Richie1 komentáře u knih

Je to už letitý román (z roku 1961), ale přesto neztrácí na čtivosti. Některé popisy technických vymožeností jsou samozřejmě dnes už úsměvné a také některé předpovědi Clarkovi nevyšly správně (např. předpovídal, že Sověti přistanou na Měsící 7. listopadu 1967), ale i tak bylo zajímavé se začíst do dobrodružství skupinky ztroskotanců v prachovém měsíčním moři. Následná záchranná akce nabídla dostatek napětí, které vydrží až do konce.
Knihu jsem četl potřetí a opět velká spokojenost. 80%

Frekvenční terapie je relativně nová, i když již celosvětově používaná metoda, která dokáže likvidovat mikrobiální a parazitální zátěže organismu a výrazně stimulovat funkce imunitního systému.
Dr. Clarková převzala metodu frekvenční terapie po jejím vynálezci Dr. Raymondu Rifeovi (z 20-30. let minulého století) a značně ji rozvinula a vylepšila. V průběhu svých výzkumů znovuobjevila ničení patogenních mikroorganismů vysokofrekvenčními impulsy a propracovala mnoho postupů a metod pro netradiční léčbu téměř všech nemocí.
V této knize se věnuje léčení v současnosti asi nejhorší nemoci - rakovině. Text je místy trochu nepřehledný, některé informace se stále opakují, v knize je mnoho zkratek či odborných výrazů. Přesto si lze udělat velmi dobrý obrázek o metodě Dr. Clarkové.

Popisované postupy léčení a prezentované výsledky jsou natolik významné, že se tomu ani nechce věřit. Pokud by skutečně fungovalo vše, co Dr. Clarková v knize popisuje, znamenalo by to skutečnou revoluci v léčení nemocí (jak zní název jiné její knihy). Znamenalo by to, že velká část lékařů by přišla o práci (možná i to je důvod, proč lékařská lobby výzkum Dr. Clarkové neuznává a zatracuje).
Mnohé z popisovaných postupů (detoxikace, dezinfekce prostředí, stravovací návyky apod.) je dlouhodobě ověřeno. Léčení frekvenční terapií je ovšem ještě relativně mladé. Počkám si, až bude více zkušeností s touto metodou. Nicméně po prostudování knihy a internetových zdrojů jsem nakloněn v tuto metodu věřit a doufat, že dříve nebo později prorazí u široké veřejnosti.

2 30.03.2016

Velmi pěkný román o slavném vynálezci a matematikovi Archimedovi z doby, kdy byl ještě mladý a jeho sláva teprve měla přijít. Šlo o dobu, kdy se schylovalo ke střetu dvou hegemonů Středomoří - kartaginské říše a mladé římské říše (první punská válka). Archimedovo rodné město Syrakusy bylo v boji o ovládnutí Sicílie pomyslným jazýčkem vah.

Vedle velmi zdařile vykreslené postavy samotného Archimeda (líbila se mi i muzikální složka jeho povahy) mě také zaujala postava syrakuského vládce - tyrana Hierona II. Tento samovládce se vyznačoval velmi dlouhou dobou vládnutí (275-215 před n. l.), které přineslo Syrakusám nebývalou prosperitu a rozkvět. Téměř po celou dobu vlády udržoval spojenecké vztahy s římskou republikou. Až po jeho smrti se jeho vnuk a nástupce Hieronymus přiklonil v roce 215 př. n. l. na stranu Karthága v druhé punské válce, což mělo za následek dobytí města roku 212 př. n. l. Římany (při kterém zahynul i slavný Archimedes).

V románu byl také zajímavý popis střetnutí dvou odlišných kultur - tradiční řecké (řecké kolonie byly již stovky let rozmístěny po celém Středomoří) a mladé latinské (římská republika, která teprve dokončila sjednocení italského poloostrova pod svou nadvládu). Syrakusy z tohoto prvního střetnutí vycházejí jako morální vítěz (nehledě na výsledek válečných operací).
Nastupující Řím ovšem musel mít již dlouhodobější vztahy s mnohými řeckými koloniemi i na italském poloostrově (Neapol, Kume, Tarent a další), takže některé popisy nevědomosti či zaostalosti římských občanů se mi zdály být poněkud přehnané.

