psychousek komentáře u knih

Další příběh Iren a Kchaje (už jsem si asi na nový přepis jména zvykla) s neobvyklým příběhem a zajímavým vyvrcholením. Pokud se líbily předchozí díly, tento bude taktéž. Občas mi u Irene chyběl spojovcí most mezi jejími myšlenkami, ale jelikož sama vím, jakými směry se ubírá ženská mysl, ani se tomu moc nedivím.

Chtěla jsem říct, že je to nejslabší kniha z celé série, ale ona to asi úplně není pravda.

Stavitelé se mi oproti trilogii Arestonu četli těžce. Kousek před polovinou jsem měla chuť tu knihu odložit a nikdy se k ní nevracet. (Jenže to bych nesměla mít zvyk se v takových případech podívat dál dopředu, co se tam bude dít, když vydržím.) Při zpětném pohledu (samozřejmě po dočtení) na mne kniha působí, jako by měl autor v hlavě delší román ale pak mu došla slova a tak několikaset stránkovou věc osekal jak nejvíce to šlo. Jen si říkám, zda v takovém případě by nebylo spíše lepší vydat ještě o polovinu zkrácené vydání...

Jednou za osm let se nad planetou, jejíž jméno je zapovězeno, objeví Areston - kulovitý svět, který se stal vězením pro všechny odsouzené.

Kniha jako taková je velmi poutavá, velmi příjemně se čte a pořád se tam vlastně něco děje. A to i přesto, že po přečtení je možné celý obsah shrnout pár větami a přitom nic zásadního neopomenout. A to v dobrém mnoho vypovídá o knize. Napínavý příběh, který se čte bez tendencí čtenáře predikovat, co by se mohlo stát dál, jak by to mohlo pokračovat. Za četbu jsem se nesetkala ani s jedním běžným knižním klišé.

Pokud předchozí tři díly byly super, pak vězte, že tento za nimi nezaostává. Opět dobrá zápletka a pěkně rozuzlení. Bitvu jsem si opravdu užila a její závěr byl super. Ačkoli se objektivně jedná o knihy pro mladší čtenáře, skutečně mne to bavilo a považuji všechny čtyří díly za dobré čtení.

Báječné. Úžasné. Okamžitě jsem se dostala do děje, hlavní záporák "velmi dobře" úřadoval a bavil se pokusy knihovníků o jeho zastavení. Každým dílem mi autorka přijde víc a víc vypsaná a děj je zase o kousek propracovanější. Závěrečná scéna mne upřímně bolela stejně jako Irene...

(SPOILER) Velmi dobrý druhý díl, zvyšující se dynamika jak příběhu, tak mezi postavami, knihu jsem zhltla. Cokoli dalšího, co bych o ní napsala je spoiler. Musím ovšem uznat jednu věc - vysvětlení ohledně "vlaku" a jeho závěrečné "osvobození" jsem pořádně nepochopila...

Kniha mne bavila a sedla mi. Pěkně napsané, děj byl možná jednodušší, ale to ničemu nevadilo. Styl psaní autorky mne bavil. Je to s podivem, ale možná právě první díl mi přišel nejslabší, ale přesto dobrý.

Báječně napsaná kniha, děj má spád a je i originální. Myšlenka, že někdo dokáže stvořit svět a předcházet mezi svým světem a touto planetou, je úžasná. V prvních dvou kapitolách jsem se trochu ztrácela ve jmenech, ale jakmile jsem přišla na to kdo je kdo, četlo se to skvěle.

Na knihu jsem narazila zcela náhodou, a bavila mne.

Nejsem matka, ale vidím, jak jsou matky s nervama v koncích, a v této knize autorka popisuje, jaký je život se dvěma dětmi, manželem, prací na poloviční úvazek a hypotékou. A co víc, podává to humorným způsobem! Musím ale zároveň souhlasíte s ostatními čtenáři - část prosinec je nepřekonatelná.

Tato kniha není nijak hluboká, neukazuje nejstarší pravdy lidstva, ale zprostředkovává chování lidí. Jak odstrašující (Louisa), tak do jisté míry akceptovatelné (alkohol - i když tady je to na debatu), až po iracionální "mám peníze, splním si co chci a nekoukám do budoucna". Jenže ono je třeba tohle všechno říct a ukázat, protože drtivá většina lidí (a rodičů) se alespoň v něčem najde. A to je přidána hodnota této knihy.

Všechno se posralo? Ne! Pořád je tu malé místečko, kde může být hůř. A že vypadá jako ráj je zcela irelevantní a nemístný vnitřní pocit.

Potvrzuji svoji předchozí teorii - s každým dílem lepší a lepší. Škoda jen, že nikde není záznam stepujících Dlouhánů....

