Renatka11
komentáře u knih

Na další knížku mé oblíbené autorky jsem se moc těšila. A byla opět skvělá! A, přestože se tenhle příběh doopravdy nestal, to, že (by) se stát mohl, na mě působilo naprosto přesvědčivě, neuvěřitelně reálně a strašně smutně.


Čtivý a velmi silný příběh. Přestože ženské romány nevyhledávám a nejsem ani skalním fanouškem knih paní Körnerové, k jejím příběhům se čas od času díky doporučení dostanu a její ženské hrdinky obdivuju pro jejich vnitřní sílu, statečnost a praktičnost. A stejně tomu bylo i u právě dočteného Hlasu kukačky.


Vždycky jsem stromy vnímala jako živé organismy a procházky v lese milovala, ale nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, že spolu komunikují, spolupracují, vychovávají mladé, pamatují si, myslí, křičí a mnoho dalšího. V tom je tato knížka jedinečná a mění náš pohled na ně. Až půjdu příště do lesa, asi ho uvidím jinýma očima a budu si jednotlivých stromů všímat mnohem víc nez doteď.


Krásně romantické a magické. Dykův Krysař je úžasně charismatický, Agnes nádherná a zvuk píšťaly podmanivý. Ráda jsem se k tomuhle krásnému pohádkovému příběhu díky výzvě po letech vrátila a ještě omámena píšťalou zvýšila jeho hodnocení na plný počet.


Hrozně smutné a tísnivé a zároveň hrozně krásně napsané.
Všudypřítomné obavy a strach o životy své a svých blízkých i o své majetky prostupují celým příběhem stejně jako postupně mizející naděje spolu s postupně vzrůstající děsivou jistotou zúčastněných pánů I mladé Kateřiny.

Poprvé jsem sáhla po předloze našeho oblíbeného rodinného filmu, užívala si krásnou češtinu, včetně té Pepinovy ;), a byla mile překvapena, že vypravěčem je Maryška. Knížka je samozřejmě výborná sama o sobě, ale před očima jsem většinou měla obrazy z filmu. Znovu jsem tak musela smeknout i před Jiřím Menzelem za úžasnou adaptaci i za skvělé obsazení. Při čtení jsem se několikrát nahlas smála a několikrát se neudržela a předčítala vybrané vtipné pasáže mému muži, který mi jako milovnik a znalec filmovych hlášek potvrzoval, jestli ve filmu zazněly. Zároveň jsem ale oceňovala, že Menzel z filmu vypustil některé drsnější knižní scény.
Moc se mi líbil úvod Maryščiných vzpomínek při koupeli:
"Je to můj biograf, který si předvádím na plátno svých zavřených očí, film, jehož scénář a režii natočil můj život, film, ve kterém hlavní úlohu hraji já, já, která jsem dorazila až sem, do dřevěné vany, ve které ležím… ". Opravdu překrásná čeština.


Další skvělá Soukupová, ve které jsem se opět nacházela. Tentokrát dokonce o to víc, o co podobnější je Veroničina rodina mé vlastní, chápajíci manžel, dcera veganka, mladší syn... Veronika se dostává kvůli rodinným problémům, vyčerpání i nadměrnému pití do problémů, které moc nezvládá řešit, i když pro to dělá své maximum. Občas mě hrozně štvala, ale i tak jsem jí fandila a doufala, že to všechno nějak ustojí. Zajímavé bylo sledovat rodinu nejen z pohledu Veroniky, ale i jejích dětí, hlavně to, jak to vnímají jinak a jak se často zbytečně míjíme. Naprosto respektuju autorčin záměr, ale mně osobně trochu scházel pohled Veroničina manžela, který mohl tuto mozaiku ještě doplnit.


Děti z Bullerbynu jsem si oblíbila už jako dítě, ale až jako dospělá, při předčítání mým dětem, jsem objevila, jak moc jsou vtipné! I ostatní knížky Astrid Lindgrenové miluju, ale Bullerbyn mi asi zůstane pořád nejbližší.


