S1M0NE komentáře u knih

Asi jako každá antologie i tato má silnější i slabší kousky - respektive některé povídky mi byly při čtení bližší než jiné.

Za mě rozhodně nejlepší povídky:
- Ve stínu - první povídka ve sbírce a opravdu na mě z tohoto příběhu hned dýchl King, skvěle děsivé a napínavé, jen poslední odstavec tam byl podle mě navíc.
- Sklep - dětské strachy, další kingovské téma, na krátkém rozsahu skvěle zpracovaná povídka.
- Tam venku - rozhodně nejlepší povídka celé sbírky.
- Monstra uvnitř nás - mrazí mě ještě teď, jen si na povídku vzpomenu.

Další zajímavé kousky:
- Odmaskuj se! - mám ráda atmosféru strašidelných hotelů
- Pouta - odkazuje na jednu z mých nejoblíbenějších kingovek. Povedené okořenění sbírky.
- Klauni - tohle vlastně nebyl horor, ale bylo to takové podivně milé. Společné zájmy sbližují a i když jste sebedivnější, možná na vás někde v kanále čeká ještě někdo divnější, s kým můžete opustit svou samotu.
- Miss Misantropie - tohle přispělo k žánrové pestrosti, zajímavé sci-fi, po jehož přečtení se člověk cítí míň důležitý než chrchel na počuraném patníku. Díky. :)
- Věřím ve vůni jasmínu - krásný závěr celé sbírky!

Naopak povídky, které mě moc nezaujaly:
- Archiv - tuhle jsem bohužel doslova přetrpěla a párkrát jsem i uvažovala, že ji přeskočím. Přitom námět na příběh je opravdu zajímavý, jen samotné zpracování bylo hrozně těžkopádné, rozvleklé a nudné. Nesedl mi ani ten styl – chvílemi jsem měla pocit, že čtu výroční zprávu o pracovních postupech archiváře. Jazyk místy až poloformální, zbytečné užívání pasiv a navíc zatíženo odbornými termíny. Možná to je jen můj pocit, ale pokud by se tato povídka seškrtala na polovinu, měla by konečně ten správný spád. Četla jsem střídavě papír a e-book a právě v něm se objevila taková zvláštnost - v této povídce je asi kus textu zkopírovaný z Wikipedie a zůstaly tam odkazy.
- Takovej je život - bylo tam několik zajímavých filosofických myšlenek, ale přišlo mi to celé tak nějak na sílu a ten konec na mě působil křečovitě. Doslovný odkaz na konkrétní povídku - neznám a přišlo mi to tam navíc. V literatuře se přece dají tvořit aluze daleko sofistikovaněji.
- Krátká letní brigáda - tady jsem pochopila, že odkaz na Kinga má být nejspíš prostřednictvím náboženského fanatismu, ale tahle povídka mi mezi ostatní vůbec nezapadala. Přišlo mi to hrozně na sílu a vlastně jsem vůbec nepochopila motivy hlavní postavy. King si naopak potrpí na psychologii postav, tahle povídka mi tam nějak nesedla.

Celá kniha je nádherně zpracovaná. Obálka a předsádky od Jiřího Dvoreckého radost pohledět. Doprovodné komiksy mě taky moc bavily.

Bavily mě i medailonky autorů - moc hezky to ukazuje, jak jednotlivé autorky a autory Kingova tvorba inspirovala a ovlivnila po spisovatelské/umělecké stránce. To jsem chápala i jako takové malé poselství celé té sbírky.

4 22.10.2024

Zatímco Michal se snaží o literaturu a místy se mu to i daří, Adéla se drží svého stylu jako v Době temna - psaní à la příspěvek na FB. Ale dohromady to tak nějak funguje a vlastně baví. Proč ne.

