RájKnihoHolky komentáře u knih
Boblig je snad nejhorší postava, se kterou jsem se kdy setkala. Hnusný, úlisný a prolhaný had. Kvůli takovému člověku, který nesnesl odpor a kterému šlo jen o to, aby se mohl cpát a nasávat, zemřelo tolik nevinných lidí... Zůstává mi rozum stát nad tím, jak jsou někteří lidé naivní, zabednění a nechávají sebou manipulovat někým jako byl Boblig.
Nejhorší pro mě byla ta skutečnost, že i když jsme se v mnohých věcech posunuli, lidé jsou ve své podstatě pořád stejní. Uvěří každé hlouposti, kterou jim nakuká nějaký sobec, jemuž jde jen o vlastní pohodlí. Jsou schopní se kvůli takovým hloupostem rozkmotřit a začít své dlouholeté přátele a dobré sousedy podezírat z nejrůznějších špatných činů. Místo toho, aby se postavili na stranu spravedlnosti, raději se klaní a podlézají lhářům.
Tohle bylo tak moc hezké a milé. Kniha je velmi čtivá a zabere vám maximálně dva večery. Pobavíte se i zamyslíte. Hned po dočtení jsem měla strašnou chuť přečíst si ji znovu. V té knize je toho prostě moc a ocení ji podle mě i mladí lidé, co ještě nemají děti. Takže za mě rozhodně velké doporučení.
S odstupem času si uvědomuji sílu tohoto příběhu. Chvilku po přečtení jsem si říkala, že jsem už četla lepší knihy, ale dnes musím říct, že je to vážně jedna z nejlepších válečných knih četla.
Na svůj věk byla Lina opravdu velká bojovnice a obdivovala jsem i její matku, která snad nikdy neztratila naději. Poprvé jsem se setkala s knihou, která ukázala příběh Litvy, Finska a Estonska. Tyto země bývají podle mě opomíjené. Velmi ironické mi přišlo, že doufali v záchranu od Hitlera... Je důležité si tyto události připomínat. Člověk si uvědomí, jak se vlastně dneska máme dobře, oproti dřívější době.
Madelaine mi i přes svou nemoc přišla velmi optimistická. I když veškerý svůj čas trávila doma, snažila se ho co nejvíce využít a ta holka se snad nikdy nenudila. Moc jsem nemusela Madelininu matku. Od začátku se mi její postava nelíbila a protivila se mi.
Kniha byla velmi čtivá a díky e-mailovým konverzacím, obrázkům a kratším kapitolám se čte velmi rychle.
Čekala jsem obyčejnou, oddechovou YA knihu. V tom příběhu je však něco víc. Většinou mi YA knihy přijdou tak trochu nereálné, ale tahle mi reálná přišla. Příběh je velmi čtivý a napínavý. No a konec vás prostě dostane. Musím se přiznat, že já bych konec změnila, ale to nemění nic na tom, že to bylo skvělé čtení. Postavy byly moc pěkně vykreslené a opravdu mě až do poslední stránky zajímalo, jak to s nimi vlastně dopadne.
Tohle je knížka určená spíše pro mladší čtenáře, ale to mi vůbec nevadilo. Příběh je v celku jednoduchý a autorka se nezdržuje se zbytečným popisováním. Kniha je velmi čtivá a děj neuvěřitelně rychle utíká. Je to napínavé a pro starší čtenáře příjemně oddechové. Postavy jsou super, hlavně malá Botka, ale co mi trošičku vadilo bylo Gregorovo příliš vyspělé jednání. Jinak jsem byla s knihou moc spokojena.
Tak tohle byla pecka. Spousta akce, sarkasmu a kapka toho správného neuhlazeného humoru vás bude nutit číst pořád víc a víc. Kapitoly jsou kratičké a postavy se ve vyprávění střídají. Děj tak utíká opravdu rychle a navíc je na začátku každé kapitoly uvedeno kde se nacházíme, takže se v tom neztratíte. Kdybych ji nečetla během zkouškového období, tak se od knihy neodtrhnu. Je pravda, že jsem občas měla problém s těmi technickými pojmy, ale to při čtení vůbec nevadí. Na můj vkus to mělo celkem otevřený konec, takže bych se vůbec nebránila nějakému tomu pokračování. Pokud tedy hledáte knihu, ve které se pořád něco děje, tak určitě sáhněte po této knize.
Klasická Yoli oddechovka. Měla jsem trochu strach, že to bude jedno velké klišé, ale jak postavy, tak vlastně i celý příběh si umím představit jako reálný příběh lidí v mém okolí.
Opět se mi potvrdilo, že čeští autoři prostě stojí za pozornost. Já knihu hodnotím jako lepší průměr, ale jen proto, že ji neustále musím srovnávat se Simonem. Knihu si určitě přečtěte, protože je to opravdu fajn příběh.
Velmi čtivá prvotina. Ve vyprávění se střídá Bára s Miladou (babička) a děj skvěle utíká. Navíc je to uzounká kniha, takže vám její přečtení moc času opravdu nezabere.U knihy se zasmějete i zamyslíte. Opět jsem se utvrdila v tom, že čeští autoři jsou skvělí.
Čtivé, napínavé a ten konec... Začátek je takový nijaký, ale čím víc příběh postupuje, tím hůře se od knihy odtrhnete. No a konec vás dostane, protože ten prostě neodhadnete. Od této autorky jsem četla už Vypravěčku, tohle bylo ale daleko lepší. Bylo skvělé dozvědět se něco o amišské kultuře. Jejich smýšlení mi přijde velice zajímavé. Zkratka a dobře, tohle byl úžasný psychologický román, který si musíte přečíst.
