Ronny komentáře u knih
Tak tahle kniha mne opravdu zaujala. Nepocházím sice z Valašska, ale provdala jsem se tam a manžel pochází z Prostřední Bečvy , kde se vzpomínky autorky odvíjí. Na Bacově máme chatu. Je opravdu zajímavé a poučné, jak tehdy v docela nedávné minulosti lidé žili, a to paní Jiřina vyrůstala v rodině sedláka a majitele polí. Přesto se žilo velmi skromně a tvrdě se pracovalo. A pomáhat musely i děti. Kolik práce jenom dalo upéct chleba, kolik činností bylo zapotřebí než došlo k ušití košile. Musel se vypěstovat, sklidit, zpracovat len, ten následně upříst na kolovrátku, zanést ke tkalci, utkané plátno, které bylo šedé a hrubé, se máčelo a bílilo na slunci, až se z něj poté mohly ušít košile.
Tak první knížka od p.Třeštíkové, kterou jsem dočetla a líbila se mi.
Bylo to čtivé, místy dojemné, často jsem se zasmála....
Nejsem takový nadšený mykolog takže mne detailní popisy sbíraných hub nebavily. Přeskakovala jsem ty pasáže a četla jen příběh. Ten mne taky nijak nenadchl.
Mně to zaujalo jenom místy, nedočetla jsem. Málinka se mi líbila více.
O knize zde již bylo napsáno mnohé. Už jsem přečetla hodně knih s válečnou tematikou, a proto jsem neměla zpočátku zájem o tento titul. Ale jednoznačně doporučuji, je to pohled na fašismus ze strany Němců, velmi zajímavá a hluboká kniha.
Pro mne naprosto přelomová kniha, která mne nadchla!! Jediné co mne mrzelo bylo, že se mi dostala do rukou až v předdůchodovém věku. Velmi přehledně a čtivě napsáno. Měli by si přečíst všichni, kdo se chystají na důležité jednání, pohovor atd.
Za mých mladých časů to byla moje oblíbená kniha, přirovnávám např. k Angelice. Četla jsem ji několikrát.
Třeba se k ní teď v důchodě vrátím a uvidím, jak ji budu hodnotit dnes.
Příjemné čtení, závěrečné rozuzlení nebylo sice žádným překvapením, ale i tak se mi to líbilo.
Krátce před smrtí Miloslavy Holubové jsem si přečetla v novinách rozhovor o jejím životě a našla v něm informaci o této knize. Ke knize i k autorce jsem po přečtení všech jejich knih získala velmi blízký vztah a stále se k ní vracím. Jedinečný osud jedinečné ženy na pozadí historických událostí. Kniha se čte jedním dechem a velmi mne obohatila. Nechce se mi ani věřit, že o tak hodnotné a čtivé knize se toho tak málo ví, a tak mi to nedalo a přidala jsem ji do databáze. Velmi doporučuji.
Tak mně se do rukou dílo Krišnamurtiho nedostalo a kdyby se dostalo, asi bych po něm nesáhla. Zato jsem sáhla po této knize a ještě jeho další Nová země. Před několika lety jsem ji nedočetla a odložila, ale letos už jsem k ní asi dozrála. Velmi mne oslovila a pomáhá mi. Samozřejmě nestačí jednou přečíst a myslet si, že se změní můj život. Je třeba se k ní vracet, přemýšlet nad přečteným a pokoušet se změny na sobě uskutečňovat postupně. Text na mne působí velmi zklidňujícím způsobem a změnu na sobě pozoruji.
Nejdříve jsem viděla film natočený podle této knihy, líbil se mi, ale kniha je o hodně lepší!!
Krásný a pravdivě napsaný příběh, bez patosu, žádná červená knihovna. Čte se lehce, dozvíte se jak to bylo v době, kdy příběh probíhá, kdy Irové opouštěli svůj milovaný domov a odcházeli za prací do Ameriky, co je k tomu dohnalo, co prožívali. Dojemné, realistické, poučné. Kvalitní četba.
