PPardinio komentáře u knih
Dal jsem si za cíl, že si každý rok přečtu minimálně jeden cestopis a tentokrát padla volba na graficky pěkně zpracované vyprávění tří našich motorkářů. Nad koupí této knížky jsem pár měsíců váhal, protože zrovna úplně nevyhledávám filmy Pavla Lišky a Honzy Revaie. O to více jsem byl z tříčlenné partičky mile překvapený. Nejvíce mě zaujalo asi vyprávění Pavla Lišky, které šlo více do hloubky, a protože jsem jej při čtení přestal vnímat především jako přehrávajícího herce. Při čtení se z něj stal cestovatel dobrodruh, který rád hledá krásy tam, kde by je jiný cestovatel třeba nehledal. Je to zajímavý fakt, protože cestovatelsky jsem spíše podobný Hynkovi Bernardovi. Rád si vše plánuji, aby jsem neminul zajímavá místa na trase. Cestopis obsahuje dostatek fotek, které parádně doplňují dané prožitky. Jen mě mrzí, že ne vždy je fotka v top kvalitě a nebo je tak malá, že se popisovaný latinoameričan či přírodní zajímavosti nedají dobře rozpoznat. Ne-Kvalita fotek je paradoxně ovlivněná i grafickým "vandráckým" formátem, který mě tak zaujal.
První polovina knížky se mi líbila asi malinko více, ale i tak to bylo uvěřitelné čtení a nesouhlasím s tvrzením dalších čtenářů, že by v ději bylo příliš politiky. Jelikož se děj neodehrává z pohledu vyšetřovatelů, ale je v režii dvou lidí, které ovlivnila první smrt v Sarajevu, je logické, že vyšetřování nemohlo probíhat v zaběhlých šablonách. Hlavní postavy Ylva s Eliasem tak občas jednaly malinko zmateně, ale to je pochopitelné. Šlo přeci jen o normální lidi.
Pozitivně hodnotím, že celou dobu šlo složitěji rozeznat ty dobré od zlých, a protože jsem knížku koupil za méně než 100 Kč, dostal jsem za málo peněz hodně muziky :-)
Jsem rád, že jsem si knihu i přes její pro mě složitější formu a styl vyprávění přečetl. Znovu se k ní ale vracet určitě nebudu, protože mě zase až tak nezaujala. Nad smyslem několika pasáží jsem se ale i já v průběhu vyprávění zamyslel, knihu však ale také několikrát odložil, a proto jsem hlavně rád, že jsem jí po mnoha dnech úspěšně dočetl. První třetinu knížky jsem o tom uvažoval tak 10x, ale naštěstí jsem se zhruba po 100 stránkách sžil se stylem vyprávění a pak už stránky utíkaly správným tempem :-)
Nejsem si jistý, zda autora správně chápu, ale na mě to působilo tak, že autor přesně nevěděl, jakým stylem své myšlenky uchopit a o čem bude vlastně psát. Celý děj se tak zbytečně natahoval. Možná chtěl S.Larsson s příběhem ještě pracovat, ale bohužel zemřel. Těžko říct, dějově to pro mě bylo ale takové rozhárané. Bylo to prostě od zdi ke zdi (Chvilku akce, chvilku krimi, chvilku sonda do milostného života lidí,...). Nepřišlo mi navíc příliš vhodné zvolení 4 paralelních vyšetřovacích týmů (Milénium, Lisbeth, policie a Milton Security). V ději tak bylo až moc zbytečných a nelogicky se chovajících postav, které rušily děj. Jinak mě překvapivě bavilo, jak se autor vyřádil u postavy blonďatého obra. To jsem se nepřestával divit (Často negativně) :-). Jo a tak s prominutím debilní konec knihy jsem již dlouho nečetl, to bylo tak moc nereálné, že jsem opět pochyboval o žánru. Na závěr opět dodám, že ta úchylka při vyplňování děje s "PITÍM KÁVY" mě u posledního 3.dílu (dám mu asi šanci) opravdu donutí, abych počítal, kolikrát se KÁVA v ději objeví :-). Kniha se četla jinak dobře, ale byl to slušný Pel-Mel.
