Pralev komentáře u knih

Četl jsem až po filmu, který mě naprosto okouzlil a nadchl. Nejen nádhernou přírodou, atmosférou a Vedderovou hudbou, ale především tím, jak ten kluk během pár let prožil víc než já za celý život (což je na jednu stranu dost depresivní myšlenka, ale zároveň inspirativní). Toužil jsem proto dozvědět se o příběhu a pozadí víc. Kniha byla pak bohužel těžké zklamání. Naprosto nesouvislá změť útržků, faktů a myšlenek, zcela nekoherentní. Některé úplně nepodstatné záležitosti rozpitvávané do titěrných detailů, jiné dlouhé časové úseky odbyté jako mávnutím ruky. Kdybych neviděl film a jen se ke mně bez předchozích znalostí dostala kniha, asi bych ji ani nedokázal dočíst a jen bych přemýšlel, co tím vším chtěl autor říct.

7 02.05.2021

Existují knihy, které člověku doslova změní život. Pro mě byla tato jedna z nich. Po dočtení se už na svět nedívám stejně jako dřív, všímám si ve velké míře, kdy zapojuji jen rychlé myšlení a kdy ho musím prověřit pomalým myšlením (neříkám, že si toho všímám nebo že to dělám 100%, je to proces na celý život). Na rozdíl od některých zdejších komentujících já měl problém spíše se začátkem knihy, který mi přišel velmi suchý a nudný, a zajímavé to začalo být naopak o něco později. Ale pak co kapitola, to skvost. Určitě tuto knihu každému doporučuji.

7 02.05.2021

Tuto knihu jsem začal číst okamžitě po dočtení neuvěřitelně pozitivně a optimisticky působící Faktomluvy, takže velmi kritický a negativní tón knihy (alespoň na mě to tak působilo) byl pro mě jako facka. Zároveň to není jen suchá snůška faktů, velmi silně se knihou nesou názory autora. Já mám ty názory stejné jako autor a myslím si, že je mám i podložené vzděláním a fakty (ale to si druhá strana zcela určitě myslí rovněž), takže mně se to pak četlo příjemně a v názorech mě to utvrzovalo, ale úplně si neumím představit, že by odpůrce těchto názorů kniha přesvědčila je přehodnotit (například si myslím, že člověk, který uvěřil propagandě a dezinformacím namířeným proti Havlovi, viz neustále omílaný hoax v podobě výroku o humanitárním bombardování, tuto knihu odloží po prvních pár stranách). Kvůli tomu jedinému nedávám plné hodnocení - z mého pohledu by kniha mohla mít daleko méně ostrý a rozdělující tón (ale to je samozřejmě subjektivní záležitost, někdo jiný to tak vůbec vnímat nemusí).

5 02.05.2021

Opravdu extrémně pozitivní a optimistická kniha. Vlastně jen uvádí na pravou míru velmi běžné a rozšířené mystifikace, které ale lidé strašně často v různých argumentacích používají, takže v tomto ohledu je to i nesmírně užitečné dílo. Pro někoho může být neustálé omílání analogie s nahodilým výběrem šimpanzů otravné, ale je strašně důležité - máme naučenou tendenci vnímat svět až příliš negativně. Je to sice logické, člověk musel v divočině okamžitě reagovat na jakoukoli hrozbu, aby přežil, takže negativní události poutají pozornost (proto taky novinové články nepíšou například o tom, jak tento týden nespadlo žádné letadlo), ale dává nám to pak pocit, že toho negativního je všude moc a je to kognitivní zkreslení, se kterým člověk musí bojovat na vědomé úrovni.

10 02.05.2021

Jedna chvíle naprosté hlouposti a nezodpovědnosti změní úplně celý zbytek života k nepoznání. Na začátku knihy jsem s autorem ještě úplně nedokázal naplno soucítit - nejen že si za to mohl v maximální míře sám, ale ještě ohrožoval druhé. Vlastně upřímně si myslím, že bych s Callahenem za celého jeho života nedokázal být kamarád, v mnoha věcech mi byl nesympatický. Navzdory tomu si ho strašně vážím za neskutečnou sílu, kterou musel mít, aby svému osudu dokázal celý zbytek života čelit, zachovat si optimismus a ještě si ze života a všeho okolo sebe dělat srandu. Inspirující. Mimochodem, u některých jeho kreslených vtipů, kterými je tato autobiografie prokládána, jsem se fakt hodně chechtal.