Začátek knihy působí trochu jako červená knihovna, ale je to záměr, neboť chce spisovatelka ukázat kontrast mezi obdobím, které hlavní postava prožila idylicky ve vztahu s manželem před svatbou a několik let poté a obdobím po smrti manžela až do dospělosti jejich čtyř dětí.Dál už se to čte jedním dechem, styl je trošku zvláštní bez interpunkcí, ale čtenář si zvykne. My rodiče to známe: děti přinášejí do našich životů tu největší radost a největší trápení. Třebaže od stejných rodičů a vychované ve stejných podmínkách, bývají odlišné. A ať se stane cokoliv, matka své děti nikdy nezavrhne a stojí při nich za všech okolností.
Určitě zajímavá a hodnotná kniha.Ne vždy se mi četla lehce, ale silně na mne zapůsobil popis vztahů mezi rodiči a dětmi. Jak je to ve skutečném životě často složité... Rodiče vloží do dětí to nejlepší čeho jsou schopni a také si pro své děti přejí to nejlepší - podle sebe. Ale děti to vidí často jinak a chtějí od života něco úplně jiného. Přes všechnu lásku i vzájemnou snahu dochází k nepochopení a odcizení.
A teprve když děti dospějí, zestárnou, mají nebo nemají vlastní děti, dívají se zpětně na svůj život s větším pochopením pro své rodiče. Zjistí, že ani jim život nenaplnil jejich sny, a že veškerá snaha někdy nestačí,a že i láska je často bezmocná..
Kniha je neskutečně čtivá a zajímavá a poučná!! Místy člověk žasne, zasměje se a po přečtení začne pohlížet na Romy trochu jinak než dříve. Rozhodně doporučuji všem, kteří se zajímají o pravdivé lidské příběhy. Půjčila jsem ji svým kamarádkám a každá ji přečetla jedním dechem.
Kniha se čte jedním dechem a mohu ji vřele doporučit - zvláště těm čtenářům, kteří rádi čtou skutečné příběhy. Půjčila jsem ji několika známým a ti zase svým známým a všem se moc líbila. Paní Moučková píše o svém životě upřímně, nejen o svých úšpěších ale i o prohrách, zklámání a depresích. Je to silná žena a jsem moc ráda, že se s námi takto o svůj život podělila.
Nejlepší kniha tohoto autora. Promítl zde skutečné události ze svého dětství, možná je trochu pozměnil. Opravdu čtivé,velmi vtipné. Dopporučuji!
Naprosto skvělá,opravdu skvělá kniha zkušeného psychologa,a věřte,že jsem za svůj život přečetla mnoho knih na podobné téma. Půjčila jsem si ji z knihovny a původně si jen chtěla ofotit několik stránek, ale pak jsem si ji koupila,přestože se kvůli svému věku a nedostatku místa knih spíše zbavuju. Netvrdím,že jsem mě nadchly všechny stránky a kapitoly,ale jsou tam povzbudivé,laskavé a hluboce moudré pasáže,že to stojí za to.
Hodnocení níže uvedené krystyny jako odpad vypovídá spíše něco o ní než o této knize. Doporučuji!
Dobře se to četlo,pouze to "překvapivé" rozuzlení mi bylo jasné už ve třetině knihy.
Knihu jsem si zakoupila po zjištění problémů s plícemi. Byla napsána čtivě a srozumitelně a po přečtení jsem přestala kouřit. Doufám,že mi to vydrží.
Příběh postav byl zajímavý, se zájmem jsem se dozvídala jaký byl život lidí v té době,ALE ten popis stavby a některé další popisy byly nekonečné, zdlouhavé,příliš detailní. A tak,přestože miluju tlusté romány,v tomto případě jsem přeskakovala celé stránky, ač to nemám ve zvyku.