Tak jsem si dal nakonec mezi 2. a 3. dílem skoro jeden rok pauzu (nevím, zda to bylo dobře či špatně :-) ) Z knížky nejsem zklamán, bavila mě, ale některé pasáže jsou opravdu malinko nudné a zdlouhavé (z mého pohledu jde o politikaření a upevňování moci napříč křesťanským světem). Mám totiž rád, když autor popisuje spíše důležité bitvy a události v Českém království s použitím smyšlených příběhů rytířů. Škoda, že bitev ve 3. díle nebylo více. Nejhorší pro mě však nakonec bylo to, že panovníci ve středověku nebyli moc originální (asi se to nenosilo) při dávání jmen svým potomkům. Postavy se mi tak bohužel děsně pletly (Anežky, Kunhuty, Fridrichové, Otové či Jindřichové).
Cestopisy mám prostě rád a tento mi navíc přišel opravdu zdařilý, a proto volím jednoznačně 5*. Autorovo styl vyprávění se mi brzy dostal pod kůži a ve spojení s pěknou grafikou knížky, jsem si užil každou pasáž (jednotlivé etapy, vyprávění zážitků z cest, emaily, fotky, informativní vsuvky a mapky). Kdybych měl zvolit pasáž, která mě přesto bavila nejvíce, tak se jedná o závěrečnou projížďku po jihoamerické Guyaně. Při dočtení knihy mi tak vrtá hlavou, proč jsem si jí v knihkupectví nevšiml mnohem dříve :-)
Ledový strach je dle mého mínění o dost lepší než první díl (Bez kůže) a čtivosti knížky pomáhají opět docela krátké kapitoly. Mapka Grónska mi dost pomohla a několikrát jsem jí použil, abych se podíval, kde se děj zrovna odehrává. Určitě se spisovateli povedlo lépe vybalancovat děj ze současnosti s minulostí. Faerský přístav působil hodně zajímavě a příběh měl po celou dobu vyprávění spád. Tupaarnaq zde zdatně sekundovala Matthewovi, jenž je velice příjemným oživením této krimi série (nejde vlastně o detektiva ale novináře, který je obyčejným, zranitelným a přemýšlivým hrdinou). Záporňácká postava Bárdura je zvláště perverzní a zvrácená. Když se do toho přidá několik dalších záporáků v čele s Abelsenem, je o zábavu postaráno. Mé hodnocení sráží jen občasné dost nelogické chování některých postav (např. policie, pilotů nebo vojáků). Těším se na 3.díl série, jenž bude 100% následovat.
Protože jsem se při čtení deníku z PCT opravdu bavil, neváhal jsem příliš dlouho a investoval jsem finance do deníku z CDT. Opět jsem dostal cestovatelskou porci zábavy a několik desítek fotek. Oceňuji, že byl text nově doplněný o ilustrace. Rád si čtu o podobných nadšencích, kteří na rozdíl ode mě jsou ochotní vystoupit z komfortní zóny. Cestuji rád, ale na tohle nemám odvahu. Já dal prozatím jen 140km na Kungsleden a z hlediska stravování byl pro mě tento výšlap dost těžký (sušené maso a ořechy jsem nemohl po 6 dnech ani cítit :-) ). Všechny dobré věci z prvního deníku autor zanechal (Hodnocení výbavy, rady...) Děkuji za trochu toho cestovatelského snění.
(SPOILER) Další výborný počin od A.Christie. Zápletka byla pro mě v tomto případě nerozluštitelná až do posledních stránek, kdy vše dotáhne k dokonalosti dopis od H.Poirota, jenž zvládl vyřešit dokonalé zločiny vražd svým sebeobětováním.
Od autora jsem četl již několik lepších knih. Hodnocení na DK se mi zdá příliš vysoké, ale jde jen o mé hodnocení a pocity. Musím se přiznat, že mi nesedělo chování některých postav a občasné nelogičnosti v ději. Přesto jsem rád, že jsem se mohl seznámit trochu více s historií Islandu (letecká základna, Camp Knox).
I-když jsou příběhy velmi krátké, tak jsem se u prvních povídek nemohl začíst a knížku jsem několikrát odložil.
Bavit jsem se začal až v momentě, kdy Parker Pyne vyrazil na dovolenou.
Naprosto parádní čtení, které jsem si užil od první do poslední stránky. Čtenář se dozvěděl plno zajímavých faktů o životě Korejců v Japonsku v průběhu celého minulého století. Seznámíme se velice pěkně s vývojem společnosti během válek a období rozmachu. Autorka navíc nijak nerozmazávala smrt jednotlivých postav a na jejich místo nastoupila další generace, která se okamžitě chopila své role a nebyl problém si k ní najít vztah. Do osudu rodiny zasahuje neustále Ko Hansu a ovlivňuje její život v nové zemi. Nevím, ale já si jeho postavu oblíbil. Pro mě velice příjemné překvapení u knihy, od které jsme nic neočekával.