Kruhy v písku bylo příjemné čtení, kdy jsem se mohl ponořit do starověké doby zajímavých i převratných změn nejen ve vědě, ale i na politické scéně Středomoří. 75%

7 30.03.2016

Oblíbená kniha mého dětství, četl jsem ji několikrát. Divoký západ, přestřelky pistolníků, honičky na koních, desperáti i šerifové - to vše (v kulisách války Severu proti Jihu) představuje dobrodružnou četbu, která se musí líbit každému klukovi. Přiznávám, že po této knize od Hamiltona sáhnu občas i v dospělosti, neboť to je veskrze příjemné a oddechové čtení.
Navíc se jedná o obecně známou historii Divokého západu - dobrodruh William Cody alias Buffalo Bill skutečně existoval, stejně jako šerif Hickok alias Divoký Bill nebo desperát Jesse James.
William Cody v této knize bojuje ve službách Unie proti obávané Černé brigádě nechvalně proslulého majora Quantrilla, která stojí na opačné straně, na straně Konfederace. A jen výjimečné schopnosti mladého scouta mohou pomoci tento nelehký úkol zvládnout. 85%

Mark Stone na další záchranné misi. Obvyklé schéma včetně pirátů, rychlých milostných dobrodružství či šermířských soubojů. V tomto díle mají prim nedospělí jedinci mocné vesmírné civilizace, kteří si "hrají na písečku" - na planetě a figurkami jsou její obyvatelé. Pro Stonea příliš mocní protivníci, ale Stone má také mocné přátele. 50%

21.03.2016

Tento román od Blocka byl zklamáním. Kulisy nebyly špatné - postkatastrofické prostředí, přeživší skupinky posledních lidí na Zemi - ale děj románu se od prvotních reakcí na zkázu přesunul k nesmyslnému boji mezi ruskou a americkou přeživší enklávou. A hádejte, která strana byla ta dobrá. :-)
Popisování ruské mentality, jejich povah a způsobů jednání a myšlení bylo vyloženě stupidní, hlavní záporák se choval spíše jako z blázince uprchlý maniak.
Na americké straně mě zase štvala neustálá milostná vzplanutí většiny účastníků - jakoby neměli jiné myšlenky než si hledat milenky a partnerky, zatímco svět okolo nich totálně umírá.
K závěru román spěl do frašky - dvě hvězdičky v hodnocení jsou ještě milosrdné. Bohužel - od autora výborného Mayday jsem čekal mnohem více.

1 20.03.2016

Celkem 22 autorů (převážně ekonomů, politologů a sociologů) přispělo do tohoto sborníku a ve svých příspěvcích rozebírají možné dopady současné masové imigrace do Evropy. Ty dopady jsou shledávány a dokazovány vesměs jako negativní ať už jde o ekonomickou, demografickou nebo sociologickou stránku problému. Pojmům jako imigrace, multikulturalismus, integrace, asimilace, imigrační kvóty či Schengen je věnována dostatečná pozornost, aby bylo možné si udělat názor na současné dění v Evropě.
Sborník především varuje. Varuje před fatální masovou migrací do Evropy, varuje před ekonomickou sebevraždou Evropy, před nesprávnými rozhodnutími současných vrcholných politiků Evropy i před vlastní lhostejností k ohrožení národních suverenit i občanské bezpečnosti.
Studium všech příspěvků mi poskytlo odpovídající přehled o této současné krizi. Jsem rád, že podobné publikace jsou k dispozici a že mohou pomoci orientovat se v dění, které se nás může v nejbližší budoucnosti výrazně dotýkat.

11 10.03.2016

Komentovat toto dílo pro mě není jednoduché. Uvědomuji si jeho nesporné literární kvality, nicméně celý román (děj, prostředí, postavy) pro mě vyzněl příliš depresivně. S žádnou z postav jsem se nedokázal dostatečně ztotožnit (a nejméně s hlavním hrdinou Raskolnikovem, jehož rozhárané myšlenkové pochody i vlastní činy pro mě byly těžko pochopitelné a většinou nepříjemné). Popisy bídy a utrpení chudých, devastujícího alkoholismu, prapodivné morálky a beznadějnosti života pro mě byly natolik skličujícími, že mě román nemohl příliš oslovit a líbit se mi.
Na druhou stranu asi právě tak měl román působit - to tísnivé vyjádření obtížného života chudých Rusů se Dostojevskému podařilo. Vnitřní vývoj Raskolnikova byl také zajímavý a byl jsem zvědav, jak to s ním nakonec dopadne.
Dostojevského styl vyprávění mě však nechytnul - není to styl, který bych vyhledával, který bych měl rád. Silně pochybuji, že bych se k tomuto dílu ještě někdy vrátil. Román ze svého subjektivního hlediska hodnotím pouze lehce nadprůměrně. 65%