1 07.04.2024

Krásné ilustrace a líbí se mi autorčin pohled na výchovu. Co mi ale při čtení vadilo je to, jak se autorka neustále opakuje. Píše o něčem a jako kdyby najednou zapomněla, že to vlastně už několikrát zmiňovala. Kdyby se vypustily repetice, kniha by byla poloviční a bylo by to podle mě ideální. Taky mi přišel trochu zvláštní ten nepoměr délky kapitol. Něco je rozebráno dost podrobně a některá témata, která by mě zrovna zajímala jsou probrána spíš jen heslovitě. Těsně před tím, než jsem vzala do ruky Proměny mateřství, tak jsem dočetla knížku Mámě a mám z toho trochu pocit, že autorka vykrádá sama sebe. Na druhu stranu knížka má zajímavé myšlenky a líbí se mi ten pohled dvou generací.

1 02.04.2024

Dobře zpracované, pěkná grafika, poutavé čtení...našla jsem tam ale i tři mínusy: zbytečné spoilery u knih, autor na různých místech opakuje stejná fakta a špatný překlad. Kdo přeloží "easter eggs" ve filmech jako "velikonoční vajíčka"? To mě pobavilo, jsou tam ale i další nepřesnosti.

1 06.01.2024

(SPOILER) Docela mě překvapilo množství negativních komentářů tady. Chápu ale, že jestli někdo čekal klasickou duchařinu, tak byl po přečtení pravděpodobně zklamán. Dům Na Kopci není o klasických strašidlech, jak je známe z desítek jiných knih, dokonce se jim i v jedné části vysmívá. Příběh o zazděné jeptišce, která v domě podle doktorovy ženy straší, je k smíchu postavám i čtenáři. Kniha jde ale hlouběji, není o strašidlech kolem nás, ale o těch uvnitř nás - samota, závist, pochybnosti, obavy z budoucnosti, výčitky a duchové našich blízkých, kteří už s námi nejsou, ale stále si je nosíme v sobě (matka Eleanor). Autorka bravurně popisuje tísnivou atmosféru, plíživý děs, který se proplítá s banálním tlacháním a humornými prupovídkami, které nás vrací zpět na zem. Běžné situce se mísí s těmi strašidelnými, jako by byly součástí každodennosti. Postupně zjišťujeme, že strašidelný dům v příběhu není původce hrůz, ale funguje jen jako katalyzátor a zároveň projektor vnitřního světa hlavní postavy. Eleanor se například diví, že ostatní slyší zvuky a hlasy, které jsou v její hlavě. Labilní a zoufalá mysl hlavní postavy pomalu a postupně jako by srůstá se strašidelným domem a nakonec se stávají jedním. Eleanor slyší vše v domě (i pohyb prachu na půdě) a dům ji naopak vítá s otevřenou náručí a nabízí jí to jediné, co ji všichni ostatní odmítají dát a zároveň to jediné, po čem touží - domov.

Po dočtení jsem si vzpomněla, že jsem v minulosti viděla film Zámek hrůzy na motivy knihy, ale ten ve mě nezanechal žádný hlubší dojem. Tady v komentářích zmiňovaný seriál jsem neviděla, ale už při čtení jsem měla pocit, že tahle kniha je těžko přenositelná na plátno, protože její hlavní přednost je bravurní hra s jazykem. Ilustrace ve vydání od Arga pro mě byly třešničkou na dortu s děsivou a tíživou polevou.

Knihu určitě doporučuji, ale musíte být na ni naladěni. Pokud čekáte jen klasickou béčkovou duchařskou lekačku, tak sáhněte po něčem jiném.

5 09.04.2023

Barevné, křiklavé nic. Až jsem si na konci říkala, že je škoda, že si s tím grafička a ilustrátorka dala tolik práce, když samotný text knihy je uplně o ničem. Autorka ho radši mohla vyplivnout na nějaký blog.

