Richie1 komentáře u knih

Velmi rád jsem se ponořil do krásného příběhu z drsného kovbojského prostředí, plného dobrodružství, přátelství, romantické lásky i statečného boje proti zákeřným úkladům nečestných zloduchů. Zane Grey tyto příběhy umí skvěle napsat a Ztracená řeka patří k jeho více povedeným. 80%

2 24.09.2016

Tak jsem dočetl poslední díl této povedené série (ovšem autor začal přidávat pokračování). Celý příběh dospěl do finále, vše se zajímavě vyřešilo. Bylo to napínavé a bylo to občas překvapivé. Ale hlavně to bylo výborné čtení a já se závěr série odhodlal hodnotit plným počtem hvězdiček. 90%

24.09.2016

Autorka v příběhu zajímavě rozšiřuje plejádu nadpřirozených bytostí a navíc je tento díl i akčnější než předchozí. I mně se čtvrtý díl líbil zatím nejvíc. 75%

1 24.09.2016

První část Zpovědnice je opět rozvláčnější, ale vše očividně spěje k nějakému rozuzlení. Celá série je už poměrně hodně natahovaná, nicméně Goodkindův styl psaní se mi líbí, takže další a další díly mě stále ještě neomrzely. Nápadů má autor naštěstí dost, a tak nuda při čtení nehrozí. 70 %

24.09.2016

Výčet všech zdravotních problémů, které současná nadměrná konzumace rafinovaného cukru přináší, by měl přimět každého, aby se snažil příjem cukrů omezit. Bohužel jsme dost často oběťmi potravinářské lobby, takže tato snaha vůbec nemusí být jednoduchá. Cukr je droga, přináší obrovské zisky, a tak ho najdeme dnes všude - je součástí skoro všech potravin. Zdraví není důležité, důležitý je zisk.
Je záslužné, že se autoři tento problém pokusili popsat - a podařilo se jim to velmi dobře.
Snad mi jen trochu vadilo, že je v knize málo doporučení (nebo jsou poněkud nepřehledná), jak a čím rafinovaný cukr nahradit. Tyto rady ale zřejmě obsahuje další kniha autorů - Jak chutná štěstí. 75%

2 03.09.2016

Pokračování zaklínačské ságy je zdařilé, ale ... nenadchlo mě to tolik, jako kdysi první díly. Bylo to příjemné, oddechové čtení o oblíbené postavě zaklínače, ke kterému jsem se rád vrátil, nicméně plný počet hvězdiček tomuto pokračování nedám. 75%
30.12.2020 - dočteno podruhé, dojem velmi dobrý, trochu navyšuji hodnocení. 80%

4 17.08.2016

Rozsáhlý historický román, plný rytířských klání, romantických vztahů i vlasteneckých myšlenek. Souboj dobra a zla je prezentován statečným bojem polského a litevského lidu proti řádu německých rytířů. Autor na romantickém příběhu polského rytíře Zbyška vykreslil vrcholné historické období střetu polsko-litevského království se stále se rozpínající mocí německých křižáků, které vyvrcholilo rozhodující bitvou u Grunwaldu roku 1410. V románu jsou krátce zmíněni i čeští bojovníci - skuteční Jan Sokol z Lamberka a Jan Žižka z Trocnova, či smyšlený zbrojnoš Hlava.
Byť je čtení románu poněkud zdlouhavé pro mnoho popisných nebo nedůležitých epizod, je celý příběh velmi živý a umí vtáhnout do děje. Z historického hlediska to byla doba vrcholného středověku, kdy rytířství již spělo ke svému zenitu - nicméně v polských reáliích ještě stále mělo onu ryzí podobu, o které se tak dobře v historických románech čte. 75%

5 13.08.2016

Ve třetím díle se rozšiřují řady zvláštních bytostí, Sookie se poznává s vlkodlaky a také více proniká do hierarchie upíří organizace. Děj se tentokrát odehrává převážně mimo rodné městečko Sookie - přibylo více akčních scén a Sookie je také častěji v ohrožení života. Jednoduché a příjemné čtení. 65%

1 13.08.2016

Útlá knížečka (v edici Saturn za 4 Kčs) popisující krizovou situaci na planetě Duha. Přestože se jedná o více než 50 let staré dílo, nezdají se technologické popisy nějak zastaralé a překonané, což ukazuje na mistrovství autorů. Nejdůležitější ale z celého příběhu je chování lidí za stavu, kdy jde o život a zachránit se nemohou všichni. Je otázka, zda by se lidé chovali právě tak, jak je v příběhu popisováno - občas jsem měl vážné pochybnosti. Chvílemi jsem se ztrácel v záplavě jmen, některé dialogy mi připadaly také zbytečné. Celkově se mi kniha ale líbila, i když jsem už četl od autorů lepší. 70 %