10 10.03.2016

V tomto díle autor odkrývá další svět - svět krutých Dasatů. Již tradičně byla první polovina knihy poněkud slabší, navíc se rozvíjelo několik (až příliš) dějových linek, a to také nepřispělo k lepší čtivosti. V druhé části knihy děj trochu nabyl na spádu, ale i tak si myslím, že tento díl byl o něco méně kvalitní, než jiné Feistovy knihy. Stále to je velmi dobré čtení, ale u Feista jsem přece jen zvyklý na větší kvalitu a napínavost příběhu. Snad závěrečný díl trilogie bude napínavější. 65 %

12.02.2016

Opět vynikající!
V 6. díle Balista dále pokračuje z císařského pověření v misi na hranicích římské říše - z ještě římské Olbie se postupně přesunuje do končin Baltu, kde již vliv Říma zasahuje pouze zprostředkovaně. Celá cesta i dění v baltské oblasti je velmi napínavé a popsané s velkým přehledem o historických souvislostech. Sidebottom prokazuje své skvělé znalosti i výbornou přípravu na každý díl své ságy - moc si užívám reálnou historii, která z jeho románů přímo čiší. Nejen bitevní scény, ale veškeré popisy života lidí té doby jsou na vynikající úrovni.
Historie germánských oblastí na okrajích římské říše je jen okrajově doložená z dochovaných pramenů, což umožňuje autorovi rozvíjet fiktivní napínavý příběh a přitom se velmi dobře pohybovat v rámci známé historie. Mnoho osob, které v příběhu vystupují, jsou známé podle skutečných faktů - autor dal navíc na konci románu přehled o skutečné či fiktivní historii.
Celá sága o Balistovi je pro mě jedním z nejlepším příběhů z období římské říše, které znám. 90%

4 05.02.2016

Pokud bych měl nějakou knihu označit jako brak, tak lepší příklad než Kronos nenajdu. Tento slaboučký pokus o variaci King Konga a Jamese Bonda dohromady jsem četl asi omylem. Začátek ještě trochu ušel (i přes ty plytké citové výlevy), ale s přibývající akcí jsem se začal stále více pochechtávat - z dobrodružného thrilleru se stávala směšná fraška. Nijak originální zápletka, bezduché postavy, hloupé dialogy a akční scény opravdu tragicky směšné ("... Atticus uchopil obě Remusovy ruce, vrhl se na zem, nohama napřed projel pod Remusovýma rozkročenýma nohama a potom mu zezadu lýtky sevřel krk. Prudkým trhnutím Remuse přiškrtil a mrštil jím dozadu... ").
Knihu nedoporučuji - ztráta času. S bídou 10 %.

1 30.01.2016

Třetí díl mě nezklamal, opět jsem četl velmi kvalitní historický příběh odehrávající se především v Anglii (Skotsku) a ve Francii. Po ztrátě posledních křižáckých držav se templáři soustředili na posílení svého řádu v jednotlivých zemích Evropy, především ve Francii. Rostoucí bohatství a moc řádu ovšem přitáhlo chtivé zraky francouzského krále Filipa IV., a tak se závěrečné části příběhu věnují i okolnostem procesu s templáři a pádu celého řádu.
Hlavní hrdina, Will Campbell (mimochodem podle skutečného skotského klanu Campbellů), je účastníkem nejvýznamějších událostí této doby - kromě jiného i třeba bitvy u Stirlingu, v níž William Wallace porazil anglické vojsko pod vedením hraběte ze Surrey. Setkává se nejen se slavnými válečníky, ale i s králi nebo papeži a byť je jeho příběh fiktivní, mnohé události i postavy jsou popsány velmi přesně podle doložené historie. Některé odlišnosti od historických fakt autorka vysvětluje v doslovu a pokud se jedná o nějaké další případné drobné nepřesnosti, nejsou vůbec rušivé v celkovém pojetí příběhu.
Celá trilogie na mě udělala velmi dobrý dojem a autorku musím vyzdvihnout nejen za čtivost románu, ale i za skvělé nastudování historie v období posledních desetiletí existence templářského řádu. 75 %

