Prske komentáře u knih
Díky čtenářské výzvě jsem se dostala k této povinné maturitní četbě, kterou jsem snad jako jedinou během střední školy minula. Na poezii moc nejsem, ale pro cílovou skupinu to asi musí být skvost :)
I když je kniha určena spíše pro dospívající děti, tak jsem byla příjemně překvapená, že i mě to zasáhlo a dost věcí jsem se dozvěděla. Klobouk dolů před všemi rodinami, které se rozhodnou svého člena s PAS nedát do ústavu a bojují s každodenními problémy sami.
Velmi smutný a těžko pochopitelný příběh o složité době a složitém vztahu otce a dcery. Doporučuji přečíst.
Ač velmi zajímavé téma, knihu jsem četla hodně dlouho. Víc než vliv mormonismu zde vidím především v psychické chorobě otce, je vždy smutné sledovat, jak dokáže něco takového ovlivnit celou rodinu...
Tohle bylo fakt skvělé! Chvíli jsem se bála, že to bude tuctový a prvoplánový ženský román, ale bavila jsem se celou dobu :)
Události tohoto typu mě hodně zajímají, ač nežiji na Ostravsku a o této tragédii jsem před vydáním knihy neměla tušení. Rozhodně se mi rozšířily obzory například v tom, jak civilisté (ne)brali partyzány nebo jak lidé změnili pohled na své sousedy, kteří “kolaborovali” přijetím volklistu.
Občas pro mě bylo ale dost obtížné pamatovat si to obrovské množství jmen a často jsem se musela vracet zpět.
Cením ovšem částečně románové zpracování, protože jenom data, jména a činy bych dlouho vnímat nedokázala.
Doporučuji!
Ale jo, docela jsem se bavila :) některé hlášky mi připomněly brigády v obchodech během studia. Lidi jsou asi všude stejní.
Knih na podobné téma mám už přečtených spoustu, možná proto mám z této knihy takové rozporuplné pocity… ovšem pokud bych měla hodnotit na základě hlavního úkolu, co si Eddie dal - tedy šířit jeho příběh a osvětu především mezi mladé lidi, co mají budoucnost ve svých rukou - tak se mu to určitě povedlo :)
Poslechnuto jako audiokniha. Situace mi nepřišly nijak vtipné, možná jen výjimečně. Hlavní postava mi smýšlením a výrazy připadala jako třináctiletý puberťák a ne téměř úplně dospělá žena. Nevím no, za mě krok vedle, na další díly už se nevrhnu.
Příběh se rychle vyvíjel, vraha jsem jako vždy tipovala úplně špatně :D a konec byl možná trochu překombinovaný a trošku zklamal.
Zajímavý pohled do života jednoho sousedství.
(SPOILER) To bylo zvláštní. Z trilogie o mateřství se mi Rekonstrukce líbila asi nejméně, nejspíš kvůli otevřenému konci a osudu Elišky. Velmi znepokojivý byl i výčet skutečných matek-vražedkyň české i světové kriminalistiky. Jako matce se mi tyto pasáže četly dost špatně.
Knih o druhé světové válce a koncentračních táborech už mám za sebou mnoho. Po Tatérovi z Osvětimi a celkovém boomu příběhů s touto tématikou jsem k Cilčině cestě byla velmi skeptická. Nemám ráda označení “román podle skutečného příběhu” protože zvlášť v této oblasti je hranice vkusu a úcty k lidem, co tyto hrůzy zažili, velmi tenká a křehká.
Naštěstí se autorce příběh (dle doslovu poněkud upravený a místy dost domyšlený) povedl vyprávět vkusně a poutavě. Upustím tedy od některých vyloženě románových a neuvěřitelných scén a vezmu tuto knihu jako prostředek pro osvětu událostí 2.svět.války a gulagu pro citlivější čtenáře.
Protože o těchto činech by měl číst každý...
Kniha se mi jakožto genetikovi velmi líbila, hlavní hrdina ve mně mnoho lítosti nevzbuzoval a mnohdy mě svým chováním dost štval. Závěr překvapil.
Pro laiky můžou být některé pasáže oříškem, ale určitě stojí za to vydržet :)
Uf teda, další kniha rozhovorů Aleše Palána je za mnou. Nejsilnější pro mě byl příběh paní Apoleny, dal mi úplně jiný pohled na hendikepované lidi. Rozhodně doporučuji, instantní dávka lidskosti.
Já jsem z knihy velmi nadšená, ani jsem si nemyslela, že se dozvím tolik zajímavostí a ještě tak zábavnou formou. Překlad byl ovšem chvílemi dost kostrbatý a Tom některé věci připomínal stále dokola a dokola, ale jako začínajícímu spisovateli se to asi dá odpustit :)
Asi poprvé se mi stalo, že by se mi spíše dějové části líbily méně než úvahy autora. Možná to bude i českým překladem, ale první půlka knihy byla opravdu dost obtížná a i nezáživná… ale odnesla jsem si spoustu zajímavých myšlenek.
Od knihy jsem čekala trochu víc, styl psaní mi nebyl moc příjemný. I tak jsem ráda za tento vhled do léčebny v Bohnicích a také za krásné ilustrace.
Ne, tohle nebylo dobrý. Naopak velmi slabý. Po Propasti jsem sáhla po skvělém zážitku s Trhlinou, ale teď už nějak nemám chuť zkoušet další knihy… začátek vypadal slibně, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých postřehů. Děj většiny knihy se navíc odehrává poblíž míst, kde jsem před lety trávila dovolenou (a o ničem z tohoto nevěděla) - to celé záležitosti dává větší sílu. Jakmile se ale hlavní hrdina dostal na plošinu, šlo to s ním fakt z kopce a já jen doufala, že na další stránce se už konečně dostane dolů (jakkoliv!). Velký špatný, furt to samé dokola.. navíc tím, že šlo o fikci a ne o skutečnou událost, tak - aspoň v mých očích - závěrečné úvahy a myšlenky trochu dehonestují tragická úmrtí, která se v tomto údolí přihodila. Škoda no.
Skvělý cestopis/román z Nepálu, úplně mě to nalákalo něco takového v budoucnu také podniknout :)
Moc příjemná a oddechová kniha, navíc doplněná o krásné ilustrace, to já teda můžu :)