1 02.05.2021

Oči otevírající kniha. Přesvědčivě boří velmi rozšířené mýty (třeba jak těžký život měli lovci a sběrači a jak si člověk s vynálezem zemědělství polepšil - Harari vysvětluje, jaký je rozdíl mezi tím, když si polepší lidstvo jako živočišný druh, ale na úkor jednotlivce), vysvětluje v podstatě úplně jednoduché věci, které si ale leckdy člověk sám vůbec neuvědomí nebo nad nimi nepřemýšlí, dokud si je nepřečte takto formulované. Pro mě je to opravdu jedna z mála knih, kterou by si měl přečíst každý. Je to už dlouho, co jsem ji přečetl, přesto nad některými věcmi od té doby velmi často přemýšlím, především jaké všechny věci, které považujeme za naprosto samozřejmé, jsou jen konstrukty fantazie, které se ale akceptují skupinově. Vysvětluje to, proč jsou státy, měny, kultury, zákony a pravidla, ale vlastně i nepsaná pravidla morálky tak strašně křehká.

11 01.05.2021

Tak trochu dojení značky. Na rozdíl od Psího poslání mi tohle už přišlo jen o těch pejscích a ne tolik o lidských osudech z pohledu psa. Zatímco Psí poslání ve skutečnosti nebylo tak úplně o psovi a o reinkarnaci, ale o mezilidských vztazích (možná v knihách hledám něco, co tam ani není? :-D), tady už to na mě působilo jako příběh cílený čistě na pejskaře. Protože taky jsem a ta kniha je hrozně milá a dobře se čte, dávám vysoké hodnocení, ale do prvního dílu tomu z mého pohledu hodně chybělo.

2 01.05.2021

Opět kontroverzní téma, pro mě úplně cizí prostředí a klasický Irvingův styl psaní, kvůli kterému ho nijak zvlášť nedoporučuji dál, protože si myslím, že jednoduše není pro každého. Mně se ale strašně líbí a v tomto díle to nebylo jinak. Zprostředkovaný pohled na svět očima člověka, který na rozdíl od většiny populace nemá jednoduchý ani úplně běžný život.

6 01.05.2021

První díl série, který mě vůbec nebavil a do jehož čtení jsem se nutil. Překombinované, úplně zbytečně nechutné (prvoplánově šokující) a nezábavné. Dialogy postav opět nerealistické (lidé takhle spolu nemluví). V předchozích dílech to Nesbo vždy vytáhl zajímavým zasazením nebo dobrou prací s napětím, tady se mi prakticky nic nelíbilo.

4 01.05.2021

Vydání knihy, kterou jsme měli doma, mělo přes 2000 stran, přesto jsem ji četl několikrát, to mluví asi samo za sebe. S každým dalším přečtením objeveny a pochopeny další a další vrstvy příběhu. Nádherné vykreslení střetu kultur, proměna hlavního hrdiny, politické intriky, ale i všední život ve středověkém Japonsku. Ta pomíjivost života je pro mě jako Evropana až příliš drastická (život většiny lidí tam neznamenal takřka nic), o to víc fascinující jsou myšlenky a ideje, na kterých ta kultura stojí. Clavell navíc dokázal tohle vše popsat na pozadí dobrodružného a napínavého příběhu, což mi přijde až neuvěřitelné. Už se těším na další čtení.

12 26.06.2020

Očima jsem přelétl některá další hodnocení tady a musím říct, že jsou vážně rozmanitá. Já patřím k tomu táboru, který byl hodně nadšený z první zhruba poloviny a pak kroutil hlavou nad druhou polovinou. Celkově hodnotím Outsidera vysoko, protože po strašně dlouhé době jde o Kingovku, která mi ve všech ohledech připomínala jeho starší skvělé romány - dějem, atmosférou, sympatickými postavami, napětím, zkrátka vším.

