puml komentáře u knih

Jeden z těch komplikovanějších nebo spíš těžkopádnějších Nabokovových románů. Politické drama čeřené snovostí; nebo snad spíš jako noční můra za bílého dne, tak působí tenhle na Nabokova poměrně težkopádný příběh s prvky politického thrilleru a černé grotesky. Nejde čistě o antiutopii, ale má to k ní blízko. Celé je to zahalené v takovém těžkém oparu a dýmu, jako v kouři z předrevolučních Startek nebo Líp. Ale i tak se jedná o dobrý román a originální příspěvek do žánru antiutopistické literatury. Doporučuji.

3 02.04.2022

Skvělé eseje. Je to takový ten elitářský pohled na literaturu, ale tím spíš provokuje a nutí k zamyšlení a i třeba nesouhlasu. To je ale síla esejistiky - myšlení v procesu i s tím, že se napíše i něco nekorektního a třebas i pobuřujícího. Epsteinova argumentace ale nestojí na vodě a i přes útlost jednotlivých esejí je to hutné, místy provokativní ale i inspirativní. A o to v dobré esejistice jde. Po delší době konečně kniha esejů, ve která jde autor takříkajíc s kůží na trh. Že se to někomu nelíbí, může být, ale osobně mám už dost těch hyperkorektních a salónně levicových esejistů a spisovatelů, kterým se často daří zakrýt pod mlhou citací to nejpodstatnější, a to samo myšlení. Epstein tak navazuje na to nejlepší z tradice esejistiky. Podobně jsem si naposledy užil eseje George Steinera a jeho Knihy které jsem nenapsal a Sergio Pitola a jeho Umění Fugy. Doporučuji.

1 27.03.2022

Ocenil jsem především ty první asi tři kapitoly, do přelomu století. Kapely z konce 70. let a 80. let jako Joy Division a pak 90. léta a seattleská scéna a kapely jako Nirvana, Pearl Jam a na přelomu pak Radiohead. Další interpreti a kapely mě už spíš míjeli. Navíc ten "smutek" a "úzkost" současných kapel a interpretů mi často přijde vyloženě účelový a nemá to dle mého názoru hloubku originálu jakými byly právě třeba Joy Division, ale třeba i David Bowie nebo David Byrne a Talking Heads, na které ale nezbylo prakticky místo. Chápu ten koncept, ale zacílení na jednu epochu nebo méně let by bylo asi více. Takhle je to vše spíš takové letem světem, často jen náznak a jde se dál. Chápu, že kniha by musela mít tak třikrát víc stran aby šla opravdu do hloubky. Takhle je to spíš jen takový hudební bedekr "hudby úzkosti". Navíc mám pocit, že skutečnou kvalitu a dopad ve výsledku ukáže až odstup více let.

2 27.03.2022

Skvělá a syrová poéma. Doporučuji.

1 21.03.2022

Mám rád Šiktancovi pozdní sbírky. Vlastně je to jen pokračování "jedné velké básně", kterou Šiktanc celý život psal. Ale je v tom větší dávka smutku a takové nostalgické zastřenosti. Uznávám ho jako originálního básníka a rozpoznatelný hlas, ale není to básník ke kterému bych se nějak často vracel. Jsou to silný věci. Jak jsou ale ty slovní obraty dokonalý, tak ty věci občas působí tak nějak krkolomně. Vždy když tuhle skvostnou poezii čtu, tak mám pocit jako když lezu na nějakou velehoru. Ten výhled je pak pěkný, ale když já mám radši Středohoří a ještě radši mám cestu kolem řeky, březovou alej, lenošení ve stínu a vysedávání po kavárnách a výhled na pár vrabců nebo holubů, co se přetahuje o kus housky. Doporučuji.

19.03.2022

Skvělá sbírka, skvělá edice, skvěle graficky upravená. Doporučuji.

14.03.2022

Když jsem četl v oficiální recenzi, že Les mísí prvky Cormaca McCarthyho a jeho Cesty a zároveň tajsnosnubné sci-fi bratří Strugackých, zpozornil jsem. Na Kosmasu jsem si pak přečetl několik prvních stránek a knihu si následně koupil. No, těch asi prvních dvacet stran je skvělých, ale pak to tak nějak upadne do průměru, ze kterého to nezvednou ani dost brutální scény, které mi časem přišly trochu účelové. Akční scény jsou leckdy přepálené a nejsilnější jsou paradoxně ty momenty, kdy se nic moc neděje, kdy se jen čeká a pozoruje, tam se autorovi podařilo vykreslit nejhutnější atmosféru. Ale tam kde je akce a "děj", případně vyprávění a rozhovory, tam to trochu skřípe. Ale i tak je to povedené a svěží postapo, což zní divně, ale tak to na mě působilo. Škoda že autor často až příliš "tlačí na pilu" a chce děj nabýt akcí, většinou to končí dost rozpačitě, podivným usnutím nebo útěkem... S McCarthym to tak lze srovnat jen v té syrovosti a občas povedenými popisy. Se Strugackými je spřízněnost takovým tím zvláštním sci-fi odérem, který mi ale ve výsledku přišel trochu nadbytečný. Celkově je to tak na slabší 4 hvězdy.