2 26.01.2016

Útlá knížečka, která v 8 kapitolách přehledně objasňuje příčiny i možné důsledky současné migrační krize (uzávěrka v listopadu 2015). Není nutné mít oblíbeného Václava Klause nebo Jiřího Weigla - stačí jen racionálně a bez emocí přistoupit k nabízeným myšlenkám a vlastním selským rozumem si udělat názor na imigrační vlnu.
Vzhledem k tomu, jak velkou důležitost přikládám urychlenému řešení této krize a s oceněním odvahy, s kterou autoři otevřeně hovoří a jak pojmenovávají příčiny i důsledky imigrace do Evropy, dávám knize plný počet hvězdiček.

8 17.01.2016

Pro mě trochu netypické howardovské povídky - westerny z Divokého západu - patří svou kvalitou k jeho známějším povídkám z žánru fantasy. Čiší z nich stejná syrovost a přímočarost jako z povídek o Conanovi nebo o Kullovi, přičemž ne vždy je jednoznačně stanovena kladná či záporná role hlavních hrdinů.
Howard vyrůstal v srdci Texasu, v zemi, která v době Divokého západu proslula pistolníky a desperáty. Když psal své povídky, stále ještě žili pamětníci těchto časů. Howard ostatně vzpomínky texaských pamětníků sbíral a plánoval napsat historii Texasu.
Svou westernovou tvorbu si cenil a já rád potvrdím, že právem. Jeho příběhy pistolníků dokáží zaujmout stejně dobře jako příběhy Conana, ale jsou navíc okořeněné autenticitou doby a místa.
Westerny Howarda jsou pro mě krásným překvapením a vím, že se k nim budu později ještě znovu vracet. 85 %

2 17.01.2016

V Legii hrdinové Cato a Macro pokračují v honu na bývalého otroka a vzbouřence Ajaxe, který jim stále uniká a stále se snaží škodit Římu. Mám pocit, že úloha Ajaxe byla v románu trochu zveličena - v té době již velmi těžko mohlo nějaké vzbouření otroků vážně ohrozit Řím. Také neustálé jeho úniky před pronásledovateli byly již na hranici uvěřitelnosti. Jinak je ale příběh opět povedený a čtivý. Líbilo se mi popisování situace v egyptské armádě, která byla poněkud změkčilejší oproti legiím na severu říše, které musely více bojovat proti nesčetným barbarům na hranicích. Cato s Macronem tak mohli prokázat své bojové zkušenosti, ačkoli to v hiearchii legie neměli jednoduché. Autor do příběhu zakomponoval i svou verzi památné bitvy u Cann - jeho Cato je sečtělý a své znalosti Livia využívá i v praktických bojích.
Příběh si stále udržuje kvalitu, a tak se mohu těšit na další díly. 70%

2 07.01.2016

Soubor 8 povídek, z nichž některé jsou velmi krátké (7 stran), jiné delší (59 stran) a jejichž kvalita mírně kolísá. V některých vystupují známí hrdinové jako Old Shatterhand (alias Kara ben Nemsi), hadži Halef Omar, Vinnetou ... ale v jiných jsou i neznámí hrdinové, kteří se ovšem svými schopnostmi svým známějším protějškům přibližují. Tradičně je dán prostor zlu a dobru, přičemž minimálně v jedné povídce překvapivě dobro nezvítězí (povídka Černé oko je až hororová). A skutečně se některé příběhy odehrají na poušti i v prérii, v horách i na řekách - Mayova znalost zeměpisu se prokazuje.
Kniha sice nepatří mezi nejlepší z výběru Mayova díla, ale rozhodně to je velmi dobré oddechové čtení pro dobrodružné povahy. 70%