Pak ovšem přijde naprosto nepochopitelné rozhodnutí v podobě prolnutí s trilogií začínající Panem Mercedesem, kterou jednak já osobně považuji za jednu z nejslabších věcí, co King napsal, jednak je to prolnutí naprosto zbytečné a nesmyslné. Vše, co nově příchozí postava dělá, mohly v klidu řešit stávající postavy, a pro člověka, který Pana Mercedese a další dvě pokračování nečetl, je tu najednou strašná spousta nedovysvětlených narážek na předchozí děj, které opět působí maximálně zbytečně a rušivě (jen jako jakási pomůcka, aby postavy mohly akceptovat přítomnost nadpřirozena).

Když tohle čtenář dokáže překousnout, je to vážně dobrý Kingův román.

7 19.09.2019

Úžasná kniha. Film mi překvapivě přišel lepší (a to nemůže říct člověk často) a ještě hřejivější, ale knižní předloha nezůstává o moc pozadu. Chtěl bych strhnout jednu hvězdičku za ty explicitní popisy uspávání psů na veterině, to si přece jen autor mohl odpustit (nebo to tam mít jen jednou) - pro člověka, co měl sám psa, je to fakt drsné... Ale nemůžu, ta kniha si to plné hodnocení zaslouží a jsem si dost jistý, že si ji v budoucnu budu chtít přečíst znovu.

4 19.09.2019

Už to začíná být takovým nehezkým stereotypem, že vidím v knihkupectví nové dílo jednoho ze svých nejoblíbenějších spisovatelů a s neuvěřitelně smíšenými pocity si jej automaticky kupuji. Těšení se na oblíbený styl psaní a nový příběh střídají pochyby, zda to nebude stejně jako všechny jeho knížky z posledních let pro mě velké zklamání a nuda. I tak tomu vždy tu šanci dám a pak jsem přece jen zklamán :-) Růženky tak nepřekvapivě dopadly a zpětně si říkám, že už seznam postav na několik stránek na úvod knihy mě měl varovat...

Příběh je ok, dialogy super, klasické kingovské dávkování děje a práce se čtenářem, očekáváními atd. na jedničku, jako ostatně skoro vždy. Vůbec bych neřekl, že to nepsal sám, ale se synem, což je rozhodně značné plus (přiznám se - lámu si hlavu nad tím, jak ta jejich spolupráce vypadala).

Jenže... navzdory tomu všemu je to fakt nuda. Nulové emoce, nulové sžití se s postavami (a u mnoha z nich jsem musel s každým jejich příchodem na scénu listovat na začátek k vysvětlivkám, abych věděl, o kom se vůbec mluví; srovnejte například s románem To, kde je to pár kluků a jedna holka a po dočtení máte pocit, jako by to byli vaši nejlepší kamarádi) a už asi po 100 stranách jsem tu knihu dočítal pouze z pocitu "povinnosti".

9 27.07.2019

Za mě jedna z těch výrazně lepších Murakamiho knih. Dva paralelní příběhy se rozvíjejí pomalu a postupně a hlavně zezačátku je tu mnohem více otázek než odpovědí. Zmatku v hlavě nepomáhá ani to, že ten zdánlivě reálný svět je vlastně taky dost fantaskní a neuvěřitelný. Postupně to však celé střípek po střípku do sebe začne zapadat a konec je absolutně skvělý. Nejen že se víceméně vše vysvětlí a vše do sebe zapadne, ale ještě se na závěr nastolí zásadní filosofická otázka, nad kterou si čtenář už může lámat hlavu sám (bez spoileru se nelze rozepsat víc). A jako tradičně obrovský výsledný dojem dělají popisy všedních maličkostí (například popis večeře, kterou hlavní hrdina vaří knihovnici), tím si mě Murakami ve všech svých knihách získává.

Hvězdičku strhávám jen za jeden podstatný problém, který koneckonců nemusí souviset s knihou, ale se mnou - na rozdíl od jiných jeho knih (třeba Kafky na pobřeží či 1Q84) ve mně tahle i přes důmyslný a dobrý příběh nevyvolávala prakticky žádné emoce. Vůbec jsem se nedokázal ztotožnit s postavami, nezáleželo mi na nich. Zvlášť patrné to bylo v situacích, kdy šlo hlavnímu hrdinovi o život, a mně to bylo tak nějak úplně jedno.

