápad s případy vražd, které se propojují s ochranou rysů a prodejem nemovitostí, mě přišel uvěřitelný a originální. Jen jsem se ale nedočkal většího napětí a závěrečného vygradování děje. Od autorky si rád ještě něco přečtu a snad se dočkám vysvětlení, proč se hlavní detektiv jmenuje Bergman (Jde snad o odkaz na severské krimi? Volil bych asi spíše více české příjmení)

4 20.10.2019

Nebudu zde příliš hodnotit formu textu. Jak je z názvu patrné, tak se jedná o deník z PCT. Tedy o sepsané zážitky z cest v daný den. Nehledal jsem zde tedy nějaké hloubavé myšlenky, jak je tráva zelená a sníh bílý. Dostal jsem přesně to, co jsem očekával. Jen jsem se občas ztrácel ve výčtu hikerů (sám jsem ale vlastně výše popsal, proč to není možné rozepsat více - deník). Tento deník je především o plnění snu a překonávání sama sebe. Gratuluji ke zdolání takto dlouhé cesty. Oceňuji také závěrečné popisování výbavy. Jelikož rád cestuji a poznávám přírodu, tak bych ocenil více fotek, ale ty se dají dohledat na internetové verzi deníku.

4 15.03.2019

Pentagram byla pro mě možná ještě zábavnější kniha než Sněhulák nebo Červenka. Užíval jsem si každý detail ze života detektiva alkoholika (typické pro severské krimi). Mistrně se zde kombinovala linie dopadení sériového vraha (Kurýr) a téma Prince, na kterého měl Harry spadeno již několik dílů. Napjatě jsem očekával, jak vše s Tomem Waalerem dopadne. Závěrečná zápletka mě bavila a rozhodně nezklamala. Myslím si, že každý policista by měl u sebe nosit takové malé dláto, které se stane pomocníkem v mnoha krizových situacích.

4 07.03.2019

Kniha s velmi rychlým spádem. Krátké kapitoly mě stále udržovaly v ději a hlavní záporák byl velmi tajemný (i-když se z něj v závěru stal trochu moc dokonalý zabiják a kladl jsem si otázku, jak se naučil takto zacházet s nožem a kde se naučil rozpoznat lidskou mysl, aby dokázal manipulovat s obětí). Jinak pro mě lepší dílo než Lovec králíků.

4 12.08.2018

Pro mě z letošních přečtených knih jednoznačně překvapení roku. Tady se mi autor neuvěřitelně trefil do noty. Opravdu velmi vydařené dílo při jehož čtení jela moje představivost na plné obrátky. Zakázané zóny, Černobyl, Pripjať, Duga a mnohá další místa spojená s katastrofou Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986. Autor velmi dobře nastínil atmosféru spojenou i s novějším děním na Ukrajině, jako byl Majdan a válka v Donětsku. Překvapilo mě, že jde o Francouze, protože velká většina informací, které Morgan Audic použil k vykreslení atmosféry, mi přišla založená na reálných podkladech. K tomu při prolínání děje dobře využil dvou hlavních postav v podání kapitána Melnyka a policisty Rybalka.V závěru se na mě až moc změnilo tempo, kdy mi autor tolik nesedl, ale přesto hodnotím maximálním počtem hvězdiček. Doporučuji.

3 06.07.2024

NAKONEC PŘIJDE SMRT odehrávající se pro autorku v ne tolik typickém období starého Egypta mě mile překvapila. Snažil jsem se tipnout vraha, ale mé úvahy se ubíraly malinko jiným směrem. Nepřestává mě udivovat, jak uměla autorka propracovat jednotlivé postavy a navodit odpovídající atmosféru danému místu a době. Opět zdařilá kniha.