02.04.2023

V příběhu se čtenář setkává s panoptikem zvláštně pokřivených charakterů, které se vyrovnávají s dobrovolným odchodem blízkého člověka. Každý se ke ztrátě staví po svém. Uprostřed toho všeho se ocitá vdova Jitka, která je velmi povrchní a jednoduchá a jediná zajímavá věc na ní byla, že byla manželkou svého muže. Po smrti manžela ale tápe, nemá žádné pevné místo ve světě, žádný cíl a výchova devítiletého syna ji rychle přeroste přes hlavu. Neustále se zajímá o to "co si o ní asi kdo pomyslí" a ve výsledku slouží všem jako obrazný fackovací panák pro projevení jejich frustrací ze smrti blízkého. Závěr se mi líbil, jen mi tam chyběl nějaký vývoj hlavní postavy, ale možná to jen nahrávalo její celkové plochosti, kterou jsem chápala jako cílenou, v podstatě jen zrcadlila frustrace lidí ze svého okolí.

2 07.03.2023

Oproti prvnímu dílu je dvojka slabší. Autor se s určitými zápletkami vyrovnává někdy dost školácky. Zajímavé nápady jsou utnuty naivními a někdy trochu nucenými zvraty. Navíc jsem tam našla několik vyloženě nesmyslů - Emma se otáčí na Millarda, aby se mu podívala do tváře (autor asi v ten moment zapomněl, že je neviditelný), pes prosí Emmu, aby mu připálila, jelikož na hoře nemají zápalky, ale jako svačinu dětem dají vařená vejce (jak je teda uvařili?) a třísvazkové vydání Pohádek se v průběhu děje zničehonic smrskne na jednu knihu. Překlad taky není nejlepší, poznámku o nemožnosti překladu jména slečny Wrenové nechápu, mohlo se jednoduše přeložit i jméno architekta. Překladatelka v závěrečném dodatku dokonce přejmenovala i celou knihu na Prázdné město. To se úplně nepovedlo. Každopádně fotografie se mi moc líbily a příběh měl chvílemi taky svá světlá místa. Zajímá mě, co bude s dětmi dál, ale nevím, jestli ještě sáhnu po dalším dílu.

1 07.09.2022

Obsahově zajímavé, ale dokumentární styl moc na literárním zážitku nepřidá. Myslím, že by se to dalo napsat i poutavěji, chvílemi to na mě působilo jako když čtu hodně dlouhý životopis na Wikipedii (včetně odkazů). Použití takového stylu byl pravděpodobně záměr, jen mi to při čtení úplně nesedlo. Každopádně poselství je jasné a podle mě se nevztahuje jen na Koreu, ale i třeba na Česko.

5 23.08.2021

Velmi silné čtení. Rozhovory jsou dobře vedené a výběr respondentů přispívá k obsahové pestrosti.

10 14.08.2021

Silný příběh. Jediné, co mě na knize mrzelo, že se tam spoustu věcí opakuje a někdy se točí v kruzích. Trošku tomu chybí pořádný editorský zásah. Každopádně je skvělé, že taková kniha je, může to spoustě lidem pomoct.

4 14.08.2021

Po Trhlině slabší průměr. Nudnější a chudší slovenská variace na Kingovo To.

14.08.2021

Samo o sobě to asi není nejhorší, ale jako pokračování prvního kultovního dílu...je to prostě zmatená potácející znouzectnost. Trochu mi to připomíná to zklamání, když jsem četla pokračování Rosemary má děťátko. Po všech těch juchajících a slibujících recenzích na obálce padne kosa na kámen a přichází 276 stran zklamání. Zároveň taky nechápu ten zvláštní efekt, kdy grafika zakrývá části textu. Překlad taky dost bída, občas zavání google překladačem. Klady: grafické zpracování obálek + alternativní konec původního románu.

1 15.03.2021

Napínavé, promyšlené a originální české fantasy. Už se těším, až mi přijde další díl.

7 08.04.2020

Krásná hřejivá knížka pro děti i dospělé.