4 25.07.2016

Vcelku podařený román o dobývání Malty tureckými vojsky roku 1565. Jeho první část byla slabší - cesta hlavního hrdiny z Anglie až na Maltu byla zbytečně natahovaná a méně zajímavá. Od poloviny knihy, kdy se příběh odvíjel na pozadí velkého obléhání, je čtení podstatně napínavější a kvalitnější. Samotný příběh hlavního hrdiny příliš nezaujal - jeho aktér je na můj vkus popisován poněkud nevěrohodně (mladík bez zkušeností si počíná v každém boji jako dokonale vycvičený bojovník a rytíř). Velké plus dávám ale za popis celého obléhání. Autor se přidržoval známých faktů a pouze některé drobné události (především v závěru obléhání) si upravil.
Z hlediska historické věrohodnosti hodnotím román velmi dobře, z hlediska příběhu hodnotím román o něco hůře než podobnou knihu o dobývání Malty - Řád od Tima Willockse. 80 %

2 24.07.2016

Druhý díl se mi zdál o malinko horší než úvod ságy, možná byl trochu méně přehledný v dějových linkách. Příběh i styl vyprávění je stále jednoduchý, nenáročný, čte se to dobře. 65 %

24.07.2016

Druhá část je opět o trochu svižnější, ale tentokrát toho autor nechal hodně otevřeného. Sága se natahuje, možná až příliš. Naštěstí má Goodkind příjemný styl psaní, který se dobře čte, takže délka jednotlivých dílů neunavuje a příběh neomrzí. 75%

1 24.07.2016

Oddechovka, na kterou mě samozřejmě nalákal úspěšný seriál (podle předlohy vcelku věrně natočený). Nečekal jsem žádnou náročnou intelektuální četbu, jen zábavu - a nebyl jsem zklamán. 70%

10.07.2016

První část Fantomu je klasicky rozvláčnější, na 400 stránkách se toho moc nestane. Líbí se mi, jak má autor stále nové a nové nápady, kterými děj oživuje. Přesto bych uvítal trochu méně popisnosti a více děje. 70%

09.07.2016

Tento díl mě docela zklamal. Mám pocit, že si autor dal tentokrát mnohem menší práci s ověřením všech historických dat a reálií. Během čtení jsem narážel na plno nepřesností a výmyslů, které mi dojem z knihy pokazily.
Autor použil některé skutečné události, které si ale dost poupravil, k nim vymyslel příběh o spiknutí proti císaři a ohrožení Říma hladomorem a vyslal své hrdiny Catona a Macrona, aby vše vyřešili. Vše to bylo poskládáno poněkud uměle a nepřesvědčivě.
Nevěrohodný pro mě byl popis Říma. Scarrow stále poukazoval na jeho nečistotu v ulicích a všudypřítomný smrad ("ulice přetékaly odpadky a splašky"). Tak to možná fungovalo později ve středověkých městech, ale starověcí Římané docela dost dbali o čistotu. Měli nejen stálý přístup k čerstvé vodě díky mnoha vodovodům, ale také plno veřejných lázní a záchodků. Většina ulic byla dlážděných, pod nimi byla síť kanálů. Majitelé domů odpovídali za čistotu ulic. Jistě, bylo to velkoměsto s milionem obyvatel, takže pořádek nešlo udržet vždy a všude, ale určitě to nebyla taková stoka, jak to popisuje Scarrow.
Rovněž mi vadilo, jak se neustále v románu mluvilo o římském lidu jako o chátře. Je třeba si uvědomit, že římský lid tvořili především občané. Římské občanství bylo velmi vážené (v minulosti dokonce vznikla válka o to, aby italské národy získaly římské občanství). Rozhodně by nikdo o římském lidu, o římských občanech, nemluvil jako o "chátře".
Útok na Claudia na fóru z důvodu hladovějích občanů vychází ze skutečné události, autor to jen zbytečně zdramatizoval. Po Claudiovi ve skutečnosti házeli jen kůrkami chleba, nikoli cihlami.
Rovněž protržení přehrady byla fabulace - ve skutečnosti došlo v roce 53 pouze k sesuvu podmáčené půdy u kanálu z Fucinského jezera (při níž byl ovšem císař ohrožen).
Boj na břehu Albského jezera byl také velmi nevěrohodný. Např. by nebylo možné, aby nepřátelé použili odhozená kopí pretoriánů a hodili je zpět proti nim. Římské kopí - pilum - bylo totiž zkonstruováno tak, aby se po dopadu ohnula nebo zlomila přední kovová část, takže už pak nešlo použít. Také následný boj zcela neodpovídal tomu, jak bojovali římští vojáci - vypadalo to spíše jako nějaký boj barbarských hord (bez disciplíny, v roztroušených hloučcích). Pretoriáni by takto neorganizovaně určitě nebojovali.
Scarrow se zmínil o lodních lanech namazaných dehtem. Nejsem si jist, zda Římané už používali na lodích dehet. Domnívám se, že nikoli - spíše tipuji smůlu nebo vosk. Dehet se v Evropě začal vyrábět až v raném středověku.
Závěr románu s jeho bojem v paláci a překombinovanými intrikami mě také nijak nenadchnul. Bylo to přehnané a vyumělkované.
Myslím, že autor lépe vymýšlí příběh, když jsou hlavní hrdinové někde na výspě římského impéria než ve středu moci - v Římě. Jsem rád, že se v dalším díle vrací do Británie.
Tento díl hodnotím jako jeden z nejslabších z celé série. 55 %

