Sakulnikov
komentáře u knih

Zábavné letní čtení. Dobrý absurdní humor, ale poněkud natahovaný. Jednotlivé epizody, scénky skvělé. Staříka jsem sice viděl zatím jen film, ale mám pocit, že šlo o pokus vstoupit do stejné řeky podruhé, což už mě tak neoslovilo.


S přestávkami jsem to četl skoro rok. Prostě jsem si musel mezi tím vším hnusem dávat pauzu. Když jsem si na autorův styl ale zvykl, tak už to šlo rychle. Naivita Američanů z nich opravdu dělá dobyvatele, neboť osvobození obyvatelé se jim vrhají k nohám a stávají se jejich otroky, kteří odhodí všechny zábrany. Jinak popis obědu s francouzskými důstojníky, zvláště Lyauteyem, přes kterého jsem se k téhle knize dostal, je naprosto dokonalý.


Dobře popsané reálie Blízkého východu. Občas trochu nucený posun děje, ale jinak velmi přirozené propojení světů. Bátin a Záhir v krásném moderním pojetí


Rozvláčná trilogie s nepříliš překvapivými zvraty, ale čtivě napsaná. V podobě jedné svižnější knihy by vyzněla lépe.


Myšlenka dobrá, ale kniha ztratila v polovině dech a závěr prakticky chyběl.


Kniha je to dobrá, jen představy té doby jsou dnes již překonané. Bohužel překlad měl mouchy.


Zajímavé sondy do jemenského života, zvláště ženského světa. Kvalita povídek i překladů různorodá, jak už to u sbírek bývá.


Ač jednoduchý příběh, tak se to četlo obtížněji, ale atmosféra autoritářského režimu velmi dobře vystihnuta. Škoda jen, že to v Sýrii vzalo ten horší konec.


Nebylo to úplně špatné jen nudné a předvídatelné. Navíc jsem měl potřebu kontrolovat historické údaje, což není úplně dobré pro historický román.


Slušné zakončení, ale celé sérii by sloužily tak 3, max. 4 díly. 6 je moc. Opakování, nejen obsahové ale i formulační. Zde lepší linka poručíka Igera, i když se autor pokaždé, když by mohl řešit něco jiného než bitevní linku snaží co nejrychleji z ní utéct.


První polovina je taková zvláštní, než se čtenář dostane do pravidel světa je zmaten. V podstatě ale jde jen o přenesení myšlení obyvatel totalitních států na nejvyšší úroveň.


Asi to chce znát předchozí knihy ze Známého vesmíru, ať je jasné, co jsou Loutkaři zač, ale pro znalce dobré.


Ilustrace jako vždy výborné, jen Těžké melodično mě zrovna neoslovilo.


Navzdory přítomnosti Smrťě a Kolíka mě to tolik neoslovilo. Stylově a premisou velmi podobné Pohyblivým obrázkům. Ale pár pěkných citátů by se našlo - hudba je nejlepší jako noty - nekazí ji hudebník a tak.


Rosret s Vetinarim opět skvělí, ale byla zde nějaká změna stylu, kterou neumím popsat, ale ukazuje prostě to úplně nezapadá do stejného světa. Vetinari je takový méně tajemný a přímější, což mi narušuje představu o něm. Ale kdo by nemiloval železnici.


Rosret, Vetinari a základy ekonomie jsou prostě skvělý mix. I když trochu horší než pošta. "Hubert se zabývá ekonomií. To je podobné jako kdyby se zabýval alchymií, akorát to nadělá mnohem méně nepořádku."


Čte se to výborně, ale oproti jiným Clarkovým dílům je to takové polovičaté. Časté skákání v čase, nedořešené problémy i psychologie postav spíš v nepřímém náznaku. První část je skvělá, druhé chybí výraznější děj a filosofická třetí má sice zárodky už na začátku, ale celé je to jasně zkratkovité a prvoplánovité.


Kniha povedená, ale jestli jde o knihu pro děti? No budu si muset počkat na verdikt synovce ...


Dobrá feministická vize, trochu prvoplánovitá, ale zábavná - hlavně kult chilli. Dobrý styl střídání vyprávění, toku vědomí a úryvků z propagandistických materiálů. Jen škoda trochu urychleného konce.


Skvělé vyprávění v obou novelách. Šílenství, které člověka může postihnout po vykořenění z známého prostředí je nezměrné, ať už jde o africkou kolonii, kde se dá lehce podlehnout spasitelskému mýtu nebo samota lodní plavby. A když už to někdo zvládne, tak je to podivín, kterého nakonec ale stejně dožene staří a choroby a musí se vypořádat s koncem. Přitom je tato složitá situace podaná velmi klidným, nepatetickým popisem podobným rychlosti plavby, ať už na řece či v malackém kanále.
