Richie1 komentáře u knih

Velmi rozsáhlý historický román ze zajímavého období franské říše, z doby Karla Velikého. Román mi připadal trochu těžkopádný, zbytečně natahovaný - kdyby měl o polovinu méně stránek, byl by mnohem čtivější. Navíc se mně nijak zvlášť nelíbily časté milostné eskapády hlavního hrdiny, kdy autor téměř až naturalisticky popisuje jeho erotické hrátky - pro mě však to nevyznělo příliš přesvědčivě.
Neznám podrobně dobu Karla Velikého, tak nemohu posoudit historickou věrnost všech událostí v knize popisovaných, zdá se ale, že autor měl toto období dobře nastudované. Osobně bych určitě uvítal, kdyby bylo více stránek věnováno činům Karla Velikého než někdy únavným popisům příhod hlavního hrdiny Gerolda, sekretáře a vyslance krále.

2 16.01.2015

Nerozumím tomu obdivu této série. První díl byl super, ale pak ta čtivost stále klesala a poslední díly byly pro mě skoro utrpením. Celá kniha byla opět spíše filozofickou studií než scifi románem. Neustálé přeskakování z myšlenek jedné osoby do myšlenek druhé osoby mě vyloženě štvalo. Děj plynul - neplynul, nacházel jsem spoustu absurdit a nesmyslů, zápletka nijaká nebo nedokončená, přehnaná a unavující popisnost, nesympatické hlavní postavy, stále se opakující klišé ... Doufal jsem, že závěr Duny bude lepší než knihy předtím, ale marně.
Jsem rád, že to mám za sebou a vím, že se k této sérii již nikdy nevrátím.

1 16.01.2015

Pátý díl Duny jsem četl dlouho, celý měsíc. Nejsem tak úplně zklamán, našel jsem v příběhu spoustu zajímavých myšlenek, postřehů. Herbert vymýšlel novou společnost v budoucnosti Duny. Ale také mě kniha nijak nenadchla, dokonce jsem se místy i nudil. Herbert se zbytečně utápí v minulosti, stále se vrací k prvnímu dílu Duny a snaží se naroubovat postavy dávno minulé do nového prostředí. Také jeho zbytečná popisnost je únavná (přes půl stránky popisuje postavu, kterou o pár stránek později nechá zemřít).
Během čtení této knihy jsem přečetl asi 4 jiné - nedokázal jsem se na tuto knihu natolik soustředit, abych ji dočetl bez přerušení. Opět mě nezaujal žádný z hrdinů (ten jediný, který se mi trochu začal líbit, nakonec zahynul) a opět jsem narazil na spoustu nelogičností (časových i technických), které mi v žánru scifi vadí. Teď už mi zbývá jen šestý díl, který přečtu z povinnosti a pak se rád vrhnu na jinou, pro mě zajímavější a čtivější ságu.

3 16.01.2015

Bohužel mě čtvrtý díl zklamal. Marně jsem doufal, že Duna nebude pokračovat ve snižující úrovni, ale stalo se. Tento díl jsem dočetl jen se sebezapřením, nebavilo mě to. Děj je minimální, řeší se stále nějaké pokusy o filozofické pochopení vesmíru, budoucnosti i minulosti, lidských vztahů a vlastností apod. Není to ani scifi, vůbec jsem světu Duny nevěřil - je to spíše jakási nepodařená fikce vesmírného života.
Za celou knihu jsem si neoblíbil ani jednu z postav. Leto mě unavoval svými neustálými pokusy o moudra, danými jeho značným stářím a především díky zděděným vzpomínkám snad celého lidstva (to byl také velký nesmysl - zatímco v předchozích dílech to byly jen vzpomínky vlastní rodové linie, zde už Leto disponoval vědomím všech lidí až k pravěkým pralidím - desítek miliard lidí!).
Rozhovory Leta se svým správcem Moneem byly také utrpením - Letovo neustále přerušování ustrašeného Monea mi lezlo krkem.
Duncan Idaho byla postava zcela nevyrovnaná a velmi nepodobná svému původnímu vzoru (navíc jsem narazil na další nesrovnalosti ve vztahu k historii této postavy).
Siona ani Hwi Nori si mě svými postoji a názory také nezískaly.
Celkově mi přišlo nesmyslné, že by Impérium, kde už byly schopnosti klonovat lidi či vytvářet stroje ovládané myšlenkou na dálku, bylo po více než tři tisíce let pod nadvládou jednoho superčlověka-červa. Zvláště, když se jedná o velké množství planet roztroušených po vesmíru.
Knihu jsem dočetl jen abych věděl, jak to dopadne, ale ani v závěru jsem nepochopil Zlatou stezku a poselství potomkům.
Vzhledem k obrovskému množství velmi kvalitních jiných románů z oblasti scifi či fantasy bylo pro mě čtení této knihy spíše ztrátou času a nevím, zda se odhodlám přečíst i zbývající díly Herbertovy Duny.

