Saj Mon
komentáře u knih
40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
Nějakou chvilku ve mně přetrvává představa cesty po světě. Vždy jsem však viděl spíše nějaký dopravní prostředek a střechu nad hlavou. Upřímně mně ani nenapadlo vyrazit pěšky jen s batůžkem. Netušil jsem, že je to vůbec možné. Po přečtení první knihy od Ladislava (určitě ne poslední) a poslechu pár rozhovorů ve mně začalo hlodat něco nového. Pokud se tedy někdy odhodlám vyrazit jako poutník do světa… věřte že počátek nápadu začal první kapitolou
Pokání
Ian McEwan
Jsem přesvědčen, že popsat tuto knihu nedovedu, jako Briony. Neboť ta by zvládla popsat vše a proč ne ? Ale prožívání příběhu a být s hrdiny bok po boku jsem zvládl na jedničku. Začátek lehce slabší ale od jistého dopisu, kde bylo to slovo, které tu nemohu napsat, jsem nemohl přestat číst.
Pavoučí válka
Daniel Abraham
Napsal bych komentář ale věřil by tu někdo mrtvím slovům ? A i tak bych si rád přečetl ještě jeden díl.
QualityLand
Marc-Uwe Kling
Trochu se této verze blízké budoucnosti bojím. Proto všechny čtenáře nabádám ať tuto knihu nedávají do ruk lidem jménem Mark Zuckerberg, Elon Musk a podobným. Toto není návod a zdroj dobrých nápadů!!
Myslím si však že je již pozdě. Sedím tedy u okna a čekám na svojí zásilku.
Zápisník alkoholičky
Michaela Duffková
(SPOILER) Hlavní hrdinka je dosti nesympatická. … jdu pro víno- piju jak duha- hádka/ nebo jsem stihla usnout… je dost zbytečně rychlé a opakující se asi tak tisíckrát. Čtenář, aspoň tedy já, by raději aspoň trochu více rozvedl ony události o myšlenkách cestou pro víno, o čem byla hádka a trochu popisu všeho okolo. Jinak by vlastně šla první půlka knihy napsat i jednou větou. V druhé půlce (té abstinenční) to bylo za 1. pokračování kydání hnoje na svého manžela … 2. proč musím něco dělat o vánocích … 3. Jsem úžasná tak už si to všichni uvědomte …. Jediné co na této knize bylo opravdu dobré a stojí za to přečíst … je to co nepsala autorka ale bratr, matka a manžel… Hodnotím pouze knihu. S bojem proti alkoholismu držím MD palce a smekám co již dokázala
Srdcerváči. Kniha 3
Alice Oseman
(SPOILER) Pracuje na té škole nějaký hetero pedagog ? Jinak krásná, milá jednohubka na zpříjemnění dne. U které se čtenář culí od začátku až do konce (což zatím platí u celé série).
Přísně tajné
Elle Kennedy
HIM, US a teď humří sex. Já to prostě žeru a potřebuji víc. Začínám být závislý... Knihy které vždy zpříjemní den. Neočekávám od nich nic velkolepého o čem by mluvil svět ale nenáročný lehce lechtivý příběh plný lásky, přátelství a porozumění. A to splňují do puntíku.
Koláčky a spiklenci
Theo Addair (p)
Druhého dílu jsem se dost bál. Nechtěl jsem si kazit krásné vzpomínky na první díl, kde jsem si hlavní hrdiny zamiloval. A však zvědavost co se s nimi děje dál nedala pokoj a já se ponořil do druhého dílu. Nelituji. Ty dva zas na mé tváři vykouzlili připitomělí úsměv a zamiloval jsem si je ještě víc. Po dočtení knihy bych nejraději sednul na vlak směr Praha nebo Jilemnice a obejmul je.