Opět hodně silné a strašně dobře odvypravěné! Spousta spisovatelů má tu moc vtáhnout mě hned od první stranky, ale to, jak to umí Viktorie Hanišová, je jedinečné. U jejích knížek ani nedutám a hlavní hrdinové mi přijdou hrozně skuteční a blízcí bez ohledu na to, jak moc mi jsou nebo nejsou podobní. A, i když mám při čtení většinou stažený žaludek a fyzický strach z toho, který kostlivec vyleze tentokrát ze skříně, nemůžu knížku odložit. Stejné to bylo i u Neděle odpoledne strávené s Teem, Maričkou a Jindřichem. Občas mi toho sice přišlo na jednoho člověka a na jednu rodinu trochu moc, ale celé to do sebe zapadalo a i mě nutilo přemýšlet o vlastních rodinných prioritách a hodnotách. 4,5 * , z toho 4 za příběh a 5 za skvělý vypravěčsky styl.


Haruki Murakami je pro mě srdcovou záležitostí a jeho knížky jsem si oblíbila pro jejich jedinečnou atmosféru, kouzlo a sexappeal. Všechny jeho příběhy na mě působí opravdu magicky a silný pocit z nich většinou přetrvává ještě dlouho po dočtení. Proto jsem byla překvapena, že samotný děj této knížky, ke které jsem se vrátila asi po 10 letech, si nepamatuju skoro vůbec. Hlavní postavy Hadžime a Šimamoto mi sice byly povědomé, na víc jsem si ale nevzpomínala. A tak jsem teď celý tenhle příběh osudové lásky okouzleně znovuobjevila, opět si ho užila a nečekaně v něm našla i pár vtipných pasáží.
"On totiž její tatínek byl kromě dentisty i komunistou. Jasně, i takoví lidé se na světě najdou... Kombinace tenisty, dentisty a komunisty v jednom se už vidí opravdu jen málokdy." :)


Babičku jsem četla poprvé na základní škole a pamatuju si, že jsem se k této tenkrát povinné četbě musela nutit a rozhodně si ji neužívala. Až teď, když jsem držela v rukou krásné voňavé vydání z toku 1935 po mojí babičce, jsem tuhle českou klasiku dokázala ocenit i si ji vychutnat. Babička je opravdu krásně napsaná, ale nedala se číst rychle, naopak. Ale právě to zpomalení a napojení se na tehdejší životní styl na mě působilo zvláštně uklidňujícně a pohodové.


Krásný jazyk i příběh, nádherně poetický a romantický, přestože smutný. Ráda se k Petrovi a Lucii někdy vrátím. Kromě toho mě zaujalo i krátké představení autora na konci knížky, hlavně informace o Rollandových protestech proti Mnichovské dohodě a následné okupaci Československa a o jeho blízkém přátelství s Mahátmou Gándhím.

Přestože okouzlení z prvního přečtení před spoustou let už se neopakovalo, i teď mě Saturnin pobavil a několikrát rozesmál. Pohodová česká klasika.


(SPOILER) Bezpráví, zoufalství, bolest, strach a
beznaděj a přitom pořád doufaní v nemožné, v zázrak, že to jednou skončí. Při čtení jsem si připadala jako v Severní Korei nebo v Kingově Vykoupení z věznice Shawshank, ale rozhodně ne jako v Československu v době mého narození. Míla mi taky občas připomínal nabarvené ptáče, jak se ty hrůzy kolem něj pořád opakovaly a nabalovaly. O to šílenějši ale je, ze Mílův příběh je skutečný. Uváděné kontrastní milníky, důležité pro většinovou společnost, pak v porovnání s komunistickým lágry a životem v nich vyznívají strašně povrchně.
Lustr pro papeže pro mě byl nejbližší setkání s tímhle tématem a teď po dočtení, hodinu po půlnoci, je mi z něj hrozně a je pro mě skoro nemožné přijmout to jako součást naší nedávné historie.
"Nikdy se nemůžeme posouvat dál, pokud se nevyrovnáme s vlastní minulostí."


Vtipná klasika, se kterou jsem se překvapivě setkala poprvé. Byla jsem přesvědčena, že jsem Lakomce četla kdysi na střední, ale teď mi kromě hlavní zápletky povědomý nebyl, tak mě asi tenkrát minul. A přestože se nedá úplně přenést do současnosti, je z něj zřejmé, že povahy, hodnoty a touhy lidí se ani za těch pár století skoro nezměnily.


