RoBertino27 komentáře u knih

Tecumseh Fox je takový rozverný, žoviální až bonviánský detektiv, s nímž ale není radno si zahrávat. Detektivky jsou žánrem, k němuž mám jistou náklonnost, ale Lahůdková vražda mi přišla jako nepříliš silný vývar jiných příběhů - těžko říci, zda televizní Outsider Agathy Christie s Davidem Suchetem vznikl později (možná ano), ale při čtení se mi vybavovala právě tahle epizoda.

2 15.03.2021

S odstupem popsané maléry československého a českého fotbalu, od těch notoricky známých (emigrace dvojice Kubík-Knoflíček) až po téměř zapomenuté, se v roce 2021 po pádu korupčního impéria páně Berbra jeví spíš jako říkanka pro děti na dobrou noc. Nicméně ukazuje, jak měla nejpopulárnější hra na světě složitou cestu nejen v socialistickém, ale i takzvaně svobodném prostředí - určitým bonusem jsou i profily předsedů disciplinární komise a jejich vzpomínky.

1 15.03.2021

Plnohodnotná a detailní podoba jednoho z největších skandálů USA, který vedl až k odstoupení prezidenta Richarda Nixona z jeho druhého funkčního období. Není problémem autora, že nás doslova zahlcuje fakty, těch zvláštních okolností bylo tolik, že jinak nešlo Watergate pojmout. Rozhodně zkrácená verze v dalším autorově svazku Století šakalů se čte lépe, ale zase nám utečou některé podrobnosti.

15.03.2021

Latinský výraz Hic sunt leones sice neodpovídá názvu, ale byl používán pro dosud nezmapovanou oblast. Ona pětice hrdinů pro knihu vybraná se proslavila v různých oblastech a odlišnými způsoby. V době vydání Thor Heyerdahl ještě žil a proto nikdo nemohl tušit, čím ještě svět překvapí. Osobně jsem nejraději četl první dvě kapitoly věnované právě Heyerdahlovi a Amundsenovi, Oldřich z Furlánska už byl nějak hůře stravitelný.

15.03.2021

Bylo by omylem označovat tuto knihu za výlučný popis katastrofy generála Umberta Nobileho. Věnuje se podrobně dětství i své vojenské kariéře, jakým způsobem se dostal ke vzducholodím a můžeme si přečíst i vzpomínky na první cestu k pólu společně s dalším velikánem Roaldem Amundsenem na vzducholodi Norge. Zavádějící může být název, protože sovětský režisér Kazalotov skutečně natočil o tragédii Italie velmi vysoce ceněný stejnojmenný film s hvězdami tehdejšího filmového plátna.

1 15.03.2021

Drama Nobileho polární výpravy zachytil její přímý účastník František Běhounek zdánlivě nezúčastněně, nicméně také poněkud nekriticky. Ve srovnání s dalšími publikacemi je však tato kniha více optimistická a bohužel také dějově trochu roztříštěná, což při snaze posádku nešťastné vzducholodi Italia zachránit nemohlo dopadnout jinak. Lze ji bez nadsázky označit za oblíbenou mezi tehdejšími spolužáky a dokonce jsme se zkoušeli, kdo vyjmenuje bez zaváhání všechny trosečníky na kře ledové...

7 15.03.2021

Běhounkův druhý návrat do kraje věčného sněhu a ledu se odehrál prostřednictvím časopisu ABC, kde vycházel v 16. ročníku na pokračování. V hlavní roli malý chlapec Jirka, vydíraný mechanik, novátorská hmota Holanit a cesta nad severní točnu, kde se ztratila vzducholoď Italia při nešťastné Nobileho výpravě. Pro dnešní generaci v knize chybí větší počet rozsápaných lidí, výbuchů, technických udělátek a nadpřirozených jevů. Poctivé a dobře napsané příběhy už se zkrátka nenosí, což ještě neznamená, že jsou špatné.