Autor napsal minimálně ještě pátý a šestý díl, které jsou aktuálně v edičním plánu nakladatelství. V době psaní příspěvku na databázi knih nejsou. Mám takový pocit, že si je také přečtu. A to s velkou chutí. A jelikož zde není jediná objektivní poznámka, ale všechny jen subjektivní a citově zabarvené, tak mohu s klidem prohlásit, že je to opravdu (do teď) skvělá série.

Třetí díl zběsile pokračuje ve stejném tempu jako druhý. A co víc - začíná přesně tam, kde druhý skončil, což je úžasné. Knihy jsou skvěle ukončeny tak, aby byl příběh odvyprávěn, ale zároveň na sebe perfektně navazují. Jak jsem psala u minulého dílu - mám trochu problém od sebe dvojku a trojku oddělit.

Autor z jednoduchého příběhu, který bych, kdybych chtěla spoilovat, shrnula do dvou vět, dokáže vykřesat plnohodnotnou knihu. A co víc - v mnoha okamžicích jsem ani necitíla "přichází klišé", protože tam jednoduše nebylo. Přijde mi, že s každým dílem se autor víc a víc vypisuje a je to lepší a lepší.

K obsahu se nebudu vyjadřovat z jednoduchého důvodu - cokoli, co bych se pokusila objektivně napsat zároveň bude znamenat spoilování.

Druhý díl vesele pokračuje ve stejné linii jako první. Hlavní hrdina se dostává do nových sraček (pokud budeme používat stejný slovník, jako on), a ty ho nakonec dostihnou.

Děj je opět propracovaný, ale při zpětném pohledu byl trochu problém oddělit druhý a třetí díl od sebe, jelikož na sebe (na rozdíl od prvního a druhého) přímo navazují.

Pokud jste přečetli první díl a líbil se, ty další se budou líbit také.

První díl nebyl vůbec špatný. Musela jsem si chvíli zvykat na styl psaní a hlavně na způsob vyprávění. Od začátku sledujeme příběh pouze z jedné perspektivy, a to Graysonovy.

Jako vždy je i tento první díl spíš ustavující - autor potřebuje sehnat hlavní postavy, dát jim motivaci a seznámit s nimi čtenáře. A samozřejmě se hodí i nějaký ten hlavní a vedlejší záporák.

Co bych vytkla je, že (alespoň v tištěné verzi, kterou jsem měla k dispozici) zkratky nejsou vysvětleny hned při prvním použití ale až později. Třeba co je VOČ mi musel vysvětlit přítel, protože obsah této zkratky byl vysvětlen až o cca 50 stran dál.

Knihu bych rozhodně doporučila - jakmile se dostanete za úvodní strany ve VOČ, je to super :)

Skvěle zpracovaná kniha pojednává o oblékání jednotlivých fázích člověka 16. - 18. století. Autorka pracuje s dobovými nálezy, olejomalbami, dochovanými inventáři a dalšími zdroji. Z knihy jsem zcela nadšená, jediné, co bych vytkla je, že autorka v knize nechala pár citací v němčině, což je pro neněmčináře komplikační. Těch citací je ale velmi málo. V poznámkách pod čarou je velké množství doplňujících informací a v závěru je mnoho stran zdrojů. Knihu jednoznačně doporučuji, je to obohacující zdrioj informací.

2 07.02.2021

V polovině 19. století se stala Velká bouře, která rozdělila svět dalšími moři. Některé státy v podstatě zmizely, zatímco jiné se začaly prosazovat a vzkvétat. A hlavní boje přestaly být o moc, ale o jídlo a zdroje. Do této situace jako čtenář vstupuji a snažím se zorientovat. To, že svět postihla katastrofa jsem zpracpvala rychle, že Rusko je carské taky nebyl problém, ale že Česko-Slovensko je království a navíc má loďstvo, to mi hlava dlouho odmítala.

Zajímavé na knize je, že nesleduje žádný příběh člověka, hlavní postavou je království a jeho potřeby, kterým slouží kapitán lodi, pilot, i všichni ostatní. Autor se navíc nezaměřuje jen na české země (a jejich državy), ale dovoluje nám nahlédnout i do ruského carství a nabízí jejich perspektivu.

Bylo mu 75 a vstoupil někam, kam za mlada nechtěl, o čem nic nevěděl, a bez toho, s kým se tak domluvil. Najednou se mu otevřely oči dokořán, dveře do vesmíru, a možnosti, kterých se děsil.