3 06.06.2024

Autorčin styl psaní není špatný, ale po závěrečné stránce mám dost rozporuplné pocity. Nemůžu se ubránit dojmům, že rozuzlením příběhu autorka nenaplnila potenciál budovaný vykreslením vztahů a příběhů obyvatel malé osady. V Hůrkách se všichni znají, každý má svá tajemství, ale nějak mi přesto neseděl motiv k vraždě. Čekal jsem více, mnohem více. Bavila mě spíš tajemnost místa v kombinaci s druhou zaniklou vesnicí, blaty, rybníkem a lesy. Jestli mi něco opravdu vadilo, tak to byl fakt, že osada z nějakého důvodu v podání spisovatelky působila jako místo, které procházíte několik hodin. Přitom zde stálo 5 chalup s návsí a 3 lehce odloučené chaty. Tento fakt byl dost zarážející hlavně při průběhu vyšetřování motivů jednotlivých obyvatel detektivním duem nebo při hledání pravdy o Eliščině mámě. Bergman hlemýždím tempem odkrýval s kolegyní osudy pouhých 12 lidí + jednoho fotografa a jedné ze tří kamarádek z dětství. Několikrát ve mě autorka popisy událostí totiž vyvolala dojem, že jde o mnohem větší společenství lidí. Pro mě asi i tak zatím její nejlepší kniha, ale její konkurent Jiří Březina mi přišel v knížce s podobnou tématikou odehrávající se v oblasti zaniklých / vysídlených vesnic o chlup lepší.

3 30.03.2024

Opravdu velká škoda, že po zdařilém roadtripu do Říma přišly Kondory a prezident Aleko. Do té doby mě bavil hlupák Johan, jeho kuchařské vsuvky a celý doprovod. Od přesunu na smyšlený ostrov mi příhody celé party vadily více a více. Jonas Jonasson vychází bohužel ze stále stejného formátu a to, co bylo cool ve Staříkovi, působí již jako vykrádání sebe sama. Jestli to jiným nevadí, tak mě teda ano. Uznávám, že místy jsou situace úsměvné, dobře se to čte, ale chce to něco změnit. Při neustálém opakování Obramy bez r jsem zatínal pěst. Neočekávám však, že JJ bude v dalších případných knihách něco měnit, když se knihy prodávají.

3 25.11.2023

Fanouškem TAJEMNÉHO HRADU V KARPATECH se nestanu. Je mi to vlastně i líto, protože jsem se na knížku opravdu těšil. Dějově to z mého pohledu totiž nebylo ono a jsem ve výsledku zklamán. Popis přírody a strachu postav z nadpřirozena mi přišel vydařený. Vnímal jsem tak surovost kraje, chlad, odloučenost Verstu a divokost krajiny. Jen dějové zápletky vztahující se k samotnému HRADU mohly být lépe uchopené. Některé objevy Orfanika nejsou navíc již pro současného čtenáře udivující. Snad další knížky od JV padnou více na mojí notu.

3 10.08.2022

Knížka PĚT NEDĚL V BALONĚ je určitě jedno z klasických autorových děl, ale pro mě šlo o mírné zklamání. Zeměpisné popisy, které se střídají s loveckými zážitky, zde působí malinko nudně. V Cestě kolem světa za 80 dní autor zeměpisná fakta zakomponoval o poznání lépe. Od letu balonem jsem čekal mnohem intenzivnější dobrodružství, více napětí a dějové zvraty. Poslední pětina knížky již byla dle mého očekávání. Joe, Dick a Samuel byla jinak fajn trojice dobrodruhů.

3 14.06.2022

O ŽIVOT je knížka s velmi zajímavým námětem. Dějově se jedná opět o malinko naivní a na náhody spoléhající příběh s očekávaným rozuzlením. Putování exotickou Čínou mě ale tentokrát přes to vše opravdu bavilo. Kin-Fo, Fry, Craig a sluha Sun unikají před filozofem Wangem a snaží se získat list s doznáním. Poslední 1/3 knížky a hlavně dějová pasáž, ve které měla hlavní slovo výstroj kapitána Boytona, mé hodnocení strhla ke 4*.