3 15.03.2021

Majíc v držení vydání z roku 1968 jsem do něj mnohokrát opět nahlížel a bavil se. Ano, je to pro někoho rouhačské, přízemní a laciné, ale Bradfordova kniha mi určitě prodlužuje život. U málokteré jiné jsem se tolik nasmál a to rozhodně není označena za humoristickou. Líbí se mi i onen zdánlivě překotný styl vyprávění a třebaže jsem byl od jejího přečtení odrazován, litovat nemohu a nikdy nebudu.

3 15.03.2021

Souboj Merrimacu (či Virginie) s Monitorem jsem hltal jedním dechem. Byl v tom i syndrom Goliáše a Davida, i když neprozradím nic nového, že duel skončil vlastně nerozhodně. Bitva je zachycena do posledního detailu a na základě knihy se dokonce v ABC objevilo zajímavé dioráma onoho střetnutí. Jen dodám, že kniha pojednávající o historii USA byla velmi těžko dostupná a v mém držení vlastně skončila jen díky vydání v edici KARAVANA. Do té doby jsem musel brát zavděk zápůjčkami.

2 15.03.2021

Mám v knihovně vydání z roku 1980 a mnohokrát jsem k této knize vracel. Otevřeně přiznávám, že jsem téměř polovinu obětí neznal, takže mnohdy mělo čtení i objevitelský charakter. Asi nejoblíbenější pasáží bylo pozadí vraždy J. F. Kennedyho a rovněž Hitlerova Operace Valkýra. Právě tato publikace mi pak otevřela cestu k dalším Borovičkovým dokumentům.

4 15.03.2021

V držení jsme měli relikvii, původní první poválečné vydání, leč nevím proč, se Svojanovem jsme se nějak minuli. Dostal dvojí šanci, není to vůbec špatně napsaná kniha, ale jestli jsem od ní čekal víc nebo měl jinou představu - nepadli jsme si do oka. I to se občas stává a kdo ví, jestli to vše nebylo způsobeno tím, že na skutečný Svojanov jsem se doposud nedostal.

15.03.2021

Kniha zpracovaná podle magnetofonových výpovědí dvou tatrováckých navigátorů líčí vlastně dva první velké úspěchy - 2. místo v devátém a vítězství v desátém ročníku, i když tomu napomohlo odstoupení holandské značky DAF po smrtelné nehodě jejich druhého kamionu. V zásadě nelze knize nic vyčíst, že posádky nezažívají každý den hromady příběhů, když jedou o největší úspěch v historii značky, není jejich vina. Opět zmíněná Králíkova knížka má samozřejmě podstatně jiný přístup, když autor coby novinář byl nestranným pozorovatelem.

15.03.2021

Srovnávat tuto publikaci s knihou Jana Králíka není vhodné - Radek Fencl nabízí docela jiný pohled - závodníka bojujícího o pořadí. Kromě úvodu s rychlým prolétnutím dosavadních ročníků je stěžejní část publikace věnována ročníkům 1985 a 1986, kdy se československé kamiony pustily do boje s pouštní výzvou. Vzhledem k dvojímu skoku a nucenému konci jednoho kamionu LIAZ má Fenclova posádka prostor k líčení cesty mimo soutěž, ale prostor dostanou i "konkurenční" Tatry. Je to zkrátka pohled na slavnou rallye z trochu jiné strany.

1 15.03.2021

První a zcela jistě nejlepší kniha v edici Stadion, kterou jsem si pořídil a do jisté míry se stala měřítkem pro ty ostatní (plus Nehodovy Všechny moje góly a Vízkova Fotbalového romantika). Viktor nebo též "Víťa" samozřejmě nepopisuje každý zápas mezi třemi tyčemi, ale jeho vyprávění je plynulé a dobře podané, takže se těšíte na to, co bude v další kapitole. Zamýšlí se i nad tradičními bolestmi brankářů - jak likvidovat přímé a pokutové kopy, stejně tak nad jeho zapojením do hry a hráčskou komunikací.