3 12.03.2022

Skvělý komiks, jeden z nejlepších od Marvelu. Stavím ho hned vedle skvělého čtyřdílného Daredevila od Bendise. Pěkná kresba a hlavně propracovaný mnohovrtevnatý děj a psychologie jednotlivých postav. Četl jsem v angličtině a toho textu je tam opravdu hodně a ne všemu jsem dobře rozuměl, takže vítám české vydání, navíc v moc pěkné grafické úpravě a za velmi příznivou cenu. Pro mě rozhodně jedna top z komiksových událostí roku. Doporučuji.

1 09.03.2022

Na tuhle knížku jsem se těšil hodně a vysoká očekávání se naplňují. Přečetl jsem zatím jen pár textů, ale už teď vím, že je to kniha, ke které se bude radost vracet. Doporučuji.

1 09.03.2022

Příběhově slabší než většina Kunderových románů, ale co není v příběhu je v esejích a úvahách, kterými je tento relativně krátký román doslova prošpikován. Velmi hutné a k zamyšlení, klidně to mohla být kniha esejů na téma emigrace, nostalgie, domov ve svých různých podobách a variacích. Někdy je to možná až příliš zkratkovité, což je typické pro "pozdního" Kunderu. Odklon od dlouhých souvětí a delších úvah i vsuvek ke kratším a o to hutnějším kapitolám ve výsledku trochu narušuje plynulou četbu (není to tak plynulý tok vyprávění jako třeba Nesnesitelná lehkost bytí nebo Nesmrtelnost) a dělá z ní víceméně sled obrazů, k jejichž podstatě je někdy dost těžké proniknout. Ale chápu to a je to zas trochu jiný Kundera. Výborně to na konci shrnula Sylvie Richterová, když o Nevědomí píše jako o nejjednodušším, ale zároveň nejneuchopitelnějším autorově románu. Doporučuji především skalním a otrlým Kunderovým fans. Těm, co Kunderu moc neznají, nebo s ním začínají, bych tenhle sice útlý, ale hutný štyk spíš nedoporučil.

Celkově román, ke kterému se asi ještě někdy vrátím, je tam spousta úvah k zamyšlení a možná vyžaduje Nevědění zkušenějšího čtenáře a tím nemyslím zkušenějšího co do počtu přečtených knih, ale spíš čtenáře, který má už něco odžito, a který má třeba i podobnou zkušenost. V tom je, myslím si, podstatná síla všech pozdních Kunderových románů, včetně podceňované Slavnosti bezvýznamnosti.

9 08.03.2022

Opulentní, velkolepé, ale i notně masochistické a bizarní. Bavil mě začátek, ten rozjezd a komika některých situací, to připomene jak Kaufmanovi filmy tak filmový způsob vyprávění obecně. Myslím, že knihu ocení hlavně znalci filmu, jsou to v nějakém druhém, třetím plánu poměrně osobité (a také notně osobní) dějiny filmu a jejích okrajů a kuriozit. Je tam spousta dobrých nápadů, ale jde to strašně do šířky a moje pozornost časem notně ochabla, až jsem to kvůli té míře informací a bizarností a bláznivin vzdal. (Ale vlastně proč ne, i tak lze vnímat "současnost", takže to neberte jako výtku.) Je to jako nějaká šílená metanová řeka na planetě TC241K obíhající hvězdu Bellatrix v souhvězdí Orionu; nebo jako ekvivalent sice cíleného, ale vždy i tak trochu chaotického surfování po netu, po odkazech a obrázcích. Ale věřím, že své čtenáře si Mravenci najdou, není to špatná kniha, ale pro mě je vrchol postmoderny Pynchon a i u toho vlastně jen něco a někdy. Kaufman jde ve stopách velkých postmoderních autorů jako právě zmíněný Pynchon, ale ten jeho styl je na mě až moc neurotický a bláznivý. Nechci hodnotit, je to totiž jak na houpačce a skvělé pasáže střídají úmorné a sebezpytné ponory do nitra neurotického a dosti nesympatického hlavního protagonisty. Nakonec jsem Mravence nedočetl, takže nevím, jestli se jeden nedočká na konci těch víc jak 600 stran nějakého prozření. Každopádně cením odvahu nakladatelství LEDA přicházet na trh s takovýmito překladatelskými monstrozitami.

Skvělá kniha kratších esejů na téma jazyk a písmo v rozličných a roztodivných podobách. V centru dění je především jihovýchodní Asie, jmenovitě pak autorem milovaný Vietnam. Ale nějakým způsobem se tam mihne několik dalších jazyků a srovnání s češtinou či angličtinou. Jedna z nejzajímavějších a nejsrozumitelnějších knih na téma jazyk a písmo. Je to napsané tak, aby to i laik pochopil. Často jemným humorem a ironií sršící. Vietnam může být za rohem, v tom bufáči, kde Vám dají "fóčko", ale zároveň autor ukazuje, jak moc je nám svět Vietnamu a Vietnamců vzdálený. Doporučuji.

