Richie1
komentáře u knih

Drsný román. Četl jsem ho asi 3x a vždy to ve mně zanechalo silný dojem. Asi si ho přečtu znovu. :-) London prostě umí.


Tohle byla velmi oblíbená kniha mého dětství. Jedna z prvních, které jsem o přírodě přečetl a také jedna z nejhezčích vůbec. Curwood píše velmi poutavě - příběh o medvědu grizzly člověka chytne a nepustí. Epizoda, kdy opuštěné černé medvídě Muskwa potká krále šedých medvědů, obrovského Thora, patří k nejdojemnějším a nejkrásnějším okamžikům příběhu, ale neméně krásný je i vnitřní přerod lovce Jimma Langdona, jenž si ve správnou chvíli uvědomí pravé hodnoty přírody i života.
9.1.2016 - v ranních hodinách dočteno - už asi počtvrté.


Od chvíle, kdy jsem přečetl Bílého tesáka od Londona, jsem miloval knihy o zvířatech (a o psech a vlcích zvláště). Seton umí tyto knihy z přírody psát skvěle. Jeho Krále vlků jsem jako kluk zhltal před více než 30 lety, ale stále mám tuto knihu v hlavě a doufám, že se k ní zase někdy dostanu.
Setonovy příběhy o zvířatech jsou někdy až drsné, ale myslím, že také velmi pravdivé - tak jako je pravdivá sama příroda. Je v nich mnoho moudrosti - občas v těchto příbězích hledám i analogii v chování člověka, ať už k přírodě nebo k sobě samému.
Určitě doporučuji nejen mladým čtenářům, ale i těm dospělým.
20.7.2015 - po 30 letech jsem si knihu opět přečetl a opět jsem podlehl zvláštnímu kouzlu Setonova vypravěčství. Jeho povídky dokáží laskat po duši i mrazit a po přečtení už přírodu navždy vnímáte trochu jinak.

Pamatuji si, že jsem tuto knihu jako školák přinesl jednou do družiny, přečetli jsme si tam jednu z kapitol a pak jsem tam knihu musel nechat a četli jsme si z ní již pravidelně - tak se všem líbila. Jako kluk jsem si určitě přál zažívat podobná dobrodružství a bylo mi líto, že se mi to tak nedařilo jako Kopytovi a Mňoukovi :-)


Tato sbírka povídek autora sovětské éry mě příliš nezaujala. Možná jsem to mohl zvládnout přečíst v osmdesátých letech, ale dnes bych po této knížce v žádném případě nesáhl - je mnoho lepších knih scifi.


Jo, tohle byla oblíbená kniha mého dětství. Dnešní mládež už usekané hlavy nijak neděsí, ale mě tenkrát příjemně mrazilo, když jsem četl o jezdci, který se v prérii tajemně zjevoval a jezdil bez hlavy. Tenhle román má vše, co je důležité - zápletku, tajemno, dobrodružství, lásku ... Z nostalgie dávám krásné 4 hvězdičky.


Vzpomínám si, že když jsem jako kluk přečetl tento román o slavném mořeplavci Magalhaesovi, tak to ve mě podnítilo velký zájem o cestovatelství a mořeplavectví. Poté jsem si nějaký čas z knihovny půjčoval samé knížky o objevitelech a dobyvatelech :)
František Omelka příběh o Magalhaesovi napsal velmi čtivou formou, která zaujme nejen školáka, ale i dospělého čtenáře. Osudy velkého mořeplavce určitě stojí za to znát.


Pro milovníka historie je tento atlas nezbytnou a neocenitelnou pomůckou. Používám ho vždy při čtení historických knih a nemohu si ho vynachválit. Stejně tak druhý díl.


Nanga Parbat - Holá hora, hora smrti. Kdo se hory dotkne, zahyne ... koluje podhůřím strašlivá pověra.
I za nejjasnějšího dne, kdy slunce září o závod, jako by se svrchu Holé hory snášel mrak, jehož chlad proniká až do kostí.
"Neviděli jsme ho, jenom cítili. Je to mrak strachu, mrak smrti," říká o Nanga Parbatu Tenzing Norkej, král himalájských vůdců, tygr tygrů, přemožitel nejvyššího štítu světa Bohyně Matky Země.
To jsou úryvky z knihy Hora smrti. Knížku jsem přečetl kdysi jako kluk a uchvátila mě. A ani po mnoha letech pro mě kniha neztratila nic ze své působivosti, stále se k ní rád vracím a čtu ji znovu a znovu.


Známý český historik popsal dobu a život našeho prvního krále z rodu Lucemburků - Jana (otce pozdějšího Karla IV.). Právem ho nazývá "králem diplomatem". Také bývá nazýván "král cizinec", neboť v Čechách se příliš nezdržoval, ale jezdil po celé Evropě, kde byl uznáván i obáván těmi nejmocnějšími vládci.