5 15.03.2021

Ladislav Vízek byl nesporným fotbalovým talentem a jestliže ho legendární trenér pražské Dukly Josef Vejvoda nazval fotbalovým klaunem, pak tato publikace dokazuje jen do jisté míry, proč tomu tak bylo. Jako jiné podobné životopisy se projdeme s Láďou od jeho prvních kopnutí do míče až po odchod z Dukly na zahraniční angažmá a chybět nebudou ani největší úspěchy a porážky. Fotbalový romantik je koncipován jako střídání vzpomínek provázejících poslední zápas ve žlutočervených barvách a posloupné procházení jeho kariéry, ozvláštněné i některými soukromými historkami.

1 15.03.2021

Zdeněk Nehoda kvůli svému působení v Dukle Praha nejspíš neměl tolik fanoušků, což ale nemůže zpochybnit jeho fotbalové umění. Koneckonců je mistrem Evropy a střílel nesmírně důležité branky. Je-li popisován spíš jako introvert, působí tak i jeho kniha, v níž jsou bohužel některá časová období prolétnuta až příliš rychle a třeba jsem marně čekal, že se nějak vysvětlí jeho nepovedený pokus přestoupit do Slovanu Bratislava. Také jeho kariéra určitě neskončila po neúspěšném MS 1982 ve Španělsku, to bych označil za největší nedostatek publikace.

1 15.03.2021

Dlouho jsem znal Čechovu stať jen z několika vyjmutých pasáží, které otiskl časopis Melodie. Měly poněkud kolísavou úroveň a zdaleka ne všechno jsem nadšeně přijal. Až kompletní vydání mě i s těmito "kousky" smířilo. Je evidentní, že Čech není jen "hudební manipulátor a rádobypolitik", jak ho někteří lidé haní. Je to velmi slušný hudebník a člověk se smyslem pro humor. Protože jsem také - jako mnoho "blbečků", co zvládlo na kytaru C-dur a A-moll - zakládal skupinu a první co bylo, že jsem koupil paličky (ač nebylo na co bubnovat), v některých řádcích jako bych se nacházel.

2 15.03.2021

Jedna věc je takzvaně vařit z vody a druhá přinést důkazy. Michael Brun jich poskládal poměrně hodně, některé mají samozřejmě menší váhu, ale jiné jsou zase poměrně důležité. Problém je ten, že incident u Sachalinu byl jednou položen na určitou pozici a z ní nesmí ani o píď ustoupit. Zvlášť když viníkem je "ošklivý" Sovětský svaz. Možná by bylo dobré si vzít jednotlivá tvrzení a s pomocí informací je vyvrátit. Nejspíš by se leckdo divil. Pokud lze knize něco vyčíst - protože autor si neosobuje právo říci: "Takhle to bylo a basta!" - pak některé příliš zdlouhavé pasáže, jež nejde schovat za argument vysvětlení všech okolností.

15.03.2021

Kosmická loď Heliophor vplula do mé knihovny na doporučení vrstevníků, kteří na mě pokřikovali termíny z jejího děje. Nejspíš by v dnešním světě zapadla, ale na druhou stranu je to přesně ten sci-fi směr, u nějž nemusíte na 120 stranách vysvětlovat způsob a smysl fungování něčeho, jehož činnost pak zabere pět vět. Další z knih, jíž by nejspíš slušela i filmová verze.

15.03.2021

Vždy když vidím tuto knihu nebo o ní slyším, vždy se mi vybaví zšeřelý kout a otcův hlas, jak mi ji předčítal. Od té doby jsem si ji mnohokrát znovu pročetl, abych pak mohl tu a tam ohromit, co všechno o hradech vím. Jak už tu bylo řečeno, dřevoryty pana Mézla jsou s Čtením o hradech spjaty asi tak, jako Neználek a Jaromír Zápal.

1 15.03.2021