3 10.04.2022

Sever proti Jihu není určitě nejlepší příběh, který J.Verne napsal. Autor se drží zajetého scénáře, kdy dobro vítězí po nesčetných útrapách a náhodách nad zlem. Příběhová linie je moc hezky doplněná o historické události Americké občanské války, krásnou floridskou přírodu a znalosti o zdejší fauně a flóře. Děj odehrávající se kolem rodiny Jamese Burbanka a padoucha Texara byl bohužel jako na houpačce. Dobré a čtivé pasáže střídají některé až moc nastavované dějové události, které ukončí většinou nějaká ta náhoda. Pro mě lepší 3*

3 29.01.2022

Detektivní jednohubka od J.Vernea. Vyprávění Henriho Vidala o tajemství Prusa Wilhelma Storitze se postupně z cestopisu po Dunaji dostalo do smyšleného města Raguzzy, kde rodinu Roderichů postihly zpočátku nevysvětlitelné záhady. Současného čtenáře pochopitelně hlavní zápletka napadne velice brzo, což mi vlastně ani nevadilo. Nízké hodnocení dávám hlavně z důvodu náhod, které vedly k rozuzlení neviditelnosti. Škoda, jinak jsem se i docela bavil.

3 13.10.2021

Ve vyprávění je znát rozdílný styl autorů, což se dalo očekávat. S.Larsson dokázal mnohem barvitěji popsat chování postav a přiblížit čtenářům novinářskou práci v Miléniu (Nebyl jsem úplně fandou redakčních kapitol). D.Lagercrantz to neměl určitě jednoduché. S osudy Lisbeth Salanderové a Mikaela Blomqvista se však popral velice dobře. Příběh uchopil malinko jinak, ale přesto čtivě a napínavě. Problém jsem měl s tím, že ke gradaci příběhu došlo tak ve 4/5 knížky. Její zbývající část byla již jen takový dojezd, kde se autor nepouštěl do ničeho ohromujícího.
Mikael byl v ději spíš pojítkem s Lisbeth. Jeho novinářská práce byla autorem dost okleštěná. Veškeré informace, které posouvaly děj, mu postavy spíše náhodně pověděly. Nejvíce pak byla Mikaelova novinářská linka zkrácená při práci na vydání časopisu Milénium u případu "Desetiletí" (Za mě i celkem plus).
Lisbeth si zachovala své povahové rysy, ale autor jí zde vykreslil až moc nadpřirozeně a dokonale. Její povaha tak byla méně uvěřitelná (např. úžasná hackerka, boxerský trénink, souboj na skále s prostřelenou rukou...)
Jo a kam zmizelo kafe? :-)

3 26.05.2021

(SPOILER) Příjemné setkání se skupinou vyšetřovatelů z Vaxjö. Nejsem zrovna fanda hlavního detektivního dua Nyströmová/Forssová, mám v oblibě spíše ostatní členy týmu, přesto jsem se dlouho pral s faktem, jakou proměnou prošla postava Stiny. Nepamatuji si totiž, že by dříve používala při vyšetřování tolik vulgarit a podivných postojů k vyšetřovaným. V mých očích to byla škoda, protože při čtení knížky jsem získal k hlavnímu duu ještě větší odpor, a proto mě doslova nudila vedlejší dějová linie, která se stáčela k vraždě partnerky Ingridiny dcery a otci Stiny. Hlavní dějová zápletka mě bavila s každou stránkou ovšem více a více. Byl jsem zvědavý, jak to s talentovanou umělkyní Berit nakonec dopadne a kdo bude jejím vrahem/nevrahem. SNĚHURČINA RAKEV měla totiž několik zajímavých zvratů a oceňuji, že si autoři hráli s tématem sexuálních společnic a osudem sklářských rodin z "Říše skla". Hodnocení 4* hvězdičky patří hlavní dějové linii. Závěrečnou scénku, ve které 7 "zkušených zabijáků" postupně nalezlo smrt v Pekelné kuchyni, beru spíše jako závěrečné poblouznění autorů. Byl bych raději, kdyby si dal někdo spíše práci s vysvětlením, kde se na konci každého dne vzaly vzpomínky z Beritina deníku. Na to jsem čekal marně :-(