I když u mě zážitek z Osvícení nedosáhl síly a dojemnosti Míle, naléhavosti a lidskosti Vykoupení ani autentičnosti Kingových memoárů O psaní, šlo o jedinečné čtení. Zpětně mi ani nevadí, že jsem se chvílemi trochu nudila. Ty chvíle, kdy jsem se správně bála (většinou) nebo dobře bavila (jako Jackovu komentáři k prezidentům historicky ubytovaným v Overlooku), mi to vynahradily. Mimochodem, King evidentně stále zastává stejný politický názor a jasně ho prezentuje i na svém twitterovém profilu. A, přestože stejnojmenný film jsem viděla jen jednou a pamatuji si ho spíš mlhavě, dokonale šíleného Jacka Nicholsona jsem v Jackovi Torrancovi viděla po celou dobu čtení a ráda si ho v nejbližších dnech znovu připomenu.


Merle představuje ústy fiktivní postavy Rudolfa Langa jedno z nejhrůznějších období v dějinách lidstva a jednoho z největších válečných zločinců Rudolfa Hösse. Naprosto věcný a přitom slohově naprosto dokonalý styl vyprávění věrohodně vystihl Langovu/Hössovu osobnost, velmi silně ovlivněnou výchovou, založenou na bezvyhradné poslušnosti. Nejděsivejší tak pro mě byly nejen dvě poslední kapitoly o budování a vedení koncentračniho tábora a z poválečného soudu, ale i úvodní kapitola z Rudolfova dětství, která dalši vývoj jeho osobnosti předurčila. A pravě vzhledem k jeho dětství s absencí lásky mi přišel málo uvěřitelný Langův téměř idylický vztah k jeho ženě a dětem a pochybuji, že to tak Höss opravdu měl. Každopádně jde o skvělé čtení, které mi navíc bylo místy povědomé. A, přestože Emanuel byl nesrovnatelně větší sympaťák než Rudolf a Malevil nesrovnatelně lepší místo k životu než Osvětim, při čtení jsem díky nezaměnitelnému Merleho stylu vyprávění jistou paralelu vnímala.


(SPOILER) Konečně jsem dosáhla další mety klasické sci-fi a jsem z tohohle skoro 75letého staříka nadšená. Já robot je opravdu krásné čtení, od úvodní něžné němé chůvy Robbieho po (humanoidního?) světového koordinátora Byerleyho. I strohá sympaťačka, robopsycholožka Susan Calvinová, mě jako průvodce historií vývoje robotů a jejich psychiky bavila. A původní tři zákony robotiky jsou naprosto geniální a hned v úvodu mi připomněly přátelského robota Baymaxe z naší oblíbené rodinné disneyovky Velká šestka.
1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
2.Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
3. Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním, nebo druhým zákonem.


Z šestice kraťoučkých povídek, které tématicky doplňují včera dočtené Na západní frontě klid, mě nejvíc dostala první s názvem Nepřítel, ale i ostatní byly hodně dobré. Remarqua jsem objevila někdy v nácti prostřednictvím Tří kamarádů a Nebe nezná vyvolených, ale až teď, když se k jeho knížkám po letech vracím, se do jeho psaní vyloženě zamilovávám a jsem ráda, že mi toho od něj zbývá ještě tolik k přečtení.


Můj obdiv k psaní Raye Bradburyho se touto sbírkou povídek opět posílil. Jeho styl mě zkrátka baví, vzbuzuje moji fantazii, nutí mě k přemýšlení a vyvolává řadu otázek. Krome originálního prologu a epilogu se to v Ilustrovaném muži nejvíc povedlo úvodní děsivé Savaně, neskutečně dlouhému Dlouhému dešti, rodinnému Astronautovi, odevzdané Poslední noci světa, napínavé Lišce a lesu, vtipné Míchačce na beton, humanoidním Marionetám a.s., hororové Nulté hodině a závěrečné něžné Raketě. Opět bradburovsky zasloužených 5/5.