Po přečtení knížky jsem mírně zklamán. Je škoda, že závěr nenavázal na parádní tempo z druhé třetiny příběhů (Součastnost, minulost). Ty hodnotím nejintenzivněji.Mé hodnocení sráží slabší dějová linie ze současnosti, protože pohledy do minulosti splnily to, co jsem od knihy očekával. Také postava Jakoba pro mě vyznívala malinko lépe než Matthew, kterému jsme nemohl přijít na chuť. Záhadné a brutální vraždy vyvolají plno otázek. Na vše pomůže odpovědět jeden záhadný deník, jenž si ležel 40 let na policejní stanici a nikdo se jím nijak nezabýval. Závěr knížky přinesl překvapivé rozuzlení a také mírně překombinovaný děj. Spisovatel mi občas připravil těžké chvilky při louskání křestních jmen, které jsem si nemohl rychle přiřadit k postavě. Poslední dobou čtu hlavně knihy s podobnou tématikou, a proto jsem možná trochu otupělý. Popis vražd se nijak neliší od jiných spisovatelů (Kepler, Nesbo, Dahl...).
Trošku jiné čtení, což mě právě hodně bavilo. Smyšlená země Herzoslovensko, kde žádný král nevydrží déle než 4 roky, to nemá chybu! Ropná pole a tajemný hrabě Stylptič, jehož podivné jméno překonal jen LÁLA PRECLÍK. Co to? No a k tomu ještě Bublinka, Břežinka a Palička. Jinak ale super knížka, která byla poprvé vydána skoro před 100 lety (1925) a i tak je stále čtivá.
Sněhulák a Červenka se mi vryly více pod kůži, ale také zde jsem si čtení užíval. Postava Toma Waalera je stejně jako v předešlém díle příjemným oživením. Nemám jej rád, ale přináší do děje správné koření. Škoda, že se nám zde postava Spodka objevila jen krátce. Hodnocení snižuji hlavně kvůli zápletce s krví, kdy prostě nemohu uvěřit daným zdůvodněním (vražda X omdlévání při scénách s krví)
Opět velice poutavé čtení, ve kterém dostal již značný prostor Joona Linna. Místy jej navíc doplňovala Saga Bauerová, která mě prostě hodně baví. Přiznám se, že začátek se rozjel velice dobře, střed knihy byl neuvěřitelně poutavý, ale závěr se zde příliš nepodařil. Gradace se mi totiž zdála kostrbatá, a proto hodnotím za 4 hvězdičky.
(SPOILER) Zajímavé počtení. Já věděl, že bude zakopaný pes v nějakém z těch obrazů. Čekal jsem, že znalec umění je vrah. Objevil se v knize krátce, tak bylo nakonec logické, že vrahem musí být někdo jiný. Škoda, pasoval mi tam :-)
Z mého pohledu se oproti předešlé knize jedná o mírný pokles, ale stále si zde autor drží vysokou úroveň vyprávění. Kniha je čtivá a objevuje se zde málo nudných pasáží (např. neustálé močení bylo otravné). Kurt je správný vůdce skupiny detektivů, kde každý má své pevné místo, ale přesto je autor schopný složení týmu měnit. Děj knihy si to ale žádal. Ztráta Martinssona by více nepříjemná. Nejlepší postavou byl Nyberg. V mém případě se jedná o 9.knihu z této série.
Mankella mám jako autora opravdu rád, ale jeho Číňan se u mě nesetkal úplně s pochopením. Začátek byl dobrý a napínavý, řešily se vraždy v zapadlé švédské vesničce, ale historické čínské dějové linky byly zbytečně rozsáhlé a aby autor vše propojil, dopustil se v mých očích dějových úletů a nelogičností. Postupem času mě unavoval svět vystavěný kolem Ho, Chung nebo Ja Žua a já se do čtení více a více nutil. Škoda, raději bych více vyšetřování než stovky stránek čínské touhy po pomstě.
Soubor rozdílných povídek, mnohdy pro mě nezajímavých, při jejichž čtení jsem se divil, jak z tohoto základu mohl vzniknout výborný film. Autora jsem si vybral jen kvůli ČV a nepřesvědčil mě o tom, že zařadím do knihovničky další jeho díla.
Některé povídky bych si ale klidně přečetl znovu - Mazánkův zázrak, Školení nebo Leli. Z celkového vyznění sbírky jsem spíše zklamán, čekal jsem více, ale třeba k autorovi ještě dorostu, stejně jako s přibývajícím věkem oceňuji dříve neoblíbené pasáže filmu.