2 16.01.2015

Třetí pokračování Duny není jednoduchá kniha. Zpočátku mě dokonce ani moc nebavila - děj neměl spád, jen samé intriky jednotlivých postav, různé dohady a úvahy nad životy, budoucností i minulostí. Postupně se to trochu rozjelo a druhá část knihy byla už téměř v duchu prvního dílu Duny.
Děti Paula Atreida, dvojčata Leto a Ghanima, prochází složitým vnitřním vývojem a hledají tu správnou cestu pro budoucí věky Impéria. Jejich babička Jessica se opět přiklonila k cílům Bene Gesseritu a snaží se o nápravu situace, která vznikla vládnutím její "zvrácené" dcery Alii. Potomek posledního corinského imperátora Farad´n rozehrává vlastní hru o ztracený imperiální trůn. Z pouště přichází tajemný Kazatel, o kterém se říká, že ja snad ztraceným svatým Muad´Dibem ...
Vše je namícháno do složité struktury a do poslední chvíle není jasné, zda rod Atreidů vyjde z těchto imperiálních bojů vítězně. Konec knihy pak překvapí svou hlubokou promyšleností budoucnosti lidského života ve vesmíru.
Kniha Děti Duny mě nezklamala, ale ani nijak neoslnila. Určitě ale patří k tomu lepšímu v literatuře science-fiction.

2 16.01.2015

Druhý díl ságy Duna se odehrává po několika letech od událostí popisovaných v prvním dílu. Sledujeme, jak se Paul Atreides vyrovnává se skutečností, že se stal imperátorem vesmíru a že je v jeho jménu vedena svatá válka, díky které zanikají celé světy.

Tento díl je relativně krátký a musím říci, že pro mě i méně čtivý než byl úvodní díl ságy. Nicméně je zajímavé sledovat, jakým směrem se bude ubírat vesmír pod nadvládou Atreidů i osud samotného Paula - Kwisatz Haderacha.

2 16.01.2015

Agbar - asi největší dobyvatel z mughalských císařů, ale zároveň moudrý panovník nad obrovskou říší spojující mnoho národů i náboženství. V tomto třetím díle série se autoři nevěnují jen popisu císařových skvělých vladařských činů, ale ve velké míře se zaměřují i na jeho rodinný život, především na jeho vztah k nejstaršímu synovi Salímovi. Poznáme život mogulských vládců i jejich dvořanů a dalších poddaných. Nechybějí monumentální bitvy a dobývání nejen nepřátelských království, ale i krásných žen. Ke konci knihy mi hlavou hodně vrtala otázka: byl mughalský císař Akbar stejně dobrým otcem svých synů jako byl jinak vynikajícím vladařem své země? Odpověď není jednoduchá a každý si ji asi musí najít sám na stránkách této nevšední knihy o historii mughalské říše.

1 16.01.2015

Po trochu předčasné smrti Bábura, zakladatele nové mongolské říše v prostorách obrovské Indie, se novým moghulským císařem stal jeho nejstarší syn Humájún. Jeho panování nad převzatou říší ale bylo brzy ohroženo nejen nepřáteli vnějšími (mocní okolní vladaři), ale především zradou svých vlastních bratrů.
A tak nakonec Humájún pozná pád z výšin až na téměř úplné dno a dlouhé roky bude nucen bojovat o přežití nejen své rodiny, ale i obhájení svého práva na císařský trůn nové moghulské říše. Jak tento těžký boj dopadne, popisuje druhý díl výborné série o jedné z největších říší v dějinách světa.