5 01.07.2016

Vynikající zakončení série a možná celé ságy o Midkemii, Kelewanu a dalších světech. Od počátku až do konce měl příběh svižný děj, postupně se rozplétaly všechny záhady a řešily problémy a konflikty, z nichž mnohé byly nastoleny již v prvních knihách a sériích o Midkemii. V příběhu dostali prostor téměř všichni hlavní hrdinové předchozích dílů a zde se také jejich osudy zakončily. Tentokrát neměl děj žádné hluché místo, akce střídala akci, magie se používala se stejnou intenzitou jako meče a jiné zbraně. Závěrečné bitvy byly opět monumentální, rozhodovalo se o celých světech.
Pokud jsem měl k některým předchozím dílům výhrady, tímto dílem Feist vše napravil a já s napětím knihu zhltal během dvou dnů. 90 %

1 27.06.2016

Šestý díl byl opět poněkud rozvláčný, především ve střední části a v druhé polovině. Konec byl zase spíše uspěchaný. Sansom má skvělé popisy doby, kterou má velmi dobře nastudovanou. Detektivní zápletka byla vcelku nezáživná, na těch 500 stránkách se toho tolik neodehrálo. Nicméně velmi dobré bylo nastínění tudorovské doby, boj tradicionalistů proti reformátorům a určitá rozčarovanost běžných obyvatel z náboženských půtek. O králi se toho v románu moc nepsalo, celé to bylo spíše o královně, Kateřině Parrové. Celkově je Lamentace velmi dobré čtení, jen na můj vkus skutečně zbytečně rozvláčné. 75%

3 25.06.2016

Pokračování dobrodružství Buffala Billa, tentokráte navázané na skutečnou legendu Divokého Západu, desperáta Jesse Jamese. Fiktivní příběh o pronásledování slavného bandity neméně slavným scoutem je plné přestřelek, rvaček i skoro detektivních pátrání. Akce je zde více než dost, stejně jako dialogů tvrdých mužů zákona i nemilosrdných lupičů. Velmi příjemné oddechové čtení, akorát tak na víkend :-) 85%

05.06.2016

Pressfield je nejlepší v popisech bitev a vojenského života. Peloponéská válka ve starověkém Řecku mu k tomu dodala výborné prostředí. Obvyklý fiktivní příběh námezdního vojáka je šikovně propojen s těmi největšími událostmi té doby a také s nejznámějšími (historicky doloženými) postavami celého konfliktu. Peloponéská válka byla v podstatě všeřecká válka, která často postavila proti sobě nejen dříve spřátelená města, ale i rodinné příslušníky. Do války byly zataženy i jiné národy (Thrákové, Peršani ...) a v konečném důsledku znamenala konec zlatého věku starověkého Řecka.
Příběh hlavního hrdiny mě až tolik nezaujal, ostatně více prostoru se dávalo spíše hlavní postavě konfliktu - vojevůdci Alkibiádovi. Vyobrazení jeho nesmírně ctižádostivé, ale často kontroverzní povahy odpovídá popisu od starověkých autorů, Thúkýdidem počínaje.
Ovšem nejčtivější pasaže celého románu jsou při popisech bojů samotných - nejlépe asi při sicilském tažení a později při dobývání Efesu. Tam se projevuje Pressfieldova neuvěřitelná schopnost vtáhnout čtenáře do války či bitvy a prožít vše naplno s hrdiny příběhu.
Na příkladu Athén se skoro dá ukázat stará pravda - když někdo chce příliš, ztrácí často vše.
Knihu doporučuji zájemcům o antickou historii i milovníkům válečných tažení. 85%

2 04.06.2016

Nádraží Perdido jsem četl neskutečně dlouho - skoro dva měsíce. Po pár set stránkách jsem se nějak zasekl a nebyl jsem schopen přečíst více jak 10-20 stránek denně. Miéville má skvělou fantazii, ale na můj vkus je přece jen příliš popisný. Příběh tak ztrácel na akčnosti, byl rozvleklý, roztahaný až únavný.
A přitom se toho tolik zase nestalo - hlavní zápletka okolo psychomůr byla poměrně jednoduchá. Vše okolo byla jen omáčka, velmi umně namíchaná, ale pro mě příliš unavující.
Nádraží Perdido bylo mou první knihou od Miévilla a nejsem si jist, zda budu chtít zkoušet ještě něco dalšího od tohoto spisovatele. 60%

3 16.05.2016