1 05.03.2022

Hodně slabé, působí to jako poznámky k zamýšlenému románu. Spousta dat a jmen, vše jen letem světem a i to zpracování je nezajímavé. Možná pro znalce Modianova díla a pro jeho rodinu to může mít svůj význam, ale nevím jako pro českého čtenáře.

2 03.03.2022

Monumentální a monstrózní ve svém mikrozáběru. Na jednom měste postaveném takříkajíc na zelené louce je demonstrována celá škála toho, co to byl bolševismus, respektive stalinismus. Zajímavá kapitola je především ta o bolševickém jazyku a pak ta o tom jak by měl správný úderník trávit volný čas. Působí to někdy až absurdně a komicky, ale zatím vším stojí i bedlivé oko NKVD. Trest ale často jen utuží dělníkovu víru v socialismus a jeho "správnou" cestu. Realita Magnitogorska ve 30. letech 20. století, ale v mnohém možná i realita dnešní. Poznámky pod čarou tvoří další dílo samo o sobě. Přiznávám četl jsem jen některé. Každopádně Kotkin je skvělý vypravěč a čte se to jako román. Doporučuji.

4 25.02.2022

Bolest, smutek, melancholie až k pádu, ale i vzdor a snad něco jako smíření s tím životem tady. Otázky po Bohu, ale i otázka jak přečkat tu těžkou tmu, na kterou jsem sami, tak sami... Výsostná poezie s ozvuky beat generation, Jana Zábrany, ale i Jana Zahradníčka a Bohuslava Reynka. Doporučuji.

24.02.2022

Na to že to psal autor ve svých dvaceti nebo dvaadvaceti je to slušný. Zkušenost s kadetkou je popsána dobře, ale je to často takové protokolární. Rozhovory Musilovi moc nejdou, občas to působí jako u výslechu; na druhou stranu ono to tak asi má působit. Největší síla je tak v těch esejistických vsuvkách a sebezpytování. Kdybych předtím nečetl Muže bez vlastností, tak bych asi hodnotil lépe, takhle spíše slabší čtyři hvězdy.

23.02.2022

Solidní Lemire, takových pěkných 85%. Začátek dobrej, pak je tam pár drsnějších scén a zatím celkem předvídatelnej vývoj. Klasickej Lemireho tvrďák s hokejovou minulostí, co rozdával rány na ledě a teď rozdává rány v životě. Občas zamrzí trochu předvídatelnej vývoj jednotlivých scén a příběhů postav (tedy zatím). V rámci Lemireho psaní, kterej jinak umí bejt dost nevyzpytatelnej, je to zatím tedy spíš slabší odvar. Taková spíš klasičtější forma vyprávění, ale je to vcelku pochopitelný vzhledem k tomu ději. Dost zachraňuje skvělá kresba a to, jak dokáže Lemire jednoduše, ale přitom tak hutně, jen světlem a stínem, vystihnout náladu scény a rozpoložení postav. Uvidíme co přinesou další dva díly. Zatím je to spíš lehčí zklamání.

Tak nevím, škoda, že to nemohlo vyjít rovnou celý, takhle si nejsem jistej, jestli půjdu i do těch zbylých dvou dílů, když jeden díl vyjde i po slevě na cca 800Kč, a jak píšu výše, zatím mě to moc nepřesvědčilo. V rámci toho, co tu jinak vesměs vychází za komiksy, je to skvělý počin, ale přeci jen jako by tomu něco chybělo. Od Lemireho tak doporučuji hlavně Essex County, to je jeho majstrštyk ve všech ohledech.

1 17.02.2022

Další skvělá porce povídek od Nabokova. Hned ta první jako by byla přípravnou prací na román Ve znamení levobočka. Povídky Ultima Thula a Solus Rex nabídnou dvě kapitoly ze zamýšleného románu ve stylu Bledého ohně a jsou tak v jistém ohledu hříčkou a alternativními nebo spíš spekulativními dějinami s ozvuky žánru fantasy. Jedna z nejlepších povídek je pak závěrečná povídka Lance, kterou bych označil za metafyzickou sci-fi. Celkově tak celý ten soubor Povídek ve třech svazcích nemá chybu. Doporučuji.

1 14.02.2022

Jeden z těch lepších Wrnischových výborů. Některé kousky jsem již četl jinde, celkově takový solidní pelmel. Ale i tak jsem se opět utvrdil v tom, že Wernisch sice umě vrství témata, obrazy, slova, ale je toho občas moc. Není to ani tak sbírka jako spíš skladiště básní. A autor není ani tak básník, jako spíš zkušený a zručný skladník. - Povedená obálka.

04.02.2022

Skvělá sbírka. Barvité popisy podivných událostí, které se mohly a nemusely stát. Příběhy ze snů, nebo spíš příběhy snů stárnoucího básníka, který bez patosu, civilně a s jemnou dávkou ironie rozehrává množství témat, ale přitom téma jediné, téma cesty, bloudění a konečného ztrácení se v bezčasí. Četl jsem i některé další autorovy sbírky, ale tahle mi zatím přijde jako nejlepší. Doporučuji.

1 04.02.2022