Nějaký čas tato kniha patřila k nejtlustším v mé knihovně (přes 700 stran většího formátu s malým písmem). Je to opravdová severská sága - kdo si chce přiblížit středověk severu Evropy (doba Vikingů, jarlů ...), nechť tak učiní právě s touto knihou.


Duna patří bezesporu mezi základní pilíře science-fiction literatury. Perfektně promyšlené postavy, intriky, mocenské boje a především úžasný svět budoucnosti a planety Arrakis nazývané Duna.
Vesmír má feudální uspořádání. Vládne Imperátor s pomocí těch nejtvrdších vojáků - sardaukarů, své mocenské zájmy ale mají také jednotlivé velkorody ovládající celé planety. Spojení mezi světy zajišťuje Gilda, která pro bezchybnou navigaci využívá drogové účinky drahocenného koření z planety Arrakis.
A právě vládu na Arrakis má z pověření Imperátora Shaddama IV. převzít rod Atreidů původně sídlící na planetě Caladan.
Arrakis však ovládá nepřátelský rod Harkonnenů a ten se tohoto výnosného obchodu nevzdá bez boje. Intriky i boje ohrozí samotné členy velkorodu Atreidů a když už se zdá, že tento rod zmizí z mapy vesmíru, tak na scénu přichází Kwisatz Haderach, mystický nadčlověk, který může pohnout vesmírem.
Skvěle napsaná kniha a úvodní díl celé ságy o Duně. Další díly mají už bohužel poněkud sestupnou úroveň.


Četl jsem Gorbačovovu knihu na konci 80. let, v době velmi aktuální. Podle mě Gorbačovův obrovský přínos byl v tom, že rozpoznal problémy socialistické společnosti a otevřel dialog. Otevřel možnosti, které za jeho předchůdců byly těžko představitelné.
Problém ovšem byl, že Gorbačov chtěl socialismus obrodit a zachovat. Stále věřil ideím socialismu a chtěl pro ně získat celý národ. Věřil, že když se podaří obroda ekonomického systému a že když se změní zkostnatělé myšlení obyvatel, že se socialismu opět bude dařit a opět bude dohánět kapitalistický svět. Mýlil se, ale i díky jeho pokusu o obrodu nakonec došlo k takovému uvolnění tuhého režimu socialistického světa, že to nakonec pomohlo i k jeho pádu. Za což mu můžeme děkovat.


Petr ze Sioraku ve službách francouzskému králi Jindřichu IV. prožívá opět dobrodružství na válečných bojištích i v diplomatických misích. Při tom všem, jak je jeho zvykem, se nevyhýbá ani milostným dobrodružstvím.
V této 6. části cyklu se hlavní hrdina podívá také do papežské Itálie, kde se pokusí pomoci dosáhnutí zrušení exkomunikace francouzského krále a v závěru knihy i do Španělska na katolický dvůr Filipa II. Svému králi pomůže také při eliminaci hrozby jezuitského řádu.
Merle je někdy v popisech děje příliš rozvláčný, ale i tak se jeho příběh čte dobře a kromě poučení o historii přinese i pobavení. Šestým dílem uzavřel autor svůj cyklus o Petru ze Sioraku, ale později k němu připojil dalších 7 dílů, na které se již těším.


Petr ze Sioraku stále zůstává věrný králi Jindřichu III. a po jeho smrti se přimyká k jeho následovníku Jindřichu IV. Tento "hugenotský" král má od počátku velmi těžkou pozici, protože země je rozdělena a on vládne pouze její menší části. Katolická většina Francie nového krále odmítá a bojuje proti němu. Naštěstí Jindřich IV. je natolik dobrý válečník a zároveň prozíravý státník, že postupně odstraňuje jednu překážku za druhou a přibližuje se k hlavnímu cíli - získat zpět Paříž, hlavní a nejdůležitější město království.
A v této snaze mu velmi účinně pomáhá právě Petr ze Sioraku, jehož král využívá především jako svého tajného agenta, plnícího rozličné úkoly. Ten nejtěžší pak je vydržet v obležené Paříží i dobu hladomoru a přinášet svému králi důležité informace. Petr zažívá opět různá dobrodružství jak životu nebezpečná, tak i romanticky milostná.
Autor čtivou formou přibližuje další zajímavý úsek dějin pozdně středověké Francie - dobu, kdy proti sobě stále nesmiřitelně bojovaly různé náboženské proudy v křesťanství a kdy si na královský trůn brousili zuby mnozí členové vládnoucího královského rodu. Zdůrazněna je také horoucí láska, jež ke své zemi a ke svému lidu měl král Jindřich IV.