2 04.04.2020

Knížku jsem dostala jako dárek. Není to můj žánr a pravděpodobně nejsem cílovka, což se mi při čtení jen potvrdilo, přišlo mi to celé takové zbytečně roztahané a o ničem. Celý příběh by se dal shrnout v podstatě na jedné stránce. Hlavní postava Barbory je nesympatická a babička podle mě působila spíš jako nějaká puberťačka, než šedesátiletá paní. Občas vtipné, bohužel jsem tam našla i nějaké faktické chyby a nesmysly. Navíc příběhová linka je plná klišé a závěr? Nějak mi nedával smysl. (SPOILER!) Barčin kluk s ní vlastně byl, protože chtěl prodat její byt (jak?!), tak na něj babička z nebe hodila věšák. Přijde mi to celé trošku lepené na koleni. Každopádně nápad fajn a obálka taky moc pěkná. Nenáročné čtenáře to asi uspokojí, mně to přišlo takové nemastné neslané.

7 29.03.2020

Turnerovy deníky jsou neo-nacistická propaganda, a co je opravdu zajímavé, Piercova kniha od jejího prvního vydání inspirovala kolem dvou set teroristických činů a zločinů z nenávisti spáchaných na lidech ne-árijského původu. Málem Piercovi přistál na kontě další nevinný život, a to ten můj, když jsem si při čtení tohoto nesmyslného škváru chtěla vyšťourat mozek z hlavy. Čistě po literární stránce je kniha naprostá katastrofa, žádné vystavění zápletky, absence dialogů, neustále protiřečení si, faktické chyby apod. Chápu, že kniha má asi čestné místo v knihovničce každého hrdého neo-nacisty, stejně tak jako má slepené stránky, od toho, jak si nácek leští klacek nad představou lepšího bílého světa. Ve skutečnosti je to ale jen kýbl rasistické nudy, která kvůli absenci literární kvality postrádá i jakoukoliv možnou preventivní funkci. Možná si knihu přečtěte v případě, že chcete vidět, jak to vypadá v hlavě průměrného nácka - je to prostě primitivní, rasistické, propagandistické a to nejhorší - k uzívání nudné.

Nechápu, že je potřeba dvou lidí k napsání něčeho, co dost dobře připomíná sloh žáka 5. třídy. Tohle si papír opravdu nezasloužilo. Klišé vedle klišé, primitivní dialogy a zápletka, která by se vešla do jedné věty. To navíc doplněno o černobílé dovolenkové výcvaky. A spoiler: o Kubě samotné se nedozvíte vůbec nic.

Novela, která byla inspirací pro román Drákula. Je to klasika mezi upírskou literaturou. Sehnala jsem v Levné knize a až později zjistila, že se nejedná o pouhý překlady od Josefa Pepsona Snětivého, ale pan překladatel se podle jeho slov snažil příběh i převyprávět a modernizovat, což je velká škoda. Nevím jestli mé hodnocení je úplné objektivní a zároveň nevím, jak moc novela utrpěla tímto převyprávěním. Každopádně výrazy typu "je v pohodě" v gotické novele z 19. století přímo bijí do očí. Samotný příběh je ale zajímavý, ale doslov od Pepsona opět katastrofa v podobě nicneříkajícího výčtu filmových adaptací, žádný pořádný historický ani literární kontext, raději ho tam ani neměl dávat.

26.08.2019

Pokud prahnete po ději, Zběsilost v srdci není ta správná kniha. Pokud se ale na chvíli chcete přesunout do atmosféry amerického jihu, vyspávat v začuzených hotelech, frčet si to po dálnici v autě bez střechy, tahle knížka je právě pro vás. Celá kniha se skládá z mini dialogů/povídek, takže ideální pro čtení třeba v šalině nebo na záchodě. Celá mozaika nakonec zapadne a vytvoří nenucené devadesátkové jižanské love story.

2 13.08.2019