Kniha se četla velmi dobře, příběh zaujal, ačkoli tam nebyla pro mne ta důležitá kontinuální linka hlavního příběhu. Bitva od bitvy měly společné jen hlavní postavu, teda než přišel konec. Moc ráda bych věděla, zda autor od začátku plánoval udělat z toho knižní serii, nebo chtěl mít jen jeden příběh, který bude znít uceleně.

Stála jsem v knihovně a přemýšlela, co si půjčím. Zaujala mne jiná kniha od stejného autora, a vedle ní bylo Dítě boží. No co, obálka je divná, ale je to hubené, zkusím to. Jenom nevím, zda to byla chyba či nikoli...

Dítě boží je místy odporná kniha, kterou jsem musela jen číst. Nesnažila jsem se pochopit ani soucítit s hlavní postavou, ačkoli se celá kniha točila kolem něj, toužila jsem zjistit, jak to skončí a na příběh zapomenout.

Musím ovšem podotknout, že autor píše skvěle. Jen nevim, zda jsem od něj měla číst jako prvotinu zrovna tohle.

(SPOILER) Svět se opět řítí do záhuby, a Anton se snaží tomu zabránit. Stejně je ale tento díl něčím jiným. Zavulon vypadá, jako by byl na tripu, Geser jakoby našel svědomí a mění přístup k Antonovi, z Nadi je mladá žena, alespoň Světlana zůstává stále stejná (a přiznávám, tu facku jsem si fakt užila).

Kniha se vlastně četla sama. Jako vždy byla složena ze tří částí, měla spád a události na sebe krásně navazovaly. Jednotlivé řádky jsem hltala a na každé další slovo nedočkavě čekala. Když skončila poslední kapitola, věděla jsem, že je to konec. A v tu chvíli mi došlo, že autor se napříč knihou se všemi postavami loučil. Některé části se mi najednou ukázaly v jiných souvislostech, dostaly jiný význam. Z poutavého čtení se mi díky pár řádkům staly rozlučkové stránky.

Kniha je naprosto úžasná, ale (pro mne neobvykle) ji musím i ohodnoti hvězdičkami. A dostává ode mne 4. Tu jednu hvězdičku strhávám za doslov poslední části, jelikož ta mne neuvěřitelně na****a. No co, každé hodnocení je subjektivní :)

Víte, co se dělo po válce? Jak se cítili lidé, kteří vybudovali svůj podnik z ničeho a najednou o něj přišli? Jak se lidé dostávali do problémů? Autorka knihy skrze tuto knihu ukazuje, jak to mohlo vypadat. Celý příběh postavila na pozadí módního domu paní Hany Podolské, kde, ač smyšleně, sleduje život švadlen a jejich rodin. Byl některý příběh založený na pravdě? Ano, sice jména (i pohlaví) byla změněna, ale dva příběhy jsou na motivy skutečných událostí. Stejně tak je pravdou to, co paní autorka píše o salonu paní Podolské. Kniha si nicméně nedává za cíl být studií o dané době, jen ji chce přiblížit. A to se jí daří více než velmi dobře, místy se mi chtělo vyloženě zvracet a brečet.

Příběh je psaný z pohledu třetí osoby, která těkavě sleduje švadleny, "paní šéfovou" a nové vedení salonu. Jednotlivé příběhy jsou odděleny větši mezerou mezi odstavci, hvězdičkami nebo básničkou. I přesto, že to působí na jednu stranu velmi chaoticky, je úspořádání vyprávění dobře promyšleno. Životy jednotlivých postav jdou chronologicky od konce války po rok 1971, kdy každá kapitola (dá se tomu tak říkat?), je označena nadpisem období, kdy se zhruba odehrává.

Knihu mohu jedině dále doporučit. Jak jsem již říkala, barvitě přibližuje dobu, kterou už snad nikdy nezažijeme a vciťuje se do lidí, kteří v ní museli žít. Za obrovské plus považuji i to, že autorka správně používá názvy materiálů a ví co je to sámek.

Třetí díl trilogie, závěrečná část, která měla přinést rozuzlení a vyvrcholení příběhu. A vše se odehrávalo skvěle, kniha byla opět poutavá, čtivá, příběh dává smysl, ale potom se stalo bohužel to, co je poslední dobou problém všeho, co jsem četla - kniha byla velmi rychle utnuta, místo skvělého rozuzlení se mi dostalo krátkého závěru, který vyvolal reakci "to skutečně jenom tohle?" Jak to říct tak, abych nespoilovala - kdyby autor víc rozepsal část kolem planety a místo zapomenutelného závěru zkusil něco málo přidat, mohla být kniha stejně dobrá, jako druhý díl, možná dokonce lepší. Ale i přesto mám celou trilogii ráda a nelituji toho, že jsem ji přečetla.