3 10.05.2021

F.Backman je bezesporu skvělý vypravěč a opět mě dokázal vtáhnout do děje. Zde si navíc se čtenáři hraje již samotným názvem knihy a její obálkou (Raději jsem si vyhledal vzhled švédského originálu). Očekával jsem tak, že se vše bude točit jen kolem Mayi a Any. Obě postavy mám rád, ale trochu jsem se toho předem obával. Brzy bylo naštěstí jasné, že "My" nejsou jen dvě dívky, ale celé hokejové městečko Medvědín, které má jednu společnou zálibu, která propojuje a vzájemně ovlivňuje jejich životy. Hokej je v pokračování Medvědína opravdu již jen nástroj k vyjádření lásky, mezilidských vztahů, obětování se a odříkání. Autor v některých pasážích až moc okatě útočí na EMOCE. Nevím však proč, ale přistoupil jsem na jeho hru a prožíval vždy znovu se zájmem to cíleně vykreslené NAPĚTÍ a strach o postavy.
Z mého pohledu byly paradoxně pokaždé nejslabší pasáže, ve kterých hrál ústřední roli hokej jako takový (tréninky A-týmu, zápas Hedu s Medvědínem nebo nábor Vidara). Jsem asi moc veliký hokejový fanoušek a zde jsem autorovi prostě občas nevěřil, že vždy 100% ví, o čem píše.
Horší 4*

3 23.03.2021

Autora mám za poslední dva roky poměrně načteného (7.kniha) a jsem rád, že se u některých knih pouští tématicky více do historie Islandu. Rád si vždy přečtu něco ne tak běžného a svým způsobem i poučného. Na prudký rozvoj celé země ve 20.století měly americké základny obrovský vliv (kulturní i ekonomický). Tento příběh bohužel ale nenaplnil zcela svůj potenciál. Něco tomu prostě chybělo (Napětí, větší tah na branku). Thorson a Flóvent vystupují jako tým, ale dějově to tak není. Více si jedou vyšetřování po své vlastní linii. Knížka se točí kolem druhé světové války, ale dle mého názoru tak nějak okrajově, což bohužel neladí s hlavní dějovou zápletkou Stínového vraha. Škoda :-(

3 02.03.2020

Zdá se, že se pomalu stávám fanouškem autorské dvojice K.S.Danielsson a R.Voosen. BEZ SLITOVÁNÍ jsem četl až po výborném Archandělovi, a proto jsem bohužel znal část závěru této opět výborné knížky předem, ale přesto pro mě zůstalo dost dějových linií neodhaleno. Dlouho mi do děje nepasovaly výborné prostřihy z Afriky, ale v závěru vše zapadlo na to správné místo. Knížka měla dobrý spád, vraždy se příliš nerozmazávaly a vyšetřovací postupy mi přišly uvěřitelné. Dokonce i závěr mi přišel zvládnutý. Jedna drobná vada na kráse zde však byla. Hrozně moc mi vadilo (pilo krev), že si jeden z detektivů (Delgado) při vyšetřování v domě oběti klidně pěkně zatopí a udělá si čajík. Když kvůli hladu začal očumovat v lednici, šel jsem do kolen. Vše bylo na následující stránce vysvětleno, ale raději bych přístě k nalezení klíčové stopy zvolil jiný dějový postup ;-)
Z detektivů mám nejraději postavu Lasseho Knutssena. Tento dobrák a milovník jídla mě svým packalstvím vždy pobaví.

3 05.12.2019