2 16.01.2015

Jsem moc rád za tuto sérii. O říši Mongolů (Mughalů) ve střední Asii se toho tolik nenapsalo, a tak si rád přečtu historii vzestupu i pádu jedné z velkých říší, u jejichž zrodu stál možná největší dobyvatel v historii lidstva - Čingischán.
Mogulští císaři se považovali za potomky velkého Čingischána a také byli potomky Timura (Tamerlána), který jako jediný dokázal zlomit moc rychle se rozšiřující turecké říše. Osudy jeho vnuka Bábura jsou popsány v prvním díle pentalogie.
Kniha se čte dobře - jako román - a neuvěřitelné osudy hlavního hrdiny jsou vylíčeny s nevšední znalostí historie tohoto období. Zatímco v jiných částech Asie i Evropy postupně mizely jednotlivé části kdysi obrovské mongolské říše, Bábur pracoval na dobytí nových území a založení nové dynastie rozsáhlé mongolské enklávy v oblasti rozdělené Indie.

2 16.01.2015

Mým oblíbeným panovníkem středověku vždy býval Richard I. Lví srdce. Po přečtení knihy Richard III. od skvělého spisovatele-historika Jiřího Kovaříka je jím i tento král. Shodou okolností byl Richard III. pozdějšími historiky a především Shakespearem vylíčen jako člověk deformovaný na těle i na duši, jako vrah a despota. Opak byl však pravdou.
Proč došlo k této fabulaci, k tomuto zostuzení statečného rytíře i schopného vládce a kdo tedy skutečně byl Richard III. velmi přehledně a zároveň detailně popisuje Jiří Kovařík ve své knize. Knihu mohu jen doporučit všem, kdo chtějí znát pravdivé dějiny středověké Anglie.

7 16.01.2015

Tak třetí díl trilogie byl propad k brakové literatuře :(
V příběhu už nelze hledat žádnou logiku, pravidla, vše je chaotické a nesmyslné. Autoři se pokouší vznik upírů napasovat na určité pasáže z bible (vztah k archandělům) a v souvislosti s tím i ukázat možnost, jak vampýrismus zničit.
Mezitím se ale svět utápí ve vampýrské porobě. Nevím, jak to Mistr vampýr může uřídit (miliony upírů napojených na jeho vědomí). Nevím, co dělá např. Velká Británie (která údajně unikla nákaze). Nechápu, jak mohlo lidstvo v jiných státech přežít, když vybuchlo tolik jaderných elektráren. Atd., atd.
A při tom všem se neustále dokola řeší připitomělý vztah hlavního hrdiny Efraima a jeho syna Zacka. A dále vzniká milostný trojúhelník Efraima, Nory a Feta - další únavné líčení jejich pocitů. Jako by neměli nic jiného na práci (zachránit svět).
V závěru si autor vzpomněl asi na svého filmového Bladea a tak jeho hrdinové kosí vampýry po desítkách a stovkách...
Škoda času dál psát - zpočátku dobře rozjetý příběh klesnul na úroveň stupidního braku. Na konci jsem už vynechával celé odstavce a snažil se rychle směřovat k předvídatelnému závěru, abych mohl konečně knihu s nechutí odhodit do zapomnění.

1 16.01.2015

Druhý díl byl slabší než první. Autoři si zpočátku dávali velkou práci, aby popsali, jak nákaza probíhá. Popsali jednotlivé fáze přeměny v upíra, téměř vědecky vše vysvětlovali. Postupně ale sklouzávali už jen k dobrodružné řežbě mezi lidmi a proměněnými upíry a děj příběhu začal postrádat napínavou promyšlenost a rafinovanost.
Začínalo mě unavovat neustálé probírání vztahů mezi hlavním hrdinou a jeho synem či manželkou. Vytáčela mě občasná stupidita příběhu - např. po ulicích již běhají stovky upírů, ale oficiální místa (policie, vláda, armáda ...) stále dělají, že nic nevidí, nebo chlácholí obyvatele nesmyslnými prohlášeními. Podle této knihy jsou v USA nejspíše tupci, kteří si nevidí na špičku nosu.
Z dobrého začátku spadnul příběh do průměru a já jen doufal, že závěr trilogie bude zase lepší.

3 16.01.2015

První díl byl z celé trilogie nejlepší. Líbilo se mi, jak se postupně rozlézá upíří nákaza mezi nic netušícím obyvatelstvem a jen několik málo jedinců, uvědomujících si co se děje, se snaží proti hrozivému nebezpečí bojovat. Jenže úder prastarého vampýra proti celému lidstvu byl pečlivě připravován a vypadá to, že ho nic už nezastaví. Snad jedině zničení tohoto Mistra, pána vampýrů ...
Tento díl mě nalákal na zakoupení i zbývajících dvou, a to byla chyba ...