Ve čtvrtém dílu ságy dochází k jedné podstatné změně oproti předchozím dílům. Petr ze Sioraku vstupuje do přímé služby francouzskému králi Jindřichu III. jako jeho lékař, a protože je nejen chytrý a šikovný, ale především věrný, využívá ho jeho panovník i k rozličným tajným posláním. S hlavním hrdinou se tak dostaneme na mnohá místa středověké Francie, ale i třeba na dvůr navarského krále či na anglický dvůr.
Dobrodružný ráz příběhu je zachován, ale děj je navíc značně rozšířen o historické souvislosti. Popisování historických událostí je někdy až na úkor čtivosti příběhu, ale na druhou stranu se tak čtenář mnoho dozví o této vzrušující době, kdy se Francie ocitla na pokraji rozpadu, protože byla zmítána rozkolem mezi katolickou většinou a hugenotskou menšinou. Do hry vstupují i další mocnosti jako katolické Španělsko s králem Filipem II. nebo protestantská Anglie s královnou Alžbětou I. Velmi dobře je v románu vykreslena osobnost francouzského krále Jindřicha III. a jeho boj proti nepříjemnému soupeři o moc - vévodovi Jindřichu Guise. Vrchol tohoto soupeření je napínavě popsán v samém závěru románu. S Petrem ze Sioraku bude čtenář přitom.


Když jsem jako mladý scifista poprvé četl Nonstop, tak jsem zpočátku přemítal, co má tato kniha společného se scifi. Postupně jsem se prokousával dějem, objevoval důležité souvislosti až k překvapivému konci a pochopil jsem, proč je kniha považována za skvost scifi literatury. Aldiss měl výborný nápad a převedl ho perfektně do románové podoby!
Obdobné téma zpracoval i Stanislaw Lem v knize K mrakům Magellanovým.


Petr ze Sioraku se vydává do Paříže, aby si vyprosil u krále milost za zabití urozeného soupeře při nepovoleném souboji. A přichází do Paříže právě v předvečer neblaze proslulé Bartolomějské noci, kdy propuknou naplno nenávistné postoje dvou náboženských táborů - katolíků a hugenotů. Petr jako příslušník hugenotské strany je v centru dění a ocitá se v přímém ohrožení života.
Ani třetí díl Merleho historické série vůbec neztrácí na čtivosti. Petrovy peripetie na jeho cestách středověkou Francií i dobrodružství v Paříži čtenáře nutí neodtrhávat se od knihy. V příběhu se seznamujeme s význačnými šlechtici i členy královského rodu, poznáváme středověký život v hlavním městě francouzského království. Závěrečné scény z Bartolomějské noci jsou natolik výmluvné, že čtenáři nadlouho zůstávají v paměti.
Kniha mě pohltila stejně jako při prvním přečtením před nějakými 25 lety.


Druhý díl přivádí hlavního hrdinu Petra ze Sioraku s jeho bratrem Samsonem do Montpellieru studovat lékařskou vědu na tamní veleznámé univerzitě. Petr coby patnáctiletý jinoch už zažívá neobyčejná dobrodružství, do nichž se zčásti dostává svou horkokrevnou povahou a zčásti i povahou té doby. Dobrodružství nebezpečná (např. setkání a boj s lapky), ale i milostná (jako inteligentní a pohotový mladík si získává srdce všech žen a rozhodně jejich pozornost neodmítá).
Merle nás seznamuje s prostředím středověké Francie, především s dobou soupeření dvou náboženských skupin - mezi katolíky a hugenoty (kalvínisty). Ve skutečnosti (jako vždy) šlo především o moc, takže tyto náboženské třenice či války řešily především, kdo a za čí podpory bude vládnout. Petr ze Sioraku je sice hugenotského vyznání, ale poněkud vlažného, takže mu nečiní potíže získávat přátele (i nepřátele) z obou soupeřících táborů.
V závěru knihy toto soupeření opět nabývá na intenzitě a můžeme jen očekávat, jak se Merle vypořádá v dalším díle s událostmi známé Bartolomějské noci a jaká dobrodružství při tom Petr opět prožije.


První díl historické série mého oblíbeného spisovatele Roberta Merle je skvělým úvodem do celé ságy zahrnující zajímavé období náboženských válek ve středověké Francii (od poloviny 16. století až po období vlády Ludvíka XIII.).
Příhody a dobrodružství Petra ze Sioraku mě uchvátily hned od tohoto prvního dílu a já začal postupně kupovat další vycházející díly, které také nijak neztrácí na čtivosti.
Merle má velký vypravěčský talent a dokáže udržet čtenářovu pozornost i při popisování historických souvislostí. A to také na tomto autoru velmi oceňuji - že umí zasadit krásný příběh do pravdivého historického rámce.
Zároveň musím ocenit skvělý překlad Miroslava Drápala, "jenž vyniká hrubě znamenitým jazykem, kterýmž čtenáři pomáhá lépe se vcítit do vyprávění".