5 02.01.2016

Druhý díl pokračuje v dobré kvalitě příběhu, byť se mi místy zdál poněkud překombinovaný. Zápletky a především činy padouchů byly občas na hranici únosnosti, což trochu sráží dobrý dojem z knihy. Historické reálie jsou nicméně velmi dobře popsané, boje o poslední pozice křižáků ve Svaté zemi jsou přiměřeně napínavé i zajímavé. Uvítal jsem možnost sledovat popisovanou historii jak ze strany křesťanů, tak ze strany mamlúckých muslimů. Je dobře, že na konci knihy jsou vysvětlivky autorky k historickým událostem i popis postav s vyznačením toho, která je historicky doložená a která fiktivní. Četba příběhu z tohoto období byla příjemná, a tak se mohu těšit na třetí díl. 75%

30.12.2015

Názvem sice kniha tak trochu nabízí senzaci, ale při čtení jsem k žádným senzačním či šokujícím informacím nedospěl. Možná i díky tomu, že se již problematice prevence dobrého zdraví pár let věnuji a většina toho, co jsem se v knize dočetl, pro mě nebylo novinkou.
Kniha je jakýsi slepenec mnoha informací z oblasti zdravého způsobu života, někdy až chaoticky podávaných a často i opakovaných. Většinou jsem se s názory autorů ztotožňoval, ačkoli občas jsem zapochyboval nebo zauvažoval, nakolik jsou jejich tvrzení podložena pravdou a seriózním výzkumem. Obecně ale rady, které se v knize často opakují, patří dnes už k známým informacím pro každého, kdo se zajímá o své zdraví a o jeho udržení v dobré kondici.
Např.:
- omezte maso a jezte více zeleniny a ovoce
- pijte čistou vodu a čerstvé zeleninové a ovocné šťávy
- nejezte sůl
- omezte cukr
- provádějte tělesná cvičení ... atd.

V čem tedy spočívá výjimečnost této knihy? Paul Bragg došel především k jednomu důležitému poznatku: anorganické minerály jsou lidským organismem velmi špatně vstřebávány a pokud je tělo nevyloučí, usazují se v cévách, kloubech a dalších orgánech, přičemž postupně způsobují různé nemoci a trápení až nakonec vedou k předčasné smrti.
Nejvíce se do těla dostávají anorganické minerály vodou. Paul Bragg tedy nabádá omezit pití minerálních vod, vody ze studní nebo i obyčejné vody z kohoutku. Naopak velmi doporučuje pití destilované vody nebo pití čerstvých zeleninových a ovocných šťáv (v kterých je pro tělo mnoho prospěšných a dobře vstřebatelných organických minerálů).
Vzhledem k tomu, že vstřebatelnost anorganických minerálů je pouze cca 5%, lze s tvrzeními autora knihy opatrně souhlasit. Ale jak jsem si již často ověřil: "všeho s mírou". :-)
Návod Paula Bragga k pití destilované vody beru jako velmi zajímavou informaci a zcela jistě zkusím některé jeho rady využít v mé snaze o zdravý způsob života.
Knihu považuji za vemi dobrý vklad do oblasti správné životosprávy a správného stravování.

4 27.12.2015

Série dobrodružství Johna Cartera na Marsu pokračuje ve svižném tempu. Hlavní hrdina cestuje do polárních oblastí a objevuje nové rasy Barsoomské civilizace, přičemž doslova na každém kroku musí bojovat o přežití a splnění svého cíle - osvobození své lásky a manželky - Dejah Thoris.
Výborné čtení, které ani trochu nenudí a přes svou letitost zůstává podivuhodně svěží. 85%

1 17.12.2015

Já přečetl Oněgina - co mohu více? :-)
Poezii nečtu, ale na Oněgina jsem byl zvědavý. Uvědomuji si, že tohle dílo by vyžadovalo více času, více soustředění a častější opakování. Jen tak bych asi byl schopen proniknout do Puškinových veršů a lépe ocenit tuto poému.
Příběh samotný je vcelku banální, ale Puškin mu dokázal vdechnout svými verši nebývalou plastičnost a krásně vykreslil nejen milostné soužení hlavních hrdinů, ale i celou ruskou zemi z počátku 19. století. Ocitneme se mezi prostým lidem na venkově i mezi smetánkou na nekonečných banketech a oslavách ve městech, zažijeme lásku, zklamání, bolest i drama.
Dílo mě sice neoslovilo tak, jako to u mě dokáže próza, ale věřím, že pro poetičtější duše je tato poéma literárním skvostem.

6 06.12.2015