Roscata
komentáře u knih
Pouť vyděděnce
Alexej Osadčuk
Tady už Oleg není jen dříč ale stává se bojovníkem, i když trochu netradičním. Líbí se mi odlišnost od jiných RPG. Oproti jiným je totiž Olegovo dobrodružství mnohem pomalejší, přesto nepostrádá zajímavost a čtení rychle ubíhá.
Na křídlech melancholie
Ivana Žáčková
Očekávala jsem asi víc než jsem měla. Básně nebyly špatné ale nemohla jsem se do nich vcítit a neustále mi tam něco chybělo. Škoda.
Citadela
Alexej Osadčuk
Nekriticky říkám, že si to užívám. Jasně má to svoje mouchy ale mě to baví. Líbí se mi nové lokace, nové postavy a i to že si Oleg uvědomuje, že takoví štěstí jaké má, není jen tak. Sympatické je mi i to jak komunikuje s NPC postavami a nebere je jen jako program a nutné zlo. Jsem zvědavá kam všechny ty záhady a tajnosti povedou.
Čarodějova nevěsta 15
Kore Yamazaki
Ač ovládají magii, pořád jsou to děti. Děti co jsou zavřené ve škole a učení jim už leze krkem. Takže je čas na trochu her a vzpomínání.
Noříme se hlouběji do minulosti některých postav a mě velmi zajímá co dalšího se dozvíme, protože už teď je jasné, že to bude pořádná nálož.
Čarodějova nevěsta 14
Kore Yamazaki
Mám pocit, že od nastoupení na akademii se toho kolem Čise děje víc, ale zároveň je to mnohem pomalejší. Ale vůbec mi to nevadí. S tím množstvím nových postav v každém díle je to lepší, protože i tak mi občas trvá se zorientovat.
Čise má teď kolem sebe hromadu nových lidí, snad budoucích přátel, a mě baví sledovat jak se postupně dozvídáme o jejich minulost, tajemstvích i přáních. A stejně tak Elias, který se dál učí „lidštinu“ a uvedomuje si že má kolem sebe víc přátel než tušil.
Oceňuji jakýkoliv střípek z hodin které Čise absolvuje (tentokrát runy) a absolutně miluju jak Isaac odtáhl Philomenu když „přišla“ její babička a následnou scénu s kočičími démony. Kočky jsou láska.
Jsem zvědavá co nového se dozvím v dalším díle a hlavně, do jakého problému se Čise zase dostane.
Letní noci
Nofreeusernames (p)
Oddechové čtení stejně jako přechozí díly. I přes problémy, kterým Charlee čelila, to bylo pohodové čtení. Přesně to co jsem chtěla a očekávala.
Bavila jsem se od začátku do konce, často jsem se neudržela a smála se nahlas. Přišlo mi že jsou postavy o kapku moudřejší a dospělejší než v předešlých dílech, i když za to asi spíš mohla jejich povaha a životní situace. Pokud tedy nešlo o lásku, tam jim ta dospělost nějak utekla. Nebo spíš zapomněla pořádně komunikovat. Ale tak pořád je to příběh o puberťácích, tak se není čemu divit. Líbilo se mi, že i přes dobrý konec, to nebylo klasické "žili šťastně až do smrti" a je jasné že Charlee i Noah toho budou muset ještě spoustu dořešit, jak ve svém vztahu, tak ve svých životech.
Mí pacienti a další zvířata: jak se stát veterinářkou a nezbláznit se z toho
Suzanne Fincham-Gray
Pokud čekáte příběh plný vyprávění o zábavných příhodách ze života veterináře, občas narušených nějakou smutnou zkušeností, bude pro vás tato kniha zklamáním. Už první stránky určují, že ty šťastnější příhody zde budou zastoupeny v menšině. Suzy je specialistkou na infekční onemocnění malých zvířat, především psů a koček, tudíž je její vyprávění úzce zaměřené a často s tragickým koncem. Zároveň je Suzy velmi ambiciózní a dost dlouho dobu jí trvá než zvedne hlavu od zkoumání a řešení problémů a rozhlédne se kolem sebe, a začne vnímat svět kolem sebe i jinak než jen jako veterinární lékař. Tahle její "zaslepenost" je taky důvodem proč mi podstatnou část knihy přišla emocionálně chladná.
