Rup
komentáře u knih

Plně souhlasím s Niktoriusem, jen musím podotknout, že dílko vzniklo v době těsně po válce, v době silné ideologické masáže podpořené pádnými argumenty, jimž valná většina lidí (v budoucím socialistickém bloku) opravdu věřila. Ovšem žádné jeho předchozí ani následné dílo, podle mého, už nepřekonalo a nepřekoná Futurologický kongres.

Klasický dobrodružný cestopis postavený na technickém sci-fi (v té době) se všemi verneovskými artefakty. Řadím mírně nad průměr autorovy tvorby.


Dobrodružné dílko s přesahem do oblasti sociální a do bojů za nezávislost. Celkově mě nezaujalo, ale dokážu odpustit, když si uvědomím, že se J. Verne zavázal nakladateli dodat dva romány ročně...


Byly by to celkem hezké pohádky, ale přílišný náboženský akcent mně, jako ateistovi, vůbec nesedí.


Výborně a čtivě napsané, jak je u této autorky už zvykem. Charakteristiky hlavních postav jsou vcelku dobře podané, ty ostatní jsou spíše do počtu, včetně Mellisy a Jamese - nenapadá mě žádný rozumný důvod proč se v příběhu vyskytují, snad pro zaplnění děje postavami - něco jako komické postavičky v některých mayovkách nebo verneovkách. Gabetka v komentáři níže "neustále podezírala téměř všechny zůčastněné", ovšem nevím z čeho, ani nevím jakých "plno překvapení" se dočkala jasmína :-). Podle mého je to spíše psychologický thriller, než detektivka - viníci jsou známi od počátku, oběti víceméně rovněž - stěžejní je, jak se kdo bude v různých situacích (hlavně v těch vyhraněných) chovat. Ale žádnou hlubokou psychologickou sondu nečekejte. Oddychové čtení, které dokáže zaujmout. Doporučuji.


Je to "téměř" celé výborné, až na ten "nekonečný" závěr (poslední tři kapitoly mohly být klidně jedna). Ale příběh je skvělým balancováním mezi projevovanou lítostí a účinnou podporou, což bohužel osobně nedovedu.


Plně se ztotožňuji s Matonem níže (až na tu diakritiku :-)).


Místy dost drsné, vlastně je to celé dost drsné, ale má to happy-end. Výtečně napsané, uvěřitelné, výborné. Doporučuji všem. Jen ti chlapi jsou tam až moc hodní.


Skvělá parodie na maloměšťáctví a provincionalismus (to je hrozné slovo) obyvatel srdce Evropy neboli pupku světa. Vtipně a svižně napsané. Vřele doporučuji.


Měla to patrně být sonda do duší, jakýsi rozbor společenských vztahů v uzavřené komunitě na omezeném prostoru, a - není. Myšlenky jsou nedořečené, hlavní hrdina a vypravěč příběhu v jedné osobě spíš jen překáží, nic pořádně neumí, nikoho a nic nezachrání, ... vše se odehrává jaksi naivně chaoticky. Pamatuji si, že jsem jako malý kluk přeskakoval při čtení celé stránky s tím, že se ke knize později vrátím a přečtu ji pořádně. Nyní jsem to udělal abych zjistil, že jsem tenkrát byl rozumnější. Doporučit nemohu.


Ve své době zajisté mimořádně vyjímečné téma, nepochybně srovnatelné třeba s vizemi Orwellovými. Ačkoli román vyznívá spíše dobrodružně, nastoluje několik morálně-etických otázek. Velmi dobře a čtivě napsané. Mohu jen doporučit.


Téma originální, styl vynikající, jazyk exkluzivní. Co dodat? Pro druhou část, "Z tajností žižkovského podsvětí", platí v podstatě to samé, i když téma zas až tak originální není - parodie na soudobou "kulturu", společnost a maloměšťáctví.


I když vezmu do úvahy dobu vzniku románu, stále je to jen romantický příběh pro dámy. Mně to, bohužel, nic neříká.


Konečně dílko této autorky, které se dá číst, až na ten "nešťastný" happy-end. Je hodně násilný. Škoda.

Skvělý přehled historických postav našich dějin s výbornými ilustracemi (obrazy). Ovšem kdyby to bylo o prezidentech, asi bych to nečetl :-)


Pro mě je to spíš sonda do duší paranoidních schizofreniků, jejíž vzdálenou kulisu tvoří podivná vojenská operace na nějakém zapomenutém ostrůvku kdesi v Tichomoří. Jestlipak pan Mailer znal nějakého normálního člověka, neřkuli optimistu?


Kniha mého dětství a srdce. Velice "lidská". I když se jedná o pohádku, doporučuji i dospělákům.


Kniha poučná, nikoli naučná, určená spíše ortodoxním katolíkům. Viděl bych to tak na Vilímkův kalendář někde ke konci a na pokračování, neboť zvládnout to na jeden zátah, jak jsem prostoduše učinil já, je utrpení.