Nový rok jsem nemohla začít lepší knihou. Hlavní hrdinku Vasju si prostě zamilujete. Líbí se mi, že není líčena jako taková ta dokonalá hrdinka. Doba starého Ruska mi přijde zajímavě zpracována, je pěkně propojena se starými příběhy a postavu Mrazíka zde poznáme z trochu jiného úhlu, než na jaký jsme zvyklí. Náboženský podtext, který kniha tak trochu má, podle mě krásně do příběhu zapadá a obohacuje ho. Zkrátka a dobře Mrazík a Slavík je krásné pohádkové fantasy s nádhernou obálkou, které vám mohu jen a jen doporučit. Už se moc těším na další knihy z této série.
Po dočtení jsem tak úplně nevěděla, co si o tomto příběhu mám myslet. Neskutečně jsem se na knihu těšila, ale zezačátku jsem měla velký problém se začíst. Pak se vše rozjelo a příběh celkem rychle ubíhal. S čím jsem měla menší problém, tak to byly postavy. Snad jediná dobrá postava byl Adam, možná občas Ema, ale to je tak všechno. Do Viky jsem se tak úplně nedokázala vcítit. Byla mi nesympaticka a místy mi přišla sobecká. Co však musím pochválit je námět a jazyková zručnost autorky. Její slovní zásoba, no klobouk dolů. Zvlášť když si vezmu, kolik je autorce let a tohle je její první kniha. I když mi přišlo, že některé pasáže jsou napsané trochu komplikovaněji, má autorka můj velký obdiv. Nehodnotím sice moc vysoko, pro mě je to lepší příměr, i tak se však těším na autorčiny další knihy a doufám, že nás nenechá čekat dlouho.
Snad nikdy jsem nebyla po dočtení knihy tak naštvaná. Je napsána opravdu skvěle a moc se mi líbila, ale ty postavy byly prostě na facku. Na víc facek. Jediná přijatelná postava byl Jakub. U Barči mě občas mrzely její myšlenkové pochody. No a Barčinu rodinu bych na místě odstřelila. Já to jejich chování ani nedokážu moc popsat. Prostě to byl hnus. Ale kniha je opravdu skvělá a nejlepší, jakou jsem od autorky četla. Byla velmi čtivá a děj rychle ubíhal. A konec? Ten mě dostal... Za mě velké doporučení.
Knihy Mirky Varáčkové s vážnějšími tématy mě prostě baví. Děj byl čtivý a doslova mi mizel před očima. Upřímně si myslím, že by pro hlavní postavy bylo lepší, kdyby vše nahradily a šly do dětského domova. Jejich strach z rozdělení byl podle mě zbytečný, protože ve většině případů se dávají sourozenci do stejných domovů. Konec mohl být rozvinutější, přišel mi takový useknutý. Jinak nemám knize co vytknout a můžu vám ji jen a jen doporučit.
Upřímně musím říct, že mě tato kniha moc neoslovila. Molly a Cassie mi občas neskutečně lezly na nervy. Na to, jak neustále mluvily o tom, že jsou dvojčata a mají jedna druhou přečtenou, se v určitých fázích nedokázaly pochopit, což si podle mě trochu protiřečilo. Mollyin hlavní problém byl v hlavě, prostě se neměla ráda taková jaká je. Tato kniha se stejně jako Probuzení Simona Spiera zabývá LGBT tematikou, ale musím říct, že Simon se mi líbil víc.
Z této knihy mám velmi rozporuplné pocity. Kniha je uzoučká a přesto mi přečtení knihy trvalo opravdu dlouho. Prostě jsem se do této knihy nedokázala začíst. Přitom je to napsáno opravdu jednoduše.
Konec mě ovšem dostal. Pro mě byl nečekaný a ironický. Knihám s tímto tématem se věnuji čím dál víc a musím říct, že už jsem četla lepší příběhy, než je tento.
Velmi čtivá a krátká kniha s prvky grafického románu. Líbí se mi témata, kterými se autorka zabývá. Tohle byla první kniha, kterou jsem od autorky četla a rozhodně nebyla poslední.
Postavy byly skvěle vykreslené a Ginny mi přišla velmi autentická a prostě nejde si ji nezamilovat. Rodiče Napořád jsem opravdu obdivovala, vzít si dobrovolně do péče dítě s autismem, klobouk dolů.
Příběh je velmi čtivý a konec se čte jedním dechem. Tahle kniha mi hodně pomohla pochopit myšlení autistů a zařadila se mezi mých pět nejoblíbenějších knih. Za mě velké doporučení!
Ano, tato kniha je tak trochu slátanina a chápu, a že se nelíbí každému, protože sto lidí=sto chutí. Mě se ale příběh líbí. Asi jsem i ve svém věku naivní a bláhová, ale prostě věřím, že existují kluci jako Augustus a že je možné mít tak krásný vztah, jako měli ti dva.
Mrzelo mě, když si Hazel připadala jako granát. Ano, lidi okolo bude bolet, když odejdete. Ale právě proto bychom si měli užívat života naplno s lidmi, které milujeme. Aby po našem odchodu, měli jen ty nejlepší vzpomínky.
Když jsem si knihu půjčovala, nenapadlo mě, že mě tak zasáhne. Obě postavy mě velmi zaujaly. Hlavně se mi líbila proměna Violet, a také to uvědomění si, že smrtí sestry svět nekončí.
V knize mi vadili školní poradci, k nimž oba hlavní hrdinové docházeli. Od čeho ti školní poradci vůbec jsou, když nepoznají, že se něco děje a že je někde problém?!