7 27.07.2019

Bohužel se přidávám k táboru těch, kteří měli očekávání vysoká a pak byli docela zklamáni (a co jsem tak četl jiné komentáře, tak ze stejných důvodů). Začátek knihy, dokud je ústředním tématem umělá inteligence, je super a čte se jedním dechem. Zrovna tak se mi líbily v celé knize dialogy (na sci-fi překvapivě dobře napsané) a humor, stejně jako některé zajímavé sociologické myšlenky (jak by se přirozeně změnilo chování a zvyky lidí za jiných podmínek; zde vyjádřeno kupříkladu tím originálním konceptem manželství).

Bohužel veškeré pasáže o politice a revoluci (a je to většina knihy) mě vážně ani trochu nebavily...

2 27.07.2019

Opravdu úžasná knížka. Skvěle, čtive, vtipně (!) napsaná. Jak tu někdo pode mnou zmínil, Dawkins dokáže v pár větách zcela jednoduše vysvětlit něco, co se nám na střední škole učitelé fyziky/chemie/biologie marně snažili vtloukat do hlavy hodiny.

Některé vtipné obraty (další příbuzní ptáků vyhynuli, zatímco ptáci to jednoduše odmítají zabalit) nebo popisy experimentů (např. ten s e.coli) si budu pamatovat ještě hodně dlouho :-)

Ten dodatek s průzkumy vzdělanosti, kdy například v nějakém evropském průzkumu jen 66 % dotázaných Čechů odpovědělo kladně na otázku, zda si myslí, že se člověk v dnešní podobě vyvinul z dřívějších živočišných druhů (v Turecku jen 27 %, v severských zemích nad 80 %), je opravdu depresivní. Asi fakt žiju v nějaké sociální bublině...

6 25.07.2019

Neuvěřitelný popis skutečných událostí. Přestože jde o víceméně věcný a suchý popis událostí, to fyzické i psychické utrpení přeživších je tak nesmírné, že člověka kniha chytne od prvních stran a nepustí až do konce. A přestože ví, jak vše dopadne, stejně s nimi prožívá každou novou naději na záchranu a následnou depresi, když se ukáže, že naděje byla falešná.

Mimochodem, tenhle příběh mě jen dále utvrdil v názoru, že náboženství a víra v cokoli nadpřirozeného je vážně zlo. Při představě, jak umíral pilot v obrovských bolestech a kluci mu odmítli podat zbraň, protože sebevražda je hřích, nebo při čtení popisu, jak rodiče ztráceli cenný čas a prostředky pátráním v nesmyslných oblastech, protože je tam navedl jakýsi parapsycholog z Holandska, jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. O závěrečném odsuzování toho kanibalismu některými věřícími ani nemluvě.

Z pozitivnější stránky - po dočtení téhle knížky si člověk mnohem víc váží věcí, které v životě považuje za úplně samozřejmé, a věci, které ho trápí, nebere zase až tak vážně.

7 16.03.2019

Opět ujetý a zbytečně akční závěr a vlastně i ta identita vraha mi přišla silně nepravděpodobná a nelogická, i když se to autor snažil odůvodnit (bez spoilerování nelze v komentáři rozebrat víc). Avšak to jsou moje jediné výtky. Už od prvních knih celé této série mám neustále pocit vzrůstající kvality a Sněhulák mi přišel zase o nějaký ten stupínek lepší než předchozí díl.

Výborně napsané, správně dávkovaný a gradovaný děj, uvěřitelné dialogy (až na tu úplně nemístnou scénu s Harryho podřízeným, když to zkouší na Harryho novou kolegyni), popisy, které nenudí... Rozhodně doporučuji a už teď se těším na další díl.

4 07.02.2019

Po naprosto skvělých Třech vyvolených v mých očích lehký, ale opravdu jen lehký propad - asi mi víc chybělo prolínání s naším světem (zde prakticky jen v podobě Jaka). Přesto se kniha četla úplně sama a vtáhla přesně tak, jak to dokázaly jen staré Kingovky (a jak to jeho novější díla kupodivu neumí).

3 07.02.2019

Velmi příjemná jednohubka. Bohužel až moc podobné Marťanovi - dialogy, humorem, stylem vyprávění. Ale zábavné. Originální ich forma ženské hrdinky od spisovatele muže.

1 07.02.2019