RADOST komentáře u knih
Kdo přečetl První strom, nenechal si ujít ani ten druhý. Jednotlivé pohádky si nepamatuji, ale to ponoření se do pohádek bylo tehdy v mých deseti letech stejně krásné, jako dnešní zaujetí při četbě thrillerů a detektivek v mých sedmdesáti.
Opakovaně jsem si ji půjčovala v místní pobočce knihovny. A čítávala jsem ji společně se sestřenicí, když mě navštívila. Byla to snad první kniha, o které jsem "diskutovala" se spřízněnou duší. Před více než šedesáti lety.
Pohádky mého dětství. Jak já se toho Kostěje bála!!
Vánoce - bratr jásá nad svou kupičkou knih, rychle vybírá tu nejprvnější, do které se ihned zakousne. Práče - co to znamená? Svítí celou noc, ráno nadšeně sděluje své dojmy. No nevnutil mi ji, na takové příběhy já nebyla. Přečetla jsem si ji až mnohem později, až po zhlédnutí filmu. Ten se mi líbil moc. Jeho fragmenty mi uvízly v paměti, i vzpomínka na společné rodinné sledování na malé televizní obrazovce.
Příběh ze starých časů. Zločin v době, kdy se velmi dbalo na dobrou pověst, i když podstata lidí a jejich činy se zas tak nelišily od těch dnešních. Vyšetřování bez techniky, jen logika a znalost psychiky. A jakási lidskost. Jak jinak, když spolu u kávy hovoří známí a svědomí je neviditelné.
Uběhl celý dlouhý život, co jsem se prostřednictvím této knihy vydala hluboko do časů minulých a prožívala dobrodružství Havraního Pírka a Veveřice. Díky, pane Štorchu, za vaše knihy. V dětství na mě velmi zapůsobily.
Občas se mi vynořují vzpomínky na dětské čtení. Na to nádherné dobrodružství, které mi poskytovaly knihy o jiném světě. Tato je jednou z nich. Vybavuji si i její vzhled, protože byla naše vlastní a s bráchou jsme ji často brali do rukou. Knihy z veřejné knihovny byly zabalené do hnusného nažloutlého tuhého papíru, ty zaujaly jen obsahem.
Skvělé! Již dlouho mi "oddychová" kniha neposkytla takové odreagování, tolik napětí , podnětů k přemýšlení a nových poznatků. Toho špatného psychopata jsem si vytipovala dobře, ale stále mě něco mátlo. A existenci dobrých psychopatů jsem si dosud vlastně ani neuvědomovala. Těším se na pokračování série, první dvě knihy jsou výborné.
K tomuto kulturnímu dědictví mám velkou úctu, ale nedovedu ho náležitě ocenit. Nelíbil se mi jako studentce a nedozrála jsem k němu ani jako babička. S tím asi už nic nenadělám.
"Bůh mi dal ramena, dává mi i břemena.
Jsem soběstačný."
Soběstačnost. Slovo mnoha významů podle toho, o jakou úroveň soběstačnosti usilujeme. Hrdinové této knihy tu svou soběstačnost z různých důvodů nezvládali. Jen ten nejslabší z nich si stanovil program a usilovně o ni bojoval. A nejen o tu soběstačnost základní, existenční, ale i duchovní, citovou. Potřeboval radost a lásku a uměl ji neokázale dávat.
Výborná kniha, v myšlenkách se k ní stále vracím.
Tři hvězdičky jsou málo, čtyři moc. Nad posledním Bryndzovým dílem tentokrát nejásám. Neprobudilo ve mně touhu probádat záhady skryté v husté mlze. Protože ta mlha nebyla zas tak hustá a tak trvalá, aby se čtenář nedivil té urputné pospolitosti a zaslepenosti všech místních včetně policie. A mě to ani neštvalo - bylo mi to skoro jedno.
Oživením byly epizodní příhody z Kateina i Tristanova života, ale i ty byly jen nakousnuté. Možná budou více rozvinuté v dalších dílech, možná je to příslib lepšího příběhu a vyšší kvality v pokračování této série.
Co k tomu říct? Tak bolavé, tak smutné, tak reálné! Častější, než si připouštíme. V této knize se jednotlivosti navršily až do obludnosti. To ale neomlouvá naši "slepotu" vůči každé z nich. Mistrně napsané. I když by bylo lepší, kdyby to byly jen pusté výmysly....
Mám ráda tajemno, napětí, psycho - ale tato konfrontace světa živých a neživých mi jaksi nesedla. První polovina knížky se mi líbila, ale postupně natolik ztrácela na možné věrohodnosti a také na kvalitě, že hodnotím jen jako lepší průměr. Nelíbí se mi ani zařazení knihy do kategorie pro děti a mládež, ale za to myslím tato nadějná autorka nemůže.
Tento díl se mi moc líbil, i když byl smutný a bolestivý. Stáří už takové je samo o sobě. A když zklamou a chovají se necitelně ti, kteří by ho měli dělat veselejším a příjemnějším, je to velmi zlé. Neomluvitelné. Ale obávám se, že ne ojedinělé.
Druhá dějová linie, týkající se pomsty za Petřino zranění, neměla v kontextu s vyšetřováním smrtí klientů ústavu pro mě až takovou váhu. Možná si zasloužila samostatný příběh.
První třetina knihy mě rozčilovala, stále mi připadalo, že něco podobného jsem už četla. Charakter, urputnost , odhodlání i těžkosti v osobním i profesním životě a hrůzné zážitky v dětství nejsou zde poprvé. Podobně jsou vykresleny ženské vyšetřovatelky i v jiných thrillerech. Přesto mě kniha pozvolna zaujala, byla napínavá i zajímavá námětem. Další díl série, pokud u nás vyjde, si určitě přečtu.
Vynikající. Kniha přesně pro mě. Souboj mozků. Bezcitného a pátrajících. Tady jde především o pocity, o vnitřní prožívání. Co je pro vraha zdrojem slasti a cílené manipulace, to je pro oběť a kriminalisty jediným zdrojem poznatků a možné záchrany. Autorka píše skvěle, bylo to napínavé i poučné.
Tato kniha mě v dětství okouzlila, milovala jsem ji, vžívala se do pocitů holčičky. Možná položila základy k mé celoživotní empatii. Knihu dám přečíst vnučce a porovnám její pocity s těmi mými před šedesáti lety.
Odpočinkové čtení, detektivka psaná s nadhledem a humorem. Hlavní postava a její dialogy jsou osvěžující, trefné a vtipné. Detektivní zápletky, které řeší, se zde stávají jakýmsi "křovím", které se podílí na dokreslení inspektorovy charakteristiky.
Léto, vedro, prázdniny, koupání... Jak pro koho. Skvělé pokračování série, plné zvratů, neblahých náhod i cíleného ziskuchtivého hnusu. Tentokrát bez politiky, což mi velmi vyhovovalo.
Hra na policajty a zloděje. Ale ne ta dětská. A ne hra, ale skutečnost. Promyšlená, hrůzostrašná, psychopatická honba živená až nepochopitelnou nenávistí. Dobře napsané, napínavé. Doporučuji.