1 16.01.2015

Sidebottom napsal opět historický román, který je nejen velmi čtivý, ale je zpracován i s dokonalou znalostí historie 3. století. Toto období římské říše není tolik prozkoumáno jako např. období na přelomu republiky a císařství. Autorovi to dává možnost popustit více uzdu fantazii a spřádat spletité osudy svého hlavního hrdiny Balisty - barbarského válečníka ve službách římských císařů.
Třetí díl této skvělé série mě rozhodně nezklamal. Knihy Římského válečníka tak řadím mezi nejlépe napsané romány z prostředí starověké římské říše.

3 16.01.2015

Výborné pokračování Sidebottomovy série historických románů z období sklonku římské říše. Sledujeme další osudy Balisty - barbarského válečníka ve službách římských císařů. Po ztrátě Areté se rozhodne římský císař vypravit s armádou vstříc perskému králi a ztrestat jeho útoky proti římské říši. Balista jako zkušený generál nemůže u takového podniku chybět. Chystá se další osudový střet ...
Sidebottomovy romány jsou tak čtivé, že je vám líto, když jste po usilovném čtení na konci knihy. Jsou po historické stránce navíc velmi dobře zpracovány, takže vás bezpečně vtáhnou do pohnutého období úpadku římské říše i římské kultury. A můžeme se těšit na další pokračování ...

3 16.01.2015

Výborně a čtivě napsaná kniha o zajímavém období římské říše - období úpadku, kdy barbarské národy pronikaly přes římské hranice a říše se začala pod tímto tlakem rozpadat. Římská armáda je stále tou nejlepší na světě, ale díky přesile nepřátel a díky vnitřním problémům (mimojiné vliv sílících křesťanů) už bývá často poražena. A právě na hranicích s perskou říší se odehrávaly velké bitvy, které mnohdy rozhodovaly i o osudech římských císařů. V tomto prostředí se odehrává napínavý děj první knihy ze série od Harryho Sidebottoma. Velmi doporučuji.

2 16.01.2015

Třetí díl série pokračuje ve stejném duchu jako první dva díly, jen je naivita všeho ještě umocněna. Tímto dílem jsem definitivně pohřbil tuto sérii a další díly již číst nehodlám.
Je mnoho autorů, kteří o starověké římské říši umí psát mnohem poutavěji, čtivěji a věrohodněji. Riches mě zklamal.

1 16.01.2015

Autor pokračuje ve vyprávění příhod římského profesionálního vojáka Marka Valeria Aquily v Británii - nejzažším výběžku římské říše. Nic podstatného se od prvního dílu nezměnilo - mnoho pokusů o vykreslení bojových scén, většinou ale až trapně naivních (neustálé podřezávání krků, usekávání hlav, stříkání gejzírů krve, vypadávání vnitřností z břich apod.), přehnaně vulgární mluva vojáků, toporné dialogy, nepřesvědčivé vykreslení starověké Británie.
S bídou 50%.

16.01.2015

Dle mého názoru trochu neumělý pokus o historický román z prostředí starověké Británie. Autor se dlouhé roky zajímá o vojenství a speciálně o římskou armádu a historii Hadrianova valu. Nakonec se rozhodl své znalosti zúročit v románu, ale výsledek je poněkud rozpačitý. Jeho série Římané pro mě postrádá přesvědčivost - dialogy jsou umělé, bojové scény naivní (hodící se spíše do béčkové fantasy) a mám i pochybnosti o kvalitě historických skutečností.
Riches má představu, že jeho vojáci budou vypadat více vojáčtěji, když budou mluvit velmi vulgárně. Některé scény mi připomínají spíše současnou americkou armádu, než abych věřil, že se jedná o historické římské vojsko.
Pro znalce historie je tato série spíše podřadná, pro ostatní ale může být zajímavým dobrodružným čtením.

2 16.01.2015

Nu, pan Kašparů je možná českým rekordmanem v získaných vědeckých titulech, ale svou knihou mě nijak nepřesvědčil, spíše naopak. Tuhle katolickou demagogii prostě nesnáším.

16.01.2015