Kromě příhod z její lékařské praxe a studia se Suzy zaobírá myšlenkami nad vztahy majitelů a jejich mazlíčků, její ztraceností v USA a snahou nějak se ukotvit a také podrobnými rozbory nemocí, jejich příčin a následků. Některé její úvahy a rozbory byly popisovány velmi odborně, takže bylo někdy těžké je pochopit bez veterinárních znalostí. Možná za to ale mohl i otřesný překlad některých pasáží. Některé věty byli přeloženy tak špatně, že jsem je musela číst několikrát, abych vůbec pochopila jejich smysl. Je to škoda, protože jsem si čtení jinak velmi užívala.
Chrany
Peter V. Brett
V první chvíli jsem z Chran byla zklamaná. Jelikož jsem si nepřečetla anotaci, měla jsem za to, že se kniha bude týkat chran jako takových. Naštěstí zklamání netrvalo dlouho, protože stejně jako mě bavily samotné knihy, bavili mě i tyto doprovodné povídky. Nejen že jsme měli tu možnost vrátit se do Arlenova mládí ale také jsme měli možnost trochu víc a z jiného úhlu poznat Abbana, Regana a Trnku. Moc jsem si to užila a nevadilo by mi si přečíst víc povídek z tohoto světa.
Nick a Charlie
Alice Oseman
Další jednohubka doplňující Srdcerváče. Pro neznalce asi o ničem, pro fanoušky must have.
Letos v zimě
Alice Oseman
Malá jednohubka doplňující Srdcerváče. Pro neznalce asi o ničem, pro fanoušky must have.
Projekt Každodenní rutina
Alexej Osadčuk
Nepřekvapivě mě i tohle bavilo. Je to trochu odklon od klasické litRPG, hlavně proto že Oleg nejen že nejde cestou nebojácného hrdiny, ale zároveň toho o hraní zase tak moc neví. A hlavně mu jde především o záchranu jeho dcery. Jenže když si "náhodou" vybere mrtvou rasu a začíná objevovat Mirror World, můžou se dosud jasné věci změnit. Naštěstí se Oleg nenechá zvyklat sladkými nabídkami a jde si za svým svou vlastní cestou. Díky tomu tak získá to co chce a možná i něco na víc. Nebo ne?
Nepřítel živých
Pavel Korněv
Zábavné a rychlé čtení. Líbí se mi prostředí ve kterém se přiběh odehrává i situace kterým John musí čelit i způsob jakým je řeší. Jen jsem trochu rozpačitá z konce. Je tohle poslední díl nebo si jen autor nechává otevřená zadní vrátka?
Tajemství kůže
Alice Broadway
Zajímavý svět s ještě zajímavější historií. Bavilo mě to, jen mi Leora přišla moc naivní, ale zase se není čemu divit, když žila celý život v klidném světě. Líbilo se mi, že nakonci ukázala že má i svojí vlastní hlavu, tak snad se toho bude držet i v dalších dílech.
Nespasitelní
Michael R. Fletcher
Hodně syrový a surový přiběh. Pokud toužíte po spravedlivých a morálních hrdinech, tak tady se jich nedočkáte. Maximálně tak narazíte na pár morálně šedých postav, tady všichni hrají sami za sebe.
Velký problém mi dělali německé výrazy. Pro někoho, kdo o němčinu nezavadil ani pohledem bylo oříškem si pod výrazy něco představit nebo je vůbec přelouskat. Naštěstí tohle mínus vykompenzovali postavy. Byli to pořádní parchanti, ale i tak jste aspoň některým přáli aby došli klidu. Rozhodně to bylo zajímavé čtení a do pokračování bych se s chutí začetla.