Tajuplný ostrov
Jules Verne
Verneovka jak má být nic jiného bych neočekával. Krásný dobrodružný příběh. Ale zde nejvíc ze všech Verneovek co jsem zatím četl mě vadila absence nějakého psychologického vývoje postav. Přece jen parta chlapů tři roky na ostrově a ani to s nimi nehne. Nemluvě o tom, že vše co chtějí tak toho dosáhnou bez zádrhelu. Chtějí mlýn, bum ho, a o tři věty dál už stojí a mele. Trochu mě tam zaráželo i bezúčelné zabíjení zvířat (ale chápu, je to jiná doba).
Muffin a čaj
Theo Addair (p)
Taková malá roztomilá knížečka, která rozehřeje a vyloudí od čtenáře takoví ten připitomělý úsměv na tváři. Nejde tu o bůh ví jaký příběh nebo literaturu. Jde tu o pohlazení po duši ke které se budu vždy vracet ve špatných deštěm zalitých dní.
Hana
Alena Mornštajnová
Nevinný zákusek na obálce s každou další stránkou hořkne aneb osudy obyčejných lidí v běhu těžkých časů. I tak s chutí smrti na jazyku nepřestanete hltat každou větu. Uvěříte v lidskou krutost stejně tak i v naději neboť nic jiného nezbývá. I tak je to ale pouze další ze série dojemných knih z druhé světové, kterých každý rok vychází nespočet a jichž jsem asi přesycen.
Hvězdný prach: romance v říši kouzel
Neil Gaiman
Neil Gaiman napsal to co mu nadiktovala jeho kočka Princezna. Ta tvrdí, že celý příběh je naprostá pravda a že to ví od své praprababičky, kočky rodiny Thornových. Ale svojí historku mění každý den a ten, kdo věří tomu, co mu povídá kočka, zasluhuje, co dostane. A proto doufám, že jednoho dne, dostaneme další příběh z vesnice Zeď.
Spát v moři hvězd. Kniha I.
Christopher Paolini
Po x letech se Paolini rozhodl opustit draky a vtáhnul nás do hloubek vesmíru. A Sci-fi mu sedne. Není to sic žádná Nadace nebo Duna. Je to takové nenáročné čtení se spoustou dobrých nápadů a s příběhem, který nás nenechá jen tak zaklapnout knihu a přestat číst.
Záblesk života
Jodi Picoult
Velmi aktuální téma ve světě především u našich polských sousedů. U nejedné myšlenky jsem na chvilku přestal číst a zamyslel se nad ní. A tím pozitiva končí. Kniha mě nesedla. Možná kdybych četl od konce (tedy od začátku) bylo by to za víc hvězdiček. Bylo mě tak nějak jedno co se stane s hlavními hrdiny (teda v první kapitole se dozvíme co se stane... takže spíše co bylo s hlavními hrdiny) ... Trochu zklamání od Jodi. Po jejích knihách sahám jako po jistotě.
Sapiens: Stručné dějiny lidstva
Yuval Noah Harari
Po přečtení knihy nikdy nebudete vnímat pšenici jako dřív.
Sucho
Neal Shusterman
Žízeň u knihy musel zažít aspoň jednou každý čtenář. Přišlo mě však pár situací trošku přespříliš. Zásoba nápojů nestačila lidem ani pomalu na jeden den (v době velkých obchoďáku a skladů, navíc již delší dobu byla nejspíš větší poptávka... Takže bych čekal trochu větších zasob všude i v domácnosti) ... Jak to že vodní zombie nevtrhli do nemocnic a vězení, když ty měli vodu a pd. .... Škoda že se nedozvíme víc informací o vedlejších postavách, kterým by kapitolka na vic neublížila (vodní anděl, bratři v karavanu, Dalton a spoustu dalších ) .... Každopádně chválím zpracování aktuálního tématu ohledně nedostatku vody.
Nikdynoc
Jay Kristoff
Trochu Harry Potter křížený první půlku knihy Píseň krve (Anthony Ryan). Nebýt vypravěče, který mě rozčiloval poznámkami pod čarou svým zbytečným "humorem" a egem (jsem lepší a drsnější než kdokoliv jiný), dal bych možná lepší hodnocení.