Jiskra
Alice Broadway
Z druhého dílu mám trochu rozporuplné pocity. Na jednu stranu chápu, jak težké musí pro Leoru být zjištění, že to, co jí bylo celý život předkládáno jako pravda, vlastně pravdou nemusí být. Na druhou stranu mám pocit že neváhá a nezpochybňuje dostatečně. Nicméně příběh je to poutavý, je zajímavé slyšet příběhy, které tvořili jejich svět, z obou stran a přemýšlet kde je asi tak pravda. Konec překvapil a jsem zvědavá na pokračování.
Děti pravdy a pomsty
Tomi Adeyemi
Druhý díl byl pro mě velkým zklamáním. Většinu knihy jsem se musela přemlouvat k dočtení, protože mě neskutečně štvaly a vytáčely snad všechny postavy. Nejvíc samozřejmě Inan. Pro něj nemám jiné označení než ufňukaný, rozmazlený a slepý slaboch.
Já chápu, že jednání prakticky ještě dětí vržených do války, které byly navíc celý svůj život prakticky otroky, nebude úplně racionální a moudré ale až takovou zaslepenost jsem nečekala. Doufala jsem, že třeba Mama Agba pro ně bude nějakým morálním kompasem a rádcem ale jediné komu pomohla byla Amari a to spíš jen proto aby se pohnul děj. Je to opravdu velká škoda, protože příběh potenciál měl.
Čarodějova nevěsta 12
Kore Yamazaki
Vždy čtu několik dílů najednou.
Strašně ráda se vracím do tohohle světa. I když už od začátku víme že umí být pořádně krutý, líbí se mi jak příjemné místo si Čise a Elias pro sebe vytvořili. Čise už není jen sirotek bez budoucnosti, ale učednicí s budoucností. A Elias už není jen nerudný čaroděj s temnou minulostí ale bytost kterou má někdo rád. Líbí se mi jak se jejich vztah s každou další knihou prohlubuje a mění, jak oba díky sobě navzájem rostou. Jak se učí řešit konflikty a problémy a také to, že se nemusí spoléhat jen sami na sebe. Že teď tu jsou jeden pro druhého a že jsou obklopeni lidmi a bytostmi, které jim také velmi rády pomohou. Protože to rodina a přátelé dělají. Miluju to a nemůžu se dočkat, až zjistím kam je jejich společná cesta zavede.
Vládci popela
Scott Reintgen
Po knize jsem sáhla, protože se mi strašně líbila myšlenka koní, jakožto fénixů. Líbilo se mi že to byla jedna z věcí která reálně hýbala dějem. Vyprávění z pohledu několika osob mi vůbec nevadilo, naopak jsem ocenila možnost sledovat události z více perspektiv. Neřekla bych že mi někdo nějak extra přirostl k srdci, ale pokud bych si měla vybrat tak by to byla Imelda. Líbilo se mi jak se se soutéží vypořádala.
Nechápu proč se autor snaží aby jsme tak strašně nesnášeli Popeliány a naopak Dividiány milovali. A to i přesto, že to byli Dividiáni kdo kdysi Popeliány napadl. Hlava mi to nebere, tak doufám že se dozvím víc v pokračování.
Moje Pacifická hřebenovka
Monika Benešová
Nedostala jsem od knihy přesně to co jsem očekávala ale naštěstí bylo vyprávění dostatečně zajímavé aby mi to tolik nevadilo. Obdivuju Moniku, že i přes takové zdravotní komplikace do cesty šla, a co víc, že jí i zvládla. Jako bonus k tomu dostala spoustu nových přátel, zážitků, ale hlavně se z té rozmazlené holky stala samostatnou ženou, schopnou si sama poradit. Zavidím odvahu a odhodlání.
Zasvěcená
Amanda Yates Garcia
Nemůžu posoudit jako dobře/špatně se autorka věnuje magii a jejímu praktikování, ale mě její kniha sedla. A to i přesto, že jsem očekávala více konkrétních tipů a rad pro praktikování magie. Za mě to bylo skvélé nahlédnutí do života jedné čarodějky.